50 vztahy: Ajznbonský tovaryš, Železniční trať Beroun–Rakovník, Železniční trať Ejpovice–Radnice, České Budějovice, Bavorské království, Bavorsko, Buštěhradská dráha, Císařsko-královské státní dráhy, Cheb, Dráha císaře Františka Josefa, Furth im Wald, Historie železniční dopravy v Česku, Karlův most, Kleinové, Lánská koněspřežka, Německo, Omnibus, Parní lokomotiva, Plzeň, Plzeň hlavní nádraží, Plzeňsko-březenská dráha, Pražská spojovací dráha, Pražsko-duchcovská dráha, Praha, Praha hlavní nádraží, Praha Masarykovo nádraží, Praha-Smíchov (nádraží), Rakouská společnost státní dráhy, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko, Rakovník, Seznam železničních tratí v Česku, Skvrňany, Smíchov, Vltava, Vojtěch Lanna starší, 1828, 1851, 1852, 1856, 1857, 1859, 1861, 1868, 1869, 1872, 1877, 1884, 1893, 1894.
Ajznbonský tovaryš
Ajznbonští tovaryši, trhani nebo barabové bylo lidové označení pro dělníky, kteří ve velkém počtu pracovali na stavbách nových železničních tratí v 19. století.
Nový!!: Česká západní dráha a Ajznbonský tovaryš · Vidět víc »
Železniční trať Beroun–Rakovník
Železniční trať Beroun–Rakovník (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 174) je železniční trať o délce 44 km z Berouna do Rakovníka.
Nový!!: Česká západní dráha a Železniční trať Beroun–Rakovník · Vidět víc »
Železniční trať Ejpovice–Radnice
Železniční trať Ejpovice–Radnice (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 176) je jednokolejná regionální dráha v Plzeňském kraji.
Nový!!: Česká západní dráha a Železniční trať Ejpovice–Radnice · Vidět víc »
České Budějovice
České Budějovice (v místním nářečí Budějce;, popřípadě) jsou statutární město v okrese České Budějovice a správní a kulturní metropole Jihočeského kraje.
Nový!!: Česká západní dráha a České Budějovice · Vidět víc »
Bavorské království
Bavorské království je historická země na území dnešního Německa.
Nový!!: Česká západní dráha a Bavorské království · Vidět víc »
Bavorsko
Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.
Nový!!: Česká západní dráha a Bavorsko · Vidět víc »
Buštěhradská dráha
Buštěhradská dráha (BD; v dobových pramenech spíše B.E.B. z německého) bylo obecné označení privátní železniční společnosti, která v letech 1855–1922 provozovala tratě v severozápadních Čechách spojující Kladensko, později i Krušné hory a Podkrušnohoří s Prahou.
Nový!!: Česká západní dráha a Buštěhradská dráha · Vidět víc »
Císařsko-královské státní dráhy
Císařsko-královské státní dráhy (německy kaiserlich-königliche Staatsbahnen, kkStB), od roku 1915 Císařsko-královské rakouské státní dráhy (německy kaiserlich-königliche österreichische Staatsbahnen), byla státní železniční společnost působící v předlitavské části Rakousko-Uherska.
Nový!!: Česká západní dráha a Císařsko-královské státní dráhy · Vidět víc »
Cheb
Cheb (v chebském sudetoněmeckém nářečí Egha; zastarale také Heb) je město ve stejnojmenném okrese v Karlovarském kraji, 40 km jihozápadně od Karlových Varů a 5 km od hranic s Německem na řece Ohři, od níž je odvozen německý název města.
Nový!!: Česká západní dráha a Cheb · Vidět víc »
Dráha císaře Františka Josefa
Síť železnic KFJB. Dráha císaře Františka Josefa (německý oficiální název: k.k. privilegierte Kaiser-Franz-Josephs-Bahn, zkratka KFJB) byla privátní železniční společnost v Rakousku-Uhersku, která provozovala dopravu mezi Vídní a Prahou, mezi Českými Velenicemi a Chebem a mezi Českými Budějovicemi a Veselím nad Lužnicí.
Nový!!: Česká západní dráha a Dráha císaře Františka Josefa · Vidět víc »
Furth im Wald
Furth im Wald (česky Brod nad Lesy) je německé pohraniční město v severovýchodním Bavorsku, ve vládním obvodu Horní Falc.
Nový!!: Česká západní dráha a Furth im Wald · Vidět víc »
Historie železniční dopravy v Česku
Drážďan, která byla v té době ve výstavbě Historie železniční dopravy v České republice se začala psát od 20.
Nový!!: Česká západní dráha a Historie železniční dopravy v Česku · Vidět víc »
Karlův most
Karlův most (původně Kamenný most) je nejstarší stojící most přes řeku Vltavu v Praze a druhý nejstarší dochovaný most v Česku.
Nový!!: Česká západní dráha a Karlův most · Vidět víc »
Kleinové
Josefa Kriehubera, 1849) Pečeť bratrů Kleinů roku 1847 Kleinové byla podnikatelská rodina, pocházející z Loučné nad Desnou.
Nový!!: Česká západní dráha a Kleinové · Vidět víc »
Lánská koněspřežka
Lánská koněspřežka Praha – Kladno – Stochov – Lány byla první železnicí vedoucí na území dnešní Prahy.
Nový!!: Česká západní dráha a Lánská koněspřežka · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Česká západní dráha a Německo · Vidět víc »
Omnibus
Omnibus před Národní galerií v Londýně (cca 1890) Omnibus v Paříži na přelomu 18. a 19. století Antverpách v Belgii Omnibus je v češtině označení pro nekolejové potahové vozidlo tažené koňmi a určené pro veřejnou hromadnou dopravu po stanovené trase podle jízdního řádu, předchůdce linkového autobusu.
Nový!!: Česká západní dráha a Omnibus · Vidět víc »
Parní lokomotiva
434.2 ČSD Parní lokomotiva, ve starší češtině také parovůz, je nezávislé trakční kolejové vozidlo, poháněné parním strojem, které představovalo od poloviny 19. století do poloviny 20. století nejdůležitější druh hnacího vozidla (lokomotivy) na železnici.
Nový!!: Česká západní dráha a Parní lokomotiva · Vidět víc »
Plzeň
Plzeň (v němčině a dalších jazycích Pilsen) je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje.
Nový!!: Česká západní dráha a Plzeň · Vidět víc »
Plzeň hlavní nádraží
Plzeň hlavní nádraží je centrální železniční stanice v Plzni.
Nový!!: Česká západní dráha a Plzeň hlavní nádraží · Vidět víc »
Plzeňsko-březenská dráha
Plzeňsko-březenská dráha (německý oficiální název zkratka EPPK) byla privátní železniční společnost v Rakousko-Uhersku, která provozovala dopravu na tratích mezi Duchcovem, Mostem, Březnem u Chomutova, Plzní a hraničním přechodem v Železné Rudě.
Nový!!: Česká západní dráha a Plzeňsko-březenská dráha · Vidět víc »
Pražská spojovací dráha
Pražská spojovací dráha je historický název pro železniční trať, která propojila stanice do té doby od sebe v rámci pražského uzlu izolovaných soukromých železničních společností.
Nový!!: Česká západní dráha a Pražská spojovací dráha · Vidět víc »
Pražsko-duchcovská dráha
Síť tratí Pražsko-duchcovské dráhy Viadukt Podlešín na trati z Prahy do Mostu C. k. výs. železnice Pražsko-Duchcovská, německy k. k. privilegierte Prag-Duxer Eisenbahn, zkráceně PDE, byla akciová společnost, známá především díky výstavbě tratí pro dopravu hnědého uhlí z mostecké uhelné pánve do středních Čech a Saska.
Nový!!: Česká západní dráha a Pražsko-duchcovská dráha · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Česká západní dráha a Praha · Vidět víc »
Praha hlavní nádraží
Praha hlavní nádraží (obecně jen Hlavní nádraží či hovorově „hlavák“, staršími názvy Nádraží císaře Františka Josefa, Wilsonovo nádraží) je největší osobní železniční nádraží v České republice a nejvýznamnější pražské nádraží.
Nový!!: Česká západní dráha a Praha hlavní nádraží · Vidět víc »
Praha Masarykovo nádraží
Praha Masarykovo nádraží (hovorově Masaryčka) je (po zboření těšnovského nádraží) jedno z posledních pražských neprůjezdných, terminálových, hlavových nádraží sloužících k osobní dopravě, zejména regionální z východního a severního směru.
Nový!!: Česká západní dráha a Praha Masarykovo nádraží · Vidět víc »
Praha-Smíchov (nádraží)
Odbavovací hala nádraží Radlické lávky Praha-Smíchov je jedna z významných železničních stanic v Praze.
Nový!!: Česká západní dráha a Praha-Smíchov (nádraží) · Vidět víc »
Rakouská společnost státní dráhy
Rakouská společnost státní dráhy (německý oficiální název: k. k. privilegierte österreichische Staatseisenbahn-Gesellschaft, maďarský název Cs. k. szab. Osztrák-Magyar Államvasúttársaság, známá též pod zkratkou StEG, pozdější oficiální název Rakousko-Uherská společnost státní dráhy), byla privátní železniční společnost v Rakousku-Uhersku, vlastnící a provozující železniční tratě v obou částech monarchie.
Nový!!: Česká západní dráha a Rakouská společnost státní dráhy · Vidět víc »
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Nový!!: Česká západní dráha a Rakouské císařství · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Česká západní dráha a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Rakovník
Rakovník je město ve Středočeském kraji, ležící 40 km západně od Prahy a 45 km na severovýchod od Plzně.
Nový!!: Česká západní dráha a Rakovník · Vidět víc »
Seznam železničních tratí v Česku
Mapa železničních tratí osobní dopravy v Česku v roce 2020 Seznam železničních tratí v Česku.
Nový!!: Česká západní dráha a Seznam železničních tratí v Česku · Vidět víc »
Skvrňany
Skvrňany (dříve Škvrňany) jsou část statutárního města Plzeň, nachází se na západě města.
Nový!!: Česká západní dráha a Skvrňany · Vidět víc »
Smíchov
Smíchov je městská čtvrť a katastrální území v Praze na levém břehu Vltavy, náležející do městské části Praha 5.
Nový!!: Česká západní dráha a Smíchov · Vidět víc »
Vltava
Vltava je s délkou 430,2 km nejdelší řekou na území Česka.
Nový!!: Česká západní dráha a Vltava · Vidět víc »
Vojtěch Lanna starší
Vojtěch Lanna starší (23. dubna 1805, České Budějovice – 15. ledna 1866, Praha farnosti při kostele svatého Jindřicha na Novém Městě pražském), pokřtěný jako Adalbert Joseph Lanna, byl český loďmistr, obchodník, průmyslník a stavitel.
Nový!!: Česká západní dráha a Vojtěch Lanna starší · Vidět víc »
1828
1828 (MDCCCXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Česká západní dráha a 1828 · Vidět víc »
1851
1851 (MDCCCLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Česká západní dráha a 1851 · Vidět víc »
1852
1852 (MDCCCLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Česká západní dráha a 1852 · Vidět víc »
1856
1856 (MDCCCLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Česká západní dráha a 1856 · Vidět víc »
1857
1857 (MDCCCLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Česká západní dráha a 1857 · Vidět víc »
1859
1859 (MDCCCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Česká západní dráha a 1859 · Vidět víc »
1861
1861 (MDCCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Česká západní dráha a 1861 · Vidět víc »
1868
1868 (MDCCCLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Česká západní dráha a 1868 · Vidět víc »
1869
1869 (MDCCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Česká západní dráha a 1869 · Vidět víc »
1872
1872 (MDCCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Česká západní dráha a 1872 · Vidět víc »
1877
1877 (MDCCCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Česká západní dráha a 1877 · Vidět víc »
1884
1884 (MDCCCLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Česká západní dráha a 1884 · Vidět víc »
1893
1893 (MDCCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Česká západní dráha a 1893 · Vidět víc »
1894
1894 (MDCCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Česká západní dráha a 1894 · Vidět víc »