Rychlejší přístup než prohlížeči!
28 vztahy: Apostolo Zeno, Žofie Šarlota Hannoverská, Řím, Basso continuo, Benátky, Berlín, Bologna, Domenico Gabrielli, Florencie, Giovanni Bononcini, Giovanni Maria Bononcini, Giovanni Paolo Colonna, Itálie, Josef I. Habsburský, Karel VI., Leopold I., Modena, Neapol, Reggio Emilia, Rinaldo d'Este, Stabat Mater, Vídeň, Viola da gamba, Violoncello, 1677, 1726, 18. červen, 8. červenec.
Apostolo Zeno
Apostolo Zeno (11. prosince 1668, Benátky – 11. listopadu 1750, Benátky) byl italský básník, libretista a novinář.
Nový!!: Antonio Maria Bononcini a Apostolo Zeno · Vidět víc »
Žofie Šarlota Hannoverská
Žofie Šarlota Hannoverská (30. října 1668, zámek Iburg, Bad Iburg – 1. února 1705, Hannover) byla sňatkem braniborská kurfiřtka, pruská vévodkyně a později královna.
Nový!!: Antonio Maria Bononcini a Žofie Šarlota Hannoverská · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Antonio Maria Bononcini a Řím · Vidět víc »
Basso continuo
Basso continuo, zkráceně continuo, také číslovaný bas, nebo generální bas (francouzsky: basse chiffrée, německy: Generalbass) je způsob vytváření (realizace) harmonické struktury skladby, při němž nástroj nebo skupina nástrojů hraje basovou linii a nad ní improvizuje harmonii podle číselných údajů skladatele.
Nový!!: Antonio Maria Bononcini a Basso continuo · Vidět víc »
Benátky
Rozdělení na čtvrti (''sestieri''): Cannaregio Castello Dorsoduro a Giudecca San Marco San Polo Santa Croce Benátky jsou hlavní město severoitalské oblasti Benátsko.
Nový!!: Antonio Maria Bononcini a Benátky · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Antonio Maria Bononcini a Berlín · Vidět víc »
Bologna
Bologna (emiliano-romagnolsky Bulåggna; česky Boloňa či zastarale Boloň) je hlavním městem regionu Emilia-Romagna a provincie Bologna v Itálii.
Nový!!: Antonio Maria Bononcini a Bologna · Vidět víc »
Domenico Gabrielli
Domenico Gabrielli (15. dubna 1651 nebo 19. října 1659, Bologna – 10. července 1690 tamtéž) byl italský barokní skladatel a virtuóz na violoncello.
Nový!!: Antonio Maria Bononcini a Domenico Gabrielli · Vidět víc »
Florencie
Florencie je metropole italského regionu Toskánsko, ležící na řece Arno.
Nový!!: Antonio Maria Bononcini a Florencie · Vidět víc »
Giovanni Bononcini
Giovanni Battista Bononcini (také Buononcini) (18. července 1670 Modena – 9. července 1747 Vídeň) byl italský barokní hudební skladatel, violoncellista, zpěvák a pedagog.
Nový!!: Antonio Maria Bononcini a Giovanni Bononcini · Vidět víc »
Giovanni Maria Bononcini
Giovanni Maria Bononcini (pokřtěn 23. září 1642 Montecorone, Modena – 18. listopadu 1678 Modena) byl italský houslista a hudební skladatel.
Nový!!: Antonio Maria Bononcini a Giovanni Maria Bononcini · Vidět víc »
Giovanni Paolo Colonna
Giovanni Paolo Colonna (16. června 1637, Bologna – 28. listopadu 1695, Bologna) byl italský varhaník, varhanář, hudební skladatel a pedagog.
Nový!!: Antonio Maria Bononcini a Giovanni Paolo Colonna · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Antonio Maria Bononcini a Itálie · Vidět víc »
Josef I. Habsburský
Josef I. (26. července 1678 Vídeň – 17. dubna 1711 Vídeň) byl římský císař, uherský a český král, předposlední člen dynastie Habsburků v mužské linii.
Nový!!: Antonio Maria Bononcini a Josef I. Habsburský · Vidět víc »
Karel VI.
Karel VI. (1. října 1685 Vídeň – 20. října 1740 tamtéž) byl nejmladší syn císaře Leopolda I. a jeho manželky Eleonory Falcko-Neuburské.
Nový!!: Antonio Maria Bononcini a Karel VI. · Vidět víc »
Leopold I.
Leopold I. (9. června 1640 Vídeň – 5. května 1705 Vídeň) původem z dynastie Habsburků, čtvrtý syn císaře a krále Ferdinanda III. a jeho první manželky Marie Anny Španělské.
Nový!!: Antonio Maria Bononcini a Leopold I. · Vidět víc »
Modena
Dóm s věží Ghirlandaia Modena (modenským nářečím Mòdna) je město ve severní Itálii, v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie.
Nový!!: Antonio Maria Bononcini a Modena · Vidět víc »
Neapol
Neapol, správní středisko metropolitního města Napoli (územně-správní celek srovnatelný s italskými provinciemi) a regionu Kampánie, je třetí největší město Itálie.
Nový!!: Antonio Maria Bononcini a Neapol · Vidět víc »
Reggio Emilia
Reggio Emilia je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie.
Nový!!: Antonio Maria Bononcini a Reggio Emilia · Vidět víc »
Rinaldo d'Este
Rinaldo d'Este (26. dubna 1655, Modena – 26. října 1737, Modena) byl od roku 1694 do své smrti vévodou z Modeny z rodu d'Este.
Nový!!: Antonio Maria Bononcini a Rinaldo d'Este · Vidět víc »
Stabat Mater
Ivreji: ukřižovaný Ježíš s Matkou stojící pod křížem. Kolem roku 1490. Stabat Mater, či Stabat Mater dolorosa (latinsky Stála Matka bolestná) je první verš ze středověkého církevního hymnu Stabat Mater, líčícího bolest Panny Marie pod Kristovým křížem.
Nový!!: Antonio Maria Bononcini a Stabat Mater · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Antonio Maria Bononcini a Vídeň · Vidět víc »
Viola da gamba
Viola da gamba (název odvozený z italského gamba – noha) je historický smyčcový nástroj, který se drží mezi koleny nebo na klíně, na rozdíl od violy da braccio, která se drží na rameni.
Nový!!: Antonio Maria Bononcini a Viola da gamba · Vidět víc »
Violoncello
Violoncello (hovorově cello) je strunný smyčcový nástroj se strunami laděnými v čistých kvintách: (C, G, d, a), tedy o oktávu níže než viola.
Nový!!: Antonio Maria Bononcini a Violoncello · Vidět víc »
1677
1677 (MDCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Antonio Maria Bononcini a 1677 · Vidět víc »
1726
1726 (MDCCXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Antonio Maria Bononcini a 1726 · Vidět víc »
18. červen
18.
Nový!!: Antonio Maria Bononcini a 18. červen · Vidět víc »
8. červenec
8.
Nový!!: Antonio Maria Bononcini a 8. červenec · Vidět víc »
