Rychlejší přístup než prohlížeči!
32 vztahy: Železniční trať Bělehrad–Záhřeb, Železniční trať Vinkovci–Županja, Bělehrad, Bosna a Hercegovina, Chorvatská válka za nezávislost, Chorvatsko, Cukrovar, Dálnice A3 (Chorvatsko), Ivankovo, Orašje, Osmanská říše, Samospráva, Sáva, Slavonski Brod, Uhersko, Vinkovci, Vojenská hranice, Vukovarsko-sremská župa, Záhřeb, 15. století, 1528, 1537, 1687, 1764, 18. století, 1881, 19. století, 1947, 1953, 1955, 1992, 2011.
Železniční trať Bělehrad–Záhřeb
Železniční trať Bělehrad–Záhřeb (srbsky/chorvatsky Žel(j)eznička pruga Beograd–Zagreb) spojuje hlavní města Srbska a Chorvatska.
Nový!!: Županja a Železniční trať Bělehrad–Záhřeb · Vidět víc »
Železniční trať Vinkovci–Županja
Železniční trať Vinkovci–Županja (chorvatsky Željeznička pruga Vinkovci–Županja) se nachází ve východním Chorvatsku.
Nový!!: Županja a Železniční trať Vinkovci–Županja · Vidět víc »
Bělehrad
Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.
Nový!!: Županja a Bělehrad · Vidět víc »
Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.
Nový!!: Županja a Bosna a Hercegovina · Vidět víc »
Chorvatská válka za nezávislost
Chorvatská válka za nezávislost (v Chorvatsku známa jako Domovinski Rat − Vlastenecká válka, nebo Válka za nezávislost) je název válečného konfliktu na území dnešního Chorvatska v letech 1991 až 1995.
Nový!!: Županja a Chorvatská válka za nezávislost · Vidět víc »
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Nový!!: Županja a Chorvatsko · Vidět víc »
Cukrovar
Bývalý cukrovar v Praze-Čakovicích Cukrovar je továrna vyrábějící cukr.
Nový!!: Županja a Cukrovar · Vidět víc »
Dálnice A3 (Chorvatsko)
Dálnice A3 v Chorvatsku je jednou z nejdelších tamních dálnic, dlouhá je 306,4 km a vede napříč celým severem země.
Nový!!: Županja a Dálnice A3 (Chorvatsko) · Vidět víc »
Ivankovo
Ivankovo je obec (općina) ve východním Chorvatsku, administrativně součást Vukovarsko-sremské župy.
Nový!!: Županja a Ivankovo · Vidět víc »
Orašje
Orašje je město v Bosně a Hercegovině.
Nový!!: Županja a Orašje · Vidět víc »
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Nový!!: Županja a Osmanská říše · Vidět víc »
Samospráva
Samospráva je způsob řízení určitého celku, kdy daný subjekt o alespoň některých svých záležitostech rozhoduje sám autonomním způsobem, tedy „spravuje se sám“.
Nový!!: Županja a Samospráva · Vidět víc »
Sáva
Sáva (a,, maďarsky Száva, německy Save nebo Sau, latinsky Savus) je velká řeka na rozhraní střední Evropy a Balkánu. Protéká Slovinskem (region Kraňsko), Chorvatskem (Slavonie, Srem), Bosnou a Hercegovinou (Posavina) a Srbskem (Srem, Mačva), přičemž po významnou část toku tvoří státní hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou. Je vůbec nejvodnějším přítokem veletoku Dunaje, do kterého se vlévá zprava v Bělehradě. Je 940 km dlouhá; představuje nejdelší řeku protékající územím Slovinska, Chorvatska a Bosny. Leží na ní tři hlavní města (Lublaň jen svým okrajem). Povodí má rozlohu přibližně 95 700 km² a zasahuje také do Černé Hory a nepatrně do Albánie. V oblasti Gorského Kotaru se povodí Sávy na pouhých několik kilometrů přibližuje k Jaderskému moři. Celá jeho jihozápadní hranice je nezřetelná, neboť prochází zkrasovělými Dinárskými horami s množstvím ponorů a vyvěraček.
Nový!!: Županja a Sáva · Vidět víc »
Slavonski Brod
Slavonski Brod je město ve východním Chorvatsku, v regionu Slavonie.
Nový!!: Županja a Slavonski Brod · Vidět víc »
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Nový!!: Županja a Uhersko · Vidět víc »
Vinkovci
Vinkovci jsou město v Chorvatsku.
Nový!!: Županja a Vinkovci · Vidět víc »
Vojenská hranice
Vojenská hranice (též označována jako Krajina, srbochorvatsky Војна Крајина/Vojna Krajina, maďarsky Határőrvidék, německy Militärgrenze, rumunsky Graniţa Militară) je označení pro pásmo v příhraničí Habsburské monarchie (později Rakousko-Uherska) v jejích jižních oblastech a Osmanskou říší.
Nový!!: Županja a Vojenská hranice · Vidět víc »
Vukovarsko-sremská župa
Vukovarsko-sremská župa (chorvatsky Vukovarsko-srijemska županija) je jedna z žup Chorvatska.
Nový!!: Županja a Vukovarsko-sremská župa · Vidět víc »
Záhřeb
Záhřeb je hlavní a největší město Chorvatska.
Nový!!: Županja a Záhřeb · Vidět víc »
15. století
15.
Nový!!: Županja a 15. století · Vidět víc »
1528
Bez popisu.
Nový!!: Županja a 1528 · Vidět víc »
1537
;Česko.
Nový!!: Županja a 1537 · Vidět víc »
1687
1687 (MDCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Županja a 1687 · Vidět víc »
1764
1764 (MDCCLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Županja a 1764 · Vidět víc »
18. století
Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.
Nový!!: Županja a 18. století · Vidět víc »
1881
1881 (MDCCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Županja a 1881 · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Županja a 19. století · Vidět víc »
1947
1947 (MCMXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Županja a 1947 · Vidět víc »
1953
1953 (MCMLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Županja a 1953 · Vidět víc »
1955
1955 (MCMLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Županja a 1955 · Vidět víc »
1992
1992 (MCMXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Županja a 1992 · Vidět víc »
2011
Rok 2011 (MMXI) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Nový!!: Županja a 2011 · Vidět víc »
