Rychlejší přístup než prohlížeči!
127 vztahy: Absolutismus, Adolf Karel Daniel z Auerspergu, Albert Nostitz-Rieneck, Albert Werunsky, Anenské patenty, Anton von Banhans, Anton Waldert, Arcibiskup pražský, Únorová ústava, České království, České vysoké učení technické v Praze, Československo, Říšská rada (Rakousko), Říjnový diplom, Badeniho jazyková nařízení, Bitva na Bílé hoře, Deutsche Verfassungspartei, Diecéze českobudějovická, Diecéze královéhradecká, Diecéze litoměřická, Druhá italská válka za nezávislost, Dubnová ústava (1873), Dvoukolový volební systém, Edmund Hartig, Eduard Claudi, Ferdinand I. Dobrotivý, Ferdinand II. Štýrský, Ferdinand Lobkowicz, František August Brauner, František Josef I., František Ladislav Rieger, Franz Thun und Hohenstein, Fundamentální články, Guvernér, Jagellonci, Jiří Kristián z Lobkovic, Jindřich Šolc, Josef II., Josef Wohanka, Julius Lippert (historik), Karel Leopold Klaudy, Karel Sladkovský, Karel Vilém Auersperg, Karel Vilém Filip z Auerspergu, Karl Urban (ministr), Karl von Rothkirch-Panthen, Karl von Stürgkh, Korunní země, Kroměřížský sněm, Kurie (volby), ..., Lev Thun-Hohenstein, Malá Strana, Marie Terezie, Maxmilián II. Habsburský, Morava, Národní shromáždění republiky Československé (1920–1939), Národní strana (1848), Národní strana svobodomyslná, Národní výbor (1848), Národní výbor československý, Německá agrární strana (Rakousko), Německá lidová strana (Rakousko), Německá pokroková strana (Rakousko), Německá radikální strana, Nejvyšší maršálek, Neoabsolutismus, Obnovené zřízení zemské, Otto Urban, Pasivní rezistence, Předlitavsko, Pokroková strana (Rakousko), Polské království, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, Pražské červnové povstání, Pražský hrad, Praha, První vláda Ernesta von Koerbera, Punktace, Rakouské Slezsko, Rakousko-uherské vyrovnání, Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, Revoluční národní shromáždění, Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství, Stará sněmovna, Starý královský palác, Státoprávní deklarace českých poslanců, Strana ústavověrného velkostatku, Strana konzervativního velkostatku, Stremayrova jazyková nařízení, Svěřenství, Thunovský palác, Unikameralismus, Univerzita Karlova, Václav Bělský, Václav Vaňka, Většinový volební systém, Virilista, Vladislav Jagellonský, Vladislavské zřízení zemské, Vláda Alfreda von Potockého, Vláda Eduarda Taaffeho, Vláda Karla von Auersperga, Vláda Kazimíra Badeniho, Vojtěch Schönborn, Volby do Říšské rady 1873, Volby do Říšské rady 1879, Volby do Říšské rady 1891, Volby do Říšské rady 1907, Volební cenzus, Zářijový manifest, Země v Československu, Zemské volby v Čechách 1861, Zemské volby v Čechách 1870, Zemské volby v Čechách 1872, Zemské volby v Čechách 1874, Zemské volby v Čechách 1878, Zemské volby v Čechách 1883, Zemské volby v Čechách 1889, Zemské volby v Čechách 1895, Zemské volby v Čechách 1901, Zemské volby v Čechách 1908, Zemské volby v Čechách březen 1867, Zemské volby v Čechách leden 1867, Zemský sněm (Rakouské císařství), Zemský výbor, 1861, 6. duben. Rozbalte index (77 více) »
Absolutismus
Hyacinta Rigauda (ca 1700). Vladař je představen s odznaky svého majestátu v póze, která má kořeny už v antice. Obraz se stal příkladem pro panovnické portréty v celé Evropě. Absolutismus (z lat. absolutus – úplný, osvobozený, neomezený; absolvere – osvobodit, uvolnit, dokončit, ale také splatit) je historiografický termín označující formu vlády tradičně charakterizovanou ústředním postavením panovníka, hospodářským a politickým centralismem, důležitostí armády a správního aparátu, existencí dvora a státní církve.
Nový!!: Český zemský sněm a Absolutismus · Vidět víc »
Adolf Karel Daniel z Auerspergu
#PŘESMĚRUJ Adolf z Auerspergu.
Nový!!: Český zemský sněm a Adolf Karel Daniel z Auerspergu · Vidět víc »
Albert Nostitz-Rieneck
Albert František hrabě z Nostic-Rienecku (Albert Franz Graf von Nostitz-Rieneck, též Nostic; 23. srpna 1807 Trmice farnosti Trmice – 25. ledna 1871 Praha) byl rakouský a český šlechtic z rodu Nosticů a politik, ve 2.
Nový!!: Český zemský sněm a Albert Nostitz-Rieneck · Vidět víc »
Albert Werunsky
Albert Werunsky (13. března 1843 Stříbro – 29. prosince 1915 Praha-Nové Město) byl rakouský a český advokát a politik německé národnosti, v 2.
Nový!!: Český zemský sněm a Albert Werunsky · Vidět víc »
Anenské patenty
Anenské patenty označují nařízení předlitavské vlády Karla von Stürgkha z 26. července 1913, která rozpustila český zemský sněm a na místo jeho zemského výboru jmenovala zemskou správní komisi, v jejímž čele stál místodržitel.
Nový!!: Český zemský sněm a Anenské patenty · Vidět víc »
Anton von Banhans
Anton von Banhans (8. listopadu 1825 Měcholupy farnosti Měcholupy – 26. května 1902 Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský politik, v roce 1870 ministr zemědělství Předlitavska a v letech 1871–1875 ministr obchodu Předlitavska.
Nový!!: Český zemský sněm a Anton von Banhans · Vidět víc »
Anton Waldert
Anton Waldert (1823 Bochov – 10. dubna 1892 Vídeň) byl rakouský a český právník a politik německé národnosti, v 2.
Nový!!: Český zemský sněm a Anton Waldert · Vidět víc »
Arcibiskup pražský
Arcibiskup pražský stojí v čele pražské arcidiecéze.
Nový!!: Český zemský sněm a Arcibiskup pražský · Vidět víc »
Únorová ústava
Úvodní strana textu Únorové ústavy Únorová či Schmerlingova ústava, v jiných jazycích zpravidla označovaná Únorový patent, byla ústava Rakouského císařství, kterou 26. února 1861 státní ministr Anton von Schmerling oktrojoval (vyhlásil) pro celé jeho území.
Nový!!: Český zemský sněm a Únorová ústava · Vidět víc »
České království
České království či Království české (německy Königreich Böhmen, latinsky Regnum Bohemiae) byl státní útvar v čele s králem na území Čech od 13. století do roku 1918.
Nový!!: Český zemský sněm a České království · Vidět víc »
České vysoké učení technické v Praze
České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) je česká technická univerzita, sídlící a převážně i působící v Praze.
Nový!!: Český zemský sněm a České vysoké učení technické v Praze · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Český zemský sněm a Československo · Vidět víc »
Říšská rada (Rakousko)
Říšská rada (německy Reichsrat) byl nejvyšší zákonodárný sbor Rakouského císařství, fungující od roku 1861 do roku 1918 (po přijetí rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 šlo o zákonodárný sbor předlitavské části Rakouska-Uherska).
Nový!!: Český zemský sněm a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »
Říjnový diplom
Říjnový diplom (celý název) byl vydán 20. října 1860 císařem Františkem Josefem I. Šlo o prohlášení, ve kterém se císař provždy zříkal absolutismu a kterým zřídil Říšskou radu.
Nový!!: Český zemský sněm a Říjnový diplom · Vidět víc »
Badeniho jazyková nařízení
Badeniho jazyková nařízení je označení pro jazyková nařízení, která 5. dubna 1897 vydali pro Čechy a 22. dubna 1897 pro Moravu předlitavští ministři vnitra (Kazimír Badeni), financí, spravedlnosti, obchodu a orby.
Nový!!: Český zemský sněm a Badeniho jazyková nařízení · Vidět víc »
Bitva na Bílé hoře
Bitva na Bílé hoře, svedená v neděli 8. listopadu 1620 v blízkosti Prahy, byla bitva třicetileté války.
Nový!!: Český zemský sněm a Bitva na Bílé hoře · Vidět víc »
Deutsche Verfassungspartei
Deutsche Verfassungspartei (česky německá ústavní strana) byla politická strana, respektive široký, liberálně, centralisticky a proněmecky orientovaný politický proud působící od 60.
Nový!!: Český zemský sněm a Deutsche Verfassungspartei · Vidět víc »
Diecéze českobudějovická
Černá věž. Diecéze českobudějovická (lat. Dioecesis Budovicensis) je římskokatolická diecéze, která se nachází na jihu Čech, sídlem biskupa jsou České Budějovice.
Nový!!: Český zemský sněm a Diecéze českobudějovická · Vidět víc »
Diecéze královéhradecká
Katedrála svatého Ducha (vlevo) Biskupský palác na Velkém náměstí Jan Vokál – biskup královéhradecký Diecéze královéhradecká je římskokatolická diecéze, která se nachází ve východních Čechách.
Nový!!: Český zemský sněm a Diecéze královéhradecká · Vidět víc »
Diecéze litoměřická
Litoměřická diecéze je římskokatolická diecéze, která byla založena bulou Primitiva illa Ecclesia papeže Alexandra VII. 3.
Nový!!: Český zemský sněm a Diecéze litoměřická · Vidět víc »
Druhá italská válka za nezávislost
Druhá italská válka za nezávislost (též rakousko-francouzsko-sardinská válka či jen sardinská válka) byl ozbrojený konflikt mezi Rakouskem a Francií společně se Sardinsko-piemontským královstvím, které se snažilo o osvobození a sjednocení tehdejší roztříštěné Itálie.
Nový!!: Český zemský sněm a Druhá italská válka za nezávislost · Vidět víc »
Dubnová ústava (1873)
Dubnová ústava je pojmenování pro zákon ze dne 2.
Nový!!: Český zemský sněm a Dubnová ústava (1873) · Vidět víc »
Dvoukolový volební systém
border.
Nový!!: Český zemský sněm a Dvoukolový volební systém · Vidět víc »
Edmund Hartig
Edmund von Hartig, též Edmund z Hartigu (2. listopadu 1812 Vídeň – 30. března 1883 San Remo), byl rakouský a český diplomat a politik německé národnosti, v 60.
Nový!!: Český zemský sněm a Edmund Hartig · Vidět víc »
Eduard Claudi
Eduard Claudi (26. září 1810 České Budějovice – 27. září 1884 Poříčí) byl český politik německé národnosti, v 2.
Nový!!: Český zemský sněm a Eduard Claudi · Vidět víc »
Ferdinand I. Dobrotivý
Ferdinand I.
Nový!!: Český zemský sněm a Ferdinand I. Dobrotivý · Vidět víc »
Ferdinand II. Štýrský
Ferdinand II.
Nový!!: Český zemský sněm a Ferdinand II. Štýrský · Vidět víc »
Ferdinand Lobkowicz
#PŘESMĚRUJ Ferdinand Jiří z Lobkowicz.
Nový!!: Český zemský sněm a Ferdinand Lobkowicz · Vidět víc »
František August Brauner
František August Brauner (22. ledna 1810 LitomyšlSOA Zámrsk, Matrika narozených 1802-1816 v Litomyšli, sign.1304, ukn.5570, str.73. Dostupné online – 21. června 1880 Roztoky u Prahy farnost Roztoky) byl český právník a politik.
Nový!!: Český zemský sněm a František August Brauner · Vidět víc »
František Josef I.
František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd.
Nový!!: Český zemský sněm a František Josef I. · Vidět víc »
František Ladislav Rieger
František Ladislav svobodný pán (von) Rieger, německy též Franz Ladislaus Freiherr von Rieger, (10. prosince 1818 SemilySOA Zámrsk, Matrika narozených 1809-1828 Semilech, sign.5192, ukn.8592, str.32. Dostupné online – 3. března 1903 Praha-Nové Město farnosti při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě Pražském) byl český politik a spoluzakladatel Národní (staročeské) strany.
Nový!!: Český zemský sněm a František Ladislav Rieger · Vidět víc »
Franz Thun und Hohenstein
#PŘESMĚRUJ František Antonín III. z Thun-Hohensteinu.
Nový!!: Český zemský sněm a Franz Thun und Hohenstein · Vidět víc »
Fundamentální články
Jako fundamentální články (fundamentálky, Fundamentalartikel) se označuje dohoda o změně státoprávního uspořádání, na které se shodla česká politická reprezentace s vládou Karla von Hohenwarta v roce 1871, a kterou vrcholilo snažení českých politických elit o zrovnoprávnění Českého království v rámci Rakouska-Uherska, jež se datovalo od přijetí principu dualistické (rakousko-maďarské) federace v roce 1867 (viz táborové hnutí).
Nový!!: Český zemský sněm a Fundamentální články · Vidět víc »
Guvernér
Výraz guvernér (z lat. gubernator, franc. gouverneur) je česky vládce nebo místodržící a původně označoval osobu, jež na určitém teritoriu zastupovala panovníka, kterému daná země podléhala.
Nový!!: Český zemský sněm a Guvernér · Vidět víc »
Jagellonci
Jagellonská Evropa na konci 15. století Jagellonci byli panovnická dynastie, pocházející z Litevského velkoknížectví.
Nový!!: Český zemský sněm a Jagellonci · Vidět víc »
Jiří Kristián z Lobkovic
#PŘESMĚRUJ Jiří Kristián z Lobkowicz.
Nový!!: Český zemský sněm a Jiří Kristián z Lobkovic · Vidět víc »
Jindřich Šolc
Jindřich Šolc (12. února 1841 Sobotka – 24. dubna 1916 Zbuzany) byl český advokát, poslanec českého zemského sněmu, v období od 12. září 1887 do listopadu 1893 byl starostou Prahy.
Nový!!: Český zemský sněm a Jindřich Šolc · Vidět víc »
Josef II.
Velký osobní znak císaře Josefa II. Josef II. (13. března 1741 Vídeň – 20. února 1790 Vídeň) byl v letech 1765 až 1790 císař Svaté říše římské a v letech 1780 až 1790 král uherský a (nekorunovaný) král český, markrabě moravský a arcivévoda rakouský.
Nový!!: Český zemský sněm a Josef II. · Vidět víc »
Josef Wohanka
Josef rytíř Wohanka (2. listopadu 1842 Polerady farnosti Židovice, okres Most – 2. ledna 1931, Praha) byl český šlechtitel, obchodník, veřejný činitel a poslanec Českého zemského sněmu.
Nový!!: Český zemský sněm a Josef Wohanka · Vidět víc »
Julius Lippert (historik)
Julius Lippert (12. dubna 1839 BroumovSOA Zámrsk, Matrika narozených 1837-1845 v Broumově, sign.13-9, ukn.478, str.46. Dostupné online – 12. listopadu 1909 Praha) byl rakouský a český historik a politik německé národnosti, v závěru 19.
Nový!!: Český zemský sněm a Julius Lippert (historik) · Vidět víc »
Karel Leopold Klaudy
Karel Leopold rytíř Klaudy (30. prosince 1822 Tábor – 11. února 1894 Praha-Nové Město) byl český pedagog, advokát a politik, od počátku 60.
Nový!!: Český zemský sněm a Karel Leopold Klaudy · Vidět víc »
Karel Sladkovský
Karel Sladkovský (22. června 1823 Praha, Malá Strana – 4. března 1880 Praha) byl český novinář a politik, během revolučního roku 1848 představitel radikálních českých demokratů.
Nový!!: Český zemský sněm a Karel Sladkovský · Vidět víc »
Karel Vilém Auersperg
#PŘESMĚRUJ Karel Vilém z Auerspergu.
Nový!!: Český zemský sněm a Karel Vilém Auersperg · Vidět víc »
Karel Vilém Filip z Auerspergu
#PŘESMĚRUJ Karel Vilém z Auerspergu.
Nový!!: Český zemský sněm a Karel Vilém Filip z Auerspergu · Vidět víc »
Karl Urban (ministr)
Karl Urban (1. září 1855 Praha-Malá Strana – konec října 1940 Praha) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský podnikatel a politik sudetoněmeckého původu, v letech 1916–1917 ministr obchodu Předlitavska, po roce 1918 ministr živností, průmyslu a obchodu Rakouska.
Nový!!: Český zemský sněm a Karl Urban (ministr) · Vidět víc »
Karl von Rothkirch-Panthen
Karl von Rothkirch-Panthen (2. prosince 1807 Falkenau – 31. března 1870 Praha) byl rakouský šlechtic a státní úředník a český politik německé národnosti, v 60.
Nový!!: Český zemský sněm a Karl von Rothkirch-Panthen · Vidět víc »
Karl von Stürgkh
Hrabě Karl von Stürgkh (30. října 1859 Štýrský Hradec (Graz) – 21. října 1916 Vídeň) byl rakousko-uherský šlechtic a politik, v letech 1911–1916 předseda předlitavské vlády (vláda Karla Stürgkha), předtím ministr kultu a vyučování Předlitavska a poslanec Říšské rady.
Nový!!: Český zemský sněm a Karl von Stürgkh · Vidět víc »
Korunní země
Chorvatsko-Slavonsko 18. Bosna a Hercegovina Habsburská monarchie se členila na různě velké územní celky, označované jako korunní země (německy Kronland, pl. Kronländer).
Nový!!: Český zemský sněm a Korunní země · Vidět víc »
Kroměřížský sněm
Kroměřížský sněm je označení zasedání Ústavodárného říšského sněmu habsburské monarchie, které začalo 22.
Nový!!: Český zemský sněm a Kroměřížský sněm · Vidět víc »
Kurie (volby)
Volební kurie je typ volebního systému, v němž jsou voliči rozděleni do několika skupin (kurií), které volí odděleně a jejichž zvolení zástupci pak v zákonodárném sboru tvoří oddělenou skupinu.
Nový!!: Český zemský sněm a Kurie (volby) · Vidět víc »
Lev Thun-Hohenstein
#PŘESMĚRUJ Leopold Lev z Thun-Hohensteinu.
Nový!!: Český zemský sněm a Lev Thun-Hohenstein · Vidět víc »
Malá Strana
Historická podoba malostranského znaku Moderní podoba malostranského znaku Znak Malé Strany nad vstupem do zvonice u sv. Mikuláše Malá Strana (původně Nové Město - latinsky Nova civitas sub castro Pragensi do založení dnešního Nového Města a později Menší Město pražské) byla do roku 1784 samostatným městem, do roku 1949 městským obvodem Praha III, nyní je to jen městská čtvrť a katastrální území v centru Prahy na levém břehu Vltavy.
Nový!!: Český zemský sněm a Malá Strana · Vidět víc »
Marie Terezie
Marie Terezie, celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna, německy Maria Theresia Walburga Amalia Christiana (13. května 1717, Vídeň – 29. listopadu 1780, Vídeň), z rodu Habsburků byla arcivévodkyně rakouská, královna uherská (oficiálně uherský král, Rex Hungariae), královna česká a markraběnka moravská atd.
Nový!!: Český zemský sněm a Marie Terezie · Vidět víc »
Maxmilián II. Habsburský
Maxmilián II. (31. července 1527 Vídeň – 12. října 1576 Řezno) byl císař římský, král český (korunován 1562), uherský (korunován 1563), markrabě moravský a arcivévoda rakouský.
Nový!!: Český zemský sněm a Maxmilián II. Habsburský · Vidět víc »
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Nový!!: Český zemský sněm a Morava · Vidět víc »
Národní shromáždění republiky Československé (1920–1939)
Národní shromáždění republiky Československé byl nejvyšší zákonodárný sbor Československa v letech 1920–1939.
Nový!!: Český zemský sněm a Národní shromáždění republiky Československé (1920–1939) · Vidět víc »
Národní strana (1848)
Národní strana (později označována také jako staročeská) byla nejstarší politickou stranou v českých zemích.
Nový!!: Český zemský sněm a Národní strana (1848) · Vidět víc »
Národní strana svobodomyslná
Karel Kramář, nejvýznačnější osobnost strany Národní strana svobodomyslná, jejíž členové byli známí jako mladočeši, byla českou politickou stranou působící v Rakousku-Uhersku, respektive Předlitavsku.
Nový!!: Český zemský sněm a Národní strana svobodomyslná · Vidět víc »
Národní výbor (1848)
pražských hostinců na jaře roku 1848 Národní výbor byl původně jako Svatováclavský výbor založen na schůzi obrozeneckých sil ve Svatováclavských lázních v Praze 11. března 1848.
Nový!!: Český zemský sněm a Národní výbor (1848) · Vidět víc »
Národní výbor československý
13. listopadu zasedal a přijímal první zákony. Národní výbor československý byl orgánem české (československé) politické reprezentace na konci první světové války.
Nový!!: Český zemský sněm a Národní výbor československý · Vidět víc »
Německá agrární strana (Rakousko)
Německá agrární strana (Deutsche Agrarpartei) byla německá agrární politická strana v Rakousku-Uhersku, aktivní především v českých zemích.
Nový!!: Český zemský sněm a Německá agrární strana (Rakousko) · Vidět víc »
Německá lidová strana (Rakousko)
Německá lidová strana, též němečtí lidovci nebo němečtí nacionálové (německy Deutsche Volkspartei), byla nacionálně orientovaná politická strana, působící od 90.
Nový!!: Český zemský sněm a Německá lidová strana (Rakousko) · Vidět víc »
Německá pokroková strana (Rakousko)
Německá pokroková strana (německy Deutsche Fortschrittspartei nebo Deutsche fortschrittliche Partei), byla liberálně a nacionalisticky orientovaná politická strana působící od konce 19.
Nový!!: Český zemský sněm a Německá pokroková strana (Rakousko) · Vidět víc »
Německá radikální strana
Německá radikální strana (Deutschradikale Partei), do roku 1907 Svobodná všeněmecká strana (Freialldeutsche Partei), byla německá nacionalistická politická strana v Rakousku-Uhersku, aktivní především v českých zemích.
Nový!!: Český zemský sněm a Německá radikální strana · Vidět víc »
Nejvyšší maršálek
Nejvyšší zemský maršálek (německy Oberstlandmarschall), také označovaný jako nejvyšší královský či český maršálek, též nejvyšší maršálek Království českého, byl třetím nejvýznamnějším českým zemským stavovským úředníkem.
Nový!!: Český zemský sněm a Nejvyšší maršálek · Vidět víc »
Neoabsolutismus
Neoabsolutismus (také Bachův či bachovský absolutismus a Františkojosefínský absolutismus) je označení pro formu vlády v Rakouském císařství (předchůdci pozdějšího Rakousko-Uherska) v letech 1851–1859.
Nový!!: Český zemský sněm a Neoabsolutismus · Vidět víc »
Obnovené zřízení zemské
Úvodní list tištěného Obnoveného zřízení zemského (pro Čechy) Obnovené zřízení zemské (německy Verneuerte Landesordnung, celým název Verneuerte Landesordnung des Erbkönigreichs Böhaimb) je název pro historické zemské ústavy Čech (z 10. května 1627) a Moravy (z 10. května 1628).
Nový!!: Český zemský sněm a Obnovené zřízení zemské · Vidět víc »
Otto Urban
Otto Urban (9. prosince 1938, Bílovec – 7. května 1996, Opava) byl český historik, který se zabýval především českými dějinami 19.
Nový!!: Český zemský sněm a Otto Urban · Vidět víc »
Pasivní rezistence
Pasivní rezistence (neboli pasivní odpor) je politický termín vyjadřující způsob obrany zvolených cílů bez použití zbraní.
Nový!!: Český zemský sněm a Pasivní rezistence · Vidět víc »
Předlitavsko
Předlitavsko (Cislajtánie, z němčiny Cisleithanien) neboli Rakousko (oficiálně Království a země na říšské radě zastoupené) byla jedna ze dvou částí Rakousko-Uherska v letech 1867–1918 s hlavním městem Vídní.
Nový!!: Český zemský sněm a Předlitavsko · Vidět víc »
Pokroková strana (Rakousko)
#PŘESMĚRUJ Německá pokroková strana (Rakousko).
Nový!!: Český zemský sněm a Pokroková strana (Rakousko) · Vidět víc »
Polské království
Polské království (polsky Królestwo Polskie, německy Königreich Polen, latinsky Regnum Poloniae, polsky též nazýváno Rzeczpospolita) byl státní útvar, který existoval v různých podobách, s různými přestávkami a s různými částmi území od roku 1025 do roku 1918.
Nový!!: Český zemský sněm a Polské království · Vidět víc »
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, zkr.
Nový!!: Český zemský sněm a Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky · Vidět víc »
Pražské červnové povstání
Pražské červnové povstání (též Svatodušní bouře, německy Prager Pfingstaufstand) bylo ozbrojeným střetem ve dnech 12.–17.
Nový!!: Český zemský sněm a Pražské červnové povstání · Vidět víc »
Pražský hrad
Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad (původně raně středověké hradiště) stojící na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou v centru Prahy, na vrchu Opyš.
Nový!!: Český zemský sněm a Pražský hrad · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Český zemský sněm a Praha · Vidět víc »
První vláda Ernesta von Koerbera
První vláda Ernesta von Koerbera byla předlitavská vláda, úřadující od 19. ledna 1900 do 31. prosince 1904.
Nový!!: Český zemský sněm a První vláda Ernesta von Koerbera · Vidět víc »
Punktace
Punktace bylo označení pro plán o 11 bodech (německy Punkte) z roku 1890 snažící se o česko-německé vyrovnání.
Nový!!: Český zemský sněm a Punktace · Vidět víc »
Rakouské Slezsko
Rakouské Slezsko (Österreichisch-Schlesien), oficiálně Vévodství Horní a Dolní Slezsko (Herzogtum Ober- und Niederschlesien), je označení části historického Slezska, které zůstalo součástí habsburské monarchie po Vratislavském míru uzavřeném roku 1742.
Nový!!: Český zemský sněm a Rakouské Slezsko · Vidět víc »
Rakousko-uherské vyrovnání
Členění habsburské monarchie po roce 1867: 1) Předlitavsko zvýrazněno červeně, 2) Zalitavsko zeleně, 3) Bosna a Hercegovina pod společnou správou od roku 1878 žlutě Rakousko-uherské vyrovnání (německy Ausgleich; maďarsky Kiegyezés, „kompromis“) byl ústavněprávní akt, na základě něhož se v roce 1867 přeměnilo Rakouské císařství v konfederaci Rakousko-Uhersko a současně se obnovila suverenita Uherského království.
Nový!!: Český zemský sněm a Rakousko-uherské vyrovnání · Vidět víc »
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, zkratkou RSZML (někdy RSZaML), byla česká a československá pravicová agrární politická strana, po většinu období první republiky nejsilnější strana v Československu.
Nový!!: Český zemský sněm a Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu · Vidět víc »
Revoluční národní shromáždění
Revoluční národní shromáždění, také Národní shromáždění československé, byl nejvyšší zastupitelský a zákonodárný orgán v době vzniku Československa v letech 1918–1920.
Nový!!: Český zemský sněm a Revoluční národní shromáždění · Vidět víc »
Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství
József Heicke: Vídeňské barikády Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství pramenila jednak z nespokojenosti s feudalismem a Metternichovým absolutismem, nemalý podnět revolucím v Rakouském císařství ovšem představoval také počáteční úspěch zahraničních revolucí v roce 1848.
Nový!!: Český zemský sněm a Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství · Vidět víc »
Stará sněmovna
Stará sněmovna je místnost ve Starém královském paláci Pražského hradu, v níž zasedal Český zemský sněm (Zemský sněm Království českého).
Nový!!: Český zemský sněm a Stará sněmovna · Vidět víc »
Starý královský palác
#PŘESMĚRUJ Starý královský palác (Pražský hrad).
Nový!!: Český zemský sněm a Starý královský palác · Vidět víc »
Státoprávní deklarace českých poslanců
Státoprávní deklarace českých poslanců bylo prohlášení 81 poslanců Českého zemského sněmu z 22.
Nový!!: Český zemský sněm a Státoprávní deklarace českých poslanců · Vidět víc »
Strana ústavověrného velkostatku
Strana ústavověrného velkostatku byla zemská politická strana působící v předlitavské části Rakouska-Uherska, účastnící se voleb ve velkostatkářské kurii.
Nový!!: Český zemský sněm a Strana ústavověrného velkostatku · Vidět víc »
Strana konzervativního velkostatku
Strana konzervativního velkostatku (německy Konservativer Großgrundbesitz nebo Böhmischer konservativer Großgrundbesitz či Böhmisch-Konservativer Großgrundbesitz) byla konzervativní politická strana reprezentující od 60.
Nový!!: Český zemský sněm a Strana konzervativního velkostatku · Vidět víc »
Stremayrova jazyková nařízení
Stremayrova jazyková nařízení jsou nařízení, která roku 1880 (19. dubna pro Čechy a 28. dubna pro Moravu) vydala vláda Eduarda Taaffeho (resp. ministr vnitra Eduard Taaffe a ministr spravedlnosti Karl von Stremayr).
Nový!!: Český zemský sněm a Stremayrova jazyková nařízení · Vidět víc »
Svěřenství
Svěřenství (neboli fideikomis, případně též rodinný fideikomis) je historický institut pozůstalostního řízení a jde o nezcizitelný majetkový soubor, jehož vlastnictví náleží všem čekatelům svěřenství, avšak držitelem je v konkrétním okamžiku vždy osoba určená posloupností stanovenou zakladatelem svěřenství a uvedená ve zřizovací listině (například nejstarší žijící potomek zakladatele svěřenství).
Nový!!: Český zemský sněm a Svěřenství · Vidět víc »
Thunovský palác
Thunovský palác (někdejší Roupovský dům) je památka a budova, kde zasedá Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, nacházející se v Praze na Malé Straně v ulici Sněmovní 176/4.
Nový!!: Český zemský sněm a Thunovský palác · Vidět víc »
Unikameralismus
Státy bez parlamentu. Unikameralismus neboli jednokomorovost označuje typ parlamentu, který je tvořen jen jednou komorou – přijetí rozhodnutí, respektive zákona tedy není závislé na druhé části, ale pouze na další instanci, jako například podpisu prezidenta.
Nový!!: Český zemský sněm a Unikameralismus · Vidět víc »
Univerzita Karlova
Univerzita Karlova (zkratka UK, latinský název Universitas Carolina) je nejstarší a největší česká vysoká škola.
Nový!!: Český zemský sněm a Univerzita Karlova · Vidět víc »
Václav Bělský
Václav Bělský, též Václav rytíř Bělský či Bielsky (22. září 1818 Bratkovice farnost Velvary, obec Černuc – 22. května 1878 Praha farnost při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském), byl český právník a politik, purkmistr Prahy v letech 1863–1867, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.
Nový!!: Český zemský sněm a Václav Bělský · Vidět víc »
Václav Vaňka
Václav Vaňka, též Václav Vaňka šlechtic z Rodlova nebo Václav Vaňka z Rodlova, uváděn rovněž jako Václav Vanka nebo Václav Waňka (3. listopadu 1798 Praha – 27. července 1872 Praha) byl český advokát a politik, v letech 1848–1861 purkmistr Prahy, pak poslanec Českého zemského sněmu.
Nový!!: Český zemský sněm a Václav Vaňka · Vidět víc »
Většinový volební systém
Většinový volební systém je kategorie volebního systému, ve které jsou všechny mandáty na úrovni volebního obvodu přiděleny jedné kandidátce.
Nový!!: Český zemský sněm a Většinový volební systém · Vidět víc »
Virilista
Virilista (někdy taky virilní hlas) (z latinského virilis od vir – muž; v angličtině se místo toho používá latinský výraz ex officio) je osoba zastávající nějakou funkci, úřad z titulu jiné funkce.
Nový!!: Český zemský sněm a Virilista · Vidět víc »
Vladislav Jagellonský
Vladislav Jagellonský (1. března 1456 Krakov – 13. března 1516 Budín) pocházel z Polska, původem z litevského velkoknížecího a polského královského rodu Jagellonců se jménem Władysław Jagiełło, byl králem českým od roku 1471 jako Vladislav II., od roku 1490 markrabětem moravským a králem uherským také jako Vladislav II., maďarsky Ulászló II.
Nový!!: Český zemský sněm a Vladislav Jagellonský · Vidět víc »
Vladislavské zřízení zemské
Vladislavské zřízení zemské je zemský zákoník či jinak zemské zřízení vydaný roku 1500 – oficiálně jako Zemská zřízení království českého.
Nový!!: Český zemský sněm a Vladislavské zřízení zemské · Vidět víc »
Vláda Alfreda von Potockého
Vláda Alfreda von Potockého byla vláda Předlitavska, úřadující od 12. dubna 1870 do 6. února 1871.
Nový!!: Český zemský sněm a Vláda Alfreda von Potockého · Vidět víc »
Vláda Eduarda Taaffeho
Vláda Eduarda Taaffeho byla předlitavská vláda, úřadující od 13. srpna 1879 do 11. listopadu 1893.
Nový!!: Český zemský sněm a Vláda Eduarda Taaffeho · Vidět víc »
Vláda Karla von Auersperga
Vláda Karla von Auersperga byla vláda Předlitavska, existující od 30. prosince 1867 do 31. ledna 1870.
Nový!!: Český zemský sněm a Vláda Karla von Auersperga · Vidět víc »
Vláda Kazimíra Badeniho
Vláda Kazimíra Badeniho byla předlitavská vláda, úřadující od 30. září 1895 do 30. listopadu 1897.
Nový!!: Český zemský sněm a Vláda Kazimíra Badeniho · Vidět víc »
Vojtěch Schönborn
Vojtěch Josef Maria hrabě Schönborn-Buchheim-Wolfstal, též Adalbert Josef Graf Schönborn (2. července 1854, Dlažkovice farnost Dlažkovice – 11. října 1924, Bor u Tachova farnost Bor u Tachova), byl rakousko-uherský, respektive český šlechtic z rodu Schönbornů, právník a politik, na přelomu 19.
Nový!!: Český zemský sněm a Vojtěch Schönborn · Vidět víc »
Volby do Říšské rady 1873
Volby do Říšské rady 1873 byly volby konané v říjnu 1873 v Předlitavsku.
Nový!!: Český zemský sněm a Volby do Říšské rady 1873 · Vidět víc »
Volby do Říšské rady 1879
Volby do Říšské rady 1879 byly volby konané ve dnech 28. a 30. června 1879 v Předlitavsku.
Nový!!: Český zemský sněm a Volby do Říšské rady 1879 · Vidět víc »
Volby do Říšské rady 1891
Volby do Říšské rady 1891 byly volby konané ve dnech 2. a 4. března 1891 v Předlitavsku.
Nový!!: Český zemský sněm a Volby do Říšské rady 1891 · Vidět víc »
Volby do Říšské rady 1907
Volby do Říšské rady roku 1907 byly volby konané 14. a 23. května 1907 v Předlitavsku.
Nový!!: Český zemský sněm a Volby do Říšské rady 1907 · Vidět víc »
Volební cenzus
Volební cenzus je volební systém, který stanovuje nerovné volební právo a váha hlasů voličů je určována na základě specifického atributu voliče.
Nový!!: Český zemský sněm a Volební cenzus · Vidět víc »
Zářijový manifest
Zářijový manifest (německy September-Manifest, oficiálně Kaiserliches Mainfest vom 20. September 1865) bylo prohlášení císaře Rakouského císařství Františka Josefa I. z roku 1865, kterým byla do vyřešení státoprávních sporů (zejména okolo postavení Uherska) pozastavena platnost únorové ústavy a rozpuštěna Říšská rada.
Nový!!: Český zemský sněm a Zářijový manifest · Vidět víc »
Země v Československu
Po svém vzniku 28. října 1918 převzala Československá republika na území tzv.
Nový!!: Český zemský sněm a Země v Československu · Vidět víc »
Zemské volby v Čechách 1861
Zemské volby v Čechách 1861 byly volby konané v Českém království v druhé polovině března 1861, kterými byli poprvé zvoleni poslanci nově ustaveného Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci ústavního systému Rakouského císařství.
Nový!!: Český zemský sněm a Zemské volby v Čechách 1861 · Vidět víc »
Zemské volby v Čechách 1870
Zemské volby v Čechách 1870 byly volby konané v Českém království 23. a 24. srpna 1870, kterými byli zvoleni poslanci Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci rakousko-uherského, respektive předlitavského ústavního systému.
Nový!!: Český zemský sněm a Zemské volby v Čechách 1870 · Vidět víc »
Zemské volby v Čechách 1872
Zemské volby v Čechách 1872, v etnicky českém prostředí označovány hanlivě i jako chabrusové volby (chabrus – kupčení, kšeft) byly volby konané v Českém království 18., 20. a 22. dubna 1872, kterými byli zvoleni poslanci Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci rakousko-uherského, respektive předlitavského ústavního systému.
Nový!!: Český zemský sněm a Zemské volby v Čechách 1872 · Vidět víc »
Zemské volby v Čechách 1874
Zemské volby v Čechách 1874 byly doplňovací volby konané v Českém království 3. a 26. července 1874.
Nový!!: Český zemský sněm a Zemské volby v Čechách 1874 · Vidět víc »
Zemské volby v Čechách 1878
Zemské volby v Čechách 1878 byly volby konané v Českém království 17. a 19. září 1878, kterými byli zvoleni poslanci Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci rakousko-uherského, respektive předlitavského ústavního systému.
Nový!!: Český zemský sněm a Zemské volby v Čechách 1878 · Vidět víc »
Zemské volby v Čechách 1883
Zemské volby v Čechách 1883 byly volby konané v Českém království 28. a 30. června 1883, kterými byli zvoleni poslanci Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci rakousko-uherského, respektive předlitavského ústavního systému.
Nový!!: Český zemský sněm a Zemské volby v Čechách 1883 · Vidět víc »
Zemské volby v Čechách 1889
Zemské volby v Čechách 1889 byly volby konané v Českém království 2. a 5. července 1889, kterými byli zvoleni poslanci Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci rakousko-uherského, respektive předlitavského ústavního systému.
Nový!!: Český zemský sněm a Zemské volby v Čechách 1889 · Vidět víc »
Zemské volby v Čechách 1895
Zemské volby v Čechách 1895 byly volby konané v Českém království od 20. do 26. listopadu 1895, kterými byli zvoleni poslanci Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci rakousko-uherského, respektive předlitavského ústavního systému.
Nový!!: Český zemský sněm a Zemské volby v Čechách 1895 · Vidět víc »
Zemské volby v Čechách 1901
Zemské volby v Čechách 1901 byly volby konané v Českém království od 8. do 15. října 1901 (užší volby, tj. druhá kola volebních klání v některých obvodech, se konaly ještě 16. a 17. října), kterými byli zvoleni poslanci Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci rakousko-uherského, respektive předlitavského ústavního systému.
Nový!!: Český zemský sněm a Zemské volby v Čechách 1901 · Vidět víc »
Zemské volby v Čechách 1908
Zemské volby v Čechách 1908 byly volby konané v Českém království od 20. února do 5. března 1908, kterými byli zvoleni poslanci Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci rakousko-uherského, respektive předlitavského ústavního systému.
Nový!!: Český zemský sněm a Zemské volby v Čechách 1908 · Vidět víc »
Zemské volby v Čechách březen 1867
Zemské volby v Čechách v březnu 1867 byly volby konané v Českém království 20., 22. a 26. – 28. března 1867, kterými byli zvoleni poslanci Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci ústavního systému Rakouského císařství.
Nový!!: Český zemský sněm a Zemské volby v Čechách březen 1867 · Vidět víc »
Zemské volby v Čechách leden 1867
Zemské volby v Čechách v lednu 1867 byly volby konané v Českém království 24. a 30. ledna a 4. a 5. února 1867, kterými byli zvoleni poslanci Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci ústavního systému Rakouského císařství.
Nový!!: Český zemský sněm a Zemské volby v Čechách leden 1867 · Vidět víc »
Zemský sněm (Rakouské císařství)
Zemský sněm (německy Landtag) byl jednokomorový provinční parlament, existující v jednotlivých korunních zemích rakouského císařství, od roku 1867 v Rakousku-Uhersku, respektive v takzvaném Předlitavsku.
Nový!!: Český zemský sněm a Zemský sněm (Rakouské císařství) · Vidět víc »
Zemský výbor
Zemský výbor byl od roku 1861 až do druhé světové války výkonný orgán (obdoba vlády) zemí Rakouského císařství (od roku 1867 v Předlitavsku) a poté zemí v Československé republice.
Nový!!: Český zemský sněm a Zemský výbor · Vidět víc »
1861
1861 (MDCCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Český zemský sněm a 1861 · Vidět víc »
6. duben
6.
Nový!!: Český zemský sněm a 6. duben · Vidět víc »
