Rychlejší přístup než prohlížeči!
45 vztahy: Švýcarsko, Žehuň, Česká akademie věd a umění, Český klub, Český zemský sněm, Česko, Říšská rada (Rakousko), Belgie, Chotěboř, Eduard Taaffe, Francie, Hradec Králové, Kolín, Kurie (volby), Kutná Hora, Ledeč nad Sázavou, Malín, Mladá Boleslav, Moravská národní strana (1861), Národní strana (1848), Národní strana svobodomyslná, Německo, Nechanice, Pasivní rezistence, Přibyslav, Rakousko-uherský zlatý, Spořitelní a úvěrní družstva, Strana konzervativního velkostatku, Svoboda shromažďovací, Volby do Říšské rady 1873, Volby do Říšské rady 1879, Volby do Říšské rady 1885, Vysoká (Suchdol), 1836, 1865, 1868, 1870, 1871, 1873, 1874, 1889, 1891, 1896, 27. leden, 7. prosinec.
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Nový!!: Čeněk Hevera a Švýcarsko · Vidět víc »
Žehuň
Žehuň je obec ve Středočeském kraji, v okrese Kolín, asi patnáct kilometrů severovýchodně od Kolína.
Nový!!: Čeněk Hevera a Žehuň · Vidět víc »
Česká akademie věd a umění
Česká akademie věd a umění (ČAVU) byla česká instituce pro podporu věd a umění existující v letech 1890–1952.
Nový!!: Čeněk Hevera a Česká akademie věd a umění · Vidět víc »
Český klub
Český klub (německy v dobové transkripci Czechen-Club nebo Club der Čechen) byl poslanecký klub na rakouské Říšské radě, který od roku 1879 sdružoval několik proudů české státoprávní politické reprezentace.
Nový!!: Čeněk Hevera a Český klub · Vidět víc »
Český zemský sněm
Český zemský sněm neboli oficiálně Sněm Království českého (německy Landtag des Königreiches Böhmen či jen Böhmischer Landtag) v Praze byl po několik staletí až do roku 1918 (prakticky jen do roku 1913) zemský sněm, tedy nejvyšší stavovský, po roce 1861 zákonodárný orgán Českého království.
Nový!!: Čeněk Hevera a Český zemský sněm · Vidět víc »
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Nový!!: Čeněk Hevera a Česko · Vidět víc »
Říšská rada (Rakousko)
Říšská rada (německy Reichsrat) byl nejvyšší zákonodárný sbor Rakouského císařství, fungující od roku 1861 do roku 1918 (po přijetí rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 šlo o zákonodárný sbor předlitavské části Rakouska-Uherska).
Nový!!: Čeněk Hevera a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.
Nový!!: Čeněk Hevera a Belgie · Vidět víc »
Chotěboř
Chotěboř je město v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina, 14 km severovýchodně od Havlíčkova Brodu.
Nový!!: Čeněk Hevera a Chotěboř · Vidět víc »
Eduard Taaffe
Eduard hrabě Taaffe (24. února 1833 Vídeň – 29. listopadu 1895 Nalžovy) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státník, konzervativní sociální reformátor a zemský prezident Salcburska, Horních Rakous a Tyrolska.
Nový!!: Čeněk Hevera a Eduard Taaffe · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Čeněk Hevera a Francie · Vidět víc »
Hradec Králové
Hradec Králové je statutární město na východě Čech, ležící na soutoku Labe s Orlicí.
Nový!!: Čeněk Hevera a Hradec Králové · Vidět víc »
Kolín
Kolín je město v okrese Kolín na východě Středočeského kraje ležící na řece Labi.
Nový!!: Čeněk Hevera a Kolín · Vidět víc »
Kurie (volby)
Volební kurie je typ volebního systému, v němž jsou voliči rozděleni do několika skupin (kurií), které volí odděleně a jejichž zvolení zástupci pak v zákonodárném sboru tvoří oddělenou skupinu.
Nový!!: Čeněk Hevera a Kurie (volby) · Vidět víc »
Kutná Hora
Kutná Hora je město v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji, obec s rozšířenou působností a městská památková rezervace zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Nový!!: Čeněk Hevera a Kutná Hora · Vidět víc »
Ledeč nad Sázavou
Ledeč nad Sázavou (ženského rodu: ta Ledeč, německy Ledetsch an der Sasau) je historické město ve středním Posázaví, ve středu České republiky, ležící na severozápadě kraje Vysočina.
Nový!!: Čeněk Hevera a Ledeč nad Sázavou · Vidět víc »
Malín
Vesnice Malín se nachází 3 km severovýchodně od Kutné Hory a od roku 1961 je její součástí.
Nový!!: Čeněk Hevera a Malín · Vidět víc »
Mladá Boleslav
Mladá Boleslav (německy: Jungbunzlau) je statutární město v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji.
Nový!!: Čeněk Hevera a Mladá Boleslav · Vidět víc »
Moravská národní strana (1861)
Moravská národní strana byla politická strana na Moravě činná v letech 1861 až 1911.
Nový!!: Čeněk Hevera a Moravská národní strana (1861) · Vidět víc »
Národní strana (1848)
Národní strana (později označována také jako staročeská) byla nejstarší politickou stranou v českých zemích.
Nový!!: Čeněk Hevera a Národní strana (1848) · Vidět víc »
Národní strana svobodomyslná
Karel Kramář, nejvýznačnější osobnost strany Národní strana svobodomyslná, jejíž členové byli známí jako mladočeši, byla českou politickou stranou působící v Rakousku-Uhersku, respektive Předlitavsku.
Nový!!: Čeněk Hevera a Národní strana svobodomyslná · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Čeněk Hevera a Německo · Vidět víc »
Nechanice
Nechanice jsou město v okrese Hradec Králové a Královéhradeckém kraji, patnáct kilometrů západně od Hradce Králové na řece Bystřice.
Nový!!: Čeněk Hevera a Nechanice · Vidět víc »
Pasivní rezistence
Pasivní rezistence (neboli pasivní odpor) je politický termín vyjadřující způsob obrany zvolených cílů bez použití zbraní.
Nový!!: Čeněk Hevera a Pasivní rezistence · Vidět víc »
Přibyslav
Přibyslav je město v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina na řece Sázavě, 23 km severovýchodně od Jihlavy a 12 km jihovýchodně od Havlíčkova Brodu.
Nový!!: Čeněk Hevera a Přibyslav · Vidět víc »
Rakousko-uherský zlatý
Rakouský zlatý, od roku 1867 rakousko-uherský zlatý nebo též zlatka, florin či gulden byla měna používaná v letech 1754 až 1892 na území habsburské monarchie včetně českých zemí a později rakouského císařství a Rakousko-Uherska.
Nový!!: Čeněk Hevera a Rakousko-uherský zlatý · Vidět víc »
Spořitelní a úvěrní družstva
Spořitelní a úvěrní družstva (též družstevní záložny) patří spolu s bankami mezi úvěrové instituce.
Nový!!: Čeněk Hevera a Spořitelní a úvěrní družstva · Vidět víc »
Strana konzervativního velkostatku
Strana konzervativního velkostatku (německy Konservativer Großgrundbesitz nebo Böhmischer konservativer Großgrundbesitz či Böhmisch-Konservativer Großgrundbesitz) byla konzervativní politická strana reprezentující od 60.
Nový!!: Čeněk Hevera a Strana konzervativního velkostatku · Vidět víc »
Svoboda shromažďovací
Komunistického svazu mládeže proti umístění amerického radaru v Česku v roce 2007 Svoboda shromažďovací je základním lidským právem, které patří do kategorie práv politických.
Nový!!: Čeněk Hevera a Svoboda shromažďovací · Vidět víc »
Volby do Říšské rady 1873
Volby do Říšské rady 1873 byly volby konané v říjnu 1873 v Předlitavsku.
Nový!!: Čeněk Hevera a Volby do Říšské rady 1873 · Vidět víc »
Volby do Říšské rady 1879
Volby do Říšské rady 1879 byly volby konané ve dnech 28. a 30. června 1879 v Předlitavsku.
Nový!!: Čeněk Hevera a Volby do Říšské rady 1879 · Vidět víc »
Volby do Říšské rady 1885
Volby do Říšské rady 1885 byly volby konané ve dnech 1., 3. a 5. června 1885 v Předlitavsku.
Nový!!: Čeněk Hevera a Volby do Říšské rady 1885 · Vidět víc »
Vysoká (Suchdol)
Vysoká je malá vesnice, část obce Suchdol v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji.
Nový!!: Čeněk Hevera a Vysoká (Suchdol) · Vidět víc »
1836
1836 (MDCCCXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Čeněk Hevera a 1836 · Vidět víc »
1865
1865 (MDCCCLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Čeněk Hevera a 1865 · Vidět víc »
1868
1868 (MDCCCLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Čeněk Hevera a 1868 · Vidět víc »
1870
1870 (MDCCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Čeněk Hevera a 1870 · Vidět víc »
1871
1871 (MDCCCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Čeněk Hevera a 1871 · Vidět víc »
1873
1873 (MDCCCLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Čeněk Hevera a 1873 · Vidět víc »
1874
1874 (MDCCCLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Čeněk Hevera a 1874 · Vidět víc »
1889
1889 (MDCCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Čeněk Hevera a 1889 · Vidět víc »
1891
1891 (MDCCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Čeněk Hevera a 1891 · Vidět víc »
1896
1896 (MDCCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Čeněk Hevera a 1896 · Vidět víc »
27. leden
27.
Nový!!: Čeněk Hevera a 27. leden · Vidět víc »
7. prosinec
7.
Nový!!: Čeněk Hevera a 7. prosinec · Vidět víc »
