36 vztahy: Augustus, Římský diktátor, Caesar, Cenzura, Domitianus, Edikt, Galie, Germanicus, Jurisdikce, Konzul, Král, Liktor, Livius, Lustrum (Starověký Řím), Magistratus, Marcus Vipsanius Agrippa, Občanství, Patricij, Plebej, Politika, Republika, Sčítání lidu, Senát, Starověký Řím, Stát, Sulla, Titus, Vespasianus, 265 př. n. l., 28 př. n. l., 320 př. n. l., 339 př. n. l., 351 př. n. l., 443 př. n. l., 70 př. n. l., 74.
Augustus
Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.
Nový!!: Římský cenzor a Augustus · Vidět víc »
Římský diktátor
Diktátor (latinsky dictator, „ten, který přikazuje“) byl v římské republice mimořádný politický úřad (magistratus extraordinarius), jenž byl ustavován za složitých politických nebo vojenských okolností.
Nový!!: Římský cenzor a Římský diktátor · Vidět víc »
Caesar
Caesar je římské cognomen a v římském císařství titul panovníka („císaře“), který byl odvozen ze jména Gaia Iulia Caesara.
Nový!!: Římský cenzor a Caesar · Vidět víc »
Cenzura
Není klasifikováno / nejsou data col-endNení klasifikováno / nejsou data Cenzura je kontrola a omezování sdělování informací hromadnými sdělovacími prostředky, obvykle tiskem či dalšími veřejnými médii, ale i veřejnými proslovy, dopisy a podobně.
Nový!!: Římský cenzor a Cenzura · Vidět víc »
Domitianus
Titus Flavius Domitianus (24. října 51, Řím – 18. září 96, Řím) byl římský císař z flaviovské dynastie (69–96) panující od 14. září 81 do 18. září 96.
Nový!!: Římský cenzor a Domitianus · Vidět víc »
Edikt
Edikt (z lat. edicere – vyřknout, zvěstovat) označuje původně v římském právu veřejné prohlášení úředníka (magistratus), jehož účinnost byla omezena dobou jeho úřadu.
Nový!!: Římský cenzor a Edikt · Vidět víc »
Galie
Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).
Nový!!: Římský cenzor a Galie · Vidět víc »
Germanicus
Germanicus, mramorová socha v Lateránském muzeu v Římě Nero Claudius Germanicus (24. května 15 př. n. l. – 10. října 19 n. l. v Antiochii nad Orontem) byl římský vojevůdce, proslavený svými vojenskými výpravami do Germánie.
Nový!!: Římský cenzor a Germanicus · Vidět víc »
Jurisdikce
Jurisdikce (z lat. jūs zákon + dictio výrok) je výkon soudní nebo jiné úřední moci v právních otázkách, nebo vymezení, kdo spadá do jejího rozsahu a obvodu.
Nový!!: Římský cenzor a Jurisdikce · Vidět víc »
Konzul
Česká národní budova / Bohemian National Hall v New Yorku Český generální konzulát v Petrohradě nacistické okupace, na Malém náměstí v Praze, od roku 1946 konzula generálního (do února 1948, kdy Vladimír Jiří Rott musel emigrovat) Konzul je podle mezinárodního práva úředník, který zastupuje svou zem (vysílající stát) v jiné zemi (přijímající stát) v oblasti obchodu, hospodářství, vědecké spolupráce a dopravy a mimo to je pověřen vízovými, pasovými a přistěhovaleckými záležitostmi; na politickém poli nemá konzul žádnou pravomoc, není diplomatem.
Nový!!: Římský cenzor a Konzul · Vidět víc »
Král
Český král Jiří z Poděbrad alt.
Nový!!: Římský cenzor a Král · Vidět víc »
Liktor
Liktor Liktor byl u Římanů veřejný sluha úředníků s impériem, zpravidla šlo o propuštěného otroka.
Nový!!: Římský cenzor a Liktor · Vidět víc »
Livius
Titus Livius (Schedelova kronika, 1493) Titus Livius, podle svého rodiště také Patavinus (59 př. n. l., Patavie, nyní Padova – 17 tamt.) byl římský spisovatel a historik, autor monumentálních dějin Říma Ab urbe condita.
Nový!!: Římský cenzor a Livius · Vidět víc »
Lustrum (Starověký Řím)
Lustrum (lat., od lustrare, osvětlit, očistit) znamená původně slavnost očištění římské obce, spojenou se smírnou obětí vepře, ovce a býka.
Nový!!: Římský cenzor a Lustrum (Starověký Řím) · Vidět víc »
Magistratus
Magistratus (česky magistrát) byl ve starověkém Římě úředník zastávající magistraturu, tedy některý z volených úřadů.
Nový!!: Římský cenzor a Magistratus · Vidět víc »
Marcus Vipsanius Agrippa
Marcus Vipsanius Agrippa (63 př. n. l. – 12 př. n. l.) byl starověký římský politik a vojevůdce.
Nový!!: Římský cenzor a Marcus Vipsanius Agrippa · Vidět víc »
Občanství
Občanství je časově relevantně trvalý, místně neomezený právní svazek (nebo vztah či status) fyzické osoby a daného státu.
Nový!!: Římský cenzor a Občanství · Vidět víc »
Patricij
Patricij nebo patricius (z lat. pater, otec; doslova „potomek urozeného otce“) byl potomek staré římské rodiny a původně pouze patricijové byli plnoprávnými občany Říma.
Nový!!: Římský cenzor a Patricij · Vidět víc »
Plebej
Plebej neboli plebejec (lat. plebeius z plebs, lid, měšťané) byl římský měšťan, který neměl předky mezi starou rodovou šlechtou (patricii čili optimáty).
Nový!!: Římský cenzor a Plebej · Vidět víc »
Politika
Politické spektrum Politika (z řeckého polis – město, politiké techné – správa obce) je mnohoznačný pojem obvykle označující proces a metodu rozhodování určité skupiny lidí s pluralitními zájmy a názory.
Nový!!: Římský cenzor a Politika · Vidět víc »
Republika
Portoriku roku 1937 Republika (z latinského res publica, věc veřejná) je forma vlády, ve které je země považována za veřejnou záležitost, nikoliv vlastnictví vládce.
Nový!!: Římský cenzor a Republika · Vidět víc »
Sčítání lidu
Sčítání lidu (také populační census nebo soupis obyvatelstva) je proces získávání údajů o jednotlivých příslušnících obyvatelstva.
Nový!!: Římský cenzor a Sčítání lidu · Vidět víc »
Senát
českého Senátu. Senát (z latinského výrazu – stařec) je zastupitelský orgán (zákonodárný sbor), obvykle je horní komorou parlamentu.
Nový!!: Římský cenzor a Senát · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Římský cenzor a Starověký Řím · Vidět víc »
Stát
Stát je základní územní mocenská jednotka, instituce (či organizace) disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti (státu).
Nový!!: Římský cenzor a Stát · Vidět víc »
Sulla
Lucius Cornelius Sulla (okolo 138/134 př. n. l. – 78 př. n. l.), zvaný Felix („Šťastný“), byl římský politik, vojevůdce a diktátor v době pozdní fáze existence Římské republiky.
Nový!!: Římský cenzor a Sulla · Vidět víc »
Titus
Titus Flavius Vespasianus, jako císař Imperator Titus Caesar divi Vespasiani filius Vespasianus Augustus (30. prosince 39 Řím – 13. září 81 Aquae Cutiliae), byl římský císař z flaviovské dynastie panující od 24. června 79 do 13. září 81.
Nový!!: Římský cenzor a Titus · Vidět víc »
Vespasianus
Titus Flavius Vespasianus (17. listopadu 9, Falacrinae – 23. června 79, Aquae Cutiliae), běžně známý jako Vespasianus (česky Vespasián), byl římský císař od roku 69 až do své smrti.
Nový!!: Římský cenzor a Vespasianus · Vidět víc »
265 př. n. l.
Římané jsou vládci celého Apeninského ostrova, zahajují války mimo Itálii o ovládnutí dalších území.
Nový!!: Římský cenzor a 265 př. n. l. · Vidět víc »
28 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římský cenzor a 28 př. n. l. · Vidět víc »
320 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římský cenzor a 320 př. n. l. · Vidět víc »
339 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římský cenzor a 339 př. n. l. · Vidět víc »
351 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římský cenzor a 351 př. n. l. · Vidět víc »
443 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římský cenzor a 443 př. n. l. · Vidět víc »
70 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římský cenzor a 70 př. n. l. · Vidět víc »
74
Bez popisu.
Nový!!: Římský cenzor a 74 · Vidět víc »