Rychlejší přístup než prohlížeči!
56 vztahy: Adolf I. Fridrich, Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská, Alžběta Stuartovna, Anna Alžběta Luisa Braniborsko-Schwedtská, Anna Amálie Pruská, Anna Dánská, Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská, Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský, August Ferdinand Pruský, August Vilém Pruský (1722–1758), Žofie Dorota Pruská, Žofie Dorotea z Celle, Žofie Hannoverská, Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská, Éléonore Desmier d'Olbreuse, Bedřiška Luisa Pruská, Berlín, Dorothea Dánská, Filipína Šarlota Pruská, Fridrich Falcký, Fridrich II. Veliký, Fridrich IV. Falcký, Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (1700–1771), Fridrich Vilém I., Hannover, Hannoverská dynastie, Jakub I. Stuart, Jiří Brunšvicko-Lüneburský, Jiří I., Jiří II., Jindřich Pruský (1726–1802), Karel I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský, Katedrála, Kostrzyn nad Odrą, Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský, Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Luisa Juliana Oranžská, Luisa Ulrika Pruská, Magdalena Braniborská, Prusko, Seznam pruských vévodkyň a královen, Spojené království, Vilém Brunšvicko-Lüneburský, Vilemína Hesensko-Kasselská, Vilemína Pruská (1709–1758), 16. březen, 1687, 1694, 1706, 1712, ..., 1713, 1740, 1757, 25. únor, 28. červen, 28. listopad. Rozbalte index (6 více) »
Adolf I. Fridrich
Adolf I. Fridrich (švédsky: Adolf Fredrik, německy: Adolph Friedrich; 14. května 1710 – 12. února 1771) byl králem Švédska od roku 1751 až do své smrti.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Adolf I. Fridrich · Vidět víc »
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská (Elisabeth Christine von Braunschweig-Wolfenbüttel-Bevern) (8. listopadu 1715 – 13. ledna 1797, Berlín) byla rodem princezna Brunšvicko-Wolfenbüttelská a sňatkem s pruským králem Fridrichem II. Velikým pruská královna.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská · Vidět víc »
Alžběta Stuartovna
Alžběta Stuartovna (19. srpna 1596, Fife, Skotsko – 13. února 1662, Londýn) byla dcera skotského a později také anglického krále Jakuba I. Stuarta a Anny Dánské.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Alžběta Stuartovna · Vidět víc »
Anna Alžběta Luisa Braniborsko-Schwedtská
Anna Alžběta Luisa Braniborsko-Schwedtská (22. dubna 1738, Schwedt – 10. února 1820, Berlín) byla pruskou princeznou.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Anna Alžběta Luisa Braniborsko-Schwedtská · Vidět víc »
Anna Amálie Pruská
Princezna Anna Amálie Pruská (9. listopadu 1723 Berlín – 30. března 1787 Berlín) byla německá hudební skladatelka a nejmladší sestra pruského krále Fridricha II. Velikého.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Anna Amálie Pruská · Vidět víc »
Anna Dánská
Anna Dánská (anglicky) Anne of Denmark (14. prosince 1574 – 4. března 1619) byla rodem dánská princezna a jako manželka Jakuba I. Stuarta skotská, anglická a irská královna.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Anna Dánská · Vidět víc »
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská (30. července 1601, Darmstadt – 6. května 1659, Herzberg am Harz) byla dcerou lankraběte Ludvíka V. Hesensko-Darmstadtského a Magdaleny Braniborské.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský (něm. Ernst August, 20. listopadu 1629, Herzberg am Harz – 23. leden 1698, Herrenhausen) byl od roku 1679 brunšvicko-lüneburský vévoda a kníže calenberský a první hannoverský kurfiřt od roku 1692 do své smrti.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský · Vidět víc »
August Ferdinand Pruský
August Ferdinand Pruský (23. května 1730, Berlín – 2. května 1813, Berlín) byl pruský princ a generál, velmistr řádu johanitů.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a August Ferdinand Pruský · Vidět víc »
August Vilém Pruský (1722–1758)
August Vilém Pruský (August Wilhelm; 9. srpna 1722, Berlín – 12. červen 1758, Oranienburg) byl pruský princ, druhorozený syn pruského krále Fridricha Viléma I. a otec krále Fridricha Viléma II. Jeho sourozenci byli mj.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a August Vilém Pruský (1722–1758) · Vidět víc »
Žofie Dorota Pruská
Žofie Dorota Pruská (25. ledna 1719 – 13. listopadu 1765) se narodila jako dcera Fridricha Viléma I. a Žofie Dorotey Hannoverské.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Žofie Dorota Pruská · Vidět víc »
Žofie Dorotea z Celle
Žofie Dorotea z Celle Žofie Dorotea z Celle, německy Prinzessin Sophie Dorothea von Braunschweig-Lüneburg-Celle (15. září 1666, Celle – 13. listopadu 1726, Ahlden) byla rodem brunšvicko-lüneburská princezna a sňatkem hannoverská kurfiřtka a nekorunovaná královna Velké Británie.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Žofie Dorotea z Celle · Vidět víc »
Žofie Hannoverská
Žofie Hannoverská (14. října 1630, Haag – 8. června 1714, Hannover) byla rodem falcká princezna, sňatkem hannoverská kurfiřtka, matka britského krále Jiřího I.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Žofie Hannoverská · Vidět víc »
Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská
Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská (6. května 1685, Grabow – 29. července 1735, Schwerin) byla sňatkem s králem Fridrichem I. pruskou královnou.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská · Vidět víc »
Éléonore Desmier d'Olbreuse
Éléonore Desmier d'Olbreuse (3. ledna 1639, Deux-Sèvres, Francouzské království – 5. února 1722, Celle, Prusko) byla francouzská šlechtična.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Éléonore Desmier d'Olbreuse · Vidět víc »
Bedřiška Luisa Pruská
Bedřiška Luisa Pruská (německy: Friederike Luise von Preußen; 29. srpna 1714, Berlín – 4. února 1784, Unterschwaningen) byla dcera krále Fridricha Viléma I. Pruského a Žofie Dorotey Hannoverské, a braniborsko-ansbašskou markraběnkou.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Bedřiška Luisa Pruská · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Berlín · Vidět víc »
Dorothea Dánská
Dorothea Dánská (29. června 1546 – 6. ledna 1617) byla sňatkem s Vilémem mladším brunšvicko-lüneburskou vévodkyní a v letech 1592 až 1596 regentkou za svého syna Jiřího.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Dorothea Dánská · Vidět víc »
Filipína Šarlota Pruská
Filipína Šarlota Pruská (13. března 1716, Berlín - 17. února 1801, Braunschweig) byla sňatkem s Karlem I. Brunšvicko-Wolfenbüttelským brunšvicko-wolfenbüttelskou vévodkyní a známou německou intelektuálkou.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Filipína Šarlota Pruská · Vidět víc »
Fridrich Falcký
Fridrich Falcký, též Bedřich Falcký (26. srpna 1596, lovecký zámeček Deinschwang u Ambergu – 29. listopadu 1632, Mohuč), byl vévoda a kurfiřt falcký (jako Fridrich V.), vůdce Protestantské unie a na přelomu let 1619–1620 král český.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Fridrich Falcký · Vidět víc »
Fridrich II. Veliký
Fridrich II.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Fridrich II. Veliký · Vidět víc »
Fridrich IV. Falcký
Fridrich IV. (něm. Friedrich IV. von der Pfalz; 5. března 1574, Amberg – 19. září 1610, Heidelberg), zvaný „Upřimný“, byl kurfiřt falcký a zakladatel protestantské unie z Wittelsbašského rodu.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Fridrich IV. Falcký · Vidět víc »
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (1700–1771)
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (17. listopadu 1700, hrad Oranienbaum-Wörlitz – 4. března 1771 Wildenbruch) byl pruský princ a markrabě Braniborský.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (1700–1771) · Vidět víc »
Fridrich Vilém I.
Fridrich Vilém I. (14. srpna 1688, Berlín – 31. května 1740, Potsdam) byl od roku 1713 do roku 1740 pruským králem, braniborským kurfiřtem (jako Fridrich Vilém II.) a neuchâtelským knížetem.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Fridrich Vilém I. · Vidět víc »
Hannover
Hannover (správná česká výslovnost nebo, německá výslovnost) je hlavním a největším městem německé spolkové země Dolní Sasko.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Hannover · Vidět víc »
Hannoverská dynastie
Znak Hannoverské dynastie Hannoverská dynastie je pojmenování, které se nejčastěji používá pro původně německou dynastii, vládnoucí ve Velké Británii od roku 1714 do roku 1901.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Hannoverská dynastie · Vidět víc »
Jakub I. Stuart
Jakub I. Stuart (19. června 1566 – 27. března 1625) byl král Skotska jako Jakub VI. a Anglie jako Jakub I. Ve Skotsku vládl od 24. července 1567, kdy se ve věku jednoho roku stal nástupcem své matky Marie Stuartovny.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Jakub I. Stuart · Vidět víc »
Jiří Brunšvicko-Lüneburský
Jiří Brunšvicko-Lüneburský (17. února 1582, Celle – 12. dubna 1641, Hildesheim) vládl od roku 1635 jako calenberský kníže.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Jiří Brunšvicko-Lüneburský · Vidět víc »
Jiří I.
Jiří I. (28. května 1660 – 11. června 1727) byl od roku 1698 vévoda brunšvicko-lüneburský od roku 1708 kurfiřt hannoverský a od 1. srpna 1714 panovník Království Velké Británie a Irska.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Jiří I. · Vidět víc »
Jiří II.
#PŘESMĚRUJ Jiří II. Britský.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Jiří II. · Vidět víc »
Jindřich Pruský (1726–1802)
Jindřich Pruský (německy Friedrich Heinrich Ludwig von Preußen; 18. ledna 1726 – 3. srpna 1802) byl pruský princ a mladší bratr Fridricha II. Velikého.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Jindřich Pruský (1726–1802) · Vidět víc »
Karel I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Karel I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1. srpna 1713, Braunschweig – 26. března 1780, Braunschweig), vévoda brunšvicko-üneburský (bevernská linie), vládl v letech 1735 až 1780 jako brunšvicko-wolfenbüttelský kníže.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Karel I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský · Vidět víc »
Katedrála
Dómském pahorku tvoří hlavní dominantu města Litoměřice Katedrála (z katedra, označení biskupského stolce), též katedrální kostel nebo dóm, je křesťanské označení hlavního kostela diecéze, sídelního kostela biskupa nebo arcibiskupa.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Katedrála · Vidět víc »
Kostrzyn nad Odrą
#PŘESMĚRUJ Kostřín.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Kostrzyn nad Odrą · Vidět víc »
Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský
Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský (24. září 1577, Darmstadt – 27. července 1626, Rheinfels) byl o roku 1596 hesensko-darmstadtským lankrabětem.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (29. ledna 1722 – 13. ledna 1780, Berlín) byla sňatkem s Augustem Vilémem pruskou princeznou.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
Luisa Juliana Oranžská
Princezna Luisa Juliana Oranžsko-Nasavská (31. března 1576 Delft – 15. března 1644 Königsberg) byla rodem oranžsko-nasavská princezna a sňatkem falcká kurfiřtka.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Luisa Juliana Oranžská · Vidět víc »
Luisa Ulrika Pruská
Luisa Ulrika Pruská (24. července 1720, Berlín, Prusko – 16. července 1782, Svartsjö, Švédsko) byla rodem pruská princezna a sňatkem švédská královna.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Luisa Ulrika Pruská · Vidět víc »
Magdalena Braniborská
Magdalena Braniborská (7. ledna 1582 Berlín – 4. května 1616 Darmstadt) se narodila jako dcera kurfiřta Jana Jiřího Braniborského a jeho třetí manželky Alžběty Anhaltsko-Zerbstské.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Magdalena Braniborská · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Prusko · Vidět víc »
Seznam pruských vévodkyň a královen
Pruské královny byly manželky vládců Pruska, království, které bylo ustaveno v roce 1701 a rozpadlo se v roce 1918.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Seznam pruských vévodkyň a královen · Vidět víc »
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Spojené království · Vidět víc »
Vilém Brunšvicko-Lüneburský
Vilém Brunšvicko-Lüneburský (4. července 1535 – 20. srpna 1592), zvaný Vilém mladší byl od roku 1559 brunšvicko-lüneburským vévodou a lüneburským knížetem.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Vilém Brunšvicko-Lüneburský · Vidět víc »
Vilemína Hesensko-Kasselská
Vilemína Hesensko-Kasselská (25. února 1726 Kassel – 8. října 1808 Berlín) byla hesensko-kasselská a sňatkem s Jindřichem Pruským pruská princezna.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Vilemína Hesensko-Kasselská · Vidět víc »
Vilemína Pruská (1709–1758)
Vilemína Pruská Vilemína Pruská, německy Friederike Sophie Wilhelmine von Preußen (3. července 1709, Postupim – 14. října 1758, Bayreuth) byla rodem pruská princezna a sňatkem bayreuthská markraběnka a hudební skladatelka.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a Vilemína Pruská (1709–1758) · Vidět víc »
16. březen
16.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a 16. březen · Vidět víc »
1687
1687 (MDCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a 1687 · Vidět víc »
1694
1694 (MDCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a 1694 · Vidět víc »
1706
1706 (MDCCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a 1706 · Vidět víc »
1712
1712 (MDCCXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a 1712 · Vidět víc »
1713
1713 (MDCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a 1713 · Vidět víc »
1740
1740 (MDCCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a 1740 · Vidět víc »
1757
1757 (MDCCLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a 1757 · Vidět víc »
25. únor
25.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a 25. únor · Vidět víc »
28. červen
28.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a 28. červen · Vidět víc »
28. listopad
28.
Nový!!: Žofie Dorotea Hannoverská a 28. listopad · Vidět víc »
