Rychlejší přístup než prohlížeči!
139 vztahy: Achaimenés, Achaimenovská říše, Afghánistán, Afrika, Akropolis (Athény), Alexandr Veliký, Ariaramnés, Arsakovci, Arsamés, Arsés, Artaxerxés I., Artaxerxés II., Artaxerxés III., Asýrie, Astyagés, Athénský námořní spolek, Athény, Babylón, Babylonie, Baktrie, Balkán, Béssos, Bitva u Gaugamél, Bitva u Gráníku, Bitva u Issu, Bitva u Marathónu, Bitva u Pelúsia, Bitva u Platají, Bitva u Salamíny, Bitva u Thermopyl, Chaldea, Chronologie starověkých íránských dějin, Dareios I., Dareios II., Dareios III., Dějiny Íránu, Dynastie, Egejské moře, Elam, Etnikum, Eunuch, Faraon, Gaumáta, Hamadán, Hystaspés, Iónské povstání, Indoevropané, Kambýsés I., Kambýsés II., Kızılırmak, ..., Kýros I., Kýros II., Kýros Mladší, Kočovnictví, Korint, Král, Kroisos, Kypr, Lýdie, Lidská migrace, Magus, Makedonie (region), Malá Asie, Médie, Mezopotámie, Milét, Náboženství, Novoasyrská říše, Palestina, Panovník, Pasargady, Peloponéská válka, Peršané, Persepolis, Persis, Perská říše, Sardy, Satrapie, Sásánovci, Sýrie, Seznam achaimenovských králů, Skytové, Smerdis, Sogdianos, Sparta, Starověk, Starověké Řecko, Starověký Egypt, Starověký Orient, Step, Teispés, Théby, Thrákie, Urmijské jezero, Vazal, Xerxés I., Xerxés II., 2. tisíciletí př. n. l., 330 př. n. l., 331 př. n. l., 334 př. n. l., 336 př. n. l., 338 př. n. l., 343 př. n. l., 359 př. n. l., 386 př. n. l., 399 př. n. l., 4. století př. n. l., 401 př. n. l., 404 př. n. l., 423 př. n. l., 424 př. n. l., 465 př. n. l., 478 př. n. l., 480 př. n. l., 481 př. n. l., 485 př. n. l., 486 př. n. l., 492 př. n. l., 494 př. n. l., 499 př. n. l., 5. století př. n. l., 500 př. n. l., 513 př. n. l., 521 př. n. l., 522 př. n. l., 525 př. n. l., 530 př. n. l., 539 př. n. l., 547 př. n. l., 549 př. n. l., 550 př. n. l., 559 př. n. l., 585 př. n. l., 600 př. n. l., 640 př. n. l., 675 př. n. l., 7. století př. n. l., 705 př. n. l.. Rozbalte index (89 více) »
Achaimenés
Achaimenés (staropersky Hachámaniš, elamsky Hakamanuiš, akkadsky Amaniša, řecky Ἀχαιμένης) byl bájný eponymní prapředek achaimenovské dynastie a současně první perský král.
Nový!!: Achaimenovci a Achaimenés · Vidět víc »
Achaimenovská říše
Achaimenovská říše neboli Perská říše (případně První Perská říše pro odlišení od Novoperské) jsou historické názvy pro říši (sami Achaimenovci ji žádný název nedali) vytvořené výboji Kýra Velikého (559–530 př. n. l.) a jeho syna Kambýsa (530–522), která je tradičně považována za stát, který završuje rané období vývoje politické organizace na Předním východě.
Nový!!: Achaimenovci a Achaimenovská říše · Vidět víc »
Afghánistán
Afghánistán, plným názvem Afghánský islámský emirát je vnitrozemský stát ovládaný mezinárodně neuznanou vládou Tálibánu.
Nový!!: Achaimenovci a Afghánistán · Vidět víc »
Afrika
Afrika ((Afrīqiyā), (Äfəriqa)) je třetí největší kontinent (po Asii a Americe) s celkovou rozlohou přes 30,3 mil. km², což představuje 20,3 % celkového povrchu souše na Zemi; včetně ostrovů pokrývá 6 % celkové rozlohy Země.
Nový!!: Achaimenovci a Afrika · Vidět víc »
Akropolis (Athény)
Athénská akropolis je asi nejznámější akropolí na světě.
Nový!!: Achaimenovci a Akropolis (Athény) · Vidět víc »
Alexandr Veliký
Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.
Nový!!: Achaimenovci a Alexandr Veliký · Vidět víc »
Ariaramnés
Ariaramnés (staropersky Arijáramna, akkadsky Ariaramna, elamsky Harrijaraumna, řecky Ἀριαράμνης) byl perský král z rodu Achaimenovců, syn Teispa a bratr Kýra I. Vládl přibližně od roku 640 př. n. l., zemřel kolem roku 590 př. n. l. Jeho jméno ve staroperštině znamená „Upokojující Árje“.
Nový!!: Achaimenovci a Ariaramnés · Vidět víc »
Arsakovci
Parthská říše v 1. století př. n. l. Arsakovci byli vládnoucí dynastií ve starověké parthské říši (247/238 př. n. l. – 227/228 n. l.) a v Arménii (66–428 n. l.). Jejich pojmenování je odvozeno od jména Arsaka I., původně náčelníka skythského etnika Parnů (Aparnů), který se v letech 247–238 př. n. l. zmocnil seleukovské satrapie Parthie v severovýchodním Íránu a založil zde nový státní útvar – parthskou říši.
Nový!!: Achaimenovci a Arsakovci · Vidět víc »
Arsamés
Arsamés (staropersky Aršáma, novopersky ارشام, akkadsky Aršamma, elamsky Iršama) byl syn Achaimenovce Ariaramna (který zemřel kolem roku 590 př. n. l.), a jistou dobu patrně působil jako lokální král v Persidě.
Nový!!: Achaimenovci a Arsamés · Vidět víc »
Arsés
Arsés (řecky Ἄρσης, staropersky patrně Aršaka či Aršáma, přesné znění není známo) byl perský velkokrál z rodu Achaimenovců panující v letech 338–336 př. n. l. Jeho otcem byl král Artaxerxés III. (359–338), matkou královna Atossa.
Nový!!: Achaimenovci a Arsés · Vidět víc »
Artaxerxés I.
Artaxerxés I. Makrocheir (řecky, staropersky Artachšaçá –, novopersky Ardašír) byl perský velkokrál z rodu Achaimenovců vládnoucí v letech 465–424 př. n. l. Jeho otcem byl král Xerxés I., jeden z hlavních aktérů řecko-perských válek, dědem Dareios I., syn knížete Hystaspa.
Nový!!: Achaimenovci a Artaxerxés I. · Vidět víc »
Artaxerxés II.
Artaxerxés II.
Nový!!: Achaimenovci a Artaxerxés II. · Vidět víc »
Artaxerxés III.
Artaxerxés III. (řecky, staropersky Artachšaçá), původním jménem Óchos (staropersky Vahuka), byl perský velkokrál z rodu Achaimenovců, vládnoucí v letech 359/358–338 př. n. l. Jeho otcem byl král Artaxerxés II., matkou Stateira, dcera Hydarnova.
Nový!!: Achaimenovci a Artaxerxés III. · Vidět víc »
Asýrie
Asýrie je pojmenování významného starověkého státního útvaru na území severní Mezopotámie v dnešním Iráku (horní tok řeky Tigris), jenž zvláště od 9. do 7. století př. n. l. hrál dominantní roli na Předním východě.
Nový!!: Achaimenovci a Asýrie · Vidět víc »
Astyagés
Astyagés (akkadsky Ištumegu) byl posledním králem médské říše.
Nový!!: Achaimenovci a Astyagés · Vidět víc »
Athénský námořní spolek
peloponéské války Athénský námořní spolek nebo také Attický námořní spolek, případně Délský spolek, bylo spojenectví přímořských a ostrovních starověkých řeckých obcí vedených Athénami.
Nový!!: Achaimenovci a Athénský námořní spolek · Vidět víc »
Athény
Akropolis je se svými starověkými památkami hlavní turistickou atrakcí města Athény nebo Atény jsou hlavním a největším městem Řecka.
Nový!!: Achaimenovci a Athény · Vidět víc »
Babylón
Babylón (z akkad. 𒆍𒀭𒈨𒌍, Bābilim – Brána boha/bohů, bez diakritiky Babylon,, v Bibli (Genesis a Žalmy) též Bábel – znamená „zmatek“, kassitskými vládci a Assyřany nazýván Karduniaš, egyptsky bbr) bylo město na dolním toku Eufratu v jižní Mezopotámii, v pozdějším období hlavní město Babylonie a Novobabylonské říše.
Nový!!: Achaimenovci a Babylón · Vidět víc »
Babylonie
Babylonie (akkadsky 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠, māt Akkadī) je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské.
Nový!!: Achaimenovci a Babylonie · Vidět víc »
Baktrie
Mapa Baktrie Baktrie (staropersky Báchtriš, novopersky Báchtar, řecky Βακτριανή, latinsky Bactria, čínsky 大夏, Ta Sia) je název historické země v oblasti dnešního severního Afghánistánu, jejímž hlavním městem byla Baktra, pozdější Balch.
Nový!!: Achaimenovci a Baktrie · Vidět víc »
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Nový!!: Achaimenovci a Balkán · Vidět víc »
Béssos
Béssos (řecky Βήσσος; – 329 př. n. l., Ekbatany) byl příslušník perského vládnoucího rodu Achaimenovců a zhruba od roku 336 př. n. l. místodržitel Baktrie, provincie v dnešním Afghánistánu.
Nový!!: Achaimenovci a Béssos · Vidět víc »
Bitva u Gaugamél
Bitva u Gaugamél (řecky Γαυγάμηλα, z perského „velbloudí domy“; dnes vesnice Tel Gomel v severním Iráku), svedená 1. října roku 331 př. n. l., byla jednou z největších a nejvýznamnějších bitev světových dějin.
Nový!!: Achaimenovci a Bitva u Gaugamél · Vidět víc »
Bitva u Gráníku
Bitva u řeky Gráníkos v květnu roku 334 př. n. l. byla prvním velkým vítězstvím Alexandra Makedonského během jeho tažení proti Perské říši.
Nový!!: Achaimenovci a Bitva u Gráníku · Vidět víc »
Bitva u Issu
Bitva u Issu v roce 333 př. n. l. byla prvním přímým střetem makedonského krále Alexandra Velikého a perského velkokrále Dareia III. Makedonci se chtěli tažením do Persie pomstít za zničení řeckých chrámů a především Athén Peršany před více než 150 lety, mladý makedonský král však toužil na východě dobýt především říše a slávy.
Nový!!: Achaimenovci a Bitva u Issu · Vidět víc »
Bitva u Marathónu
Bitva u Marathónu (12. září 490 př. n. l.) mezi Peršany a Athéňany byla výsledkem Dareiova pokusu podrobit si vojenskou mocí evropské Řecko.
Nový!!: Achaimenovci a Bitva u Marathónu · Vidět víc »
Bitva u Pelúsia
Bitva u Pelusia byla vojenským střetnutím, v němž armáda perského krále Kambýsa II. porazila na jaře roku 525 př. n. l. jednotky egyptského faraona Psammetika III. Jejím důsledkem byla více než stoletá okupace Egypta Peršany.
Nový!!: Achaimenovci a Bitva u Pelúsia · Vidět víc »
Bitva u Platají
Bitva u Platají v létě 479 př. n. l. byla jednou z klíčových bitev řecko-perských válek.
Nový!!: Achaimenovci a Bitva u Platají · Vidět víc »
Bitva u Salamíny
Bitva u Salamíny byla rozhodující bitva řecko-perských válek, ve které v roce 480 př. n. l. 22., 23., 24., 27.
Nový!!: Achaimenovci a Bitva u Salamíny · Vidět víc »
Bitva u Thermopyl
Bitva u Thermopyl byla ozbrojeným střetnutím mezi spojenými jednotkami části řeckých městských států a vojsky perského krále králů Xerxa I. Proběhla v srpnu nebo září 480 př. n. l. a Řekové v ní podlehli perské přesile.
Nový!!: Achaimenovci a Bitva u Thermopyl · Vidět víc »
Chaldea
Chaldea, Chaldaea nebo Kaldea (z řeckého, Chaldaia; akkadsky, Hebrejsky כשדים, Kaśdim; Arabsky, Kāldān), „Kaldea“ podle Starého zákona) bylo helénské jméno pro jižní část Babylonie, která se osamostatnila pod vládou Chaldejců. Ti podnikali vojenské výpravy proti dynastiím vládnoucím v jižní Mezopotámii, hlavně proti Akkaďanům a Babyloňanům. Oblast se stala babylonskou provincií na počátku vlády Chammurapiho, ale udržovala si zvláštní postavení vzhledem k ostatním městům ovládaných Babylonií. Jedním z prvních záznamů, kde jsou jmenováni, je popis dobytí Jeruzaléma Nebukadnesarem II. v biblické knize Habakukově (Habakuk 1:6). Kmen osadníků, kteří přichází do okolí města, se nazýval Chaldejci. Je však nejasné, odkud původně pocházeli. 11. dynastie králů Babylonu (6. století př. n. l.) je obecně známa jako dynastie Chaldejská. Jejich původní království v jižní části Babylonie se nacházelo na pravém břehu řeky Eufrat. I když je výraz Chaldea často používán jako název pro celou Mezopotámii, původní chaldejské území zabíralo široké pláně na jihu, formované usazeninami z Eufratu a Tigridu, v pásu asi 500 km podél toku obou řek a asi 100 km širokém.
Nový!!: Achaimenovci a Chaldea · Vidět víc »
Chronologie starověkých íránských dějin
Chronologie starověkých íránských dějin zachycuje nejdůležitější události na Předním východě mezi lety 559 př.
Nový!!: Achaimenovci a Chronologie starověkých íránských dějin · Vidět víc »
Dareios I.
Dareios I. (staropersky Dárajavauš; kolem 550 př. n. l. – listopad 486 př. n. l.) byl perský velkokrál z rodu Achaimenovců vládnoucí v letech 522–486 př. n. l. Pocházel z mladší, Ariaramnovy větve rodu, která se od hlavní linie oddělila po polovině 7. století.
Nový!!: Achaimenovci a Dareios I. · Vidět víc »
Dareios II.
Dareios II. (– Dárajavauš) byl perský velkokrál z rodu Achaimenovců vládnoucí v letech 423–404 př. n. l. Byl jedním ze sedmnácti levobočků Artaxerxa I. (465–424) a současně panovníkem, za něhož došlo k úpadku centrální vlády v říši.
Nový!!: Achaimenovci a Dareios II. · Vidět víc »
Dareios III.
Dareios III.
Nový!!: Achaimenovci a Dareios III. · Vidět víc »
Dějiny Íránu
Náměstí v Isfahánu Dějiny Íránu sahají více než pět tisíc let do minulosti a zahrnují území, jež je mnohem rozsáhlejší nežli současná Íránská islámská republika, vzniklá v roce 1979.
Nový!!: Achaimenovci a Dějiny Íránu · Vidět víc »
Dynastie
Glücksburské resp. Oldenburské dynastie. Dynastie (z řeckého: δυναστης (dynástes).
Nový!!: Achaimenovci a Dynastie · Vidět víc »
Egejské moře
Egejské moře (řecky Αιγαίο Πέλαγος, Aigaio Pelagos, turecky Ege Denizi) je polouzavřené moře Středozemního moře.
Nový!!: Achaimenovci a Egejské moře · Vidět víc »
Elam
Elam (elamsky 𒁹𒄬𒆷𒁶𒋾, sumersky 𒉏𒆠, akkadsky 𒉏𒈠𒆠, staropersky 𐎢𐎺𐎩, hebrejsky עֵילָם, ēlām) byla starověká civilizace, jejíž počátky sahají až do 6.
Nový!!: Achaimenovci a Elam · Vidět víc »
Etnikum
Etnikum (z řeckého ἔθνος, ethnos, tj. lid) je souhrn jedinců sdílejících společnou etnicitu.
Nový!!: Achaimenovci a Etnikum · Vidět víc »
Eunuch
Kızlar Ağası, hlava černých eunuchů Otomanského říšského harému Eunuch (řecky „strážce lože“; z ευνέ (euné) – postel, ἔχειν (echein) – mít v moci) je muž, který (podle běžné definice tohoto termínu) buď byl kastrován (typicky v brzkém věku – dříve, než se u něj projevily hormonální změny), nebo (podle některých starověkých textů) mu v plození potomků bránila impotence, celibát či jiná zábrana.
Nový!!: Achaimenovci a Eunuch · Vidět víc »
Faraon
symboly života, 5. dynastie Faraon (ve starší literatuře také někdy farao) je titul používaný pro starověké vládce Egypta v hebrejském a později i v řeckém prostředí.
Nový!!: Achaimenovci a Faraon · Vidět víc »
Gaumáta
Gaumáta byl perský král panující od března do září roku 522 př. n. l. Je zmiňován v Behistunském nápisu i v Hérodotových Dějinách, v obou případech jako muž médského původu (mág), stojící mimo achaimenovskou královskou dynastii.
Nový!!: Achaimenovci a Gaumáta · Vidět víc »
Hamadán
Hamadán (fársí همدان) je město v Íránu, hlavní město provincie Hamadán.
Nový!!: Achaimenovci a Hamadán · Vidět víc »
Hystaspés
Hystaspés (starořecky Ὑστάσπης; staropersky Víštáspa) byl synem lokálního perského krále Arsama z mladší linie rodu Achaimenovců a otcem pozdějšího velkokrále Dareia I. Jeho životní data lze jen velmi těžko zrekonstruovat, ví se jen, že za vlády Kambýsa II. (530–522 př. n. l.) zastával funkci místodržitele Persidy.
Nový!!: Achaimenovci a Hystaspés · Vidět víc »
Iónské povstání
Vojenské operace během Iónského povstání Iónské povstání bylo protiperské povstání iónských měst v Malé Asii, které se odehrálo v letech 500 až 494 př. n. l. V čele povstání stálo město Milét a pomoc, kterou povstání poskytly Athény, byla příčinou řecko-perských válek.
Nový!!: Achaimenovci a Iónské povstání · Vidět víc »
Indoevropané
kurganové hypotézy, přibližně 4 000 – 1 000 př. n. l. Purpurová oblast reprezentuje předpokládanou indoevropskou pravlast, červená oblast osídlenou okolo roku 2 500 př. n. l., oranžová okolo roku 1 000 př. n. l. jámové kultury, 3 000 – 800 př. n. l. url.
Nový!!: Achaimenovci a Indoevropané · Vidět víc »
Kambýsés I.
Kambýsés I. (Kambudžija; řecky) byl perský král z rodu Achaimenovců vládnoucí jako vazal Médů v anšanském království v Persidě (asi v letech 600–559 př. n. l.). Jeho otcem byl Kýros I., známý z mezopotámských pramenů, synem Kýros II., zakladatel perské říše.
Nový!!: Achaimenovci a Kambýsés I. · Vidět víc »
Kambýsés II.
Kambýsés II. (staropersky Kambudžija, staroegyptsky Mesutire Kembicet; – asi léto 522 př. n. l.) byl perský velkokrál z rodu Achaimenovců panující v letech 530–522 př. n. l. Byl synem zakladatele perské říše Kýra Velikého a Kassandané, dcery Farnaspovy.
Nový!!: Achaimenovci a Kambýsés II. · Vidět víc »
Kızılırmak
İskilip, Taybı na dolním toku řeky Kızılırmak (v překladu Červená řeka. starořecky Άλυς, Halys) je řeka v Sivaské, Kayserské, Nevşehirské, Kırşehirské, Kırıkkalské, Ankarské, Çankırské, Çorumské a Samsunské provincii v Turecku.
Nový!!: Achaimenovci a Kızılırmak · Vidět víc »
Kýros I.
Kýros I. (staropersky Kúrúš, novopersky, akkadsky Kuraš, elamsky Kuraš) byl perský král z rodu Achaimenovců, syn Teispa a bratr Ariaramna.
Nový!!: Achaimenovci a Kýros I. · Vidět víc »
Kýros II.
Kýros II.
Nový!!: Achaimenovci a Kýros II. · Vidět víc »
Kýros Mladší
Kýros Mladší (– 15px15px15px15px15px - Kúrúš, novopersky کوروش Kúrúš; † 401 př. n. l. v bitvě u Kunax) byl perský princ z rodu Achaimenovců, syn krále Dareia II. a jeho ženy Parysatidy.
Nový!!: Achaimenovci a Kýros Mladší · Vidět víc »
Kočovnictví
Ruští Něnci jsou příkladem moderních nomádů Kočovníci nebo také nomádi jsou komunity lidí, jejichž způsob života preferuje spíše neustálé kočování z jednoho místa někam jinam před usedlým životem na jednom místě (např. v jednom městě, státě atd.). Odhaduje se, že na Zemi žije okolo 30–40 milionů nomádů.
Nový!!: Achaimenovci a Kočovnictví · Vidět víc »
Korint
Korint (řecky Κόρινθος, Kórinthos) byl starověký řecký městský stát a v současnosti je to řecké město ležící při Korintské šíji (Isthmos) – úzkém pásu země spojujícím Peloponéský poloostrov s řeckou pevninou.
Nový!!: Achaimenovci a Korint · Vidět víc »
Král
Český král Jiří z Poděbrad alt.
Nový!!: Achaimenovci a Král · Vidět víc »
Kroisos
500–490 př. n. l.) Kroisos (řecky Κροῖσος, latinsky Croesus) byl lýdský král z rodu Mermnovců, panující asi v letech 560–547 př. n. l. Byl synem krále Alyatta II. a blíže neznámé ženy z kárského rodu.
Nový!!: Achaimenovci a Kroisos · Vidět víc »
Kypr
Kypr, plným názvem Kyperská republika, je eurasijský ostrovní stát nacházející se ve východní části Středozemního moře, východně od Řecka, jižně od Turecka, západně od Sýrie a severně od Egypta.
Nový!!: Achaimenovci a Kypr · Vidět víc »
Lýdie
Územní rozsah lýdské říše v 6. století př. n. l. Lýdie bylo historické území v Malé Asii, shodné zhruba s dnešními tureckými provinciemi İzmir a Manisa.
Nový!!: Achaimenovci a Lýdie · Vidět víc »
Lidská migrace
Migrační saldo podle zemí Lidská migrace je pohyb lidí z jedné oblasti do druhé s úmyslem se v nové oblasti dočasně či trvale usadit.
Nový!!: Achaimenovci a Lidská migrace · Vidět víc »
Magus
Magové byli jedním z médských kmenů a zvláštní kněžská třída v Médské a Achaimenovské říši.
Nový!!: Achaimenovci a Magus · Vidět víc »
Makedonie (region)
20px: 1,2 % území oblasti Makedonie je geografické území s proměnlivým rozsahem rozdělené dnes mezi řeckou Makedonii (49,7 %), Severní Makedonii (37,4 %) a bulharskou Pirinskou Makedonii (9,9 %).
Nový!!: Achaimenovci a Makedonie (region) · Vidět víc »
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Nový!!: Achaimenovci a Malá Asie · Vidět víc »
Médie
Médie (Máda, Μηδία Média, akkadsky Mádája) je historická země na severozápadě dnešního Íránu, jež byla ve starověku obývána íránským etnikem Médů, kteří založili Médskou říši.
Nový!!: Achaimenovci a Médie · Vidět víc »
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Nový!!: Achaimenovci a Mezopotámie · Vidět víc »
Milét
(5. stol. př. n. l.) Milét (řecky Μίλητος, Mílétos, lat. Miletus) bylo významné starověké město v jihozápadním cípu Anatolie při ústí řeky Meandros.
Nový!!: Achaimenovci a Milét · Vidět víc »
Náboženství
Různé náboženské symboly Argentině Anglikánské procesí ve Walsinghamu Karmelitánská jeptiška v náboženské koncentraci tibetského buddhismu v Bódhgaja Indie Náboženství, religie je moderní souhrnný pojem pro velmi rozmanité soustavy jednání, symbolů a představ, jimiž různá společenství a církve vyjadřují reálný, životní, osobní vztah k transcendentní (smyslové vnímání přesahující) zkušenosti či transcendentním představám.
Nový!!: Achaimenovci a Náboženství · Vidět víc »
Novoasyrská říše
Novoasyrská říše (klínové písmo 70px; mat Aš-šur, tj. „Země města boha Ašura“) byl státní útvar, který dominoval v oblasti Mezopotámie mezi roky 934 a 609 př. n. l. V tomto období se Asýrie dostala do pozice (nejen) regionální velmoci a uspěla v souboji s Babylonií a jinými říšemi Blízkého Východu o dominanci v tomto regionu.
Nový!!: Achaimenovci a Novoasyrská říše · Vidět víc »
Palestina
Satelitní snímek oblasti z roku 2003 s vyznačenými hranicemi států. Palestina (z řeckého Παλαιστίνη;: Palaestina;: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, Erec Jisra'el, dříve také פלשתינה Palestina;: فلسطين, Filastín) je název historického území na Blízkém východě, oblasti mezi Středozemním mořem a řekou Jordán.
Nový!!: Achaimenovci a Palestina · Vidět víc »
Panovník
Římský císař Karel IV. (též český král a moravský markrabě jako Karel I.) Panovník (též monarcha) je osoba zpravidla šlechtického původu vykonávající funkci hlavy státu.
Nový!!: Achaimenovci a Panovník · Vidět víc »
Pasargady
Pasargady (klínopisně 15px15px15px15px15px15px15px, novopersky پاسارگاد) byly hlavním městem starověké perské říše a místem posledního odpočinku jejího zakladatele Kýra Velikého.
Nový!!: Achaimenovci a Pasargady · Vidět víc »
Peloponéská válka
Peloponéská válka probíhala v letech 431 př. n. l. až 404 př. n. l. mezi athénským námořním spolkem, vedeným Athénami, a peloponéským spolkem, jehož vedoucím státem byla Sparta.
Nový!!: Achaimenovci a Peloponéská válka · Vidět víc »
Peršané
Peršané byli původně západoíránské etnikum v oblasti severně od Perského zálivu, v tzv.
Nový!!: Achaimenovci a Peršané · Vidět víc »
Persepolis
Persepolis (staropersky Pársa, novopersky تخت جمشید/پارسه, Tacht-e Džamšíd) je název starověkého města v dnešní íránské provincii Fárs, antické Persidě.
Nový!!: Achaimenovci a Persepolis · Vidět víc »
Persis
Perská říše v roce 500 př. n. l., Persis ohraničena červeně Persis (staropersky 𐎱𐎠𐎼𐎿 Pársa, středopersky Párs, novopersky فارس Fárs) je starověká země na jihozápadě dnešního Íránu a současně kmenové území starých Peršanů.
Nový!!: Achaimenovci a Persis · Vidět víc »
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Nový!!: Achaimenovci a Perská říše · Vidět víc »
Sardy
Pozůstatky synagogy Sardy (lýdsky Sfard, řecky Σάρδεις, staropersky Sparda), dnes Sart, je zaniklé město na západě Malé Asie v dnešním Turecku, které leželo v údolí řeky Hermos při úpatí horstva Tmolos.
Nový!!: Achaimenovci a Sardy · Vidět víc »
Satrapie
Achaimenovská říše ve svém největším rozsahu podle Oxfordského atlasu světových dějin 2002. Satrapie je název základní administrativní jednotky v perské říši Achaimenovců (550 – 330 př. n. l.), v říši Alexandra Velikého a říši Seleukovců (312 – cca 140, resp. 64 př. n. l.). V jejím čele stál satrapa, staropersky chšaçapávan (ochránce země), odpovědný za správu a finančnictví v daném obvodu.
Nový!!: Achaimenovci a Satrapie · Vidět víc »
Sásánovci
Sásánovci byla královská dynastie, vládnoucí ve starověké Persii v letech 224 až 651.
Nový!!: Achaimenovci a Sásánovci · Vidět víc »
Sýrie
Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.
Nový!!: Achaimenovci a Sýrie · Vidět víc »
Seznam achaimenovských králů
Seznam achaimenovských králů zahrnuje všechny vladaře Persidy a staré perské říše mezi lety 685 a 329 př. n. l. Do seznamu je zařazen i Gaumáta/Smerdis, jehož příslušnost k Achaimenovcům je sporná.
Nový!!: Achaimenovci a Seznam achaimenovských králů · Vidět víc »
Skytové
Skytové, též Skythové, někdy také označovaní jako Pontští Skythové, byl starověký východoíránský jezdecký kočovný národ, který během 9. století př. n. l. až 8. století př. n. l. pronikl ze střední Asie do stepí severního Černomoří na území dnešní Ukrajiny a jížního Ruska, kde zůstal usazen od 7.
Nový!!: Achaimenovci a Skytové · Vidět víc »
Smerdis
Smerdis (transkripce starořeckého, původně – 15px15px15px15px15px – Bardija; † kol. 525 př. n. l.) byl princ z rodu Achaimenovců, syn zakladatele perské říše Kýra Velikého (vládl 559–530 př. n. l.) a bratr jeho nástupce Kambýsa II. (530–522 př. n. l.). Je o něm relativně málo známo.
Nový!!: Achaimenovci a Smerdis · Vidět víc »
Sogdianos
Sogdianos (staropersky Sogdyána) byl perský velkokrál z rodu Achaimenovců vládnoucí v roce 423 př. n. l. Jeho otcem byl král Artaxerxés I., matkou konkubína Alogyné.
Nový!!: Achaimenovci a Sogdianos · Vidět víc »
Sparta
Sparta (dórsky Σπάρτα; řecky Σπάρτη Sparté) byla starověká řecká obec a hlavní město stejnojmenného městského státu (polis) známého ve starověku jako Lakedaimón (dórsky Λακεδαίμων).
Nový!!: Achaimenovci a Sparta · Vidět víc »
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Nový!!: Achaimenovci a Starověk · Vidět víc »
Starověké Řecko
Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.
Nový!!: Achaimenovci a Starověké Řecko · Vidět víc »
Starověký Egypt
Hlavní centra starověkého Egypta Gíze jsou dnes nejznámějšími symboly staroegyptské civilizace Starověký Egypt byl jednou z významných a současně nejstarších starověkých civilizací ve Středomoří a na Předním východě.
Nový!!: Achaimenovci a Starověký Egypt · Vidět víc »
Starověký Orient
Mapa s oblastmi a civilizacemi starověkého orientu Pojem Starověký Orient nebo také Starověký Přední východ označuje starověké civilizace Přední Asie (Sýrie, Palestina, Fénicie, Malá Asie), Mezopotámie a Íránské vysočiny (někdy je mezi ně řazen rovněž starověký Egypt a Arábie) v období od konce pravěku ve 4.
Nový!!: Achaimenovci a Starověký Orient · Vidět víc »
Step
Step v západním Kazachstánu časně z jara Step je označení pro travnaté oblasti mírného pásu.
Nový!!: Achaimenovci a Step · Vidět víc »
Teispés
Teispés (staropersky Čišpiš, akkadsky Šišpiš, elamsky Zišpiš; kolem 700 př. n. l. – cca 640 př. n. l.) byl syn Achaimenův a v pořadí druhý perský král z rodu Achaimenovců.
Nový!!: Achaimenovci a Teispés · Vidět víc »
Théby
Théby (starořecky Θήβαι, Thebai; latinsky Thebae; novořecky Θήβα, Thíva) je řecké město a obec v regionální jednotce Bojótie ve Středním Řecku.
Nový!!: Achaimenovci a Théby · Vidět víc »
Thrákie
Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.
Nový!!: Achaimenovci a Thrákie · Vidět víc »
Urmijské jezero
Urmijské jezero (persky دریاچه ارومیه, Daryāče-ye Orūmīye, ázerbájdžánsky اورمو گؤلو, Urmiya gölü, arménsky Ուրմիա, Ourmia, latinsky Lacus Matianus) je bezodtoké jezero mezi provinciemi Východní a Západní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu.
Nový!!: Achaimenovci a Urmijské jezero · Vidět víc »
Vazal
Označení vazal pochází z lenních vztahů, které tvořily podstatu feudálního státu zejména ve středověké Evropě.
Nový!!: Achaimenovci a Vazal · Vidět víc »
Xerxés I.
Xerxés I. (řecky Ξέρξης, staropersky Chšajáršá; 519–465 př. n. l.) byl perský velkokrál z rodu Achaimenovců vládnoucí od listopadu 486 do srpna 465 př. n. l. Jeho jméno ve staré perštině znamená „vládce hrdinů“.
Nový!!: Achaimenovci a Xerxés I. · Vidět víc »
Xerxés II.
Xerxés II. (staropersky Chšajáršá) byl perský velkokrál z rodu Achaimenovců vládnoucí v letech 424–423 př. n. l. Jeho otcem byl král Artaxerxés I., matkou královna Damaspia.
Nový!!: Achaimenovci a Xerxés II. · Vidět víc »
2. tisíciletí př. n. l.
2.
Nový!!: Achaimenovci a 2. tisíciletí př. n. l. · Vidět víc »
330 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 330 př. n. l. · Vidět víc »
331 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 331 př. n. l. · Vidět víc »
334 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 334 př. n. l. · Vidět víc »
336 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 336 př. n. l. · Vidět víc »
338 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 338 př. n. l. · Vidět víc »
343 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 343 př. n. l. · Vidět víc »
359 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 359 př. n. l. · Vidět víc »
386 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 386 př. n. l. · Vidět víc »
399 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 399 př. n. l. · Vidět víc »
4. století př. n. l.
Hieroglyfy zapsané jméno Alexandra Velikého. Nápis pochází asi z roku 332 př. n. l. 4.
Nový!!: Achaimenovci a 4. století př. n. l. · Vidět víc »
401 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 401 př. n. l. · Vidět víc »
404 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 404 př. n. l. · Vidět víc »
423 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 423 př. n. l. · Vidět víc »
424 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 424 př. n. l. · Vidět víc »
465 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 465 př. n. l. · Vidět víc »
478 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 478 př. n. l. · Vidět víc »
480 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 480 př. n. l. · Vidět víc »
481 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 481 př. n. l. · Vidět víc »
485 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 485 př. n. l. · Vidět víc »
486 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 486 př. n. l. · Vidět víc »
492 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 492 př. n. l. · Vidět víc »
494 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 494 př. n. l. · Vidět víc »
499 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 499 př. n. l. · Vidět víc »
5. století př. n. l.
5.
Nový!!: Achaimenovci a 5. století př. n. l. · Vidět víc »
500 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 500 př. n. l. · Vidět víc »
513 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 513 př. n. l. · Vidět víc »
521 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 521 př. n. l. · Vidět víc »
522 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 522 př. n. l. · Vidět víc »
525 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 525 př. n. l. · Vidět víc »
530 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 530 př. n. l. · Vidět víc »
539 př. n. l.
Století: 7. století př. n. l. – 6. století př. n. l. – 5. století př. n. l. Roky: 544 543 542 541 540 – 539 př.
Nový!!: Achaimenovci a 539 př. n. l. · Vidět víc »
547 př. n. l.
Století: 7. století př. n. l. – 6. století př. n. l. – 5. století př. n. l. Roky: 552 551 550 549 548 – 547 př.
Nový!!: Achaimenovci a 547 př. n. l. · Vidět víc »
549 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 549 př. n. l. · Vidět víc »
550 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 550 př. n. l. · Vidět víc »
559 př. n. l.
Století: 7. století př. n. l. – 6. století př. n. l. – 5. století př. n. l. Roky: 564 563 562 561 560 – 559 př.
Nový!!: Achaimenovci a 559 př. n. l. · Vidět víc »
585 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Achaimenovci a 585 př. n. l. · Vidět víc »
600 př. n. l.
#přesměruj 609–600 př. n. l.
Nový!!: Achaimenovci a 600 př. n. l. · Vidět víc »
640 př. n. l.
#přesměruj 649–640 př. n. l.
Nový!!: Achaimenovci a 640 př. n. l. · Vidět víc »
675 př. n. l.
#přesměruj 679–670 př. n. l.
Nový!!: Achaimenovci a 675 př. n. l. · Vidět víc »
7. století př. n. l.
Sedmé století před naším letopočtem začalo v roce 700 př. n. l. a skončilo v roce 601 př. n. l. Bylo to období, kdy na Apeninském poloostrově vzkvétala civilizace Etrusků.
Nový!!: Achaimenovci a 7. století př. n. l. · Vidět víc »
705 př. n. l.
#přesměruj 709–700 př. n. l.
Nový!!: Achaimenovci a 705 př. n. l. · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Achajmenovci, Dynastie Achaimenovců.
