Rychlejší přístup než prohlížeči!
19 vztahy: Časopis pro moderní filologii, Bělehrad, Berlín, Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Kyjev, Kyjevská univerzita, Literární historie, Literární kritika, Lumír (časopis), Petrohradská státní univerzita, Praha, Strana socialistů-revolucionářů, Svobodné slovo, Užhorod, Univerzita Karlova, Varšava, 1886, 1945, 6. květen.
Časopis pro moderní filologii
Časopis pro moderní filologii (anglicky Journal for Modern Philology) je český jazykovědný časopis vydávaný od roku 1911.
Nový!!: Alfred Bem a Časopis pro moderní filologii · Vidět víc »
Bělehrad
Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.
Nový!!: Alfred Bem a Bělehrad · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Alfred Bem a Berlín · Vidět víc »
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Fjodor Michajlovič Dostojevskij (Moskva – Petrohrad) byl ruský spisovatel a filozof, jeden z nejvýznamnějších světových spisovatelů, vrcholný představitel ruského realismu a současně předchůdce moderní psychologické prózy.
Nový!!: Alfred Bem a Fjodor Michajlovič Dostojevskij · Vidět víc »
Kyjev
Kyjev (Kyjiv;, Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě.
Nový!!: Alfred Bem a Kyjev · Vidět víc »
Kyjevská univerzita
Hlavní budova Kyjevské univerzity Kyjevská univerzita, oficiálně Kyjevská národní univerzita Tarase Ševčenka (Київський національний університет ім. Тараса Шевченка) je univerzita nacházející se v ukrajinském hlavním městě Kyjevě.
Nový!!: Alfred Bem a Kyjevská univerzita · Vidět víc »
Literární historie
Epos o Gilgamešovi na kamenné tabulce, jedna z nejstarších památek literární historie Literární historie je spolu s literární teorií a kritikou jednou z hlavních disciplín literární vědy.
Nový!!: Alfred Bem a Literární historie · Vidět víc »
Literární kritika
Literární kritika je pole literární diskuse, které si prostřednictvím recenzí a jiných textů klade za cíl interpretovat, hodnotit a třídit literární díla.
Nový!!: Alfred Bem a Literární kritika · Vidět víc »
Lumír (časopis)
Beletristický týdeník Lumír založil v roce 1851 Ferdinand Břetislav Mikovec.
Nový!!: Alfred Bem a Lumír (časopis) · Vidět víc »
Petrohradská státní univerzita
Petrohradská státní univerzita (Санкт-Петербургский государственный университет, СПбГУ) je vysoká škola sídlící v Sankt-Petěrburgu, druhá největší v Rusku.
Nový!!: Alfred Bem a Petrohradská státní univerzita · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Alfred Bem a Praha · Vidět víc »
Strana socialistů-revolucionářů
Volební plakát strany eserů z roku 1917 Strana socialistů revolucionářů (rusky: Партия социалистов-революционеров, zkráceně: eseři) byla předrevoluční politická strana v Rusku existující v letech 1901 až 1918.
Nový!!: Alfred Bem a Strana socialistů-revolucionářů · Vidět víc »
Svobodné slovo
Svobodné slovo byl český tištěný deník, který patřil mezi hlavní novinová periodika vycházející v letech 1945–1996 v Československu.
Nový!!: Alfred Bem a Svobodné slovo · Vidět víc »
Užhorod
Užhorod (ukrajinsky a rusínsky Ужгород / Užhorod) je město, do roku 2020 oblastního významu, na západní Ukrajině na řece Uh (ukrajinsky Уж/Už), přímo u hranice se Slovenskem.
Nový!!: Alfred Bem a Užhorod · Vidět víc »
Univerzita Karlova
Univerzita Karlova (zkratka UK, latinský název Universitas Carolina) je nejstarší a největší česká vysoká škola.
Nový!!: Alfred Bem a Univerzita Karlova · Vidět víc »
Varšava
Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.
Nový!!: Alfred Bem a Varšava · Vidět víc »
1886
1886 (MDCCCLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Alfred Bem a 1886 · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Alfred Bem a 1945 · Vidět víc »
6. květen
6.
Nový!!: Alfred Bem a 6. květen · Vidět víc »
