43 vztahy: Ústava České republiky, Ústavní pořádek České republiky, Ústavní soud, Ústavní soud České republiky, Ústavní zákon, Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky, Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, Česká národní rada, Dělba moci, Deklarace typu dokumentu, Demokracie, Doktrína, Federální shromáždění Československé socialistické republiky, Hlava státu, Jednací řád, Lidská práva, Listina základních práv a svobod, Mezinárodní smlouva, Moc, Náboženské právo, Národní shromáždění republiky Československé, Pluralismus (politická teorie), Politická strana, Poslanec, Právní řád, Právní kultura, Právní norma, Právní odvětví, Právní princip, Právní síla, Právo Evropské unie, Prováděcí zákon, Recepční zákony (1993), Samospráva, Seznam forem vlády, Stát, Státní hranice Česka, Státní moc, Svoboda, Svrchovanost, Veřejná moc, Veřejné právo, Zákon.
Ústava České republiky
Ústava České republiky je základní zákon České republiky.
Nový!!: Ústavní právo a Ústava České republiky · Vidět víc »
Ústavní pořádek České republiky
Ústavní pořádek České republiky představuje souhrn ústavních zákonů a dalších pramenů ústavního práva České republiky.
Nový!!: Ústavní právo a Ústavní pořádek České republiky · Vidět víc »
Ústavní soud
Brně rakouského ústavního soudu (původně v ní sídlila Česká dvorská kancelář) Ústavní soud je soudní orgán v zemích, které mají koncentrované ústavní soudnictví.
Nový!!: Ústavní právo a Ústavní soud · Vidět víc »
Ústavní soud České republiky
Ústavní soud České republiky je specializovaná česká soudní instituce, která stojí mimo systém obecných soudů a jejímž základním posláním je garantovat ústavnost právního řádu a poskytovat ochranu základních lidských práv fyzických a právnických osob na základě ústavního pořádku České republiky, a to i proti rozhodnutím obecných soudů, která by nebyla v souladu s ústavním pořádkem.
Nový!!: Ústavní právo a Ústavní soud České republiky · Vidět víc »
Ústavní zákon
Ústavní zákon je právní předpis nejvyšší právní síly, který mění nebo doplňuje ústavu.
Nový!!: Ústavní právo a Ústavní zákon · Vidět víc »
Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky
Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky č.
Nový!!: Ústavní právo a Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky · Vidět víc »
Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků
Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č.
Nový!!: Ústavní právo a Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků · Vidět víc »
Česká národní rada
Česká národní rada (zkratkou ČNR) byla od 1.
Nový!!: Ústavní právo a Česká národní rada · Vidět víc »
Dělba moci
Dělba moci (angl. separation of powers, fr. séparation de pouvoirs, něm. Gewaltenteilung) je princip politického uspořádání, který rozlišuje trojí typ moci ve státě.
Nový!!: Ústavní právo a Dělba moci · Vidět víc »
Deklarace typu dokumentu
Deklarace typu dokumentu neboli DOCTYPE je instrukce, která SGML nebo XML dokumentu (např. webové stránce) přiřazuje definici typu dokumentu (DTD) (například formální definici určité verze HTML).
Nový!!: Ústavní právo a Deklarace typu dokumentu · Vidět víc »
Demokracie
0–1 Tomáš Garrigue Masaryk, hlavní český představitel demokracie. Jednou k demokracii řekl: „Demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby. Jaký pán, takový krám.“ Často říkal, že demokracie je diskuse.Demokracie (řecky,Δημοκρατία doslovně „vláda lidu“) je forma vlády, v níž o výkonu státní (obecní, krajské atd.) moci rozhoduje mínění většiny oprávněných občanů, nejčastěji volbou.
Nový!!: Ústavní právo a Demokracie · Vidět víc »
Doktrína
Doktrína (lat. doctrina, od docere, učit) je pevné učení či nauka, obvykle opřená o nějakou autoritu.
Nový!!: Ústavní právo a Doktrína · Vidět víc »
Federální shromáždění Československé socialistické republiky
#PŘESMĚRUJ Federální shromáždění.
Nový!!: Ústavní právo a Federální shromáždění Československé socialistické republiky · Vidět víc »
Hlava státu
Hlavy států v roce 1889 Hlava státu je obecné neoficiální označení osoby, případně orgánu, stojící na vrcholu státní hierarchie.
Nový!!: Ústavní právo a Hlava státu · Vidět víc »
Jednací řád
Jednací řád kolektivního orgánu je soubor formálních pravidel, jimiž se řídí jednání tohoto orgánu, případně i jednání jeho výborů či jiných podskupin a jednotek.
Nový!!: Ústavní právo a Jednací řád · Vidět víc »
Lidská práva
Kýrův válec z Babylonie (538 př. n. l.), obvykle považovaný za „první zápis lidských práv“ parlamentní suverenity. Tím byla otevřena cesta k politickému prosazení lidských práv. Francouzská Deklarace práv člověka a občana (1789) Základní lidská práva jsou subjektivní veřejná práva, která jsou v Česku zaručena především ústavní Listinou základních práv a svobod.
Nový!!: Ústavní právo a Lidská práva · Vidět víc »
Listina základních práv a svobod
Listina základních práv a svobod je součást ústavního pořádku České republiky.
Nový!!: Ústavní právo a Listina základních práv a svobod · Vidět víc »
Mezinárodní smlouva
smlouvu o založení Severoatlantické aliance Mezinárodní smlouva je jedním z hlavních pramenů mezinárodního práva.
Nový!!: Ústavní právo a Mezinárodní smlouva · Vidět víc »
Moc
Moc můžeme definovat jako „schopnost jedinců nebo skupin prosadit své vlastní zájmy nebo záměry i přes odpor druhých“.
Nový!!: Ústavní právo a Moc · Vidět víc »
Náboženské právo
Náboženské právo je právní systém založený výslovně na náboženských přikázáních.
Nový!!: Ústavní právo a Náboženské právo · Vidět víc »
Národní shromáždění republiky Československé
Národní shromáždění republiky Československé byl nejvyšší zákonodárný sbor Československa v období let 1918–1939 a 1945–1960.
Nový!!: Ústavní právo a Národní shromáždění republiky Československé · Vidět víc »
Pluralismus (politická teorie)
Pluralismus v politické teorii (z latinského pluralis, množný, vícerý) označuje moderní přesvědčení, že svobodná společnost se může udržet jen tehdy, pokud v ní o výkon státní moci volně soutěží více rovnoprávných uchazečů.
Nový!!: Ústavní právo a Pluralismus (politická teorie) · Vidět víc »
Politická strana
Politická strana je politická organizace, která nominuje kandidáty do veřejných úřadů pod svým vlastním jménem, prosazuje určitou ideologii, nebo je vytvořená za účelem řešení nějakého problému.
Nový!!: Ústavní právo a Politická strana · Vidět víc »
Poslanec
Poslanec (v přechýlené podobě pak poslankyně) je člen poslanecké sněmovny parlamentu zvolený oprávněnými voliči.
Nový!!: Ústavní právo a Poslanec · Vidět víc »
Právní řád
Právní řád je objektivní právo určitého konkrétního státu, uspořádaný soubor všech právních norem, které na jeho území platí a které daný stát buď sám vytvořil, nebo alespoň za své právní normy uznal.
Nový!!: Ústavní právo a Právní řád · Vidět víc »
Právní kultura
#PŘESMĚRUJ Právní systém.
Nový!!: Ústavní právo a Právní kultura · Vidět víc »
Právní norma
Právní norma je norma, tedy vyjádření toho, co má být, která je zároveň právně závazná.
Nový!!: Ústavní právo a Právní norma · Vidět víc »
Právní odvětví
Právní odvětví je autonomní část právního řádu.
Nový!!: Ústavní právo a Právní odvětví · Vidět víc »
Právní princip
Pojem právní princip, někdy též označován jako právní zásada nebo maxima (z lat. maxima.
Nový!!: Ústavní právo a Právní princip · Vidět víc »
Právní síla
Právní síla je vlastnost právní normy, spočívající v míře schopnosti právně zavazovat své adresáty.
Nový!!: Ústavní právo a Právní síla · Vidět víc »
Právo Evropské unie
Právo Evropské unie, společné právo Evropské unie, je základem evropské integrace (evropského sjednocování).
Nový!!: Ústavní právo a Právo Evropské unie · Vidět víc »
Prováděcí zákon
Prováděcí zákon je všeobecné označení pro zákon, který provádí nějaké obecné ustanovení ústavy, tedy upravuje podmínky a podrobnosti dotyčné oblasti ústavního práva.
Nový!!: Ústavní právo a Prováděcí zákon · Vidět víc »
Recepční zákony (1993)
V souvislosti se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky přijala Česká národní rada dva ústavní zákony.
Nový!!: Ústavní právo a Recepční zákony (1993) · Vidět víc »
Samospráva
Samospráva je způsob řízení určitého celku, kdy daný subjekt o alespoň některých svých záležitostech rozhoduje sám autonomním způsobem, tedy „spravuje se sám“.
Nový!!: Ústavní právo a Samospráva · Vidět víc »
Seznam forem vlády
Forma vlády nebo státní zřízení označuje vnitřní politické uspořádání státu.
Nový!!: Ústavní právo a Seznam forem vlády · Vidět víc »
Stát
Stát je základní územní mocenská jednotka, instituce (či organizace) disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti (státu).
Nový!!: Ústavní právo a Stát · Vidět víc »
Státní hranice Česka
alt.
Nový!!: Ústavní právo a Státní hranice Česka · Vidět víc »
Státní moc
Státní moc je druhem veřejné moci, jde o schopnost státu vnutit svou vůli subjektům, které jsou v dosahu jeho právního řádu.
Nový!!: Ústavní právo a Státní moc · Vidět víc »
Svoboda
Svoboda je možnost, případně také schopnost volit, rozhodovat a jednat „podle své vůle,“ ať je jakákoli a nést za to přiměřenou odpovědnost.
Nový!!: Ústavní právo a Svoboda · Vidět víc »
Svrchovanost
Svrchovanost (též suverenita) je právo vykonávat neomezeně moc na území státu, které náleží každému nezávislému státu, a co zároveň nezakazuje mezinárodní právo.
Nový!!: Ústavní právo a Svrchovanost · Vidět víc »
Veřejná moc
Veřejná moc je moc, tedy schopnost autoritativně rozhodovat o právech a povinnostech jednotlivců i sociálních skupin bez ohledu na jejich vůli, která vyjadřuje veřejný zájem.
Nový!!: Ústavní právo a Veřejná moc · Vidět víc »
Veřejné právo
Veřejné právo (ius publicum) je souhrn právních norem, které vytvářejí určitý protipól vůči právu soukromému.
Nový!!: Ústavní právo a Veřejné právo · Vidět víc »
Zákon
Zákon je obecně závazný právní předpis přijatý zákonodárnou mocí.
Nový!!: Ústavní právo a Zákon · Vidět víc »