Rychlejší přístup než prohlížeči!
90 vztahy: Alžběta Vilemína Württemberská, Alexandr I. Pavlovič, Alexandra Pavlovna Ruská, Anna Pavlovna Ruská, Anselm František Thurn-Taxis, Šarlota Pruská (1798–1860), Šarlota Württemberská, Štětín, Žofie Šarlota Hannoverská, Žofie Dorota Pruská, Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská, Žofie Dorotea Hannoverská, Žofie Dorotea z Celle, Bedřiška Alžběta Württemberská, Bedřiška Braniborsko-Schwedtská, Berlín, Car, Cesarevič, Charkov, Chrám svatého Petra a Pavla (Petrohrad), Eberhard III. Württemberský, Eleonora Juliana Braniborsko-Ansbašská, Evžen Alexandr František Thurn-Taxis, Ferdinand August z Lobkovic, Fridrich I. Pruský, Fridrich I. Württemberský (1754–1816), Fridrich II. Evžen Württemberský, Fridrich II. Veliký, Fridrich Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský, Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (1700–1771), Fridrich Vilém I., Fridrich Vilém I. Braniborský, Henrietta Kateřina Oranžská, Jan Jiří II. Anhaltsko-Desavský, Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská, Jelena Pavlovna Ruská, Jiří I., Jiří Oldenburský, Johana Grudzińská, Josef Habsbursko-Lotrinský, Juliana Sasko-Kobursko-Saalfeldská, Karel Alexandr Württemberský, Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský, Kateřina II. Veliká, Kateřina Pavlovna Ruská, Konstantin Pavlovič Ruský, Levin August von Bennigsen, Limburské vévodství, Lucembursko, Ludvík I. Hesenský, ..., Ludvík Württemberský, Luisa Bádenská, Marie Augusta Thurn-Taxis, Marie Pavlovna Ruská, Michail Pavlovič Ruský, Mikuláš I. Pavlovič, Morganatické manželství, Moskva, Palatin (Uhry), Pavel I. Ruský, Pavlovsk, Petrohrad, Pravoslaví, Prusko, Ruské impérium, Ruský car, Seznam panovníků Nizozemska, Seznam ruských careven, Seznam württemberských panovníků, Uljanovsk, Vévoda, Velkovévoda, Vilém I. Württemberský, Vilém II. Nizozemský, Württemberkové, Württemberské vévodství, 12. listopad, 1759, 1776, 1792, 1795, 1796, 1797, 1799, 1801, 1828, 23. červenec, 25. říjen, 5. listopad, 7. říjen. Rozbalte index (40 více) »
Alžběta Vilemína Württemberská
Alžběta Vilemína Luisa Württemberská (21. dubna 1767 Trzebiatów – 18. února 1790 Vídeň) byla württemberská princezna a první manželka pozdějšího císaře Františka II.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Alžběta Vilemína Württemberská · Vidět víc »
Alexandr I. Pavlovič
Alexandr I. Pavlovič (rusky Александр I Павлович; 23. prosince 1777, Petrohrad – 1. prosince 1825, Taganrog) byl ruský imperátor vládnoucí v letech 1801–1825, v letech 1809–1825 první finský velkokníže a jako Alexandr II. v letech 1815–1825 polský král.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Alexandr I. Pavlovič · Vidět víc »
Alexandra Pavlovna Ruská
Velkokněžna Alexandra Pavlovna Ruská (rusky: Александра Павловна;, Petrohrad – 16. března 1801, Budín) byla dcera ruského cara Pavla I. a jeho manželky Žofie Doroty Württemberské a také sestra carů Alexandra I. a Mikuláše I. Provdala se za arcivévodu Josefa Habsbursko-Lotrinského, uherského palatina (guvernéra).
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Alexandra Pavlovna Ruská · Vidět víc »
Anna Pavlovna Ruská
Anna Romanovna-Holstein-Gottorp, též Anna Pavlovna (Ruská), rusky Анна Павловна, nizozemsky a v zemích mluvících německy Anna Paulowna (Sankt Petěrburk – 1. března 1865, Haag) byla rodem ruská velkokněžna a královna nizozemská v letech 1840 až 1849.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Anna Pavlovna Ruská · Vidět víc »
Anselm František Thurn-Taxis
Anselm František, 2.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Anselm František Thurn-Taxis · Vidět víc »
Šarlota Pruská (1798–1860)
Šarlota Pruská, plným jménem německy Friederike Luise Charlotte Wilhelmine von Preußen (13. července 1798 zámek Charlottenburg u Berlína – 1. listopadu 1860 Carské Selo), byla rodem pruská princezna a od roku 1825 jako manželka cara Mikuláše I. ruská carevna, známá pod jménem Alexandra Fjodorovna, které přijala po sňatku.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Šarlota Pruská (1798–1860) · Vidět víc »
Šarlota Württemberská
Šarlota Württemberská, rozená Friederike Charlotte Marie von Württemberg, (9. ledna 1807 – 2. února 1873) byla jako velkokněžna Jelena Pavlovna Ruská manželkou velkoknížete Michaila Pavloviče Ruského, nejmladšího syna ruského imperátora Pavla I. a jeho manželky Marie Fjoforovny (Žofie Doroty Württemberské).
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Šarlota Württemberská · Vidět víc »
Štětín
Štětín (výslovnost) je město (a přístav) položené na Odře v severozápadním Polsku, hlavní město Západopomořanského vojvodství a historická metropole Pomořanska.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Štětín · Vidět víc »
Žofie Šarlota Hannoverská
Žofie Šarlota Hannoverská (30. října 1668, zámek Iburg, Bad Iburg – 1. února 1705, Hannover) byla sňatkem braniborská kurfiřtka, pruská vévodkyně a později královna.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Žofie Šarlota Hannoverská · Vidět víc »
Žofie Dorota Pruská
Žofie Dorota Pruská (25. ledna 1719 – 13. listopadu 1765) se narodila jako dcera Fridricha Viléma I. a Žofie Dorotey Hannoverské.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Žofie Dorota Pruská · Vidět víc »
Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská
Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská (28. září 1636 – 6. srpna 1689) byla německá šlechtična.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská · Vidět víc »
Žofie Dorotea Hannoverská
Žofie Dorotea Hannoverská (16. března 1687, Hannover – 28. června 1757, Berlín, Prusko) byla rodem britská princezna a sňatkem pruská královna.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Žofie Dorotea Hannoverská · Vidět víc »
Žofie Dorotea z Celle
Žofie Dorotea z Celle Žofie Dorotea z Celle, německy Prinzessin Sophie Dorothea von Braunschweig-Lüneburg-Celle (15. září 1666, Celle – 13. listopadu 1726, Ahlden) byla rodem brunšvicko-lüneburská princezna a sňatkem hannoverská kurfiřtka a nekorunovaná královna Velké Británie.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Žofie Dorotea z Celle · Vidět víc »
Bedřiška Alžběta Württemberská
Bedřiška Alžběta Württemberská (27. července 1765 Treptow – 24. listopadu 1785 Vídeň) byla württemberskou princeznou a manželkou pozdějšího oldenburského velkovévody Petra I..
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Bedřiška Alžběta Württemberská · Vidět víc »
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
Bedřiška Dorota Sofie Braniborsko-Schwedtská (18. prosince 1736, Schwedt – 9. března 1798, Stuttgart) byla hohenzollernská princezna, neteř pruského krále Fridricha II. ''Velikého'' a provdaná württemberská vévodkyně.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Bedřiška Braniborsko-Schwedtská · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Berlín · Vidět víc »
Car
moskevském Kremlu Car byl titul panovníka v Rusku a Bulharsku (z latinského caesar, císař).
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Car · Vidět víc »
Cesarevič
jazyk.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Cesarevič · Vidět víc »
Charkov
Charkov je druhé největší město Ukrajiny (žije zde přibližně 1,42 milionů obyvatel).
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Charkov · Vidět víc »
Chrám svatého Petra a Pavla (Petrohrad)
Petropavlovský chrám (rusky Петропа́вловский собо́р /oficiální název собор во имя первоверховныхапостолов Петра и Павла – chrám ve jménu nejvyšších apoštolů Petra a Pavla/) je pravoslavný chrám v petrohradské Petropavlovské pevnosti.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Chrám svatého Petra a Pavla (Petrohrad) · Vidět víc »
Eberhard III. Württemberský
Eberhard III.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Eberhard III. Württemberský · Vidět víc »
Eleonora Juliana Braniborsko-Ansbašská
Eleonora Juliana Braniborsko-Ansbašská (23. října 1663, Ansbach – 4. března 1724, Ansbach) byla braniborsko-ansbašskou princeznou a sňatkem württembersko-winnentalskou vévodkyní.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Eleonora Juliana Braniborsko-Ansbašská · Vidět víc »
Evžen Alexandr František Thurn-Taxis
Evžen Alexandr František, 1.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Evžen Alexandr František Thurn-Taxis · Vidět víc »
Ferdinand August z Lobkovic
Ferdinand August Leopold kníže z Lobkovic (7. září 1655 Neustadt an der Waldnaab – 3. října 1715 Vídeň), třetí panující kníže z Lobkovic a vévoda zaháňský, byl český šlechtic, diplomat a dvořan.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Ferdinand August z Lobkovic · Vidět víc »
Fridrich I. Pruský
Fridrich I., též Bedřich I. (německy Friedrich I., 11. červenec 1657, Königsberg – 25. únor 1713, Berlín) byl poslední pruský vévoda (1688–1701) a první pruský král (1701–1713), braniborský kurfiřt a markrabě jako Fridrich III. (1688–1713), kníže oranžský (1702–1713) a kníže neuchâtelský (1707–1713).
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Fridrich I. Pruský · Vidět víc »
Fridrich I. Württemberský (1754–1816)
Fridrich I. Württemberský (6. listopadu 1754, Trzebiatów – 30. října 1816, Stuttgart) byl první württemberský král, syn Fridricha II. Evžena, vévody württemberského, a Bedřišky Braniborsko-Schwedtské.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Fridrich I. Württemberský (1754–1816) · Vidět víc »
Fridrich II. Evžen Württemberský
Fridrich II.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Fridrich II. Evžen Württemberský · Vidět víc »
Fridrich II. Veliký
Fridrich II.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Fridrich II. Veliký · Vidět víc »
Fridrich Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský
Fridrich Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský (13. června 1778, Ludwigslust – 29. listopadu 1819, Ludwigslust) byl velkovévoda meklenbursko-zvěřínského velkovévodství, jednoho z ustavujících států Německého spolku.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Fridrich Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský · Vidět víc »
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (1700–1771)
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (17. listopadu 1700, hrad Oranienbaum-Wörlitz – 4. března 1771 Wildenbruch) byl pruský princ a markrabě Braniborský.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (1700–1771) · Vidět víc »
Fridrich Vilém I.
Fridrich Vilém I. (14. srpna 1688, Berlín – 31. května 1740, Potsdam) byl od roku 1713 do roku 1740 pruským králem, braniborským kurfiřtem (jako Fridrich Vilém II.) a neuchâtelským knížetem.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Fridrich Vilém I. · Vidět víc »
Fridrich Vilém I. Braniborský
Fridrich Vilém I., jinak nazývaný Velký kurfiřt (16. února 1620, Cölln an der Spree – 9. května 1688, Postupim) vládl v letech 1640–1688 v Braniborsku-Prusku.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Fridrich Vilém I. Braniborský · Vidět víc »
Henrietta Kateřina Oranžská
Henrietta Kateřina Oranžská (10. února 1637, Haag – 3. listopadu 1708, Oranienbaum, dnešní Oranienbaum-Wörlitz) byla nizozemská hraběnka a dcera Frederika Hendrika Oranžského (1584–1647) a jeho manželky Amálie zu Solms-Braunfels.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Henrietta Kateřina Oranžská · Vidět víc »
Jan Jiří II. Anhaltsko-Desavský
Jan Jiří II.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Jan Jiří II. Anhaltsko-Desavský · Vidět víc »
Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská
Jana (Johana) Šarlota Anhaltsko-Desavská (* 6. dubna 1682, Dessau – 31. března 1750, Herford) byla askánská princezna z Anhalt-Dessau a díky výhodnému sňatku i markraběnka Braniborsko-schwedtská.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská · Vidět víc »
Jelena Pavlovna Ruská
Jelena Pavlovna Ruská (24. prosince 1784 – 24. září 1803) byla dcerou velkoknížete, později cara Pavla I. Ruského a jeho druhé manželky Žofie Doroty Württemberské.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Jelena Pavlovna Ruská · Vidět víc »
Jiří I.
Jiří I. (28. května 1660 – 11. června 1727) byl od roku 1698 vévoda brunšvicko-lüneburský od roku 1708 kurfiřt hannoverský a od 1. srpna 1714 panovník Království Velké Británie a Irska.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Jiří I. · Vidět víc »
Jiří Oldenburský
Jiří Oldenburský (Petr Fridrich Jiří; 9. května 1784, Oldenburg – 27. prosince 1812, Tver) byl mladší syn oldenburského velkovévody Petra a jeho manželky Bedřišky Alžběty Württemberské.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Jiří Oldenburský · Vidět víc »
Johana Grudzińská
Johana Grudzińská (17. května 1791 – 17. listopadu 1831) byla polskou šlechtičnou a kněžnou z Łowicz a druhou manželkou Konstantina Pavloviče, de facto polského místokrále.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Johana Grudzińská · Vidět víc »
Josef Habsbursko-Lotrinský
Josef Antonín Jan Baptista Habsbursko-Lotrinský (9. března 1776 Florencie – 13. ledna 1847 Budapešť tehdy Budín) byl rakouský arcivévoda a uherský palatin.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Josef Habsbursko-Lotrinský · Vidět víc »
Juliana Sasko-Kobursko-Saalfeldská
Juliana Sasko-Kobursko-Saalfeldská, plným jménem německy Juliane Henriette Ulrike von Sachsen-Coburg-Saalfeld (23. září 1781, Coburg – 15. srpna 1860, Elfenau, Bern) byla rodem saská princezna, teta britské královny Viktorie, a sňatkem pod jménem Anna Fjodorovna ruská velkokněžna.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Juliana Sasko-Kobursko-Saalfeldská · Vidět víc »
Karel Alexandr Württemberský
Karel Alexandr Württemberský (německy Karl či Carl Alexander von Württemberg-Winnental 24. ledna 1684 Stuttgart – 12. března 1737 Ludwigsburg) byl německý vojevůdce a v letech 1733 až 1737 jedenáctý vládnoucí vévoda württemberský.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Karel Alexandr Württemberský · Vidět víc »
Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský
Karel Bedřich Sasko-Výmarsko-Eisenašský (německy Carl Friedrich von Sachsen-Weimar-Eisenach, 2. února 1783, Výmar – 8. července 1853, Výmar) byl v letech 1828 až 1853 sasko-výmarsko-eisenašským velkovévodou.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský · Vidět víc »
Kateřina II. Veliká
Kateřina II. (2. května 1729 Štětín – Petrohrad), známá též jako Kateřina Veliká, nebo rusky Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla mezi lety 1762 až 1796 ruskou carevnou – nejdéle vládnoucí panovnicí této země.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Kateřina II. Veliká · Vidět víc »
Kateřina Pavlovna Ruská
Kateřina Pavlovna Ruská (rusky Екатерина Павловна) (10. května 1788 Carské Selo – 9. ledna 1819 Stuttgart) byla rodem ruská velkokněžna a jako manželka württemberského krále Viléma I. württemberská královna.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Kateřina Pavlovna Ruská · Vidět víc »
Konstantin Pavlovič Ruský
Konstantin Pavlovič (Petrohrad –, Vitebsk) byl ruský velkokníže, druhorozený syn Pavla I. a Žofie Doroty Württemberské.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Konstantin Pavlovič Ruský · Vidět víc »
Levin August von Bennigsen
Hrabě Levin (Leontij Leonťjevič) August Theophil von Bennigsen (10. února 1745 v Braunschweigu, dnes Německo – 2. října 1826 v Banteln (okres Alfeld) u Hildesheimu, dnes Německo) byl generál ruské armády německého původu.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Levin August von Bennigsen · Vidět víc »
Limburské vévodství
Limburské vévodství (německy, nizozemsky), původně hrabství, byl drobný stát Svaté říše římské, který se rozkládal na území dnešní belgické provincie Lutych.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Limburské vévodství · Vidět víc »
Lucembursko
Lucembursko, plným názvem Lucemburské velkovévodství, je malý západoevropský vnitrozemský stát.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Lucembursko · Vidět víc »
Ludvík I. Hesenský
Ludvík I. Hesenský (14. června 1753, Prenzlau – 6. dubna 1830, Darmstadt) byl hesensko-darmstadtský lankrabě (jako Ludvík X.) a později první hesenský velkovévoda.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Ludvík I. Hesenský · Vidět víc »
Ludvík Württemberský
Ludvík Württemberský (30. srpna 1756 – 20. září 1817) byl druhým synem Fridricha II.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Ludvík Württemberský · Vidět víc »
Luisa Bádenská
Luisa Marie Bádenská (německy Luise Marie Auguste Prinzessin von Baden, 13. ledna/24. ledna 1779, Karlsruhe – 4. května/16. května 1826, Beljov u Tuly) byla bádenská princezna, jako manželka ruského cara Alexandra I., byla ruskou carevnou pod jménem Alžběta Alexejevna (rusky Елизавета Алексеевна).
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Luisa Bádenská · Vidět víc »
Marie Augusta Thurn-Taxis
Marie Augusta Thurn-Taxis (11. srpna 1706, Frankfurt nad Mohanem – 1. února 1756, Göppingen) byla členka rodu Thurn-Taxisů a sňatkem také vévodkyně württemberská.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Marie Augusta Thurn-Taxis · Vidět víc »
Marie Pavlovna Ruská
Marie Pavlovna Romanovová (16. února 1786 – 23. června 1859) byla dcerou ruského cara Pavla I. a Žofie Doroty Württemberské.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Marie Pavlovna Ruská · Vidět víc »
Michail Pavlovič Ruský
Michail Pavlovič Ruský (8. února 1798 Petrohrad – 9. září 1849 Varšava) byl ruským princem, desátým dítětem a čtvrtým synem Pavla I. Ruského a Žofie Doroty Württemberské.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Michail Pavlovič Ruský · Vidět víc »
Mikuláš I. Pavlovič
Mikuláš I. Pavlovič (rusky Николай I Павлович,, Carskoje Selo –, Petrohrad) byl car Ruského impéria, finský velkokníže a v letech 1825–1831 poslední polský král pod jménem Mikuláš I.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Mikuláš I. Pavlovič · Vidět víc »
Morganatické manželství
Morganatické manželství či morganatický sňatek (latinsky matrimonium morganaticum, pravděpodobně odvozeno z gótského slova morgjan, „zkrátit“ nebo „omezit“; nebo z ekvivalentu německého Morgengabe; „Jitřní dar“; existují další označení jako nerovnorodý sňatek, mesalianční manželství nebo manželství na levou ruku / Ehe zur linken Hand) je v kruzích evropské šlechty takové manželství (sňatek), v němž jeden z partnerů je z hlediska společenské hierarchie (sociální třídy) nižšího původu než druhý (např. baronka a kníže) a právo dané země s takovouto skutečností zároveň spojuje významná omezení pro „níže postaveného“ partnera i případné potomstvo.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Morganatické manželství · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Moskva · Vidět víc »
Palatin (Uhry)
Znak Uherského království Palatin, též palatýn (latinsky comes palatii, comes palatinus; maďarsky nádorispán, nádor; slovensky nádvorný župan, nádvorný špán, palatín, nádvorník) byl vysoký státní úředník zejména v Uhersku.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Palatin (Uhry) · Vidět víc »
Pavel I. Ruský
Pavel I. Petrovič (Petrohrad – tamtéž) byl ruský car z dynastie holštýnsko‑gotorpských Romanovců.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Pavel I. Ruský · Vidět víc »
Pavlovsk
Pavlovsk může být.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Pavlovsk · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Petrohrad · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Pravoslaví · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Prusko · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Ruské impérium · Vidět víc »
Ruský car
Car byl císařský titul panovníka v Rusku.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Ruský car · Vidět víc »
Seznam panovníků Nizozemska
Seznam nizozemských panovníků zahrnuje nizozemské místodržitele (severní provincie), holandské a nizozemské krále (a vládnoucí královny).
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Seznam panovníků Nizozemska · Vidět víc »
Seznam ruských careven
Seznam ruských careven zahrnuje jak manželky vládnoucích ruských carů, počínaje manželkami velkoknížete a pozdějšího prvního cara Ivana Hrozného, tak čtyři vládnoucí carevny.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Seznam ruských careven · Vidět víc »
Seznam württemberských panovníků
Znak Württemberska Seznam württemberských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí hrabata, vévody a krále.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Seznam württemberských panovníků · Vidět víc »
Uljanovsk
Uljanovsk, původně Simbirsk je ruské město na řece Volze.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Uljanovsk · Vidět víc »
Vévoda
Vévodská hodnostní koruna s pěti viditelnými oblouky (celkem tedy osmi) a čapkou vyplňující celou korunu. Tento typ vévodské koruny byl užíván ve středoevropské heraldice u panujících vévodů. vévoda krumlovský Vévoda (německy Herzog) je titul (hodnost) příslušníka vyšší šlechty, jeho ženskou variantou je vévodkyně.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Vévoda · Vidět víc »
Velkovévoda
velkovévodské koruny s pěti viditelnými oblouky a vyplňující čapkou jen do půli koruny Jindřich I. Lucemburský, v současnosti jediný panující velkovévoda Velkovévoda je panovnická hodnost (a zřídka šlechtický titul), používaný ve slovanských, baltských a germánských zemích, zpravidla označující samostatného panovníka, který je z hlediska formální hierarchie nižší než král, ale vyšší než vévoda.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Velkovévoda · Vidět víc »
Vilém I. Württemberský
Vilém I. Württemberský (27. září 1781, Lubin – 25. červen 1864, Stuttgart) byl v letech 1816 až 1864 druhým württemberským králem.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Vilém I. Württemberský · Vidět víc »
Vilém II. Nizozemský
Portrét krále Viléma II. Vilém II.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Vilém II. Nizozemský · Vidět víc »
Württemberkové
Dynastie Württemberků (německy Haus Württemberg) nebo jen Württemberkové či Württemberští je bývalá württemberská panovnická dynastie.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Württemberkové · Vidět víc »
Württemberské vévodství
Württemberské vévodství byl stát Svaté říše římské v letech 1495–1803.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a Württemberské vévodství · Vidět víc »
12. listopad
12.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a 12. listopad · Vidět víc »
1759
1759 (MDCCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a 1759 · Vidět víc »
1776
1776 (MDCCLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a 1776 · Vidět víc »
1792
1792 (MDCCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a 1792 · Vidět víc »
1795
1795 (MDCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a 1795 · Vidět víc »
1796
1796 (MDCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a 1796 · Vidět víc »
1797
1797 (MDCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a 1797 · Vidět víc »
1799
1799 (MDCCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a 1799 · Vidět víc »
1801
1801 (MDCCCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a 1801 · Vidět víc »
1828
1828 (MDCCCXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a 1828 · Vidět víc »
23. červenec
23.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a 23. červenec · Vidět víc »
25. říjen
25.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a 25. říjen · Vidět víc »
5. listopad
5.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a 5. listopad · Vidět víc »
7. říjen
7.
Nový!!: Žofie Dorota Württemberská a 7. říjen · Vidět víc »
