Rychlejší přístup než prohlížeči!
51 vztahy: Aedil, Augustus, Řím, Římská republika, Římské království, Římské občanství, Římský diktátor, Římský konzul, Římský senát, Caligula, Campus Martius, Cenzura, Dělba moci, Equites, Flamen, Forum Romanum, Gaius Marius, Imperium, Lex Hortensia, Liktor, Lucius Cornelius Cinna, Magistratus, Marcus Tullius Cicero, Patricij, Plebej, Pomerium, Pontifex maximus, Populárové, Praetor, Principát, Quaestor, Retroaktivita, Rex sacrorum, Sčítání lidu, Servius Tullius, Seznam římských císařů, SPQR, Starověké římské náboženství, Sulla, Tiberius, Tribun lidu, Tribus, Vojenský tribun, 1. století př. n. l., 220 př. n. l., 287 př. n. l., 367 př. n. l., 494 př. n. l., 57 př. n. l., 82 př. n. l., ..., 88 př. n. l.. Rozbalte index (1 více) »
Aedil
Aedil (latinsky aedilis, což bylo odvozeno ze slova aedes, aedis, „chrám“, „budova“) byl jeden z nižších úředníků (magistratus) v římské republice.
Nový!!: Římská shromáždění a Aedil · Vidět víc »
Augustus
Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.
Nový!!: Římská shromáždění a Augustus · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Římská shromáždění a Řím · Vidět víc »
Římská republika
Římská republika (latinsky Res Publica Romana), podle latinského názvu též nazývána jako Římská res publica, na mincích psána jako Roma, bylo období antického Říma mezi římským královstvím a císařstvím, kdy byl stát republikou a nikoli monarchií.
Nový!!: Římská shromáždění a Římská republika · Vidět víc »
Římské království
Římské království byla monarchistická vláda města Říma a jeho teritorií.
Nový!!: Římská shromáždění a Římské království · Vidět víc »
Římské občanství
Římské občanství byl privilegovaný status, zajišťující svobodným obyvatelům starověkého Říma soubor určitých práv a povinností.
Nový!!: Římská shromáždění a Římské občanství · Vidět víc »
Římský diktátor
Diktátor (latinsky dictator, „ten, který přikazuje“) byl v římské republice mimořádný politický úřad (magistratus extraordinarius), jenž byl ustavován za složitých politických nebo vojenských okolností.
Nový!!: Římská shromáždění a Římský diktátor · Vidět víc »
Římský konzul
Flavius Anastasius Paulus Probus Sabinianus Pompeius (konzul v roce 517) Konzul (zkráceně cos.; latinsky consul, pl. consules, což bylo odvozeno z consulere; česky radit se, rozvažovat) byl nejvyšší civilní a vojenský úředník (magistratus) ve starověkém Římě.
Nový!!: Římská shromáždění a Římský konzul · Vidět víc »
Římský senát
Římský senát byl v době republiky zřejmě nejvýznamnější institucí římského státu, přičemž senátoři, jeho členové, náleželi k nejváženějším římským občanům.
Nový!!: Římská shromáždění a Římský senát · Vidět víc »
Caligula
Gaius Caesar Augustus Germanicus (31. srpna 12 – 24. ledna 41), všeobecně známý spíše pod přízviskem Caligula, byl římský císař vládnoucí od 16. března 37 až do okamžiku svého zavraždění o čtyři roky později.
Nový!!: Římská shromáždění a Caligula · Vidět víc »
Campus Martius
#PŘESMĚRUJ Martovo pole Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.
Nový!!: Římská shromáždění a Campus Martius · Vidět víc »
Cenzura
Není klasifikováno / nejsou data col-endNení klasifikováno / nejsou data Cenzura je kontrola a omezování sdělování informací hromadnými sdělovacími prostředky, obvykle tiskem či dalšími veřejnými médii, ale i veřejnými proslovy, dopisy a podobně.
Nový!!: Římská shromáždění a Cenzura · Vidět víc »
Dělba moci
Dělba moci (angl. separation of powers, fr. séparation de pouvoirs, něm. Gewaltenteilung) je princip politického uspořádání, který rozlišuje trojí typ moci ve státě.
Nový!!: Římská shromáždění a Dělba moci · Vidět víc »
Equites
Květné zahradě v Kroměříži Equites neboli jezdci je označení pro příslušníky druhého římského stavu, nižšího než patricijové, ale vyššího než plebejové.
Nový!!: Římská shromáždění a Equites · Vidět víc »
Flamen
Oltáři míru Flaminové (latinsky singulár flamen, plurál flamines) byli ve starověkém římském náboženství kněží zasvěcení jednomu z patnácti božstev s oficiálním kultem v římské republice.
Nový!!: Římská shromáždění a Flamen · Vidět víc »
Forum Romanum
Pohled na Forum Romanum Forum Romanum bylo v dobách antického Říma centrum veřejného dění ve městě i v říši.
Nový!!: Římská shromáždění a Forum Romanum · Vidět víc »
Gaius Marius
Gaius Marius (157 př. n. l. – 13. ledna 86 př. n. l.) byl římský vojevůdce a politik zvolený celkem sedmkrát konzulem.
Nový!!: Římská shromáždění a Gaius Marius · Vidět víc »
Imperium
#PŘESMĚRUJ Impérium.
Nový!!: Římská shromáždění a Imperium · Vidět víc »
Lex Hortensia
Lex Hortensia, česky Hortensiův zákon je starověký římský zákon, přijatý roku 287 př. n. l. lidovým shromážděním.
Nový!!: Římská shromáždění a Lex Hortensia · Vidět víc »
Liktor
Liktor Liktor byl u Římanů veřejný sluha úředníků s impériem, zpravidla šlo o propuštěného otroka.
Nový!!: Římská shromáždění a Liktor · Vidět víc »
Lucius Cornelius Cinna
Lucius Cornelius Cinna (kolem 130 př. n. l. – 84 př. n. l.) byl římský politik a čtyřnásobný konzul mezi lety 87 – 84 př.
Nový!!: Římská shromáždění a Lucius Cornelius Cinna · Vidět víc »
Magistratus
Magistratus (česky magistrát) byl ve starověkém Římě úředník zastávající magistraturu, tedy některý z volených úřadů.
Nový!!: Římská shromáždění a Magistratus · Vidět víc »
Marcus Tullius Cicero
350px Marcus Tullius Cicero (3. ledna 106 př. n. l. Arpinum – 7. prosince 43 př. n. l. Řím) byl římský řečník, republikánský politik, filosof a spisovatel.
Nový!!: Římská shromáždění a Marcus Tullius Cicero · Vidět víc »
Patricij
Patricij nebo patricius (z lat. pater, otec; doslova „potomek urozeného otce“) byl potomek staré římské rodiny a původně pouze patricijové byli plnoprávnými občany Říma.
Nový!!: Římská shromáždění a Patricij · Vidět víc »
Plebej
Plebej neboli plebejec (lat. plebeius z plebs, lid, měšťané) byl římský měšťan, který neměl předky mezi starou rodovou šlechtou (patricii čili optimáty).
Nový!!: Římská shromáždění a Plebej · Vidět víc »
Pomerium
Pomerium (lat. post murus, za zdmi) nebo pomoerium, je ve starověkém Římě posvátná magická hranice latinských měst, která město chránila před negativními silami.
Nový!!: Římská shromáždění a Pomerium · Vidět víc »
Pontifex maximus
Augustus jako pontifex maximus, konec 1. století př. n. l. Pontifex maximus „nejvyšší pontifex“ byl ve starověkém římském náboženství nejvyšší kněz a hlava kolegia pontifiků (Collegium Pontificum) jehož dalšími členy byli pontifikové, flaminové, vestálky a rex sacrorum.
Nový!!: Římská shromáždění a Pontifex maximus · Vidět víc »
Populárové
Populárové (latinsky populares, „naklonění lidu“; svými nepřáteli nazývaní „demagogové“) byli politici v době pozdní římské republiky, kteří s podporou lidových shromáždění usilovali o prolomení mocenského monopolu římského senátu.
Nový!!: Římská shromáždění a Populárové · Vidět víc »
Praetor
Praetor nebo také prétor (z latinského prae-itor, „jdoucí vpřed“) je původní označení dvou nejvyšších římských úředníků, původně pouze pomocníků konzulů.
Nový!!: Římská shromáždění a Praetor · Vidět víc »
Principát
Octavius Augustus s občanskou korunou Jako principatus - principát se označovala forma státního útvaru za rané císařské vlády v antické římské říši od Octavia Augusta do Diokleciána (císařem v letech 284–305), který zavedl centralizovanější a více absolutistický dominát.
Nový!!: Římská shromáždění a Principát · Vidět víc »
Quaestor
Quaestor (případně kvestor) byl římský úředník (magistratus) ustavovaný v nejstarších dobách konzulem k vyšetřování a stíhání hrdelních zločinů.
Nový!!: Římská shromáždění a Quaestor · Vidět víc »
Retroaktivita
Retroaktivita je zpětná účinnost (popřípadě zpětná působnost) právního předpisu tedy, kdy tento právní předpis působí i zpětně do doby před svou platností.
Nový!!: Římská shromáždění a Retroaktivita · Vidět víc »
Rex sacrorum
Tarquinius Superbus Rex sacrorum „král posvátného“ či rex sacrificulus „král obětník“ byl kněžský úřad ve starověkém římském náboženství.
Nový!!: Římská shromáždění a Rex sacrorum · Vidět víc »
Sčítání lidu
Sčítání lidu (také populační census nebo soupis obyvatelstva) je proces získávání údajů o jednotlivých příslušnících obyvatelstva.
Nový!!: Římská shromáždění a Sčítání lidu · Vidět víc »
Servius Tullius
Servius Tullius († 535 př. n. l.) byl podle tradičního antického podání šestý král Říma, v pořadí druhý z etruské dynastie, který vládl asi v letech 575–535 př. n. l. O historicitě jeho osoby současní badatelé nepochybují, o jeho původu a životě však existují rozporné zprávy.
Nový!!: Římská shromáždění a Servius Tullius · Vidět víc »
Seznam římských císařů
#PŘESMĚRUJ Římský císař.
Nový!!: Římská shromáždění a Seznam římských císařů · Vidět víc »
SPQR
Písmena vytesaná do kamene Jeden z mnoha současných a funkčních kanálových poklopů v Římě S.P.Q.R. je latinská iniciálová zkratka ze sousloví Senatus Populusque Romanus, v překladu senát a lid římský.
Nový!!: Římská shromáždění a SPQR · Vidět víc »
Starověké římské náboženství
Vítězného oblouku Starověké římské náboženství je soubor věrských představ a praktik Římanů od založení Říma do konce starověku.
Nový!!: Římská shromáždění a Starověké římské náboženství · Vidět víc »
Sulla
Lucius Cornelius Sulla (okolo 138/134 př. n. l. – 78 př. n. l.), zvaný Felix („Šťastný“), byl římský politik, vojevůdce a diktátor v době pozdní fáze existence Římské republiky.
Nový!!: Římská shromáždění a Sulla · Vidět víc »
Tiberius
Tiberius Julius Caesar Augustus (rodným jménem Tiberius Claudius Nero; 16. listopadu 42 př. n. l. – 16. března 37 n. l.) byl druhým císařem římské říše od roku 14 n. l.
Nový!!: Římská shromáždění a Tiberius · Vidět víc »
Tribun lidu
Tribun lidu (latinsky tribunus plebis) byl ve starověkém Římu vysoký volený úředník (magistratus), který měl ve městě zastávat zájmy plebejů před útiskem patricijů.
Nový!!: Římská shromáždění a Tribun lidu · Vidět víc »
Tribus
Tribus (seskupení, shluk) je v biologii taxonomická kategorie, která je nižší než čeleď nebo podčeleď a vyšší než podtribus (podseskupení, skupinka) nebo rod.
Nový!!: Římská shromáždění a Tribus · Vidět víc »
Vojenský tribun
Vojenský tribun (latinsky tribunus militum) byl důstojníkem římské armády.
Nový!!: Římská shromáždění a Vojenský tribun · Vidět víc »
1. století př. n. l.
1.
Nový!!: Římská shromáždění a 1. století př. n. l. · Vidět víc »
220 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římská shromáždění a 220 př. n. l. · Vidět víc »
287 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římská shromáždění a 287 př. n. l. · Vidět víc »
367 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římská shromáždění a 367 př. n. l. · Vidět víc »
494 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římská shromáždění a 494 př. n. l. · Vidět víc »
57 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římská shromáždění a 57 př. n. l. · Vidět víc »
82 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římská shromáždění a 82 př. n. l. · Vidět víc »
88 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římská shromáždění a 88 př. n. l. · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Comitia, Comitia centuriata, Comitia curiata, Comitia tributa, Concilium plebis, Consilium plebis.
