Rychlejší přístup než prohlížeči!
55 vztahy: Údolní niva, Češi, Čechy, Česká socialistická republika, České knížectví, Česko, Československo, Břetislav I., Bernhardsthal, Brand-Nagelberg, Charvátská Nová Ves, Dolní Rakousy, Drösing, Dyje, Dyjský trojúhelník, Evropa, Federalizace Československa, Germanizace, Gmünd (Dolní Rakousy), Hlohovec (okres Břeclav), Hlučínsko, Hohenau an der March, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Litschau, Lužní les, Morava, Morava (řeka), Moravští Slováci, Moravské pole, Nacistické Německo, Němci, Německé Rakousko, Obcovací řeč, Okres Břeclav, Okres Gmünd, Okres Mistelbach, Poštorná, První světová válka, Rabensburg, Rakouské spolkové země, Rakousko, Saintgermainská smlouva, Sámova říše, Schrems (Dolní Rakousy), Slované, Soudní okres, Sudety, Valticko, Vídeň, ..., Východní marka, Velkomoravská říše, Vitorazsko, Zánik Československa, Západní Vitorazsko. Rozbalte index (5 více) »
Údolní niva
Anglii Průřez údolní nivou. Niva (někdy též údolní niva nebo říční niva) je část údolí, která je pravidelně zaplavována, ovlivňována a formována povodněmi.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Údolní niva · Vidět víc »
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Češi · Vidět víc »
Čechy
Čechy jsou region na západě České republiky.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Čechy · Vidět víc »
Česká socialistická republika
Česká socialistická republika byl členský stát federativní Československé socialistické republiky.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Česká socialistická republika · Vidět víc »
České knížectví
České knížectví byl raně středověký státní útvar na území Čech.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a České knížectví · Vidět víc »
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Česko · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Československo · Vidět víc »
Břetislav I.
Břetislav I., přezdívaný kronikářem Kosmou „český Achilles“, (mezi 1002 až 1005 – 10. ledna 1055 Chrudim) byl český kníže z dynastie Přemyslovců, který vládl na Moravě asi od roku 1029, v Čechách v letech 1034–1055.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Břetislav I. · Vidět víc »
Bernhardsthal
Bernhardsthal je městys v Dolních Rakousích, v oblasti Weinviertel (Vinné čtvrti), v okrese Mistelbach.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Bernhardsthal · Vidět víc »
Brand-Nagelberg
Zastávka vlaku v Neu-Nagelbergu Brand-Nagelberg je městys v okrese Gmünd v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Brand-Nagelberg · Vidět víc »
Charvátská Nová Ves
Charvátská Nová Ves (v místním úzu Charvacká) je část města Břeclavi v Jihomoravském kraji, v oblasti Valticka.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Charvátská Nová Ves · Vidět víc »
Dolní Rakousy
Dolní Rakousy či Dolní Rakousko je spolková země na severovýchodě Rakouska, obklopující svým územím metropoli Vídeň.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Dolní Rakousy · Vidět víc »
Drösing
Drösing (česky Střezenice, slovensky Strezenice) je městys v Rakousku ve spolkové zemi Dolní Rakousy v okrese Gänserndorf.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Drösing · Vidět víc »
Dyje
Základní kámen programu Ochrana povodí řeky Dyje Začátek Dyje v Raabsu Dyje obtékající městečko Drosendorf Dyje v Břeclavi Soutok Dyje a Moravy Dyje (moravsky Dyja) je středoevropská řeka vzniklá spojením Rakouské Dyje a Moravské Dyje v Dolních Rakousích a tekoucí dále na pomezí Rakouska (Dolní Rakousy) a Česka (Jihomoravský kraj), převážně po území Moravy.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Dyje · Vidět víc »
Dyjský trojúhelník
Dyjský trojúhelník (též Moravsko-dyjský trojúhelník, za první republiky Podyjský roh) je území v České republice o rozloze 30 km² rozkládající se na nejjižnějším cípu Moravy, při soutoku Dyje s Moravou, tvořící nejjižnější části katastrů měst Břeclavi a Lanžhota.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Dyjský trojúhelník · Vidět víc »
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Evropa · Vidět víc »
Federalizace Československa
#PŘESMĚRUJ Republiky v Československu.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Federalizace Československa · Vidět víc »
Germanizace
Germanizace, také poněmčování, označuje šíření německého obyvatelstva, jazyka a kultury na ovládaných územích, jejichž obyvatelé nebyli Němci.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Germanizace · Vidět víc »
Gmünd (Dolní Rakousy)
Přeshraniční propojení s Českými Velenicemi přes lávku Gmünd (dříve česky Cmunt) je okresní město v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy, při hranicích s Českem, v oblasti Waldviertelu.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Gmünd (Dolní Rakousy) · Vidět víc »
Hlohovec (okres Břeclav)
Hlohovec (v místním nářečí Lohovec) je obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, v oblasti Valticka.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Hlohovec (okres Břeclav) · Vidět víc »
Hlučínsko
Hlučínsko (původně jižní Ratibořsko; v místním úzu Praj(z)sko či Praj(z)ská; německy Hultschiner Ländchen, polsky Kraj hulczyński nebo Kraik hulczyński) je historické území na východě Česka u hranic s Polskem, součást Českého Slezska, dnes rozdělené mezi okresy Opava (naprostá většina) a Ostrava-město.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Hlučínsko · Vidět víc »
Hohenau an der March
Cukrovar v Hohenau Cukrovar přitahuje díky teplé chladicí odpadní vodě různé tažné ptáky Hohenau an der March (česky Cáhnov) je městys se 2 772 obyvateli v Rakousku ve spolkové zemi Dolní Rakousko, okres Gänserndorf na hranici s Českou republikou a se Slovenskem nedaleko soutoku Moravy a Dyje.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Hohenau an der March · Vidět víc »
Jihočeský kraj
Samosprávný Jihočeský kraj (do 30. května 2001 Budějovický kraj), leží převážně na jihu Čech, ale okolím Dačic a Slavonic zasahuje i na Moravu; České Velenice s okolím (tzv. Vitorazsko) zase až do roku 1920 tvořily součást Dolních Rakous.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Jihočeský kraj · Vidět víc »
Jihomoravský kraj
Jihomoravský kraj (v letech 2000–2001 Brněnský kraj) je vyšší územně samosprávný celek České republiky, který vznikl v roce 2000 na jižní a středozápadní Moravě.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Jihomoravský kraj · Vidět víc »
Litschau
Litschau (česky Ličov nebo Líčov) je nejsevernější rakouské město.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Litschau · Vidět víc »
Lužní les
Lužní les – Chrbovský les u Chropyně USA Detail lužního lesa v přírodní památce Skalský Lužní les (luh) je podmáčený les s vysokou hladinou podzemní vody a záplavovým cyklem.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Lužní les · Vidět víc »
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Morava · Vidět víc »
Morava (řeka)
Morava je řeka ve střední Evropě, levý přítok Dunaje.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Morava (řeka) · Vidět víc »
Moravští Slováci
Základní rozdělení moravských nářečí. Oblast moravskoslovenských nářečí vyznačena růžově. Přibližný rozsah Slovácka Moravští Slováci jsou v obecném smyslu původní obyvatelé moravské národopisné oblasti Slovácka a v širším pojetí také Valašska, tedy oblasti užívání východomoravských (neboli tzv. moravskoslovenských) nářečí.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Moravští Slováci · Vidět víc »
Moravské pole
Moravské pole (německy Marchfeld) je asi 900 km² velká štěrková rovina v jihovýchodním Weinviertelu (Dolní Rakousko), mezi Dunajem a nejspodnějším úsekem řeky Moravy (německy March, odtud jméno).
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Moravské pole · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Nacistické Německo · Vidět víc »
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Němci · Vidět víc »
Německé Rakousko
Německé Rakousko (německy Deutsch-Österreich či Deutschösterreich), celým názvem Republika Německé Rakousko (německy Republik Deutsch-Österreich), byl státní útvar existující v letech 1918–1919.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Německé Rakousko · Vidět víc »
Obcovací řeč
Obcovací řeč bylo pomocné kritérium, kterým se při sčítání lidu nepřímo zjišťovala národnost obyvatel.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Obcovací řeč · Vidět víc »
Okres Břeclav
Okres Břeclav je pohraniční okres v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Okres Břeclav · Vidět víc »
Okres Gmünd
JHMD) a Litschau. Okres Gmünd je rakouským okresem ve spolkové zemi Dolní Rakousko.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Okres Gmünd · Vidět víc »
Okres Mistelbach
Okres Mistelbach leží v srdci Weinviertelu (Vinné čtvrti) a je po Zwettlu druhým největším okresem Dolních Rakous.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Okres Mistelbach · Vidět víc »
Poštorná
Poštorná (v místním nářečí také Poštorňa) je část města Břeclavi v Jihomoravském kraji, v oblasti Valticka.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Poštorná · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a První světová válka · Vidět víc »
Rabensburg
Rabensburg (Havraní hrad, česky Ranšpurk, zastarale Havranohrad) je městys v okrese Mistelbach v Dolním Rakousku.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Rabensburg · Vidět víc »
Rakouské spolkové země
Rakousko je federací složenou z devíti spolkových zemí (německy Bundesland, plurál Bundesländer) s jistým stupněm autonomie, který však není tak velký jako u spolkových zemí Německa nebo států USA.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Rakouské spolkové země · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Rakousko · Vidět víc »
Saintgermainská smlouva
Územní rozdělení Rakousko-Uherska po 1. světové válce Saintgermainská smlouva byla jednou z mírových smluv podepsaných po skončení první světové války.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Saintgermainská smlouva · Vidět víc »
Sámova říše
Sámova říše byl kmenový svaz Slovanů existující ve střední Evropě v letech 623/624–659 (podle Fredegarovy kroniky) a historicky první slovanský stát střední Evropy.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Sámova říše · Vidět víc »
Schrems (Dolní Rakousy)
kašna kulturní dům zámek Schrems (Skřemelice) je město v Rakousku ve spolkové zemi Dolní Rakousy v okrese Gmünd.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Schrems (Dolní Rakousy) · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Slované · Vidět víc »
Soudní okres
Soudní okresy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku roku 1938 Soudní okresy (německy Gerichtsbezirke) byly od roku 1850 (definitivně od roku 1868) soudní obvody 1. stupně, tedy územní jednotky Rakouska-Uherska, podle kterých byly (a v Rakousku stále jsou) nezávisle na správním členění organizovány okresní soudy.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Soudní okres · Vidět víc »
Sudety
obcovací řeči) Sudety neboli také Sudetsko (nebo Kraj Sudecki) jsou zastaralý německý název pro pohraniční oblasti dnešního Česka, v nichž už od středověku žili převážně lidé německé národnosti, kteří byli v letech 1945–1947 vysídleni.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Sudety · Vidět víc »
Valticko
Valticko, dříve psáno Valčicko, něm.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Valticko · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Vídeň · Vidět víc »
Východní marka
#PŘESMĚRUJ Rakouské markrabství Kategorie:Zaniklé státy Rakouska.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Východní marka · Vidět víc »
Velkomoravská říše
Velkomoravská říše (zkráceně Velká Morava,, – megáli Moravía) je pozdější historické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě (užívá se také označení „stát Mojmírovců“, oficiální název neexistuje nebo není znám).
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Velkomoravská říše · Vidět víc »
Vitorazsko
Vitorazsko je území na pomezí jihočeského Novohradska a Třeboňska a dolnorakouského Waldviertelu.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Vitorazsko · Vidět víc »
Zánik Československa
Československo zaniklo po 74 letech a 64 dnech od svého založení uplynutím 31.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Zánik Československa · Vidět víc »
Západní Vitorazsko
Západní Vitorazsko, dnes známé spíše pod názvem Vitorazsko, je region v jihovýchodní části Jihočeského kraje v Česku, při hranici s Rakouskem.
Nový!!: Česká část Dolních Rakous a Západní Vitorazsko · Vidět víc »
