Rychlejší přístup než prohlížeči!
19 vztahy: Říšský sněm (Svatá říše římská), Budova Říšského sněmu v Berlíně, Kroměřížský sněm, Nacistické Německo, Národně socialistická německá dělnická strana, Německé císařství, Německé volby do říšského sněmu 1933 (březen), Německý spolkový sněm, Německo, Parlament, Převzetí moci nacisty, Požár Říšského sněmu, Pruský zemský sněm, Severoněmecký spolek, Sjednocení Německa, Spolková rada (Německo), Stavy, Svatá říše římská, Výmarská republika.
Říšský sněm (Svatá říše římská)
Zasedání Říšského sněmu v roce 1663 Budova staré radnice v Řezně, místo zasedání Říšského sněmu Říšský sněm (latinsky Di(a)eta imperii nebo Comitium imperiale, německy Reichstag) byl shromážděním stavů Svaté říše římské, tedy šlechticů a církevních hodnostářů, kteří bezprostředně podléhali císaři Svaté říše římské.
Nový!!: Říšský sněm (Německo) a Říšský sněm (Svatá říše římská) · Vidět víc »
Budova Říšského sněmu v Berlíně
Zrekonstruovaná budova Reichstagu za soumraku Budova Říšského sněmu v Berlíně byla vystavěna jako sídlo Reichstagu, původního parlamentu Německé říše.
Nový!!: Říšský sněm (Německo) a Budova Říšského sněmu v Berlíně · Vidět víc »
Kroměřížský sněm
Kroměřížský sněm je označení zasedání Ústavodárného říšského sněmu habsburské monarchie, které začalo 22.
Nový!!: Říšský sněm (Německo) a Kroměřížský sněm · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Říšský sněm (Německo) a Nacistické Německo · Vidět víc »
Národně socialistická německá dělnická strana
Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5. ledna 1919 v Mnichově.
Nový!!: Říšský sněm (Německo) a Národně socialistická německá dělnická strana · Vidět víc »
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.
Nový!!: Říšský sněm (Německo) a Německé císařství · Vidět víc »
Německé volby do říšského sněmu 1933 (březen)
Německé federální volby konané 5.
Nový!!: Říšský sněm (Německo) a Německé volby do říšského sněmu 1933 (březen) · Vidět víc »
Německý spolkový sněm
Německý spolkový sněm (německy) je fakticky dolní komora parlamentu Spolkové republiky Německo se sídlem v Berlíně; formálně jde o samostatný zákonodárný sbor.
Nový!!: Říšský sněm (Německo) a Německý spolkový sněm · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Říšský sněm (Německo) a Německo · Vidět víc »
Parlament
Sněmovna Parlamentu ČR Kapitol ve Washingtonu, sídlo Kongresu USA Parlament je zákonodárný sbor volených či nevolených zástupců příslušné administrativní územní jednotky, ať už je to stát, svazek států, nebo spolková země státu.
Nový!!: Říšský sněm (Německo) a Parlament · Vidět víc »
Převzetí moci nacisty
Berlín, 30. ledna 1933, 12:40. Adolf Hitler ve voze opouští říšské kancléřství po svém jmenování kancléřem. Převzetí moci nacisty (používají se i německé výrazy Machtergreifung, uchopení moci, nebo Machtübernahme, převzetí vlády/moci; historici užívají také neutrálnější předání moci či přenesení moci) v Německu začalo 30. ledna 1933, kdy se kancléřem Německa stal Adolf Hitler.
Nový!!: Říšský sněm (Německo) a Převzetí moci nacisty · Vidět víc »
Požár Říšského sněmu
Jako požár Říšského sněmu nebo požár Reichstagu označuje požár, který zničil budovu Říšského sněmu v Berlíně 27. února roku 1933.
Nový!!: Říšský sněm (Německo) a Požár Říšského sněmu · Vidět víc »
Pruský zemský sněm
budova Dolní komory, kolem roku 1900 budova Horní komory, přibližně rok 1900 Pruský zemský sněm bylo zákonodárné shromáždění Pruského království zavedené v roce 1849.
Nový!!: Říšský sněm (Německo) a Pruský zemský sněm · Vidět víc »
Severoněmecký spolek
Severoněmecký spolek nebo Severoněmecká konfederace (německy Norddeutscher Bund) byl konfederací (spolkem) severoněmeckých států nacházejících se severně od řeky Mohan.
Nový!!: Říšský sněm (Německo) a Severoněmecký spolek · Vidět víc »
Sjednocení Německa
Versailles'' 18. ledna 1871 Sjednocení Německa, kterým došlo k politickému a administrativnímu sjednocení německých států do národního státu, bylo oficiálně oznámeno 18. ledna 1871 v zrcadlové síni paláce Versailles ve Francii, kde německá knížata slavnostně prohlásila Viléma I. Pruského německým císařem po kapitulaci Francie v prusko-francouzské válce.
Nový!!: Říšský sněm (Německo) a Sjednocení Německa · Vidět víc »
Spolková rada (Německo)
pruské panské sněmovny v Berlíně kolem roku 1900, dnes sídlo Spolkové rady Spolková rada (Bundesrat) je ústavní orgán Spolkové republiky Německo.
Nový!!: Říšský sněm (Německo) a Spolková rada (Německo) · Vidět víc »
Stavy
Společenský stav je sociální skupina vnitřně spjatá určitým mocenským, právním postavením ve společnosti, přičemž je tímto postavením vymezena vůči jiným společenským skupinám, stavům.
Nový!!: Říšský sněm (Německo) a Stavy · Vidět víc »
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Nový!!: Říšský sněm (Německo) a Svatá říše římská · Vidět víc »
Výmarská republika
Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933.
Nový!!: Říšský sněm (Německo) a Výmarská republika · Vidět víc »
