Rychlejší přístup než prohlížeči!
153 vztahy: Administrativní dělení Severní Makedonie, Albánština, Albánci, Albánie, Arumunština, Arumuni, Austrálie, Širok Sokak, Železniční trať Bitola–Ochrid, Železniční trať Veles–Kremenica, Černá Hora, Česko, Římská říše, Řecko, Řekové, Épinal, Baba (pohoří), Bar (Černá Hora), Bělehrad, Bitola (nádraží), Bosna a Hercegovina, Brutalismus v Jugoslávii, Bulharsko, Bursa, Byzantská říše, Církevní slovanština, Chorvatština, Chorvatsko, Cyrilice, Dům kultury (Bitola), Doba kamenná, Dragor, Evlija Čelebi, Florina, Francie, Gymnázium, Hnědé uhlí, Hodinová věž (Bitola), Holokaust, Ilindensko-preobraženské povstání, Islám, Jeni mešita (Bitola), Josip Broz Tito, Kaiserslautern, Kanada, Karolina Gočeva, Kliment Ochridský, Konzul, Korçë, Kosovo, ..., Kosovská osvobozenecká armáda, Kranj, Kremenčuk, Latinka, Maďarsko, Makedonština, Makedonci, Makedonská pravoslavná církev, Městský park (Bitola), Mešita Ajdar Kadi, Mešita Ishak Çelebi, Meteorologická stanice, Mezinárodní filmový festival bratrů Manakiových, Miljan Miljanić, Mustafa Kemal Atatürk, Německo, Nový Jižní Wales, Ochrid, Opština Bitola, Pelagonie, Pelagonský region, Pleven, Prilep, Prizren, První balkánská válka, První bulharská říše, První světová válka, Puškin (město), Pyrenejský poloostrov, Rakousko, Resen, Rijeka, Romové, Rumunsko, Rusko, Sandžak, Severní Makedonie, Skopje, Slabika, Slované, Slovinsko, Socialistická federativní republika Jugoslávie, Socialistická republika Makedonie, Soluň, Soluňská fronta, Spojené království, Spojené státy americké, Srbové, Srbsko, Statistické regiony v Severní Makedonii, Státy Dohody, Tetovo, Treblinka, Turci, Turecko, Ukrajina, Veles, Veles (město), Via Egnatia, Vlado Goreski, Západní Evropa, Zemun, Zoologická zahrada, 1048, 1080, 1382, 1383, 1662, 1830, 1851, 1863, 1870, 1888, 19. století, 1903, 1908, 1912, 1915, 1918, 1930, 1944, 1945, 1958, 1971, 1979, 1980, 1983, 1990, 1991, 1994, 1996, 20. století, 2000, 2001, 2002, 2006, 2007, 2012, 2014, 2021, 2023, 4. listopad, 814. Rozbalte index (103 více) »
Administrativní dělení Severní Makedonie
Opštiny v Severní Makedonii Opština je územně-správní jednotka nejvyšší úrovně v Severní Makedonii.
Nový!!: Bitola a Administrativní dělení Severní Makedonie · Vidět víc »
Albánština
Albánština (albánsky gjuha shqipe nebo shqip) je indoevropský jazyk, kterým mluví přes 6 milionů lidí v Albánii a Kosovu.
Nový!!: Bitola a Albánština · Vidět víc »
Albánci
Albánci (zastarale též Škipetaři nebo ojediněle Arnauti) jsou národ žijící v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Bitola a Albánci · Vidět víc »
Albánie
Albánie (nebo), plným názvem Albánská republika (albánsky) je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Bitola a Albánie · Vidět víc »
Arumunština
Arumunština (arumunsky limba armãneascã/vlãsheascã,, též známá v Srbsku jako cincarski jezik) je románský jazyk arumunského obyvatelstva, jímž se mluví v Severní Makedonii, Albánii a Řecku.
Nový!!: Bitola a Arumunština · Vidět víc »
Arumuni
Arumuni nebo Aromuni nebo Kucovlasi, případně Valaši (rumunsky mj. Armãnj, Makedonji-armanji) je etnická skupina Románů roztroušená v horských regionech Severní Makedonie, v jižní a střední Albánii, v severním Řecku, v jižním Bulharsku a rumunské Dobrudži.
Nový!!: Bitola a Arumuni · Vidět víc »
Austrálie
Austrálie, plným názvem Australské společenství (též Australský svaz), je federativní stát na jižní polokouli nacházející se na stejnojmenném kontinentu.
Nový!!: Bitola a Austrálie · Vidět víc »
Širok Sokak
Širok Sokak (makedonsky Широк Сокак, doslova široká ulice) je hlavní ulice v severomakedonském městě Bitola.
Nový!!: Bitola a Širok Sokak · Vidět víc »
Železniční trať Bitola–Ochrid
Železniční trať Bitola–Ochrid (makedonsky Железничка пруга Битола–Охрид) je název pro nikdy nerealizovanou železniční trať, která se měla nacházet v jižní části Severní Makedonie.
Nový!!: Bitola a Železniční trať Bitola–Ochrid · Vidět víc »
Železniční trať Veles–Kremenica
Bitole. Nádraží v Prilepu. Nádraží v Bogomile. Železniční trať Veles–Kremenica (makedonsky Железничка пруга Велес–Кременица) se nachází v centrální a jižní části Severní Makedonie.
Nový!!: Bitola a Železniční trať Veles–Kremenica · Vidět víc »
Černá Hora
Černá Hora (černohorsky Црна Гора/Crna Gora) je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Bitola a Černá Hora · Vidět víc »
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Nový!!: Bitola a Česko · Vidět víc »
Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.
Nový!!: Bitola a Římská říše · Vidět víc »
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Nový!!: Bitola a Řecko · Vidět víc »
Řekové
Řekové (Ἕλληνες) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.
Nový!!: Bitola a Řekové · Vidět víc »
Épinal
Épinal je město na východě Francie, prefektura departementu Vosges, v regionu Grand Est.
Nový!!: Bitola a Épinal · Vidět víc »
Baba (pohoří)
Baba (makedonsky Баба, resp. Баба планина) je pohoří se na jihu Severní Makedonie, při státní hranici s Řeckem.
Nový!!: Bitola a Baba (pohoří) · Vidět víc »
Bar (Černá Hora)
Bar (v srbské cyrilcii Бар, italsky Antivari, albánsky Tivari) je město na černohorském pobřeží Jaderského moře.
Nový!!: Bitola a Bar (Černá Hora) · Vidět víc »
Bělehrad
Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.
Nový!!: Bitola a Bělehrad · Vidět víc »
Bitola (nádraží)
Bitola je železniční stanice, která se nachází ve stejnojmenném městě.
Nový!!: Bitola a Bitola (nádraží) · Vidět víc »
Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.
Nový!!: Bitola a Bosna a Hercegovina · Vidět víc »
Brutalismus v Jugoslávii
Budova Hlavní pošty v makedonské metropoli Skopje, jedna z ukázkových budov, držících se idejí brutalismu Panelový dům Krstarica na okraji města Split, Chorvatsko. Brutalismus představuje jednu z etap v období rozvoje jugoslávské architektury.
Nový!!: Bitola a Brutalismus v Jugoslávii · Vidět víc »
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Bitola a Bulharsko · Vidět víc »
Bursa
Bursa je čtvrté nejlidnatější město v Turecku, s 1 431 172 obyvateli (podle sčítání v roce 2007) je hlavním městem stejnojmenné provincie.
Nový!!: Bitola a Bursa · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Bitola a Byzantská říše · Vidět víc »
Církevní slovanština
Církevní slovanština je liturgický a literární jazyk používaný slovanskými pravoslavnými a řeckokatolickými církvemi; zapisuje se cyrilicí.
Nový!!: Bitola a Církevní slovanština · Vidět víc »
Chorvatština
Chorvatština (1380 - 1400) Chorvatština je jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a početných komunitách v zahraničí.
Nový!!: Bitola a Chorvatština · Vidět víc »
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Nový!!: Bitola a Chorvatsko · Vidět víc »
Cyrilice
Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.
Nový!!: Bitola a Cyrilice · Vidět víc »
Dům kultury (Bitola)
Dům kultury (makedonsky Дом на култура) se nachází v severomakedonském městě Bitola, v ulici Širok Sokak v historickém centru města.
Nový!!: Bitola a Dům kultury (Bitola) · Vidět víc »
Doba kamenná
Doba kamenná (cca 3 miliony let př. n. l. – 4. tisíciletí př. n. l.) je jedno z období pravěku, při kterém lidé široce využívali kámen na výrobu nástrojů.
Nový!!: Bitola a Doba kamenná · Vidět víc »
Dragor
Dragor (v makedonské cyrilici Драгор) je malá řeka v jižní části Severní Makedonie.
Nový!!: Bitola a Dragor · Vidět víc »
Evlija Čelebi
Evlija Čelebi (osmanskou turečtinou Evliya Çelebi اوليا چلبى, či Derviş Mehmed Zilli; 25. března 1611 Istanbul – 1682 Káhira) byl osmanský cestovatel, který ve svých zápiscích (Seyhatname, cestopis) zaznamenal život v řadě zemí v polovině 17. století, a to jak některých částech Osmanské říše, tak i v krajích za jejími hranicemi (např. v Rusku).
Nový!!: Bitola a Evlija Čelebi · Vidět víc »
Florina
Florina řecky Φλώρινα, Лерин (Lerin), Follorina) je město v Řecku, v kraji Makedonie. Žije zde kolem 22 000 obyvatel. Městem protéká řeka Sakulevas.
Nový!!: Bitola a Florina · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Bitola a Francie · Vidět víc »
Gymnázium
Gymnázium poskytuje formální vzdělávání a je v České republice jedním ze tří hlavních druhů středních škol poskytujících všeobecné vzdělání zakončené maturitní zkouškou.
Nový!!: Bitola a Gymnázium · Vidět víc »
Hnědé uhlí
Hnědé uhlí z dolnolužického dolu Welzow-Süd Briketa hnědého uhlí pro vytápění domácností Lomu ČSA, Mostecko Hnědé uhlí je druh sedimentární horniny, která se řadí mezi uhlí.
Nový!!: Bitola a Hnědé uhlí · Vidět víc »
Hodinová věž (Bitola)
Hodinová věž je historická budova v severomakedonském městě Bitola a jedna z jejích nejvýznamnějších památek.
Nový!!: Bitola a Hodinová věž (Bitola) · Vidět víc »
Holokaust
druhé světové války Holokaust (případně holocaust – z anglického.
Nový!!: Bitola a Holokaust · Vidět víc »
Ilindensko-preobraženské povstání
Ilindenské povstání (Илинденско-Преображенско въстание, makedonsky Илинденско востание) bylo vzpourou bulharského obyvatelstva proti osmanské moci v Makedonii.
Nový!!: Bitola a Ilindensko-preobraženské povstání · Vidět víc »
Islám
směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.
Nový!!: Bitola a Islám · Vidět víc »
Jeni mešita (Bitola)
Jeni mešita, doslovně Nová mešita (z tureckého Yeni-nový) je historická mešita, která se nachází v centrální části severomakedonského města Bitola.
Nový!!: Bitola a Jeni mešita (Bitola) · Vidět víc »
Josip Broz Tito
Josip Broz Tito (cyrilicí: Јосип Броз Тито; vlastním jménem Josip Broz; 7. května 1892, KumrovecDatum 7. května 1892 bylo uvedeno v církevní matrice, v materiálech rakousko-uherské armády, do níž musel narukovat před první světovou válkou, je uvedeno datum 5. března 1892, spis u jugoslávské policie z meziválečného období hovoří o 12. březnu 1892, říšskoněmecké okupační orgány měly jako datum narození 7. březen 1892. V poválečné Jugoslávii se jeho narozeniny slavily 25. května (tzv. Den mládeže), což má patrně původ v omylu partyzánů, kteří jeho narozeniny v tento den poprvé slavili. – 4. května 1980, Lublaň) byl prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie, předseda Svazu komunistů Jugoslávie, maršál Jugoslávie a vrchní velitel ozbrojených sil SFRJ a vůdce jugoslávského protinacistického odboje za druhé světové války.
Nový!!: Bitola a Josip Broz Tito · Vidět víc »
Kaiserslautern
Kaiserslautern je německé průmyslové a univerzitní město na severozápadním okraji Falckého lesa na jihu spolkové země Porýní-Falc.
Nový!!: Bitola a Kaiserslautern · Vidět víc »
Kanada
Kanada (a, anglická výslovnost, francouzská výslovnost) je rozlohou druhá největší země světa (9,98 milionu kilometrů čtverečních), rozkládající se v severní části Severní Ameriky.
Nový!!: Bitola a Kanada · Vidět víc »
Karolina Gočeva
Karolina Gočeva (makedonsky Каролина Гочева karɔˈlina ˈɡɔtʃɛva; * 28. dubna 1980 Bitola, Jugoslávie, dnes Severní Makedonie) nebo jen Karolina makedonsky Каролина je severomakedonská zpěvačka.
Nový!!: Bitola a Karolina Gočeva · Vidět víc »
Kliment Ochridský
Svatý Kliment Ochridský, zvaný též Kliment Velický, Kliment Sloviensky či Kliment Bulharský, (cca 830 – 27. července 916 Ochrid) byl staroslověnsky píšící spisovatel a misionář působící na Velké Moravě a v Bulharsku, žák svatého Cyrila a svatého Metoděje.
Nový!!: Bitola a Kliment Ochridský · Vidět víc »
Konzul
Česká národní budova / Bohemian National Hall v New Yorku Český generální konzulát v Petrohradě nacistické okupace, na Malém náměstí v Praze, od roku 1946 konzula generálního (do února 1948, kdy Vladimír Jiří Rott musel emigrovat) Konzul je podle mezinárodního práva úředník, který zastupuje svou zem (vysílající stát) v jiné zemi (přijímající stát) v oblasti obchodu, hospodářství, vědecké spolupráce a dopravy a mimo to je pověřen vízovými, pasovými a přistěhovaleckými záležitostmi; na politickém poli nemá konzul žádnou pravomoc, není diplomatem.
Nový!!: Bitola a Konzul · Vidět víc »
Korçë
Korçë (albánsky: Korçë nebo Korça, do slovanských jazyků přepisováno například jako Korča) je nejvýznamnější město v okrese Korçë v jihovýchodní Albánii, 181 km od Tirany, v širokém horském údolí mezi dvěma hřebeny.
Nový!!: Bitola a Korçë · Vidět víc »
Kosovo
Kosovohttp://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/kosovo/index.html Oficiální název státu dle Ministerstva zahraničí, plným názvem Kosovská republika, je částečně uznaný stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Bitola a Kosovo · Vidět víc »
Kosovská osvobozenecká armáda
Členové Kosovské osvobozenecké armády Kosovská osvobozenecká armáda (albánsky: Ushtria Çlirimtare e Kosovës, UÇK) byla separatistická paramilitantní organizace kosovských Albánců, jejímž cílem byla nezávislost Kosova na Srbsku.
Nový!!: Bitola a Kosovská osvobozenecká armáda · Vidět víc »
Kranj
Kranj (česky též Kraň) je čtvrté největší město a územně-správní jednotka (občina) ve Slovinsku v historické zemi Kraňsku, jehož metropolí původně bylo, než se jí stala Lublaň.
Nový!!: Bitola a Kranj · Vidět víc »
Kremenčuk
Kremenčuk je město na střední Ukrajině.
Nový!!: Bitola a Kremenčuk · Vidět víc »
Latinka
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.
Nový!!: Bitola a Latinka · Vidět víc »
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Nový!!: Bitola a Maďarsko · Vidět víc »
Makedonština
Makedonština je jihoslovanský jazyk zapisovaný upravenou cyrilicí.
Nový!!: Bitola a Makedonština · Vidět víc »
Makedonci
Makedonci (také makedonští Slované, Slavomakedonci) jsou jihoslovanský národ, představující 64,18 % obyvatelstva Severní Makedonie (1 300 000), menšiny žijí v Srbsku, Černé Hoře, Albánii aj., celkem 1 700 000.
Nový!!: Bitola a Makedonci · Vidět víc »
Makedonská pravoslavná církev
Makedonská pravoslavná církev (makedonsky Македонска православна црква / Makedonska pravoslavna crkva) je pravoslavná církev s působností na území Severní Makedonie.
Nový!!: Bitola a Makedonská pravoslavná církev · Vidět víc »
Městský park (Bitola)
Městský park v Bitole se nachází v jižní části města, mezi železniční stanicí a Bílými kasárnami.
Nový!!: Bitola a Městský park (Bitola) · Vidět víc »
Mešita Ajdar Kadi
Mešita Ajdar Kadi (makedonsky Ајдар-кади џамија, turecky Gazi Haydar Kadi Cami) se nachází v severomakedonském městě Bitola.
Nový!!: Bitola a Mešita Ajdar Kadi · Vidět víc »
Mešita Ishak Çelebi
Mešita Ishak Çelebi je největší mešita ve městě Bitola v Severní Makedonii.
Nový!!: Bitola a Mešita Ishak Çelebi · Vidět víc »
Meteorologická stanice
nedostupné.
Nový!!: Bitola a Meteorologická stanice · Vidět víc »
Mezinárodní filmový festival bratrů Manakiových
Mezinárodní filmový festival "Bratrů Manakiových" (známý také pod kratším názvem Filmový festival Manaki makedonsky Интернационалниот фестивал на филмска камера "Браќа Манаки"; ИФФК Браќа Манаки) je každoroční mezinárodní severomakedonský filmový festival organizovaný od roku 1979 Makedonskou filmovou profesionální asociací (MFPA).
Nový!!: Bitola a Mezinárodní filmový festival bratrů Manakiových · Vidět víc »
Miljan Miljanić
Miljan Miljanić (srbskou cyrilicí: Миљан Миљанић; 4. května 1930 Bitola – 13. ledna 2012 Bělehrad) byl severomakedonský fotbalový trenér srbské národnosti.
Nový!!: Bitola a Miljan Miljanić · Vidět víc »
Mustafa Kemal Atatürk
Mustafa Kemal Atatürk, později znám jako Gazi Mustafa Kemal Paša, Kemal Atatürk a Kamâl Atatürk, (1881, Soluň – 10. listopadu 1938, Istanbul) byl turecký vojevůdce a státník, zakladatel a první prezident Turecké republiky (1923).
Nový!!: Bitola a Mustafa Kemal Atatürk · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Bitola a Německo · Vidět víc »
Nový Jižní Wales
Nový Jižní Wales (anglicky New South Wales) je australský spolkový stát rozkládající se na východě Austrálie.
Nový!!: Bitola a Nový Jižní Wales · Vidět víc »
Ochrid
Ochrid je město v jihozápadní části Severní Makedonie, u severovýchodního břehu stejnojmenného jezera (Ochridské jezero), v blízkosti hranice s Albánií.
Nový!!: Bitola a Ochrid · Vidět víc »
Opština Bitola
Bitola (makedonsky: Битола) je opština v jižní části Severní Makedonie.
Nový!!: Bitola a Opština Bitola · Vidět víc »
Pelagonie
Pelagonie (Πελαγονία, Пелагонија) nebo také Prilepsko-Bitoljsko-Lerinsko pole je historický a geografický region na Balkánském poloostrově, rozdělený mezi Severní Makedonii a Řecko.
Nový!!: Bitola a Pelagonie · Vidět víc »
Pelagonský region
Pelagonský region je jedním z osmi statistických regionů v Severní Makedonii.
Nový!!: Bitola a Pelagonský region · Vidět víc »
Pleven
Pleven (předreformním pravopisem,, česky též Plevno) je sedmé nejlidnatější město Bulharska a má obyvatel.
Nový!!: Bitola a Pleven · Vidět víc »
Prilep
Prilep (arumunsky Parleap) je město v Severní Makedonii, 128 km jižně od Skopje a 44 km od Bitoly.
Nový!!: Bitola a Prilep · Vidět víc »
Prizren
Prizren (v srbské cyrilici Призрен, albánsky Prizreni) je město v jižní části Kosova, v podhůří pohoří Šar.
Nový!!: Bitola a Prizren · Vidět víc »
První balkánská válka
První balkánská válka (říjen 1912 – květen 1913) byla jednou z balkánských válek, která vypukla 8. října 1912.
Nový!!: Bitola a První balkánská válka · Vidět víc »
První bulharská říše
První bulharská říše (bulharsky Първа българска държава; Parva balgarska daržava, staroslověnsky ц︢рьство бл︢гарское; ts'rstvo bl'garskoe)Rychlík, str.
Nový!!: Bitola a První bulharská říše · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Bitola a První světová válka · Vidět víc »
Puškin (město)
Puškin (do roku 1917 Carskoje Selo (Ца́рское Село́), 1917–1918 Soldatskoje Selo (Солда́тское Село́), 1918–1937 Dětskoje Selo (Де́тское Село́)) je město v severozápadním Rusku, spadající administrativně pod Petrohrad, od jehož centra je vzdáleno asi 25 km jižním směrem.
Nový!!: Bitola a Puškin (město) · Vidět víc »
Pyrenejský poloostrov
Pyrenejský poloostrov nebo též Iberský poloostrov (španělsky) se nachází na jihozápadě Evropy.
Nový!!: Bitola a Pyrenejský poloostrov · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Bitola a Rakousko · Vidět víc »
Resen
Resen je městečko na jihozápadě Severní Makedonie, centrum opštiny Resen.
Nový!!: Bitola a Resen · Vidět víc »
Rijeka
Rijeka (dříve) je přístavní město v severním Chorvatsku.
Nový!!: Bitola a Rijeka · Vidět víc »
Romové
Romové jsou etnikum, jehož kořeny sahají do středověké Indie ke kastě nedotknutelných.
Nový!!: Bitola a Romové · Vidět víc »
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Nový!!: Bitola a Rumunsko · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Bitola a Rusko · Vidět víc »
Sandžak
Oblast Sandžaku Sandžak (v srbské cyrilici Санџак) je geografické a historické území na Balkáně v současnosti rozdělené mezi Srbsko a Černou Horu.
Nový!!: Bitola a Sandžak · Vidět víc »
Severní Makedonie
Severní Makedonie, plným názvem Republika Severní Makedonie, je vnitrozemský stát na Balkánském poloostrově.
Nový!!: Bitola a Severní Makedonie · Vidět víc »
Skopje
Skopje je hlavní a největší město Severní Makedonie.
Nový!!: Bitola a Skopje · Vidět víc »
Slabika
Slabika je označována jako nejmenší přirozená jednotka řeči.
Nový!!: Bitola a Slabika · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Bitola a Slované · Vidět víc »
Slovinsko
Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.
Nový!!: Bitola a Slovinsko · Vidět víc »
Socialistická federativní republika Jugoslávie
Socialistická federativní republika Jugoslávie (zkratkou SFRJ), běžně označovaná jako SFR Jugoslávie nebo jednoduše Jugoslávie, byl federativní mnohonárodní stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Bitola a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Vidět víc »
Socialistická republika Makedonie
Socialistická republika Makedonie (zkráceně SR Makedonie; makedonsky Социјалистичка Република Македонија, СР Македонија) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie.
Nový!!: Bitola a Socialistická republika Makedonie · Vidět víc »
Soluň
Soluň (Tesalonika,, přepisováno jako Thessaloniki, někdy též Saloniki z tureckého Selânik) je neoficiální metropolí řecké Makedonie, správní středisko oblasti Střední Makedonie a prefektury Soluň.
Nový!!: Bitola a Soluň · Vidět víc »
Soluňská fronta
Soluňská či Makedonská fronta je termín, kterým se označuje oblast bojů na Balkáně během první světové války.
Nový!!: Bitola a Soluňská fronta · Vidět víc »
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Nový!!: Bitola a Spojené království · Vidět víc »
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nový!!: Bitola a Spojené státy americké · Vidět víc »
Srbové
Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).
Nový!!: Bitola a Srbové · Vidět víc »
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Bitola a Srbsko · Vidět víc »
Statistické regiony v Severní Makedonii
Statistické regiony v Severní Makedonii Statistické regiony v Severní Makedonii jsou nejvyšší úrovní administrativního rozdělení Severní Makedonie.
Nový!!: Bitola a Statistické regiony v Severní Makedonii · Vidět víc »
Státy Dohody
Státy Dohody v roce 1915. Státy Dohody jsou označeny zeleně a Centrální mocnosti jsou červeně. Státy Dohody byly koalicí válčící proti Centrálním mocnostem během první světové války.
Nový!!: Bitola a Státy Dohody · Vidět víc »
Tetovo
Tetovo je páté největší město v Severní Makedonii.
Nový!!: Bitola a Tetovo · Vidět víc »
Treblinka
Treblinka je osada, která leží na břehu řeky Západní Bug v Mazovském vojvodství ve východním Polsku, asi 100 km severovýchodně od Varšavy.
Nový!!: Bitola a Treblinka · Vidět víc »
Turci
Turci (turecky Türk, pl. Türkler) jsou turkická etnická skupina, která žije převážně v Turecku a bývalých územích Osmanské říše jako např. na Balkánském poloostrově (více než 1 milion), na Kypru, v Gruzii, Řecku, Iráku a Sýrii. Velké turecké komunity, v důsledku migrace, existují také v západní Evropě (zejména v Německu – kam v padesátých letech 20. století mohutně emigrovali). Většina Turků je sunnitského vyznání islámu. Osmani jsou Turci, kteří útočili na Evropu od 14. do 17. století. (Viz Osmanská říše).
Nový!!: Bitola a Turci · Vidět víc »
Turecko
Turecko, plným názvem Turecká republika, je transkontinentální stát ležící z větší části v Asii, na poloostrově Malá Asie, a z menší části v Evropě, na Balkánském poloostrově.
Nový!!: Bitola a Turecko · Vidět víc »
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Nový!!: Bitola a Ukrajina · Vidět víc »
Veles
Andreje Šiškina Veles či Volos je slovanský bůh s širokým okruhem působnosti.
Nový!!: Bitola a Veles · Vidět víc »
Veles (město)
Veles (makedonsky a v dalších jihoslovanských jazycích Велес / Veles) je město a sídlo opštiny v Severní Makedonii.
Nový!!: Bitola a Veles (město) · Vidět víc »
Via Egnatia
Trasa silnice Via Egnatia (řecky: Εγνατία Οδός) byla starověká římská silnice vybudovaná ve 2. století př. n. l. Procházela římskými provinciemi Illyria, Macedonia a Thracia na území dnešních států Albánie, Severní Makedonie, Řecka a evropské části Turecka.
Nový!!: Bitola a Via Egnatia · Vidět víc »
Vlado Goreski
Vlado Goreski (* 21. dubna 1958 Bitola) je makedonský a slovinsky grafik, scénograf a návrhář divadelních plakátů.
Nový!!: Bitola a Vlado Goreski · Vidět víc »
Západní Evropa
Návrh Stálého výboru pro zeměpisná jména na vymezení západní Evropy Západní Evropa je region prostírající se v západní části Evropy.
Nový!!: Bitola a Západní Evropa · Vidět víc »
Zemun
Zemun (srbskou cyrilicí Земун) je jednou z městských částí Bělehradu, hlavního města Srbska.
Nový!!: Bitola a Zemun · Vidět víc »
Zoologická zahrada
zoo v newyorském Bronxu Zoologická zahrada (zkráceně zoo) je ochranářské, zábavní, vědecké, rekreační a osvětové zařízení určené k chovu zvířat, zvláště ohrožených druhů, pokud možno v podmínkách co nejbližších přirozenému životu druhu v přírodě, přičemž žádný z výše jmenovaných významů není prioritní, ale naopak spolu vzájemně úzce souvisí.
Nový!!: Bitola a Zoologická zahrada · Vidět víc »
1048
Bez popisu.
Nový!!: Bitola a 1048 · Vidět víc »
1080
Bez popisu.
Nový!!: Bitola a 1080 · Vidět víc »
1382
Rok 1382 (MCCCLXXXII) byl nepřestupný rok, který dle juliánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Bitola a 1382 · Vidět víc »
1383
Země Koruny české.
Nový!!: Bitola a 1383 · Vidět víc »
1662
1662 (MDCLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Bitola a 1662 · Vidět víc »
1830
1830 (MDCCCXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Bitola a 1830 · Vidět víc »
1851
1851 (MDCCCLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Bitola a 1851 · Vidět víc »
1863
1863 (MDCCCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Bitola a 1863 · Vidět víc »
1870
1870 (MDCCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Bitola a 1870 · Vidět víc »
1888
1888 (MDCCCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Bitola a 1888 · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Bitola a 19. století · Vidět víc »
1903
1903 (MCMIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Bitola a 1903 · Vidět víc »
1908
1908 (MCMVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Bitola a 1908 · Vidět víc »
1912
1912 (MCMXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Bitola a 1912 · Vidět víc »
1915
1915 (MCMXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Bitola a 1915 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Bitola a 1918 · Vidět víc »
1930
1930 (MCMXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Bitola a 1930 · Vidět víc »
1944
1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Bitola a 1944 · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Bitola a 1945 · Vidět víc »
1958
1958 (MCMLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Bitola a 1958 · Vidět víc »
1971
1971 (MCMLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Bitola a 1971 · Vidět víc »
1979
1979 (MCMLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Bitola a 1979 · Vidět víc »
1980
1980 (MCMLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Bitola a 1980 · Vidět víc »
1983
1983 (MCMLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Bitola a 1983 · Vidět víc »
1990
1990 (MCMXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Bitola a 1990 · Vidět víc »
1991
1991 (MCMXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Bitola a 1991 · Vidět víc »
1994
1994 (MCMXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Bitola a 1994 · Vidět víc »
1996
1996 (MCMXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Bitola a 1996 · Vidět víc »
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Nový!!: Bitola a 20. století · Vidět víc »
2000
Rok 2000 (MM) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna, skončil v neděli 31. prosince a byl přestupný.
Nový!!: Bitola a 2000 · Vidět víc »
2001
Rok 2001 (MMI) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Nový!!: Bitola a 2001 · Vidět víc »
2002
Rok 2002 (MMII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Nový!!: Bitola a 2002 · Vidět víc »
2006
Rok 2006 (MMVI) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Nový!!: Bitola a 2006 · Vidět víc »
2007
Rok 2007 (MMVII) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Nový!!: Bitola a 2007 · Vidět víc »
2012
Rok 2012 (MMXII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Nový!!: Bitola a 2012 · Vidět víc »
2014
2014 (MMXIV) byl rok, který v souladu s gregoriánským kalendářem začal ve středu 1. ledna 2014 a skončil ve středu 31. prosince 2014.
Nový!!: Bitola a 2014 · Vidět víc »
2021
Rok 2021 (MMXXI) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1. ledna a skončil v pátek 31. prosince.
Nový!!: Bitola a 2021 · Vidět víc »
2023
Rok 2023 (MMXXIII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1. ledna a skončí v neděli 31. prosince.
Nový!!: Bitola a 2023 · Vidět víc »
4. listopad
4.
Nový!!: Bitola a 4. listopad · Vidět víc »
814
Bez popisu.
Nový!!: Bitola a 814 · Vidět víc »
