Rychlejší přístup než prohlížeči!
218 vztahy: Achaia (římská provincie), Aegyptus, Afrika (provincie), Alpes Cottiae, Alpes Graiae et Poeninae, Alpes Maritimae, Apeninský poloostrov, Apulie, Arabia Petraea, Arménie, Arménie (provincie), Asýrie (provincie), Asie (provincie), Augustus, Augustus (titul), Švýcarsko, Čeština, Černé moře, Řím, Římská legie, Římská občanská válka, Římské právo, Římský konzul, Baleáry, Balkán, Belgie, Benátsko, Bithýnie, Bithýnie a Pontus, Británie (provincie), Byzacena, Byzantská říše, Caesar, Comitatenses, Dacia Traiana, Dalmácie, Dalmácie (provincie), Dácie, Diecéze, Diocletianus, Dolní Germánie, Dolní Moesie, Dolní Panonie, Druhá punská válka, Dunaj, Dux (titul), Egejské moře, Egypt, Epirus, Epirus (provincie), ..., Equites, Exarchát (byzantská říše), Fénicie, Francie, Frýgie, Galacie (provincie), Galatie, Galicie, Galie, Gallia Aquitania, Gallia Belgica, Gallia Lugdunensis, Gallia Narbonensis, Germánie, Hadrianus, Helénismus, Hispania Baetica, Hispania Tarraconensis, Horní Germánie, Horní Moesie, Horní Panonie, Ilýrie (provincie), Impérium, Isaurie, Itálie, Izrael, Jordánsko, Judea, Julius Caesar, Justinián I., Kalábrie, Kampánie, Kappadokie (provincie), Kárie, Keltové, Kilíkie, Kilíkie (provincie), Kleopatra VII., Koile Sýrie, Konstantin I. Veliký, Konstantinopol, Korsika, Kréta, Kréta a Kyrenaika, Krize třetího století, Kypr, Kypr (provincie), Kyrenaika, Latina, Lýdie, Lýkie, Lýkie a Pamfýlie, Legát, Libanon, Libye, Ligurie, Limitanei, Loira, Lucembursko, Lukánie, Lusitánie, Magister militum, Magistratus, Makedonie (provincie), Malá Asie, Mauretania Tingitana, Mezopotámie, Mezopotámie (provincie), Milán, Moesie, Německo, Nizozemsko, Noricum, Numidie, Osroéné (provincie), Paflagonia, Palestina, Pamfýlie, Panonie, Předalpská Galie, Perská říše, Posádka, Praetor, Prefekt, Pretoriánský prefekt, Principát, Prokurátor, Provincie, První punská válka, Pyrenejský poloostrov, Raetie, Ravenna, Rýn, Samnium, Sardinie, Sardinie a Korsika, Sýrie, Sýrie (provincie), Sedmihradsko, Severní Afrika, Sicílie, Sicílie (provincie), Starověký Řím, Středozemní moře, Tetrarchie (vláda), Thema, Theodosius I., Thesálie, Thrákie, Thrákie (provincie), Toskánsko, Traianus, Tripolsko, Vienne (Isère), Západořímská říše, 103, 106, 115, 118, 121 př. n. l., 129 př. n. l., 13 př. n. l., 14, 146 př. n. l., 15 př. n. l., 167 př. n. l., 18, 193, 197, 197 př. n. l., 20, 203 př. n. l., 214, 22 př. n. l., 238 př. n. l., 241 př. n. l., 25 př. n. l., 27 př. n. l., 284, 3. století, 30 př. n. l., 305, 318, 384, 395, 4. století, 40, 42, 42 př. n. l., 43, 46, 47, 5. století, 50, 51 př. n. l., 534, 536, 58 př. n. l., 6, 6. století, 63, 64 př. n. l., 67, 7. století, 74 př. n. l., 82, 85, 9. Rozbalte index (168 více) »
Achaia (římská provincie)
Achaia či Achaea byla římská provincie, která svým rozsahem zhruba odpovídala území dnešního jižního a středního Řecka, včetně Peloponésu.
Nový!!: Římské provincie a Achaia (římská provincie) · Vidět víc »
Aegyptus
Aegyptus neboli česky Egypt, latinským celým názvem Provincia Aegypti (řecky ἐπαρχία Αἰγύπτου), bylo ve starověku jméno římské provincie, zahrnující převážnou část moderního Egypta s výjimkou Sinajského poloostrova.
Nový!!: Římské provincie a Aegyptus · Vidět víc »
Afrika (provincie)
Africa je latinské jméno severní části afrického kontinentu, která byla ve starověku římskou provincií.
Nový!!: Římské provincie a Afrika (provincie) · Vidět víc »
Alpes Cottiae
Provincie na mapě Římského impéria roku 125 Alpes Cottiae byla provincie Římské říše.
Nový!!: Římské provincie a Alpes Cottiae · Vidět víc »
Alpes Graiae et Poeninae
Provincie na mapě Římské říše z roku 125 Alpes Graiae et Poeninae, založená pod názvem Alpes Atrectianae et Vallis Poenina, byla provincie Římské říše.
Nový!!: Římské provincie a Alpes Graiae et Poeninae · Vidět víc »
Alpes Maritimae
Alpes maritimae (lat. „přímořské Alpy“) byla římská provincie, jedna ze tří malých provincií nacházejících se na území Alp, mezi současnou Francií a Itálií.
Nový!!: Římské provincie a Alpes Maritimae · Vidět víc »
Apeninský poloostrov
Apeninský poloostrov je jeden z největších evropských poloostrovů.
Nový!!: Římské provincie a Apeninský poloostrov · Vidět víc »
Apulie
Apulie je kraj v jihovýchodní Itálii.
Nový!!: Římské provincie a Apulie · Vidět víc »
Arabia Petraea
Římská říše v roce 117. n. l. s Arábií vyznačenou červeně Arabia Petraea byla provincií Římské říše.
Nový!!: Římské provincie a Arabia Petraea · Vidět víc »
Arménie
Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.
Nový!!: Římské provincie a Arménie · Vidět víc »
Arménie (provincie)
Římská provincie Arménie roku 117 Arménie, latinsky Armenia, arménsky Հայաստան, řecky Αρμενίας, byla provincie Římské říše, která existovala jen krátce v letech 114–118.
Nový!!: Římské provincie a Arménie (provincie) · Vidět víc »
Asýrie (provincie)
Provincie Asýrie roku 117 Asýrie, latinsky Assyria, byla provincie Římské říše, která existovala jen krátce v letech 116–118.
Nový!!: Římské provincie a Asýrie (provincie) · Vidět víc »
Asie (provincie)
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna provincie Asie Římská provincie Asia zahrnovala západní část poloostrova Malá Asie v dnešním Turecku.
Nový!!: Římské provincie a Asie (provincie) · Vidět víc »
Augustus
Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.
Nový!!: Římské provincie a Augustus · Vidět víc »
Augustus (titul)
Diokleciána (Nápis: Diocletianus Augustus) Augustus (Vznešený) byl čestný titul, který od roku 27 př. n. l. do začátku 7. století byl součástí titulu římských a byzantských císařů.
Nový!!: Římské provincie a Augustus (titul) · Vidět víc »
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Nový!!: Římské provincie a Švýcarsko · Vidět víc »
Čeština
Čeština neboli český jazyk je západoslovanský jazyk, nejbližší slovenštině, poté lužické srbštině a polštině.
Nový!!: Římské provincie a Čeština · Vidět víc »
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Nový!!: Římské provincie a Černé moře · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Římské provincie a Řím · Vidět víc »
Římská legie
Moderní rekonstrukce římských legionářů s plátovou zbrojí (''lorica segmentata'') Legie (z latinského slova legio „vojenské odvody“, což je odvozeno ze slova legere „vybírat“, „odvádět“, „shromažďovat“) je termín, jenž v širším smyslu označuje celé římské vojsko, případně v užším a běžnějším významu se jedná o základní vojenskou jednotku starověké římské armády.
Nový!!: Římské provincie a Římská legie · Vidět víc »
Římská občanská válka
Římská občanská válka (49–45 př. n. l.) byl jeden z posledních vojensko-politických konfliktů v Římské republice před vznikem císařství.
Nový!!: Římské provincie a Římská občanská válka · Vidět víc »
Římské právo
Gaius Avidius Cassius kolem roku 126 př. n. l. a připomíná Lex Cassia tabellaria z roku 137 př. n. l. Tento římský zákon nařizoval použití tajného hlasování soudních porot pro všechny procesy kromě případů zrady. Římské právo je právní systém, který se vyvinul ve starověké římské obci a postupně se rozšířil po celé Římské říši.
Nový!!: Římské provincie a Římské právo · Vidět víc »
Římský konzul
Flavius Anastasius Paulus Probus Sabinianus Pompeius (konzul v roce 517) Konzul (zkráceně cos.; latinsky consul, pl. consules, což bylo odvozeno z consulere; česky radit se, rozvažovat) byl nejvyšší civilní a vojenský úředník (magistratus) ve starověkém Římě.
Nový!!: Římské provincie a Římský konzul · Vidět víc »
Baleáry
Baleáry, též Baleárské ostrovy jsou souostroví na západě Středozemního moře.
Nový!!: Římské provincie a Baleáry · Vidět víc »
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Nový!!: Římské provincie a Balkán · Vidět víc »
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.
Nový!!: Římské provincie a Belgie · Vidět víc »
Benátsko
Benátsko je oblast v severovýchodní Itálii, sousedící na jihu s Emilií-Romagnou, na západě s Lombardií, na severu s Trentino-Alto Adige a Rakouskem, na východě s Furlanskem-Julským Benátskem a Jadranem.
Nový!!: Římské provincie a Benátsko · Vidět víc »
Bithýnie
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Bithýnie Bithýnie byla ve starověku královstvím a římskou provincií, rozkládající se na severovýchodě Malé Asie (v dnešním Turecku) při březích Propontidy (Marmarského moře), thráckého Bosporu a Pontu Euxinu (Černého moře).
Nový!!: Římské provincie a Bithýnie · Vidět víc »
Bithýnie a Pontus
Bithýnie a Pontus, latinsky Bithynia et Pontus, řecky Βιθυνίας και Πόντου, byla provincie Římské říše.
Nový!!: Římské provincie a Bithýnie a Pontus · Vidět víc »
Británie (provincie)
Británie (latinsky Britannia) byla římská provincie, která se rozkládala na většině ostrova Velká Británie (kromě severní Kaledonie) a která se mezi léty 43 až 410 nacházela pod kontrolou římské říše.
Nový!!: Římské provincie a Británie (provincie) · Vidět víc »
Byzacena
Byzacena nebo Byzacium (Byzakion) byla pozdně římská provincie ve střední části římské severní Afriky v oblasti dnešního Tuniska, která vznikla rozdělením provincie Africa Proconsularis.
Nový!!: Římské provincie a Byzacena · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Římské provincie a Byzantská říše · Vidět víc »
Caesar
Caesar je římské cognomen a v římském císařství titul panovníka („císaře“), který byl odvozen ze jména Gaia Iulia Caesara.
Nový!!: Římské provincie a Caesar · Vidět víc »
Comitatenses
Pojem comitatenses označuje jednotky římské armády v době dominátu tvořící mobilní polní armády, zvané comitatus, rozmístěné uvnitř říše a připravené zastavit protivníka, který pronikl přes hranice.
Nový!!: Římské provincie a Comitatenses · Vidět víc »
Dacia Traiana
Dacia Traiana nebo Dacia Felix či Římská Dácie byla provincie Římské říše, již na historickém území Dácie zřídil v roce 106 císař Traianus.
Nový!!: Římské provincie a Dacia Traiana · Vidět víc »
Dalmácie
Dalmácie (chorvatsky Dalmacija, italsky Dalmazia, německy Dalmatien) je historická země při východním pobřeží Jaderského moře, rozdělená dnes mezi Chorvatsko (většina území) a Černou Horu.
Nový!!: Římské provincie a Dalmácie · Vidět víc »
Dalmácie (provincie)
Dalmácie (latinsky Dalmatia) byla starověká římská provincie, která se nacházela na západě Balkánského poloostrova.
Nový!!: Římské provincie a Dalmácie (provincie) · Vidět víc »
Dácie
Říše krále Burebisty kolem poloviny 1. století př. n. l. Dácie (latinsky Dacia) bylo ve starověku území obývané kmeny Dáků a Getů, které se nacházelo převážně v dnešním Rumunsku.
Nový!!: Římské provincie a Dácie · Vidět víc »
Diecéze
Diecéze (lat. dioecesis) je správní jednotka církví s episkopální strukturou, v jejímž čele stojí biskup s úřadem a sídlem nazývaným biskupství.
Nový!!: Římské provincie a Diecéze · Vidět víc »
Diocletianus
Gaius Aurelius Valerius Diocletianus (kolem 244 v Dalmácii – 3. prosince 312 nebo 316 ve Spalatu, dnešní Split), rodným jménem Diocles, obvykle známý jako Diocletianus (česky Dioklecián) byl římský císař od 20. listopadu 284 až do 1. května 305.
Nový!!: Římské provincie a Diocletianus · Vidět víc »
Dolní Germánie
Dolní Germánie (latinsky Germania Inferior) byla římská provincie, ležící západně od Rýna.
Nový!!: Římské provincie a Dolní Germánie · Vidět víc »
Dolní Moesie
Provincie Moesia Inferior roku 116 Dolní Moesie, latinsky Moesia Inferior, byla provincie Římské říše.
Nový!!: Římské provincie a Dolní Moesie · Vidět víc »
Dolní Panonie
Provincie Pannonia Inferior roku 125 Dolní Panonie, latinsky Pannonia Inferior, byla provincií Římské říše.
Nový!!: Římské provincie a Dolní Panonie · Vidět víc »
Druhá punská válka
Druhá punská válka byla vybojována mezi Římany a Kartaginci v letech 218 až 201 př. n. l. Kartaginský vojevůdce Hannibal z rodu Barkasů v ní nejprve Římu uštědřil řadu porážek v takticky geniálně vedených bitvách, které jsou dodnes uváděny ve vojenských učebnicích.
Nový!!: Římské provincie a Druhá punská válka · Vidět víc »
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Nový!!: Římské provincie a Dunaj · Vidět víc »
Dux (titul)
''Schedelsche Weltchronik'', 1493 Dux (plurál ducēs) je latinský výraz původně pro vůdce, zejména vojenskou hodnost vojevůdce a kmenového náčelníka.
Nový!!: Římské provincie a Dux (titul) · Vidět víc »
Egejské moře
Egejské moře (řecky Αιγαίο Πέλαγος, Aigaio Pelagos, turecky Ege Denizi) je polouzavřené moře Středozemního moře.
Nový!!: Římské provincie a Egejské moře · Vidět víc »
Egypt
Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.
Nový!!: Římské provincie a Egypt · Vidět víc »
Epirus
Epirus (řecky Ήπειρος, albánsky Epiri, arumunsky Epiru) je geografická a historická oblast v jihovýchodní Evropě, nyní rozdělená mezi Řecko a Albánii.
Nový!!: Římské provincie a Epirus · Vidět víc »
Epirus (provincie)
Provincie Epirus okolo roku 125 Epirus, latinsky Epiri, řecky Ἠπείρου, byla provincie Římské říše.
Nový!!: Římské provincie a Epirus (provincie) · Vidět víc »
Equites
Květné zahradě v Kroměříži Equites neboli jezdci je označení pro příslušníky druhého římského stavu, nižšího než patricijové, ale vyššího než plebejové.
Nový!!: Římské provincie a Equites · Vidět víc »
Exarchát (byzantská říše)
Exarchát byl byzantský administrativní celek, v jehož čele stál exarcha.
Nový!!: Římské provincie a Exarchát (byzantská říše) · Vidět víc »
Fénicie
Fénicie (z latinského Phoenice) neboli Foiníkie (z řeckého Φοινίκη Foiníké) bylo historické území Foiníčanů (Féničanů), mořeplavců a obchodníků semitského původu (podle jazykové skupiny) na východním pobřeží Středozemního moře, v místech dnešního Libanonu, Izraele a Sýrie.
Nový!!: Římské provincie a Fénicie · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Římské provincie a Francie · Vidět víc »
Frýgie
Lokalizace Frygie – jádro (žlutá), oblast expanze (oranžová) Frýgie (zastarale Frygie, adjektiva frygický, zast. fryžský) je historický název území, které se rozkládá v západní části Anatolské vysočiny na území současné Turecké republiky.
Nový!!: Římské provincie a Frýgie · Vidět víc »
Galacie (provincie)
Provincie Galacie okolo roku 125 Galacie, latinsky Galatia, řecky Γαλατίας, byla provincie Římské říše.
Nový!!: Římské provincie a Galacie (provincie) · Vidět víc »
Galatie
#PŘESMĚRUJ Galacie.
Nový!!: Římské provincie a Galatie · Vidět víc »
Galicie
Galicie (galicijsky Galicia či Galiza) je země na severozápadě Pyrenejského poloostrova a jedno ze 17 autonomních společenství Španělska.
Nový!!: Římské provincie a Galicie · Vidět víc »
Galie
Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).
Nový!!: Římské provincie a Galie · Vidět víc »
Gallia Aquitania
Gallia Aquitania na mapě římské říše okolo roku 170 Gallia Aquitania byla římská provincie.
Nový!!: Římské provincie a Gallia Aquitania · Vidět víc »
Gallia Belgica
Gallia Belgica roku 125 Gallia Belgica („Belgická Galie“) byla provincie Římské říše nacházející se na území dnešní severní Francie, Belgie, Lucemburska, Nizozemska a Německa.
Nový!!: Římské provincie a Gallia Belgica · Vidět víc »
Gallia Lugdunensis
Římského impéria roku 125 Gallia Lugdunensis, též Lyonská Galie, byla starořímská provincie, jež vznikla asi roku 22 př.
Nový!!: Římské provincie a Gallia Lugdunensis · Vidět víc »
Gallia Narbonensis
Gallia Narbonensis, česky Galie Narbonská, byla římská provincie ležící na území dnešní Provence a Languedocu v jižní Francii.
Nový!!: Římské provincie a Gallia Narbonensis · Vidět víc »
Germánie
Římské provincie, zeleně vyznačena přibližná rozloha svobodné Germánie Germánie (latinsky Germania) případně Magna Germania („Velká Germánie“) či Germania libera („svobodná Germánie“) bylo ve starověku označení území východně od řeky Rýna, které obývaly veskrze germánské kmeny.
Nový!!: Římské provincie a Germánie · Vidět víc »
Hadrianus
Publius Aelius Hadrianus (24. ledna 76 v Italice – 10. července 138 nedaleko Neapole), běžně známý jako Hadrianus (česky Hadrián), byl římský císař v letech 117 až 138.
Nový!!: Římské provincie a Hadrianus · Vidět víc »
Helénismus
diadochy kolem roku 300 př. n. l. řecké architektury Helénismus je novodobé označení období starověkých dějin antického Středomoří a území Blízkého východu ovládaných řecko-makedonskými dynastiemi přibližně od poloviny 4. století př. n. l. do konce 1. století př. n. l. V širším smyslu také označuje pro tuto dobu nejcharakterističtější kulturní fenomén, jímž bylo pronikání řečtiny a řecké kultury do kultur orientálních a jejich vzájemné ovlivňování.
Nový!!: Římské provincie a Helénismus · Vidět víc »
Hispania Baetica
Hispania Baetica byla římská provincie na Pyrenejském poloostrově.
Nový!!: Římské provincie a Hispania Baetica · Vidět víc »
Hispania Tarraconensis
Hispania Tarraconensis, případně pouze Tarraconensis, byla jedna z římských provincií v Hispánii.
Nový!!: Římské provincie a Hispania Tarraconensis · Vidět víc »
Horní Germánie
Horní Germánie (latinsky Germania Superior) byla provincií římské říše, která zahrnovala oblast západního Švýcarska, francouzské regiony Jura a Alsasko a jihozápadní Německo.
Nový!!: Římské provincie a Horní Germánie · Vidět víc »
Horní Moesie
Provincie Horní Moesie roku 125 Horní Moesie, latinsky Moesia Superior, byla provincií Římské říše.
Nový!!: Římské provincie a Horní Moesie · Vidět víc »
Horní Panonie
Provincie Horní Panonie roku 125 Model amfiteátru v Carnuntu (postaven roku 210) a okolí Horní Panonie, latinsky Panonia Superior, byla provincií Římské říše.
Nový!!: Římské provincie a Horní Panonie · Vidět víc »
Ilýrie (provincie)
Provincie Illyricum Ilýrie, latinsky Illyricum, řecky Ιλλυρίας, byla provincie Římské říše, která vznikla roku 27.
Nový!!: Římské provincie a Ilýrie (provincie) · Vidět víc »
Impérium
Impérium (lat. imperium) značí nejvyšší výkonnou moc ve státě, která ve starověkém Římě za doby královské příslušela králi, za doby republikánské nejvyšším úředníkům (konsulům, diktátorovi a praetorům).
Nový!!: Římské provincie a Impérium · Vidět víc »
Isaurie
Poloha Isaurie v Malé Asii kolem roku 400 Isaurie bylo historické území na jihu střední části Malé Asie, asi 120 km severovýchodně od dnešní Antálie.
Nový!!: Římské provincie a Isaurie · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Římské provincie a Itálie · Vidět víc »
Izrael
Izrael, plným názvem Stát Izrael, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie, kde leží při východním pobřeží Středozemního moře.
Nový!!: Římské provincie a Izrael · Vidět víc »
Jordánsko
Jordánsko (arabsky الأردن Al-ʾUrdun), plným názvem Jordánské hášimovské království, je stát v oblasti Blízkého východu.
Nový!!: Římské provincie a Jordánsko · Vidět víc »
Judea
Provincie Judea (Ιουδαία, יהודה) byla římská provincie existující v letech 6–132 n. l. Jejím jádrem bylo Judsko a Samařsko, později však do ní byly začleněny i ostatní části Herodova království.
Nový!!: Římské provincie a Judea · Vidět víc »
Julius Caesar
Gaius Julius Caesar (12./13. července 100 př. n. l. – 15. března 44 př. n. l. Řím) byl vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie.
Nový!!: Římské provincie a Julius Caesar · Vidět víc »
Justinián I.
Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.
Nový!!: Římské provincie a Justinián I. · Vidět víc »
Kalábrie
Kalábrie je region na jihu Itálie.
Nový!!: Římské provincie a Kalábrie · Vidět víc »
Kampánie
Kampánie je kraj v jižní Itálii.
Nový!!: Římské provincie a Kampánie · Vidět víc »
Kappadokie (provincie)
Římská Kappadokie okolo roku 125 Kappadokie, latinsky Cappadocia, řecky Καππαδοκίας, byla provincie Římské říše, která existovala od roku 18, přešla i do navazující Byzantské říše a v 7.
Nový!!: Římské provincie a Kappadokie (provincie) · Vidět víc »
Kárie
Kárie (žlutě) na mapě Malé Asie Kárie (řecky Καρία) je historická země v jihozápadní Malé Asii.
Nový!!: Římské provincie a Kárie · Vidět víc »
Keltové
území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.
Nový!!: Římské provincie a Keltové · Vidět víc »
Kilíkie
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Kilíkie Kilíkie (řecky Κιλικία, Kilikia) byl ve starověku obvykle užívaný název pro pobřežní region, jenž se rozkládal na jihu poloostrova Malá Asie.
Nový!!: Římské provincie a Kilíkie · Vidět víc »
Kilíkie (provincie)
Provincie Kilíkie okolo roku 125 Kilíkie, latinsky Cilicia, řecky Κιλικίας, byla provincie Římské říše.
Nový!!: Římské provincie a Kilíkie (provincie) · Vidět víc »
Kleopatra VII.
Obraz od F. A. Bridgmana z roku 1896 Kleopatra VII.
Nový!!: Římské provincie a Kleopatra VII. · Vidět víc »
Koile Sýrie
Provincie Koile Sýrie roku 210 Koile Sýrie, latinsky Cœlē Syria, řecky Κοίλη Συρία, byla provincie Římské říše.
Nový!!: Římské provincie a Koile Sýrie · Vidět víc »
Konstantin I. Veliký
Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.
Nový!!: Římské provincie a Konstantin I. Veliký · Vidět víc »
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Nový!!: Římské provincie a Konstantinopol · Vidět víc »
Korsika
Korsika (francouzsky Corse, latinsky, italsky a korsicky Corsica) je ostrov ležící v západním Středozemním moři a spadající pod správu Francie.
Nový!!: Římské provincie a Korsika · Vidět víc »
Kréta
Kréta (též Candia, řecky Κρήτη, anglicky Crete) je největší řecký a celkově pátý největší ostrov ve Středozemním moři.
Nový!!: Římské provincie a Kréta · Vidět víc »
Kréta a Kyrenaika
Provincie Kréta a Kyrenaika roku 125 Kréta a Kyrenaika, latinsky Creta et Cyrenaica, řecky Κρήτης καὶ Κυρήνης, byla provincie Římské říše.
Nový!!: Římské provincie a Kréta a Kyrenaika · Vidět víc »
Krize třetího století
Rozdělená říše v roce 271 Krize třetího století (také období vojenských císařů nebo období vojenské anarchie) je historický pojem, jímž se označuje období římských dějin mezi lety 235 a 284/285 n. l. Vnějšími znaky krize byla politická nestabilita (časté střídání císařů), ekonomický úpadek (inflace, deurbanizace) a snížená obranyschopnost státu vůči vnějším nepřátelům (Germáni, perští Sásánovci).
Nový!!: Římské provincie a Krize třetího století · Vidět víc »
Kypr
Kypr, plným názvem Kyperská republika, je eurasijský ostrovní stát nacházející se ve východní části Středozemního moře, východně od Řecka, jižně od Turecka, západně od Sýrie a severně od Egypta.
Nový!!: Římské provincie a Kypr · Vidět víc »
Kypr (provincie)
Římská provincie Kypr na mapě Římského impéria roku 125 Kypr, latinsky Cyprus, řecky Κύπρου, byla provincie Římské říše.
Nový!!: Římské provincie a Kypr (provincie) · Vidět víc »
Kyrenaika
Kyrenaika (též Cyrenaica, arabsky برقة / Barqa, řecky Κυρηναία / Kyrenaía, Latinsky Cyrenae / Kyréné) je rozsáhlé historické území na východě Libye, přiléhající k egyptským hranicím.
Nový!!: Římské provincie a Kyrenaika · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Římské provincie a Latina · Vidět víc »
Lýdie
Územní rozsah lýdské říše v 6. století př. n. l. Lýdie bylo historické území v Malé Asii, shodné zhruba s dnešními tureckými provinciemi İzmir a Manisa.
Nový!!: Římské provincie a Lýdie · Vidět víc »
Lýkie
Mapa umístění Lýkie (žlutě) Lýkie je historický region v Anatolii, jenž dnes administrativně spadá pod turecké provincie Antalya a Muğla.
Nový!!: Římské provincie a Lýkie · Vidět víc »
Lýkie a Pamfýlie
Provincie Lýkia a Pamfýlie okolo roku 125 Amfiteátr v Aspendu Lýkie a Pamfýlie, latinsky Lycia et Pamphylia, řecky Λυκίας καὶ Παμφυλίας, byla provincie Římské říše.
Nový!!: Římské provincie a Lýkie a Pamfýlie · Vidět víc »
Legát
Legát, vycházející z latinského slova legatus, jež v doslovném překladu znamená pověřený, byl titul označující v antickém Římě zplnomocněnce, který byl delegován od nějaké vyšší autority.
Nový!!: Římské provincie a Legát · Vidět víc »
Libanon
Libanon, plným názvem Libanonská republika, je stát na Blízkém východě v jihozápadní Asii, při východním pobřeží Středozemního moře.
Nový!!: Římské provincie a Libanon · Vidět víc »
Libye
Libye (arabsky ليبيا, berbersky ⵍⵉⴱⵢⴰ), plným názvem Libyjský stát (arabsky دولة ليبيا), je stát v severní Africe u Středozemního moře.
Nový!!: Římské provincie a Libye · Vidět víc »
Ligurie
Ligurie leží na severozápadě Itálie, je třetím nejmenším italským krajem.
Nový!!: Římské provincie a Ligurie · Vidět víc »
Limitanei
Pojem limitanei označuje pohraniční jednotky římské armády v době dominátu rozmístěné na hranicích říše.
Nový!!: Římské provincie a Limitanei · Vidět víc »
Loira
Loira (česká výslovnost:, výslovnost) je nejdelší řeka ve Francii (Auvergne, Burgundsko, Centre-Val de Loire, Pays de la Loire, Rhône Alpes), kterou protéká po celé své délce 1013 km.
Nový!!: Římské provincie a Loira · Vidět víc »
Lucembursko
Lucembursko, plným názvem Lucemburské velkovévodství, je malý západoevropský vnitrozemský stát.
Nový!!: Římské provincie a Lucembursko · Vidět víc »
Lukánie
Mapa starověké Lukánie Lukánie (latinsky a italsky Lucania) je historické území rozkládající se na jihu Itálie a sahající od pobřeží Tyrhénského moře k Tarentskému zálivu.
Nový!!: Římské provincie a Lukánie · Vidět víc »
Lusitánie
Lusitánie (latinsky Lusitania) byla římská provincie v dnešním Portugalsku a přilehlém středozápadním Španělsku mezi ústím řeky Guadiany na jihu a dolním Dourem na severu.
Nový!!: Římské provincie a Lusitánie · Vidět víc »
Magister militum
Magister militum (česky: velitel vojska) bylo v pozdně antické římské armádě (zhruba v době mezi panováním císařů Konstantina I. a Herakleia) označení velitele oddílů mobilních jednotek.
Nový!!: Římské provincie a Magister militum · Vidět víc »
Magistratus
Magistratus (česky magistrát) byl ve starověkém Římě úředník zastávající magistraturu, tedy některý z volených úřadů.
Nový!!: Římské provincie a Magistratus · Vidět víc »
Makedonie (provincie)
Římská provincie Makedonie (latinsky Macedonia) byla oficiálně zřízena v roce 146 př. n. l. poté, co římský vojevůdce Quintus Caecilius Metellus v roce 148 př. n. l. zvítězil ve čtvrté makedonské válce nad vojskem samozvance Andriska.
Nový!!: Římské provincie a Makedonie (provincie) · Vidět víc »
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Nový!!: Římské provincie a Malá Asie · Vidět víc »
Mauretania Tingitana
Římská říše kolem roku 116. ''Mauretania Tingitana'' je vyznačena tmavě Mozaiky ve městě Volubilis Mauritania Tingitana (latinský název „Tangerské Mauritanie“) byla římská provincie v Maghrebu, v Severní Africe.
Nový!!: Římské provincie a Mauretania Tingitana · Vidět víc »
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Nový!!: Římské provincie a Mezopotámie · Vidět víc »
Mezopotámie (provincie)
Provincie Mezopotámie roku 117 Mapa římských osad v Mezopotámii z roku 1436 Mezopotámie, latinsky Mesopotamia, řecky Μεσοποταμίας, byla provincie Římské říše.
Nový!!: Římské provincie a Mezopotámie (provincie) · Vidět víc »
Milán
Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).
Nový!!: Římské provincie a Milán · Vidět víc »
Moesie
legií Římská říše kolem roku 120 n. l., červeně zvýrazněna Moesie Moesia Superior ve 4. století Moesie (latinsky Moesia, bulharsky Мизия) byla římskou provincií, ležící na území současných států Srbska a Bulharska.
Nový!!: Římské provincie a Moesie · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Římské provincie a Německo · Vidět víc »
Nizozemsko
Nizozemsko (nizozemsky Nederland), někdy nesprávně označované jako Nizozemí nebo Holandsko,Nizozemí je na rozdíl od termínu „Nizozemsko“ označením historického, nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, které zhruba odpovídá území dnešních tří států Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, pro které se vžil nový souhrnný název Benelux.
Nový!!: Římské provincie a Nizozemsko · Vidět víc »
Noricum
Noricum bylo keltské království (latinsky Regnum Noricum), přesněji federace třinácti keltských a ilyrských kmenů, jež byla později začleněna do Římské říše jako její provincie.
Nový!!: Římské provincie a Noricum · Vidět víc »
Numidie
Numidie (berbersky Inumiden) byla starověkým berberským královstvím v severní Africe, které se později stalo římskou provincií.
Nový!!: Římské provincie a Numidie · Vidět víc »
Osroéné (provincie)
Východ Byzance v 5. století Osroéné, latinsky Osroene, řecky Ὀσροηνής, byla provincie Římské říše a navazující Byzantské říše.
Nový!!: Římské provincie a Osroéné (provincie) · Vidět víc »
Paflagonia
Mapka oblasti v roce 842 Paflagonia (řecky Παφλαγονία) je antické jméno hornaté a lesnaté krajiny u jižního pobřeží Černého moře, na severu Malé Asie s rozlohou asi 100 × 400 km.
Nový!!: Římské provincie a Paflagonia · Vidět víc »
Palestina
Satelitní snímek oblasti z roku 2003 s vyznačenými hranicemi států. Palestina (z řeckého Παλαιστίνη;: Palaestina;: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, Erec Jisra'el, dříve také פלשתינה Palestina;: فلسطين, Filastín) je název historického území na Blízkém východě, oblasti mezi Středozemním mořem a řekou Jordán.
Nový!!: Římské provincie a Palestina · Vidět víc »
Pamfýlie
Ruiny města Perga Pamfýlie (řecky Παμφυλία) byl v antice region ve středu jižního pobřeží Malé Asie, zhruba mezi dnešní Antalyí a Alanyí, ze severu ohraničený pohořím Taurus.
Nový!!: Římské provincie a Pamfýlie · Vidět víc »
Panonie
legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie Panonie (latinsky Pannonia) byla mezi léty 9–433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius.
Nový!!: Římské provincie a Panonie · Vidět víc »
Předalpská Galie
Mapa Galie kolem roku 58 př. n. l., Předalpská Galie (''Gallia Cisalpina'') se nachází v severní Itálii. Předalpská Galie (latinsky: Gallia Cisalpina) bylo římské pojmenování oblasti (v letech 203 až 43/42 př. n. l. římské provincie), zahrnující území dnešní severní Itálie při řece Pádu ohraničené horskými masívy Alp a Apenin.
Nový!!: Římské provincie a Předalpská Galie · Vidět víc »
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Nový!!: Římské provincie a Perská říše · Vidět víc »
Posádka
Nižněnovgorodském kremlu v roce 1914 Posádka (dříve též garnizón či garnizóna) jsou veškeré jednotky ozbrojených sil, jež jsou „přidělené k základně nebo určitému prostoru pro obranu, budování provoz a údržbu zařízení“.
Nový!!: Římské provincie a Posádka · Vidět víc »
Praetor
Praetor nebo také prétor (z latinského prae-itor, „jdoucí vpřed“) je původní označení dvou nejvyšších římských úředníků, původně pouze pomocníků konzulů.
Nový!!: Římské provincie a Praetor · Vidět víc »
Prefekt
Prefekt je v některých zemích státní úředník, který stojí v čele úřadu, nejčastěji zvaného prefektura.
Nový!!: Římské provincie a Prefekt · Vidět víc »
Pretoriánský prefekt
Pretoriánský prefekt (latinsky: praefectus praetorio) byl za principátu titul velitele císařské pretoriánské gardy, dokud roku 314 Konstantin Veliký nerozhodl o zrušení této elitní jednotky.
Nový!!: Římské provincie a Pretoriánský prefekt · Vidět víc »
Principát
Octavius Augustus s občanskou korunou Jako principatus - principát se označovala forma státního útvaru za rané císařské vlády v antické římské říši od Octavia Augusta do Diokleciána (císařem v letech 284–305), který zavedl centralizovanější a více absolutistický dominát.
Nový!!: Římské provincie a Principát · Vidět víc »
Prokurátor
Prokurátor, neboli veřejný žalobce, je osoba, která je státem pověřena zastupováním jeho zájmů zejména v trestním řízení a která je zařazena k určité prokuratuře, státnímu orgánu, který zastupuje v trestním řízení veřejnou žalobu a plní další úkoly, které ji svěřuje zákon.
Nový!!: Římské provincie a Prokurátor · Vidět víc »
Provincie
Provincie (z latinského provincia.
Nový!!: Římské provincie a Provincie · Vidět víc »
První punská válka
První punská válka (264 až 241 př. n. l.) byla první z celkem tří punských válek vybojovaných mezi Kartágem a Římskou republikou.
Nový!!: Římské provincie a První punská válka · Vidět víc »
Pyrenejský poloostrov
Pyrenejský poloostrov nebo též Iberský poloostrov (španělsky) se nachází na jihozápadě Evropy.
Nový!!: Římské provincie a Pyrenejský poloostrov · Vidět víc »
Raetie
Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna Raetie Raetie, případně latinsky Raetia, bylo území a později provincie římské říše, jež sahalo zhruba od Bodamského jezera (Lacus Brigantinus) směrem na východ k řece Inn (Aenus).
Nový!!: Římské provincie a Raetie · Vidět víc »
Ravenna
Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii.
Nový!!: Římské provincie a Ravenna · Vidět víc »
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Nový!!: Římské provincie a Rýn · Vidět víc »
Samnium
Samnium (oskicky Safinim, latinsky Samnium, italsky Sánnio) byla vnitrozemská oblast na jihu Apeninského poloostrova v Itálii, která byla domovem Samnitů, skupiny sabellských kmenů, kteří ovládali toto území zhruba mezi léty 600 př. n. l. až 290 př. n. l. Úmístění Samnia (tmavě zelená) na mapě starověké Itálie Samnium bylo ohraničeno Latiem na severu, Lukánií na jihu, Kampánií na západě a Apulií na východě.
Nový!!: Římské provincie a Samnium · Vidět víc »
Sardinie
Sardinie je po Sicílii druhý největší ostrov ve Středozemním moři a jeden z 20 regionů Itálie.
Nový!!: Římské provincie a Sardinie · Vidět víc »
Sardinie a Korsika
Provincie Sardinie a Korsika jako součást Římské říše (rok 125 n. l.) Sardinie a Korsika byla antická římská provincie zahrnující ostrovy Sardinii a Korsiku.
Nový!!: Římské provincie a Sardinie a Korsika · Vidět víc »
Sýrie
Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.
Nový!!: Římské provincie a Sýrie · Vidět víc »
Sýrie (provincie)
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna provincie Sýrie Syria byla jednou z nejlidnatějších a nejbohatších římských provincií, jež vznikla po dobytí této země Pompeiem a následném svržení seleukovské vlády v roce 64 př. n. l. Římská resp.
Nový!!: Římské provincie a Sýrie (provincie) · Vidět víc »
Sedmihradsko
Sedmihradsko, známé také jako Transylvánie (nebo) je historická země rozkládající se v dnešním Rumunsku.
Nový!!: Římské provincie a Sedmihradsko · Vidět víc »
Severní Afrika
Arabská Severní Afrika, která je od zbytku afrického kontinentu oddělena pouští Saharou, představuje nejsevernější část tohoto kontinentu.
Nový!!: Římské provincie a Severní Afrika · Vidět víc »
Sicílie
Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.
Nový!!: Římské provincie a Sicílie · Vidět víc »
Sicílie (provincie)
Provincie Sicílie na mapě Římské říše z roku 125 Mozaiky z Villa Romana del Casale Sicílie, latinsky Sicilia, řecky Σικελία, byla vůbec první provincií Říma, jež vznikla ještě za Římské republiky, roku 241 př.
Nový!!: Římské provincie a Sicílie (provincie) · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Římské provincie a Starověký Řím · Vidět víc »
Středozemní moře
Středozemní moře je rozsáhlé vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou.
Nový!!: Římské provincie a Středozemní moře · Vidět víc »
Tetrarchie (vláda)
#PŘESMĚRUJ Tetrarchie.
Nový!!: Římské provincie a Tetrarchie (vláda) · Vidět víc »
Thema
Thema (řecky θέμα) je byzantský správní termín, označující od 7. století militarizovaný správní okrsek.
Nový!!: Římské provincie a Thema · Vidět víc »
Theodosius I.
Flavius Theodosius, známý také jako Theodosius Veliký (11. ledna 347 Cauca, Hispánie – 17. ledna 395 Mediolanum), byl v letech 379 až 394 římským císařem na Východě a od konce roku 394 posledním panovníkem celého římského impéria.
Nový!!: Římské provincie a Theodosius I. · Vidět víc »
Thesálie
Thesálie (řecky: Θεσσαλία, Thessalía), případně Thessálie, je jedním z 13 řeckých krajů, který se dále člení do pěti regionů: Karditsa, Lárisa, Magnesia, Sporady a Trikala.
Nový!!: Římské provincie a Thesálie · Vidět víc »
Thrákie
Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.
Nový!!: Římské provincie a Thrákie · Vidět víc »
Thrákie (provincie)
Thrákie v rámci Římské říše okolo roku 120 Personifikace římské provincie Thrákie, reliéf asi z roku 145 Thrákie, latinsky Thracia, řecky Θρᾳκῶν, byla provincie Římské říše, která existovala od roku 46.
Nový!!: Římské provincie a Thrákie (provincie) · Vidět víc »
Toskánsko
Toskánsko je kraj ve střední Itálii.
Nový!!: Římské provincie a Toskánsko · Vidět víc »
Traianus
Marcus Ulpius Traianus (18. září 53 v Italice poblíž dnešní Sevilly – 9. srpna 117 v Selinúntu), obvykle známý jako Traianus (česky Traján), byl římský císař od roku 98 až do své smrti v roce 117.
Nový!!: Římské provincie a Traianus · Vidět víc »
Tripolsko
Historické provincie Libye Tripolsko je oblast na severozápadě Libye, zaujímá pobřeží Středozemního moře od tuniských hranic až k ústí Wádí Zamzam.
Nový!!: Římské provincie a Tripolsko · Vidět víc »
Vienne (Isère)
Vienne je město na jihovýchodě Francie, na řece Rhôně, asi 30 kilometrů jižně od Lyonu.
Nový!!: Římské provincie a Vienne (Isère) · Vidět víc »
Západořímská říše
Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.
Nový!!: Římské provincie a Západořímská říše · Vidět víc »
103
Rok 103 (CIII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Římské provincie a 103 · Vidět víc »
106
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 106 · Vidět víc »
115
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 115 · Vidět víc »
118
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 118 · Vidět víc »
121 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 121 př. n. l. · Vidět víc »
129 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 129 př. n. l. · Vidět víc »
13 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 13 př. n. l. · Vidět víc »
14
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 14 · Vidět víc »
146 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 146 př. n. l. · Vidět víc »
15 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 15 př. n. l. · Vidět víc »
167 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 167 př. n. l. · Vidět víc »
18
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 18 · Vidět víc »
193
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 193 · Vidět víc »
197
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 197 · Vidět víc »
197 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 197 př. n. l. · Vidět víc »
20
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 20 · Vidět víc »
203 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 203 př. n. l. · Vidět víc »
214
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 214 · Vidět víc »
22 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 22 př. n. l. · Vidět víc »
238 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 238 př. n. l. · Vidět víc »
241 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 241 př. n. l. · Vidět víc »
25 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 25 př. n. l. · Vidět víc »
27 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 27 př. n. l. · Vidět víc »
284
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 284 · Vidět víc »
3. století
3.
Nový!!: Římské provincie a 3. století · Vidět víc »
30 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 30 př. n. l. · Vidět víc »
305
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 305 · Vidět víc »
318
31.
Nový!!: Římské provincie a 318 · Vidět víc »
384
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 384 · Vidět víc »
395
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 395 · Vidět víc »
4. století
4.
Nový!!: Římské provincie a 4. století · Vidět víc »
40
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 40 · Vidět víc »
42
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 42 · Vidět víc »
42 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 42 př. n. l. · Vidět víc »
43
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 43 · Vidět víc »
46
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 46 · Vidět víc »
47
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 47 · Vidět víc »
5. století
5.
Nový!!: Římské provincie a 5. století · Vidět víc »
50
Rok 50 (L) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal ve čtvrtek.
Nový!!: Římské provincie a 50 · Vidět víc »
51 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 51 př. n. l. · Vidět víc »
534
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 534 · Vidět víc »
536
Rok 536 (DXXXVI) byl přestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Římské provincie a 536 · Vidět víc »
58 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 58 př. n. l. · Vidět víc »
6
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 6 · Vidět víc »
6. století
6.
Nový!!: Římské provincie a 6. století · Vidět víc »
63
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 63 · Vidět víc »
64 př. n. l.
Pompeius poráží pontského krále Mithridata VI., ten spáchá sebevraždu.
Nový!!: Římské provincie a 64 př. n. l. · Vidět víc »
67
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 67 · Vidět víc »
7. století
7.
Nový!!: Římské provincie a 7. století · Vidět víc »
74 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 74 př. n. l. · Vidět víc »
82
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 82 · Vidět víc »
85
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 85 · Vidět víc »
9
Bez popisu.
Nový!!: Římské provincie a 9 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Prefektura Galliae, Prefektura Illyricum, Prefektura Oriens, Římská provincie.
