91 vztahy: Alžběta Sasko-Hildburghausenská, Alexandr I. Pavlovič, Alexandr II. Nikolajevič, Alexandra Nikolajevna Romanovová, Alexandra Petrovna Oldenburská, Alexandra Sasko-Altenburská, Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský, August Vilém Pruský (1722–1758), Šarlota z Hanau-Lichtenbergu, Žofie Albertina z Erbachu, Žofie Dorotea Hannoverská, Básník, Berlín, Bitva u Jeny, Cecilie Bádenská, Deprese, Francouzština, Franz Xaver Winterhalter, Frederika Hesensko-Darmstadtská, Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská, Fridrich Vilém Hesensko-Kasselský, Fridrich Vilém I., Fridrich Vilém II., Fridrich Vilém III., Friedrich de la Motte Fouqué, Hohenzollernové, Hrabě, Infarkt myokardu, Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský, Joanna Grudzińska, Juliánský kalendář, Karel I. Württemberský, Karel II. Meklenbursko-Střelický, Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický, Karolína Nasavsko-Saarbrückenská, Karolína Zweibrückenská, Kateřina Dolgorukovová, Křest, Klaipėda, Konstantin Nikolajevič Ruský, Konstantin Pavlovič Romanov, Konverze (náboženství), Kristián III. Falcko-Zweibrückenský, Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský, Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský, Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Luisa Bádenská, Luisa Meklenbursko-Střelická, Marie Alexandrovna, ..., Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská, Marie Nikolajevna Ruská, Maximilian de Beauharnais, Michail Nikolajevič Ruský, Mikuláš I. Pavlovič, Morganatické manželství, Napoleonské války, Narozeniny, Němčina, Nikolaj Nikolajevič Romanov (1831–1891), Nikolaj Nikolajevič Ruský, Olga Nikolajevna Romanovová (1822), Olga Nikolajevna Romanovová (1822–1892), Palermo, Petěrgof, Pravoslaví, Prusko, Puškin (město), Ruština, Ruské impérium, Seznam hlav ruského státu, Seznam pruských panovníků, Seznam ruských careven, Seznam württemberských panovníků, Sofie Dorota Württemberská, Stroganovové, Svatba, Tchyně, Vasilij Žukovskij, Východní Prusko, Vilém I. Pruský, Zámek Charlottenburg, Zimní palác, 1. červenec, 1. listopad, 13. červenec, 1798, 1825, 1840, 1856, 1860. Rozbalte index (41 více) »
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
Alžběta Albertina Sasko-Hildburghausenská (4. srpna 1713, Hildburghausen, Durynsko, Německo – 29. června 1761, Meklenbursko-Přední Pomořansko) byla princezna Sasko-Hildburghausenská a v manželství vévodkyně Meklenbursko-Střelická.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Alžběta Sasko-Hildburghausenská · Vidět víc »
Alexandr I. Pavlovič
Alexandr I. Pavlovič (rusky Александр I Павлович; 23. prosince 1777, Petrohrad – 1. prosince 1825, Taganrog) byl ruský imperátor vládnoucí v letech 1801–1825, v letech 1809–1825 první finský velkokníže a jako Alexandr II. v letech 1815–1825 polský král.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Alexandr I. Pavlovič · Vidět víc »
Alexandr II. Nikolajevič
Alexandr II.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Alexandr II. Nikolajevič · Vidět víc »
Alexandra Nikolajevna Romanovová
Velkokněžna Alexandra Nikolajevna na portrétu z roku 1840 Alexandra Nikolajevna Romanovová (12. června/24. června 1825, Petrohrad – 29. července/10. srpna 1844, Carské Selo) byla rodem ruská velkokněžna a sňatkem dědičná princezna von Hessen-Kassel zu Rumpenheim.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Alexandra Nikolajevna Romanovová · Vidět víc »
Alexandra Petrovna Oldenburská
Alexandra Petrovna Oldenburská (2. června 1838 – 25. dubna 1900) byla pravnučkou ruského cara Pavla I. a manželkou Nikolaje Nikolajeviče Ruského.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Alexandra Petrovna Oldenburská · Vidět víc »
Alexandra Sasko-Altenburská
Alexandra Sasko-Altenburská, plným jménem německy Alexandra Friederike Henriette Pauline Marianne Elisabeth von Sachsen-Altenburg (8. června 1830, Altenburg – 6. července 1911, Petrohrad) byla rodem princezna z ernestinské linie Wettinů a sňatkem pod jménem Alexandra Josifovna (rusky Александра Иосифовна) ruská velkokněžna.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Alexandra Sasko-Altenburská · Vidět víc »
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (14. dubna 1696, Wolfenbüttel – 6. března 1762, Braunschweig), byla Brunšvicko-wolfenbüttelská princezna a vévodkyně.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský
Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský (21. srpna 1681, Gotha – 9. března 1724, Hildburghausen) byl sasko-hildburghausenským vévodou.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský · Vidět víc »
August Vilém Pruský (1722–1758)
August Vilém Pruský (August Wilhelm; 9. srpna 1722, Berlín – 12. červen 1758, Oranienburg) byl pruský princ, druhorozený syn pruského krále Fridricha Viléma I. a otec krále Fridricha Viléma II. Jeho sourozenci byli mj.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a August Vilém Pruský (1722–1758) · Vidět víc »
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu (Šarlota Kristýna Magdalena Johana; 2. května 1700, Bouxwiller – 1. července 1726, Darmstadt) byla manželkou hesensko-darmstadtského lankraběte Ludvíka VIII.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Šarlota z Hanau-Lichtenbergu · Vidět víc »
Žofie Albertina z Erbachu
Žofie Albertina z Erbachu (30. července 1683, Erbach – 4. září 1742, Einsfeld) byla erbašskou hraběnkou a sňatkem sasko-hildburghausenskou vévodkyní; letech 1724 až 1728 byla regentkou tohoto durynského státu.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Žofie Albertina z Erbachu · Vidět víc »
Žofie Dorotea Hannoverská
Žofie Dorotea Hannoverská (16. března 1687, Hannover – 28. června 1757, Berlín, Prusko) byla rodem britská princezna a sňatkem pruská královna.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Žofie Dorotea Hannoverská · Vidět víc »
Básník
Guillaume Apollinaire kaligram (1918) Básník nebo básnířka je tvůrce poezie.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Básník · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Berlín · Vidět víc »
Bitva u Jeny
Bitva u Jeny byla střetem napoleonských válek, který se odehrál 14. října 1806.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Bitva u Jeny · Vidět víc »
Cecilie Bádenská
Cecilie Augusta Bádenská, provdaná Olga Fjodorovna (rusky: Ольга Фёдоровна; 20. září 1839, Karlsruhe – 12. duben 1891, Charkov) byla rodem bádenská princezna a sňatkem ruská velkokněžna.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Cecilie Bádenská · Vidět víc »
Deprese
"Depression", Oleh Zeitung-Stetsyuk Deprese je závažná, dlouhotrvající porucha psychiky projevující se snížením až vymizením schopnosti prožívat potěšení, pokleslými náladami jedince a patologickým smutkem.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Deprese · Vidět víc »
Francouzština
Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Francouzština · Vidět víc »
Franz Xaver Winterhalter
Franz Xaver Winterhalter (20. dubna 1805, Menzenschwand – 8. července 1873, Frankfurt nad Mohanem) byl německý malíř a litograf, známý především jako portrétista členů královských nebo aristokratických rodů Evropy.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Franz Xaver Winterhalter · Vidět víc »
Frederika Hesensko-Darmstadtská
Frederika Hesensko-Darmstadtská (20. srpna 1752 – 22. května 1782) byla členkou rodu Hesenských.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Frederika Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská (16. října 1751 Prenzlau – 25. února 1805 Montbijou, Berlín) byla sňatkem s Fridrichem Vilémem II. pruskou královnou.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Fridrich Vilém Hesensko-Kasselský
Fridrich Vilém Hesensko-Kasselský (26. listopadu 1820 – 14. října 1884) byl jediným synem Viléma Hesensko-Kasselského a Luisy Šarloty Dánské.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Fridrich Vilém Hesensko-Kasselský · Vidět víc »
Fridrich Vilém I.
Fridrich Vilém I. (14. srpna 1688, Berlín – 31. května 1740, Potsdam) byl od roku 1713 do roku 1740 pruským králem, braniborským kurfiřtem (jako Fridrich Vilém II.) a neuchâtelským knížetem.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Fridrich Vilém I. · Vidět víc »
Fridrich Vilém II.
Fridrich Vilém II.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Fridrich Vilém II. · Vidět víc »
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770, Postupim, Prusko – 7. června 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Fridrich Vilém III. · Vidět víc »
Friedrich de la Motte Fouqué
Friedrich Heinrich Karl de la Motte, baron Fouqué (12. února 1777, Brandenburg an der Havel – 23. ledna 1843, Berlín) byl německý romantický spisovatel, dramatik a básník.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Friedrich de la Motte Fouqué · Vidět víc »
Hohenzollernové
Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Hohenzollernové · Vidět víc »
Hrabě
Heraldická koruna pro šlechtický titul ''hrabě''. Hrabě je titul (hodnost) příslušníka vyšší šlechty.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Hrabě · Vidět víc »
Infarkt myokardu
Infarkt myokardu (opouštěné výrazy srdeční mrtvice, srdeční záhať) je náhlé přerušení krevního zásobování části srdce.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Infarkt myokardu · Vidět víc »
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský (11. července 1722, Darmstadt – 21. června 1782, Darmstadt) byl hesensko-darmstadtským princem.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Joanna Grudzińska
#PŘESMĚRUJ Johana Grudzińská.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Joanna Grudzińska · Vidět víc »
Juliánský kalendář
Juliánský kalendář je kalendář, který v roce 46 př. n. l. s platností od 45 př. n. l. zavedl Julius Caesar.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Juliánský kalendář · Vidět víc »
Karel I. Württemberský
Karel I. Fridrich Alexandr (6. března 1823 Stuttgart – 6. října 1891 Stuttgart) byl v pořadí třetí württemberský král vládnoucí v letech 1864 až 1891.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Karel I. Württemberský · Vidět víc »
Karel II. Meklenbursko-Střelický
Karel II. (10. října 1741 – 6. listopadu 1816) byl meklenbursko-střelický velkovévoda vládnoucí v letech 1794 až 1816.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Karel II. Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický (Herzog Carl Ludwig Friedrich zu Mecklenburg, Prinz von Mirow) 23. února 1708, Neustrelitz, Meklenbursko-Přední Pomořansko – 5. června 1752, Mirow, Meklenbursko-Přední Pomořansko) byl člen dynastie Meklenburských a otec Šarloty, královny Británie a Hannoverska.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská (12. srpna 1704 – 25. března 1774) byla sňatkem zweibrückenská falckraběnka.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Karolína Nasavsko-Saarbrückenská · Vidět víc »
Karolína Zweibrückenská
#PŘESMĚRUJ Karolína Falcko-Zweibrückenská.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Karolína Zweibrückenská · Vidět víc »
Kateřina Dolgorukovová
Princezna Kateřina Michajlovna Dolgorukovová někdy také Dolgoruká (14. listopadu 1847, Volyňská gubernie – 15. února 1922, Nice) byla ruská aristokratka, kněžna z knížecího rodu Dolgorukovových.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Kateřina Dolgorukovová · Vidět víc »
Křest
Ježíš křtěný v Jordánu Křest (asi ze starohornoněmeckého Krist – Kristus; řecky βάπτισμα ponoření).
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Křest · Vidět víc »
Klaipėda
Klaipėda (litevsky; česky někdy uváděno jako Klajpeda; německy Memel nebo Memelburg; polsky: Kłajpeda) je jediný litevský námořní přístav v Baltském moři a nejstarší město na území dnešní Litvy, dnes třetí největší město.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Klaipėda · Vidět víc »
Konstantin Nikolajevič Ruský
Konstantin Nikolajevič Ruský, velkokníže Romanov-Holstein-Gottorp (Petrohrad –, Pavlovsk) byl syn ruského cara Mikuláše I. a mladší bratr Alexandra II. Zároveň byl také ruský generál admirál a hlavní velitel ruského válečného námořnictva v letech 1855–1881 a v období od června 1862 do 31.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Konstantin Nikolajevič Ruský · Vidět víc »
Konstantin Pavlovič Romanov
#PŘESMĚRUJ Konstantin Pavlovič Ruský.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Konstantin Pavlovič Romanov · Vidět víc »
Konverze (náboženství)
#PŘESMĚRUJ Náboženská konverze Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Konverze (náboženství) · Vidět víc »
Kristián III. Falcko-Zweibrückenský
Kristián III.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Kristián III. Falcko-Zweibrückenský · Vidět víc »
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
Ludvík IX.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
Ludvík VIII.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (29. ledna 1722 – 13. ledna 1780, Berlín) byla sňatkem s Augustem Vilémem pruskou princeznou.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
Luisa Bádenská
Luisa Marie Bádenská (německy Luise Marie Auguste Prinzessin von Baden, 13. ledna/24. ledna 1779, Karlsruhe – 4. května/16. května 1826, Beljov u Tuly) byla bádenská princezna, jako manželka ruského cara Alexandra I., byla ruskou carevnou pod jménem Alžběta Alexejevna (rusky Елизавета Алексеевна).
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Luisa Bádenská · Vidět víc »
Luisa Meklenbursko-Střelická
Luisa Meklenbursko-Střelická (Luise Auguste Wilhelmine Amalie Herzogin zu Mecklenburg-Strelitz, také Königin Luise von Preußen; 10. března 1776 Hannover – 19. července 1810 zámek Hohenzieritz, Braniborsko) byla rodem meklenburská princezna a jako manželka pruského krále Fridricha Viléma III. pruská královna.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Luisa Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Marie Alexandrovna
Marie Alexandrovna (8. srpna 1824, Darmstadt –, Sankt Petěrburk), německy Maximiliane Wilhelmine Auguste Sophie Marie von Hessen und bei Rhein, rusky: Мария Александровна Гессен-Дармштадтская, byla rozená princezna hesenská a jako manželka Alexandra II. ruská carevna.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Marie Alexandrovna · Vidět víc »
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská (16. března 1729 – 11. března 1818) byla dědičkou baronství Broich a sňatkem hesensko-darmstadtskou princeznou.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská · Vidět víc »
Marie Nikolajevna Ruská
Marie Nikolajevna Ruská (rusky Мария Николаевна, 18. srpna 1819, Pavlovsk/Petrohrad –21. února 1876, Petrohrad) byla dcera ruského cara Mikuláše I. a jeho manželky Šarloty Pruské.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Marie Nikolajevna Ruská · Vidět víc »
Maximilian de Beauharnais
Maximilian de Beauharnais (2. října 1817 Mnichov – 1. listopadu 1852 Petrohrad) byl manželem velkokněžny Marie Nikolajevny, bratrancem francouzského císaře Napoleona III. a Františka Josefa I. a vnukem první manželky Napoleona I., císařovny Joséphine z jejího prvního manželství s Alexandrem de Beauharnais.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Maximilian de Beauharnais · Vidět víc »
Michail Nikolajevič Ruský
Michail Nikolajevič Romanov (Petěrgof – 18. prosinec 1909, Cannes) byl čtvrtým a nejmladším synem ruského cara Mikuláše I. a mladší bratr Alexandra II. Zároveň byl také ruský velkokníže a polní maršál, generální guvernér ruského Kavkazu a zakladatel větve Michajlovičů ruského carského rodu Romanov-Holstein-Gottorp.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Michail Nikolajevič Ruský · Vidět víc »
Mikuláš I. Pavlovič
Mikuláš I. Pavlovič (rusky Николай I Павлович,, Carskoje Selo –, Petrohrad) byl car Ruského impéria, finský velkokníže a v letech 1825–1831 poslední polský král pod jménem Mikuláš I.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Mikuláš I. Pavlovič · Vidět víc »
Morganatické manželství
Morganatické manželství či morganatický sňatek (latinsky matrimonium morganaticum, pravděpodobně odvozeno z gótského slova morgjan, „zkrátit“ nebo „omezit“; nebo z ekvivalentu německého Morgengabe; „Jitřní dar“; existují další označení jako nerovnorodý sňatek, mesalianční manželství nebo manželství na levou ruku / Ehe zur linken Hand) je v kruzích evropské šlechty takové manželství (sňatek), v němž jeden z partnerů je z hlediska společenské hierarchie (sociální třídy) nižšího původu než druhý (např. baronka a kníže) a právo dané země s takovouto skutečností zároveň spojuje významná omezení pro „níže postaveného“ partnera i případné potomstvo.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Morganatické manželství · Vidět víc »
Napoleonské války
Napoleonské války byly sérií válečných konfliktů mezi lety 1803 až 1815, následující po revolučních válkách, které skončily roku 1802.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Napoleonské války · Vidět víc »
Narozeniny
Výrazem narozeniny se označuje výročí narození, respektive kalendářní den, ve kterém se daná osoba narodila.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Narozeniny · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Němčina · Vidět víc »
Nikolaj Nikolajevič Romanov (1831–1891)
#PŘESMĚRUJ Nikolaj Nikolajevič Ruský.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Nikolaj Nikolajevič Romanov (1831–1891) · Vidět víc »
Nikolaj Nikolajevič Ruský
Nikolaj Nikolajevič velkokníže ruský (Carskoje Selo –, Alupka) byl třetím synem ruského cara Mikuláše I. a mladší bratr Alexandra II. Zároveň byl také ruský polní maršál a hlavní velitel ruské armády v rusko-turecké válce roku (1877–1878).
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Nikolaj Nikolajevič Ruský · Vidět víc »
Olga Nikolajevna Romanovová (1822)
#PŘESMĚRUJ Olga Nikolajevna Romanovová (1822–1892).
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Olga Nikolajevna Romanovová (1822) · Vidět víc »
Olga Nikolajevna Romanovová (1822–1892)
Olga Nikolajevna Romanovová (Petrohrad – 30. října 1892, Friedrichshafen) byla rodem ruská velkokněžna a sňatkem württemberská královna.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Olga Nikolajevna Romanovová (1822–1892) · Vidět víc »
Palermo
Palermo je páté největší italské město, hlavní město oblasti Sicílie a Metropolitního města Palermo.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Palermo · Vidět víc »
Petěrgof
#PŘESMĚRUJ Petrodvorec.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Petěrgof · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Pravoslaví · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Prusko · Vidět víc »
Puškin (město)
Puškin (do roku 1917 Carskoje Selo (Ца́рское Село́), 1917–1918 Soldatskoje Selo (Солда́тское Село́), 1918–1937 Dětskoje Selo (Де́тское Село́)) je město v severozápadním Rusku, spadající administrativně pod Petrohrad, od jehož centra je vzdáleno asi 25 km jižním směrem.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Puškin (město) · Vidět víc »
Ruština
Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Ruština · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Ruské impérium · Vidět víc »
Seznam hlav ruského státu
Erb ruských knížat (15. století) Znak Ruského carství (17. století) Malý znak Ruského carství Malý znak Ruského impéria Velký znak Ruského impéria Znak Svazu sovětských socialistických republik Znak Ruské federace Toto je seznam hlav ruského státu.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Seznam hlav ruského státu · Vidět víc »
Seznam pruských panovníků
Malý znak Pruska Seznam pruských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí pruské vévody, krále, pruské krále vládnoucí jako německé císaře a pretendenty pruského trůnu po roce 1918.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Seznam pruských panovníků · Vidět víc »
Seznam ruských careven
Seznam ruských careven zahrnuje jak manželky vládnoucích ruských carů, počínaje manželkami velkoknížete a pozdějšího prvního cara Ivana Hrozného, tak čtyři vládnoucí carevny.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Seznam ruských careven · Vidět víc »
Seznam württemberských panovníků
Znak Württemberska Seznam württemberských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí hrabata, vévody a krále.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Seznam württemberských panovníků · Vidět víc »
Sofie Dorota Württemberská
#PŘESMĚRUJ Žofie Dorota Württemberská.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Sofie Dorota Württemberská · Vidět víc »
Stroganovové
Stroganovové nebo Strogonovové (Стро́гановы, Строгоновы), ve francouzské podobě jako Stroganoff, je někdejší velmi úspěšná rodina ruských obchodníků, průmyslníků, feudálů a státníků v 16.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Stroganovové · Vidět víc »
Svatba
Snubní prsteny Svatební pár Svatební obřad Španělsku. Svatba neboli sňatek je obvykle slavnostní vznik manželství.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Svatba · Vidět víc »
Tchyně
Tchyně (staročesky svegruše) vyjadřuje švagrovský vztah mezi matkou a manželem nebo manželkou jejího dítěte.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Tchyně · Vidět víc »
Vasilij Žukovskij
#PŘESMĚRUJ Vasilij Andrejevič Žukovskij.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Vasilij Žukovskij · Vidět víc »
Východní Prusko
Východní Prusko je historické území ve střední Evropě, bývalá provincie Pruska, potažmo Německa.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Východní Prusko · Vidět víc »
Vilém I. Pruský
Vilém I. Pruský (plným jménem Wilhelm Friedrich Ludwig von Hohenzollern) (22. března 1797, Berlín – 9. března 1888, Berlín) byl pruský král (1861–1888) a první německý císař (1871–1888).
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Vilém I. Pruský · Vidět víc »
Zámek Charlottenburg
Palác Charlottenburg Zámek Charlottenburg (německy: Schloss Charlottenburg) je největší berlínský palác, a jediná dochovalá královská residence ve městě z doby panování Hohenzollernů.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Zámek Charlottenburg · Vidět víc »
Zimní palác
Zimní palác (rusky Зимний дворец) je palác v Petrohradu, postavený v letech 1754 až 1762 na pokyn cara Petra I. Velikého jako zimní sídlo ruských carů.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a Zimní palác · Vidět víc »
1. červenec
1.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a 1. červenec · Vidět víc »
1. listopad
1.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a 1. listopad · Vidět víc »
13. červenec
13.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a 13. červenec · Vidět víc »
1798
1798 (MDCCXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a 1798 · Vidět víc »
1825
1825 (MDCCCXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a 1825 · Vidět víc »
1840
1840 (MDCCCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a 1840 · Vidět víc »
1856
1856 (MDCCCLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a 1856 · Vidět víc »
1860
1860 (MDCCCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Šarlota Pruská (1798–1860) a 1860 · Vidět víc »