120 vztahy: Aedil, Afrika (provincie), Alexander Severus, Apeninský poloostrov, Augustus, Augustus (titul), Auspicia, Řím, Římská legie, Římská občanská válka, Římská republika, Římská shromáždění, Římské občanství, Římské právo, Římské provincie, Římský cenzor, Římský diktátor, Římský konzul, Řehoř I. Veliký, Řekové, Balbinus, Bitva u Actia, Byzantská říše, Cato starší, Constantius II., Cursus honorum, Etruskové, Eugenius, Fokas, Forum Romanum, Gaius Marius, Germáni, Ilýrie, Islámská expanze, Julius Caesar, Jupiter (mytologie), Justinián I., Křesťanství, Konstantin I. Veliký, Konstantinopol, Konzervatismus, Langobardi, Lucius Cornelius Cinna, Lucius Sergius Catilina, Marcus Aurelius, Marcus Tullius Cicero, Náboženství, Nero, Nerva, Nobilita, ..., Odoaker, Optimáti, Orient, Ostrogóti, Papež, Patricij, Plebej, Plinius mladší, Pohanství, Pompeius, Populárové, Pozdní antika, Praetor, Pretoriánská garda, Principát, Pupienus, Quaestor, Quintus Aurelius Symmachus Eusebius, Quintus Lutatius Catulus, Romanizace (kultura), Romulus a Remus, Sabinové, Saturn (bůh), Senát, Septimius Severus, Severní Afrika, Soukromé právo, SPQR, Starověk, Starověký Řím, Sulla, Tacitus, Tarquinius Priscus, Theodorich Veliký, Theodosius I., Tiberios II., Tiberius, Tribun lidu, Tyrannis, Uzurpátor, Vespasianus, Veto, Západořímská říše, Zvykové právo, 1. století př. n. l., 14, 178, 2. století, 2. století př. n. l., 238, 3. století, 31 př. n. l., 312 př. n. l., 394, 395, 4 př. n. l., 4. století, 4. století př. n. l., 476, 5. století, 534, 542, 554, 568, 578, 580, 6. století, 7. století, 8. století, 9. století. Rozbalte index (70 více) »
Aedil
Aedil (latinsky aedilis, což bylo odvozeno ze slova aedes, aedis, „chrám“, „budova“) byl jeden z nižších úředníků (magistratus) v římské republice.
Nový!!: Římský senát a Aedil · Vidět víc »
Afrika (provincie)
Africa je latinské jméno severní části afrického kontinentu, která byla ve starověku římskou provincií.
Nový!!: Římský senát a Afrika (provincie) · Vidět víc »
Alexander Severus
Marcus Aurelius Severus Alexander, původním jménem Gessius Alexianus Bassianus, jako caesar Marcus Aurelius Alexander (1. října 208 Arca Caesarea, dnes ʿArká v Libanonu – únor / březen 235 u Mogontiaka, Germania Superior), byl římský císař panující v letech 222–235.
Nový!!: Římský senát a Alexander Severus · Vidět víc »
Apeninský poloostrov
Apeninský poloostrov je jeden z největších evropských poloostrovů.
Nový!!: Římský senát a Apeninský poloostrov · Vidět víc »
Augustus
Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.
Nový!!: Římský senát a Augustus · Vidět víc »
Augustus (titul)
Diokleciána (Nápis: Diocletianus Augustus) Augustus (Vznešený) byl čestný titul, který od roku 27 př. n. l. do začátku 7. století byl součástí titulu římských a byzantských císařů.
Nový!!: Římský senát a Augustus (titul) · Vidět víc »
Auspicia
Auspicia (auguria) byla znamení Římanům, jimiž bozi dávali najevo svůj souhlas nebo nesouhlas s činem, jejž kdo podnikal.
Nový!!: Římský senát a Auspicia · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Římský senát a Řím · Vidět víc »
Římská legie
Moderní rekonstrukce římských legionářů s plátovou zbrojí (''lorica segmentata'') Legie (z latinského slova legio „vojenské odvody“, což je odvozeno ze slova legere „vybírat“, „odvádět“, „shromažďovat“) je termín, jenž v širším smyslu označuje celé římské vojsko, případně v užším a běžnějším významu se jedná o základní vojenskou jednotku starověké římské armády.
Nový!!: Římský senát a Římská legie · Vidět víc »
Římská občanská válka
Římská občanská válka (49–45 př. n. l.) byl jeden z posledních vojensko-politických konfliktů v Římské republice před vznikem císařství.
Nový!!: Římský senát a Římská občanská válka · Vidět víc »
Římská republika
Římská republika (latinsky Res Publica Romana), podle latinského názvu též nazývána jako Římská res publica, na mincích psána jako Roma, bylo období antického Říma mezi římským královstvím a císařstvím, kdy byl stát republikou a nikoli monarchií.
Nový!!: Římský senát a Římská republika · Vidět víc »
Římská shromáždění
Mezi římská lidová shromáždění (comitia) patřila comitia curiata („kurijní shromáždění“), comitia centuriata („setninové shromáždění“), comitia tributa („tributní shromáždění“) a patrně i comitia calata ("kalátní shromáždění").
Nový!!: Římský senát a Římská shromáždění · Vidět víc »
Římské občanství
Římské občanství byl privilegovaný status, zajišťující svobodným obyvatelům starověkého Říma soubor určitých práv a povinností.
Nový!!: Římský senát a Římské občanství · Vidět víc »
Římské právo
Gaius Avidius Cassius kolem roku 126 př. n. l. a připomíná Lex Cassia tabellaria z roku 137 př. n. l. Tento římský zákon nařizoval použití tajného hlasování soudních porot pro všechny procesy kromě případů zrady. Římské právo je právní systém, který se vyvinul ve starověké římské obci a postupně se rozšířil po celé Římské říši.
Nový!!: Římský senát a Římské právo · Vidět víc »
Římské provincie
Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.
Nový!!: Římský senát a Římské provincie · Vidět víc »
Římský cenzor
Censor byl úředník ve starověkém Římě, jehož úkolem bylo provádět na základě sčítání lidu majetkové odhady občanů a jejich následné rozdělení do pěti majetkových tříd.
Nový!!: Římský senát a Římský cenzor · Vidět víc »
Římský diktátor
Diktátor (latinsky dictator, „ten, který přikazuje“) byl v římské republice mimořádný politický úřad (magistratus extraordinarius), jenž byl ustavován za složitých politických nebo vojenských okolností.
Nový!!: Římský senát a Římský diktátor · Vidět víc »
Římský konzul
Flavius Anastasius Paulus Probus Sabinianus Pompeius (konzul v roce 517) Konzul (zkráceně cos.; latinsky consul, pl. consules, což bylo odvozeno z consulere; česky radit se, rozvažovat) byl nejvyšší civilní a vojenský úředník (magistratus) ve starověkém Římě.
Nový!!: Římský senát a Římský konzul · Vidět víc »
Řehoř I. Veliký
Svatý Řehoř I. Veliký (asi 540 – 12. březen 604), v pravoslavných církvích též zvaný Řehoř Dvojeslov, byl v pořadí 64.
Nový!!: Římský senát a Řehoř I. Veliký · Vidět víc »
Řekové
Řekové (Ἕλληνες) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.
Nový!!: Římský senát a Řekové · Vidět víc »
Balbinus
Decimus Caelius Calvinus Balbinus (178 – červen 238) byl římský císař vládnoucí spolu s Pupienem asi od března do června roku 238, podle některých údajů 99 dní.
Nový!!: Římský senát a Balbinus · Vidět víc »
Bitva u Actia
Námořní bitva u Actia se odehrála 2. září roku 31 př. n. l. poblíž mysu Aktion v severní Akarnánii při vjezdu z Ionského moře do Ambrakijského zálivu v Řecku.
Nový!!: Římský senát a Bitva u Actia · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Římský senát a Byzantská říše · Vidět víc »
Cato starší
Marcus Porcius Cato (234–149 př. n. l.), známý také jako Cato starší, případně Cato Censorius, byl přední římský senátor, řečník a spisovatel.
Nový!!: Římský senát a Cato starší · Vidět víc »
Constantius II.
Constantius II., vlastním jménem Flavius Iulius Constantius (7. srpna 317 v Ilýrii, zřejmě v Sirmiu – 3. listopadu 361 v Mopsukrenai, Kilíkie), byl synem Konstantina Velikého a císařem římské říše od roku 337 (na východě) resp.
Nový!!: Římský senát a Constantius II. · Vidět víc »
Cursus honorum
Cursus honorum (latinsky cesta poct, pořádek hodností) je pojem, označující služební postup jednotlivých úřadů v antickém Římě.
Nový!!: Římský senát a Cursus honorum · Vidět víc »
Etruskové
Etruskové jsou málo poznané starověké etnikum, které sídlilo v Etrurii, na území dnešního Toskánska v Itálii.
Nový!!: Římský senát a Etruskové · Vidět víc »
Eugenius
Flavius Eugenius (okolo 345 – 394 Frigidus) byl římský uzurpátor proti císaři Theodosiovi I. a římský učitel rétoriky v letech 392–394.
Nový!!: Římský senát a Eugenius · Vidět víc »
Fokas
Fokas (po roce 547 v Thrákii – 5. října 610 v Konstantinopoli) byl byzantský císař v letech 602 až 610.
Nový!!: Římský senát a Fokas · Vidět víc »
Forum Romanum
Pohled na Forum Romanum Forum Romanum bylo v dobách antického Říma centrum veřejného dění ve městě i v říši.
Nový!!: Římský senát a Forum Romanum · Vidět víc »
Gaius Marius
Gaius Marius (157 př. n. l. – 13. ledna 86 př. n. l.) byl římský vojevůdce a politik zvolený celkem sedmkrát konzulem.
Nový!!: Římský senát a Gaius Marius · Vidět víc »
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Nový!!: Římský senát a Germáni · Vidět víc »
Ilýrie
Ilyrské kmeny v předřímském období Ilýrie (albánsky Iliria; řecky Iλλυρία, Illyría; latinsky Illyricum) bylo ve starověku území rozkládající se na západě dnešního Balkánského poloostrova, jež obývaly divoké kmeny Ilyrů – starověkého národa indoevropského původu, dorozumívajícího se ilyrskými jazyky.
Nový!!: Římský senát a Ilýrie · Vidět víc »
Islámská expanze
Rané muslimské výboje (al-Futūḥāt al-Islāmiyya), označované také jako arabské výboje a rané islámské výboje začal islámský prorok Mohamedem v 7. století.
Nový!!: Římský senát a Islámská expanze · Vidět víc »
Julius Caesar
Gaius Julius Caesar (12./13. července 100 př. n. l. – 15. března 44 př. n. l. Řím) byl vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie.
Nový!!: Římský senát a Julius Caesar · Vidět víc »
Jupiter (mytologie)
Jupiter latinsky a česky alternativně Iuppiter (skloňování Jupitera/Jova, Jupiteru/Jovovi atd.), je nejvyšší z římských bohů vládnoucí nebesům a hromu.
Nový!!: Římský senát a Jupiter (mytologie) · Vidět víc »
Justinián I.
Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.
Nový!!: Římský senát a Justinián I. · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Římský senát a Křesťanství · Vidět víc »
Konstantin I. Veliký
Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.
Nový!!: Římský senát a Konstantin I. Veliký · Vidět víc »
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Nový!!: Římský senát a Konstantinopol · Vidět víc »
Konzervatismus
Edmund Burke, zakladatel konzervativního myšlení Konzervatismus nebo konservativismus (z lat. conservare, uchovávat) je vedle liberalismu a socialismu jednou ze tří hlavních politických ideologií.
Nový!!: Římský senát a Konzervatismus · Vidět víc »
Langobardi
Langobarské državy v Itálii: Langobarská království ''(Neustria, Austria s Tuscia)'' a langobardská vévodství Spoleto a Benevento Langobardi byli příslušníci germánských kmenů, kteří mezi lety 568 až 774 vládli většině Apeninského poloostrova, kde založili Langobardské království.
Nový!!: Římský senát a Langobardi · Vidět víc »
Lucius Cornelius Cinna
Lucius Cornelius Cinna (kolem 130 př. n. l. – 84 př. n. l.) byl římský politik a čtyřnásobný konzul mezi lety 87 – 84 př.
Nový!!: Římský senát a Lucius Cornelius Cinna · Vidět víc »
Lucius Sergius Catilina
Lucius Sergius Catilina (108 př. n. l. – 62 př. n. l.) byl římský aristokrat a politik, švagr a protivník Ciceronův.
Nový!!: Římský senát a Lucius Sergius Catilina · Vidět víc »
Marcus Aurelius
Marcus Aurelius Antoninus Augustus (26. dubna 121 – 17. března 180) byl římským císařem v letech 161 až 180, přičemž náležel k tzv.
Nový!!: Římský senát a Marcus Aurelius · Vidět víc »
Marcus Tullius Cicero
350px Marcus Tullius Cicero (3. ledna 106 př. n. l. Arpinum – 7. prosince 43 př. n. l. Řím) byl římský řečník, republikánský politik, filosof a spisovatel.
Nový!!: Římský senát a Marcus Tullius Cicero · Vidět víc »
Náboženství
Různé náboženské symboly Argentině Anglikánské procesí ve Walsinghamu Karmelitánská jeptiška v náboženské koncentraci tibetského buddhismu v Bódhgaja Indie Náboženství, religie je moderní souhrnný pojem pro velmi rozmanité soustavy jednání, symbolů a představ, jimiž různá společenství a církve vyjadřují reálný, životní, osobní vztah k transcendentní (smyslové vnímání přesahující) zkušenosti či transcendentním představám.
Nový!!: Římský senát a Náboženství · Vidět víc »
Nero
Nero Claudius Caesar Augustus Germanicus (rodným jménem Lucius Domitius Ahenobarbus; 15. prosince 37 – 9. června 68) byl římský císař pocházející z julsko-klaudijské dynastie vládnoucí od 13. října 54 až do okamžiku své smrti.
Nový!!: Římský senát a Nero · Vidět víc »
Nerva
Marcus Cocceius Nerva (8. listopadu 30 Narnia, Umbrie – 27. ledna 98 Řím) byl římský císař panující od 18. září 96 do 27. ledna 98, nejprve jako samovládce, od října 97 spolu s Markem Ulpiem Traianem, užívajícím titulu caesar.
Nový!!: Římský senát a Nerva · Vidět víc »
Nobilita
Nobilita byla vrstva bohatých a vlivných římských občanů, která se vytvořila na začátku 3.
Nový!!: Římský senát a Nobilita · Vidět víc »
Odoaker
Flavius Odoacer Flavius Odovacar, Odovacer či Fl.
Nový!!: Římský senát a Odoaker · Vidět víc »
Optimáti
Optimáti (latinsky optimates, „nejlepší muži“; známí rovněž jako boni, „dobří muži“) byla aristokratická a silně konzervativní frakce v pozdní římské republice, jež se vyprofilovala v době reformního hnutí bratří Gracchů (Tiberia a Gaia).
Nový!!: Římský senát a Optimáti · Vidět víc »
Orient
Chalcedonském koncilu, r. 451 Orient je označení pro Východ; tradičně zahrnuje vše, co patří k východnímu světu ve vztahu k Evropě.
Nový!!: Římský senát a Orient · Vidět víc »
Ostrogóti
Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).
Nový!!: Římský senát a Ostrogóti · Vidět víc »
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Nový!!: Římský senát a Papež · Vidět víc »
Patricij
Patricij nebo patricius (z lat. pater, otec; doslova „potomek urozeného otce“) byl potomek staré římské rodiny a původně pouze patricijové byli plnoprávnými občany Říma.
Nový!!: Římský senát a Patricij · Vidět víc »
Plebej
Plebej neboli plebejec (lat. plebeius z plebs, lid, měšťané) byl římský měšťan, který neměl předky mezi starou rodovou šlechtou (patricii čili optimáty).
Nový!!: Římský senát a Plebej · Vidět víc »
Plinius mladší
Gaius Plinius Caecilius Secundus, známý jako Plinius minor, česky Plinius mladší, (61 – 113 Novum Comum, Itálie) byl římský spisovatel a právník.
Nový!!: Římský senát a Plinius mladší · Vidět víc »
Pohanství
Athéně Pohanství neboli paganismus (z latinského paganus, tj. „venkovský“) je běžně užívaný termín převzatý z křesťanské kultury pro veškerá ne-abrahámovská náboženství, která vyznávají zejména víru v mnohobožství (polyteismus) či jeho odchylky (např. henoteismus).
Nový!!: Římský senát a Pohanství · Vidět víc »
Pompeius
Gnaeus Pompeius Magnus (29. září 106 př. n. l. – 28. září 48 př. n. l.), někdy zmiňován jako Pompeius Veliký, byl význačný vojevůdce a méně obratný politik na sklonku existence římské republiky.
Nový!!: Římský senát a Pompeius · Vidět víc »
Populárové
Populárové (latinsky populares, „naklonění lidu“; svými nepřáteli nazývaní „demagogové“) byli politici v době pozdní římské republiky, kteří s podporou lidových shromáždění usilovali o prolomení mocenského monopolu římského senátu.
Nový!!: Římský senát a Populárové · Vidět víc »
Pozdní antika
Kupole chrámu Hagia Sofia v Konstantinopoli Pozdní antika je pojem užívaný historiky k popisu doby přechodu od starověku ke středověku, ovšem jen v kontinentální Evropě, středomoří a na Blízkém východě.
Nový!!: Římský senát a Pozdní antika · Vidět víc »
Praetor
Praetor nebo také prétor (z latinského prae-itor, „jdoucí vpřed“) je původní označení dvou nejvyšších římských úředníků, původně pouze pomocníků konzulů.
Nový!!: Římský senát a Praetor · Vidět víc »
Pretoriánská garda
Klaudiova vítězného oblouku Štít (''scutum'') pretoriánů v 1. století Pretoriánská garda byla elitní jednotka tvořící osobní stráž římských císařů.
Nový!!: Římský senát a Pretoriánská garda · Vidět víc »
Principát
Octavius Augustus s občanskou korunou Jako principatus - principát se označovala forma státního útvaru za rané císařské vlády v antické římské říši od Octavia Augusta do Diokleciána (císařem v letech 284–305), který zavedl centralizovanější a více absolutistický dominát.
Nový!!: Římský senát a Principát · Vidět víc »
Pupienus
Marcus Clodius Pupienus Maximus (asi 164 – červen 238 Řím) byl římský císař vládnoucí spolu se svým kolegou Balbinem asi od března do června roku 238, podle některých údajů 99 dní.
Nový!!: Římský senát a Pupienus · Vidět víc »
Quaestor
Quaestor (případně kvestor) byl římský úředník (magistratus) ustavovaný v nejstarších dobách konzulem k vyšetřování a stíhání hrdelních zločinů.
Nový!!: Římský senát a Quaestor · Vidět víc »
Quintus Aurelius Symmachus Eusebius
Quintus Aurelius Symmachus Eusebius (asi 345 – po 402 před 415), byl římský spisovatel, řečník a státník.
Nový!!: Římský senát a Quintus Aurelius Symmachus Eusebius · Vidět víc »
Quintus Lutatius Catulus
Quintus Lutatius Catulus (150 př. n. l.– 87 př. n. l.) byl římský státník, vojevůdce a literát, jeden z významných členů rodu prestižního senátorského rodu Lutatiů (gens Lutatia).
Nový!!: Římský senát a Quintus Lutatius Catulus · Vidět víc »
Romanizace (kultura)
Státy s romanskými jazyky Římská říše za vlády Trajána v roce 117 Romanizace byl proces postupného převládání římského vlivu v západní polovině Evropy, především na území podmaněném samotnými Římany, na němž zakládali římské provincie.
Nový!!: Římský senát a Romanizace (kultura) · Vidět víc »
Romulus a Remus
Kapitolská vlčice, socha vlčice kojící Romula a Rema Romulus a Remus měla podle pověsti být dvojčata, která 21. dubna roku 753 př. n. l. založila město Řím, čímž začala epocha známá jako římské království.
Nový!!: Římský senát a Romulus a Remus · Vidět víc »
Sabinové
Sabinové byl kmen žijící na území dnešní Itálie.
Nový!!: Římský senát a Sabinové · Vidět víc »
Saturn (bůh)
Saturn, latinsky Saturnus, byl římský bůh zemědělství, sklizně a času.
Nový!!: Římský senát a Saturn (bůh) · Vidět víc »
Senát
českého Senátu. Senát (z latinského výrazu – stařec) je zastupitelský orgán (zákonodárný sbor), obvykle je horní komorou parlamentu.
Nový!!: Římský senát a Senát · Vidět víc »
Septimius Severus
Lucius Septimius Severus, jako císař Lucius Septimius Severus Pertinax (11. dubna 146 Leptis Magna, Afrika – 4. února 211 Eburacum, Británie), byl římský císař vládnoucí od 9. dubna 193 do 4. února 211, nejprve spolu s Clodiem Albinem (193–196/197), později se svými syny Caracallou a Getou.
Nový!!: Římský senát a Septimius Severus · Vidět víc »
Severní Afrika
Arabská Severní Afrika, která je od zbytku afrického kontinentu oddělena pouští Saharou, představuje nejsevernější část tohoto kontinentu.
Nový!!: Římský senát a Severní Afrika · Vidět víc »
Soukromé právo
Soukromé právo (ius privatum) je souhrn právních norem, které vytvářejí určitý protipól vůči právu veřejnému.
Nový!!: Římský senát a Soukromé právo · Vidět víc »
SPQR
Písmena vytesaná do kamene Jeden z mnoha současných a funkčních kanálových poklopů v Římě S.P.Q.R. je latinská iniciálová zkratka ze sousloví Senatus Populusque Romanus, v překladu senát a lid římský.
Nový!!: Římský senát a SPQR · Vidět víc »
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Nový!!: Římský senát a Starověk · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Římský senát a Starověký Řím · Vidět víc »
Sulla
Lucius Cornelius Sulla (okolo 138/134 př. n. l. – 78 př. n. l.), zvaný Felix („Šťastný“), byl římský politik, vojevůdce a diktátor v době pozdní fáze existence Římské republiky.
Nový!!: Římský senát a Sulla · Vidět víc »
Tacitus
Publius (též Gaius) Cornelius Tacitus (kolem 55 n. l. – 115, pravděpodobně 120, nejpozději 124) byl římský historik, právník a senátor, považovaný za jednoho z největších antických dějepisců.
Nový!!: Římský senát a Tacitus · Vidět víc »
Tarquinius Priscus
Lucius Tarquinius Priscus, nebo také Tarquinius Starší, byl legendárním pátým římským králem.
Nový!!: Římský senát a Tarquinius Priscus · Vidět víc »
Theodorich Veliký
Theodorich (též Theoderich) Veliký (453–526) z rodu Amalů byl od roku 474 králem Ostrogótů.
Nový!!: Římský senát a Theodorich Veliký · Vidět víc »
Theodosius I.
Flavius Theodosius, známý také jako Theodosius Veliký (11. ledna 347 Cauca, Hispánie – 17. ledna 395 Mediolanum), byl v letech 379 až 394 římským císařem na Východě a od konce roku 394 posledním panovníkem celého římského impéria.
Nový!!: Římský senát a Theodosius I. · Vidět víc »
Tiberios II.
Tiberios II.
Nový!!: Římský senát a Tiberios II. · Vidět víc »
Tiberius
Tiberius Julius Caesar Augustus (rodným jménem Tiberius Claudius Nero; 16. listopadu 42 př. n. l. – 16. března 37 n. l.) byl druhým císařem římské říše od roku 14 n. l.
Nový!!: Římský senát a Tiberius · Vidět víc »
Tribun lidu
Tribun lidu (latinsky tribunus plebis) byl ve starověkém Římu vysoký volený úředník (magistratus), který měl ve městě zastávat zájmy plebejů před útiskem patricijů.
Nový!!: Římský senát a Tribun lidu · Vidět víc »
Tyrannis
Král Ťie ze Sia drží v ruce tyčovou zbraň Ji představující útlak, a sedí na dvou dámách, které symbolizují jeho zneužívání moci. Tyrannis (řecky) nebo počeštěně tyranida označuje formu vlády ve starověkém Řecku, monarchii v jejímž čele stál tyran.
Nový!!: Římský senát a Tyrannis · Vidět víc »
Uzurpátor
Uzurpátor je v obecném slova smyslu osoba, která si přisvojuje cizí práva a požitky, ať už násilím nebo svévolným jednáním.
Nový!!: Římský senát a Uzurpátor · Vidět víc »
Vespasianus
Titus Flavius Vespasianus (17. listopadu 9, Falacrinae – 23. června 79, Aquae Cutiliae), běžně známý jako Vespasianus (česky Vespasián), byl římský císař od roku 69 až do své smrti.
Nový!!: Římský senát a Vespasianus · Vidět víc »
Veto
Veto, latinsky zakazuji, označuje stav, kdy jedna strana má právo jednostranně zastavit například zákonodárný proces.
Nový!!: Římský senát a Veto · Vidět víc »
Západořímská říše
Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.
Nový!!: Římský senát a Západořímská říše · Vidět víc »
Zvykové právo
Zvykové právo je právní systém založený na právních obyčejích, které se v určitém společenství ustálily a jsou všeobecně uznávány, sankcionovány a dodržovány.
Nový!!: Římský senát a Zvykové právo · Vidět víc »
1. století př. n. l.
1.
Nový!!: Římský senát a 1. století př. n. l. · Vidět víc »
14
Bez popisu.
Nový!!: Římský senát a 14 · Vidět víc »
178
Bez popisu.
Nový!!: Římský senát a 178 · Vidět víc »
2. století
2.
Nový!!: Římský senát a 2. století · Vidět víc »
2. století př. n. l.
2.
Nový!!: Římský senát a 2. století př. n. l. · Vidět víc »
238
Bez popisu.
Nový!!: Římský senát a 238 · Vidět víc »
3. století
3.
Nový!!: Římský senát a 3. století · Vidět víc »
31 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římský senát a 31 př. n. l. · Vidět víc »
312 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římský senát a 312 př. n. l. · Vidět víc »
394
Bez popisu.
Nový!!: Římský senát a 394 · Vidět víc »
395
Bez popisu.
Nový!!: Římský senát a 395 · Vidět víc »
4 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Římský senát a 4 př. n. l. · Vidět víc »
4. století
4.
Nový!!: Římský senát a 4. století · Vidět víc »
4. století př. n. l.
Hieroglyfy zapsané jméno Alexandra Velikého. Nápis pochází asi z roku 332 př. n. l. 4.
Nový!!: Římský senát a 4. století př. n. l. · Vidět víc »
476
Bez popisu.
Nový!!: Římský senát a 476 · Vidět víc »
5. století
5.
Nový!!: Římský senát a 5. století · Vidět víc »
534
Bez popisu.
Nový!!: Římský senát a 534 · Vidět víc »
542
Bez popisu.
Nový!!: Římský senát a 542 · Vidět víc »
554
V bitvě u Casilina se byzantskému vojevůdci, Narsovi, podařilo zničit franskou armádou.
Nový!!: Římský senát a 554 · Vidět víc »
568
Rok 568 (DLXVIII) byl přestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Římský senát a 568 · Vidět víc »
578
Bez popisu.
Nový!!: Římský senát a 578 · Vidět víc »
580
Bez popisu.
Nový!!: Římský senát a 580 · Vidět víc »
6. století
6.
Nový!!: Římský senát a 6. století · Vidět víc »
7. století
7.
Nový!!: Římský senát a 7. století · Vidět víc »
8. století
8.
Nový!!: Římský senát a 8. století · Vidět víc »
9. století
9.
Nový!!: Římský senát a 9. století · Vidět víc »