Rychlejší přístup než prohlížeči!
86 vztahy: Andrija Mohorovičić, Ante Pavelić, Ante Starčević, Argentina, Únor 1948, August Šenoa, Austrálie, Černohorci, Česko, Římskokatolická církev, Bílé Chorvatsko, Břeclav, Bosňáci, Bosna a Hercegovina, Charvátská země, Chile, Chorvatština, Chorvatská menšina na Slovensku, Chorvatsko, Dějiny Chorvatska, Dražen Petrović, Dráva, Dubravka Ugrešićová, Faust Vrančić, Francesco Patrizi, Franjo Tuđman, Giulio Clovio, Goran Ivanišević, Goran Višnjić, Hunové, Huzová, Indoevropské jazyky, Ivan Gundulić, Ivan Illich, Ivan Mažuranić, Ivan Meštrović, Ivan Ribar, Ivan Zajc, Ivana Brlićová-Mažuranićová, Ivano Balić, Ivo Andrić, Jaderské moře, Janica Kostelićová, Janus Pannonius, Jeseníky, Jižní Slované, Jihovýchodní Evropa, Jizera (řeka), Josip Broz Tito, Josip Jelačić, ..., Josip Juraj Strossmayer, Kanada, Křesťanství, Kosmas, Latinka, Leopold Ružička, Maďarsko, Maksim Mrvica, Marko Marulić, Mikuláš Šubič Zrinský, Mikuláš Zrinský, Milčané, Mira Furlanová, Miroslav Krleža, Moravští Chorvati, Národ, Německo, Největší Chorvat, Pšované, Razlogovci, Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství, Ruđer Bošković, Rudolf Steiner, Sáva, Slované, Slovinci, Spojené státy americké, Srbové, Srbsko, Střední Evropa, Svetozar Boroëvić von Bojna, Tin Ujević, Vladimir Nazor, Vladimir Prelog, Vojvodina, 6. století. Rozbalte index (36 více) »
Andrija Mohorovičić
Andrija Mohorovičić (23. ledna 1857 – 18. prosince 1936 Záhřeb) byl chorvatský seismolog a meteorolog, známý především jako objevitel tzv.
Nový!!: Chorvati a Andrija Mohorovičić · Vidět víc »
Ante Pavelić
Pavelić se zotavuje v argentinské nemocnici z atentátu v roce 1957 Ante Pavelić (14. července 1889 – 28. prosince 1959) byl chorvatský nacionalista a politik, spoluzakladatel a vůdce organizace Ustaša.
Nový!!: Chorvati a Ante Pavelić · Vidět víc »
Ante Starčević
Ante Starčević (23. května 1823, Veliki Žitnik, Gospić, – 28. února 1896, Záhřeb) byl chorvatský politik, publicista a spisovatel.
Nový!!: Chorvati a Ante Starčević · Vidět víc »
Argentina
Argentina, plným názvem Argentinská republika, je stát ležící na jihu Jižní Ameriky s 4984 km dlouhým pobřežím Atlantiku.
Nový!!: Chorvati a Argentina · Vidět víc »
Únor 1948
Únor 1948 (též únorový puč, v komunistické terminologii a historiografii Vítězný únor či jen Únor) je pojmenování komunistického státního převratu v Československu, který proběhl mezi 17. a 25. únorem 1948.
Nový!!: Chorvati a Únor 1948 · Vidět víc »
August Šenoa
August Ivan Nepomuk Eduard Šenoa (14. listopadu 1838 Záhřeb – 13. prosince 1881 tamtéž) byl chorvatský spisovatel slovenského a sudetoněmeckého původu, básník, kritik a fejetonista.
Nový!!: Chorvati a August Šenoa · Vidět víc »
Austrálie
Austrálie, plným názvem Australské společenství (též Australský svaz), je federativní stát na jižní polokouli nacházející se na stejnojmenném kontinentu.
Nový!!: Chorvati a Austrálie · Vidět víc »
Černohorci
Černohorci (černohorsky Црногорци/Crnogorci) jsou jihoslovanský národ, žijící především v Černé Hoře na pobřeží Jaderského moře.
Nový!!: Chorvati a Černohorci · Vidět víc »
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Nový!!: Chorvati a Česko · Vidět víc »
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Nový!!: Chorvati a Římskokatolická církev · Vidět víc »
Bílé Chorvatsko
#PŘESMĚRUJ Charvátská země.
Nový!!: Chorvati a Bílé Chorvatsko · Vidět víc »
Břeclav
Břeclav (do roku 1925 a v místním nářečí Břeclava) je město ve stejnojmenném okrese v Jihomoravském kraji na řece Dyji, asi 50 km jihovýchodně od Brna, na hranici s Rakouskem a poblíž hranice se Slovenskem.
Nový!!: Chorvati a Břeclav · Vidět víc »
Bosňáci
Bosňáci (bosensky Bošnjaci, Бошњаци) jsou jihoslovanský národ s islámskou tradicí, který obývá především Bosnu a Hercegovinu a území kolokviálně nazývané Sandžak.
Nový!!: Chorvati a Bosňáci · Vidět víc »
Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.
Nový!!: Chorvati a Bosna a Hercegovina · Vidět víc »
Charvátská země
Charvátská země neboli Bílé Charvátsko (chorvatsky Bijela Hrvatska, též Velika Hrvatska) je jméno pro území patrně slovanského kmene Bílých Chorvatů (Pracharvatů), které sahalo od Ostravy po Lvov a i až po Kyjevskou Rus.
Nový!!: Chorvati a Charvátská země · Vidět víc »
Chile
Chile, plným názvem Chilská republika, je přímořský stát ležící v jihozápadní části Jižní Ameriky při pobřeží Tichého oceánu.
Nový!!: Chorvati a Chile · Vidět víc »
Chorvatština
Chorvatština (1380 - 1400) Chorvatština je jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a početných komunitách v zahraničí.
Nový!!: Chorvati a Chorvatština · Vidět víc »
Chorvatská menšina na Slovensku
Bratislavského předmostí) Chorvatská národnostní menšina na Slovensku je označení obyvatel Slovenska, kteří se hlásí k chorvatské národnosti.
Nový!!: Chorvati a Chorvatská menšina na Slovensku · Vidět víc »
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Nový!!: Chorvati a Chorvatsko · Vidět víc »
Dějiny Chorvatska
V době Římské říše tvořily území dnešního Chorvatska dvě římské provincie, Panonie a Dalmácie.
Nový!!: Chorvati a Dějiny Chorvatska · Vidět víc »
Dražen Petrović
Hrob Dražena Petroviće na hřbitově Mirogoj u Záhřebu Dražen Petrović (22. října 1964 – 7. června 1993) byl jugoslávský a chorvatský profesionální basketbalista.
Nový!!: Chorvati a Dražen Petrović · Vidět víc »
Dráva
Dráva je řeka v Evropě, pravý přítok Dunaje.
Nový!!: Chorvati a Dráva · Vidět víc »
Dubravka Ugrešićová
Dubravka Ugrešićová (27. března 1949 Kutina – 17. března 2023 Amsterdam) byla chorvatská spisovatelka feministicko-liberální orientace žijící v nizozemském Amsterdamu.
Nový!!: Chorvati a Dubravka Ugrešićová · Vidět víc »
Faust Vrančić
Vyobrazení prvního vyzkoušeného padáku v knize ''Machinae Novae'' Faust Vrančić, italsky Fausto Veranzio (asi 1551, Šibenik – 17. leden 1617, Benátky) byl renesanční učenec narozený na území dnešního Chorvatska (tehdy Benátské republiky).
Nový!!: Chorvati a Faust Vrančić · Vidět víc »
Francesco Patrizi
Francesco Patrizi/ Frane Petrić (25. dubna 1529 Cherso – 6. února 1597) byl chorvatský filozof působící v Itálii, žijící v 16. století, který se hlásil k platonismu.
Nový!!: Chorvati a Francesco Patrizi · Vidět víc »
Franjo Tuđman
Franjo Tuđman (též psáno Tudjman, vyslovováno; 14. května 1922 Veliko Trgovišće – 10. prosince 1999 Záhřeb) byl chorvatský politik, první prezident nezávislého Chorvatska a prominentní člen (zakladatel) strany HDZ, historik a jugoslávský generál.
Nový!!: Chorvati a Franjo Tuđman · Vidět víc »
Giulio Clovio
Giulio Clovio, (Julije Klović (1498, Grižane – 5. leden 1578, Řím) byl italský malíř miniatur a iluminátor rukopisů, narozený na území dnešního Chorvatska (tehdy Uherska), asi 30 km jihovýchodně od Rijeky.
Nový!!: Chorvati a Giulio Clovio · Vidět víc »
Goran Ivanišević
Goran Šimun Ivanišević (* 13. září 1971) je bývalý chorvatský a do roku 1991 jugoslávský profesionální tenista, dvojnásobný bronzový olympijský medailista, wimbledonský vítěz z roku 2001, jediný tenista v historii turnaje, jenž triumfoval jako hráč startující na divokou kartu.
Nový!!: Chorvati a Goran Ivanišević · Vidět víc »
Goran Višnjić
Goran Višnjić (* 9. září 1972 Šibenik) je chorvatský herec.
Nový!!: Chorvati a Goran Višnjić · Vidět víc »
Hunové
Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě.
Nový!!: Chorvati a Hunové · Vidět víc »
Huzová
Obec Huzová (1869 Německá Husová, 1880–1910 Německá Huzová, 1921–1951 Německá Húzová; německy Deutsch Hause) se nachází v okrese Olomouc v Olomouckém kraji.
Nový!!: Chorvati a Huzová · Vidět víc »
Indoevropské jazyky
Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.
Nový!!: Chorvati a Indoevropské jazyky · Vidět víc »
Ivan Gundulić
Ivan Dživo Franov Gundulić (Giovanni Francesco Gondola; 8. ledna 1589 Dubrovník – 8. prosince 1638 Dubrovník) je jedním z nejslavnějších chorvatských barokních básníků.
Nový!!: Chorvati a Ivan Gundulić · Vidět víc »
Ivan Illich
Ivan Illich (4. září 1926 – 2. prosince 2002) byl rakouský filozof, teolog a sociální teoretik anarchisticko-katolické orientace známý svou kritikou západní civilizace a technologického pokroku.
Nový!!: Chorvati a Ivan Illich · Vidět víc »
Ivan Mažuranić
Ivan Mažuranić (11. srpna 1814, Novi Vinodolski – 4. srpna 1890, Záhřeb) byl chorvatský básník, jazykovědec a politik, pravděpodobně nejvýznamnější osobnost chorvatského kulturního života 19. století.
Nový!!: Chorvati a Ivan Mažuranić · Vidět víc »
Ivan Meštrović
Ivan Meštrović roz.
Nový!!: Chorvati a Ivan Meštrović · Vidět víc »
Ivan Ribar
Ivan Ribar (vlevo) s Josipem Brozem Titem (vpravo) v legendární bitvě na Sutjesce Ivan Ribar (21. ledna 1881, Karlovac, Rakousko-Uhersko – 2. února 1968, Záhřeb, SFRJ) byl jugoslávský politik chorvatské národnosti, spolubojovník Josipa Broze Tita v partyzánské válce za osvobození Jugoslávie od fašismu.
Nový!!: Chorvati a Ivan Ribar · Vidět víc »
Ivan Zajc
Ivan Zajc (3. srpna 1832, Rijeka - 16. prosince 1914, Záhřeb) byl chorvatský hudební skladatel, zakladatel chorvatské vážné hudby a opery, autor chorvatské národní opery Nikola Šubić Zrinjski.
Nový!!: Chorvati a Ivan Zajc · Vidět víc »
Ivana Brlićová-Mažuranićová
Ivana Brlićová-Mažuranićová (18. duben 1874, Ogulin – 21. září 1938, Záhřeb) byla chorvatská spisovatelka literatury pro děti narozená na území někdejšího Rakousko-Uherska.
Nový!!: Chorvati a Ivana Brlićová-Mažuranićová · Vidět víc »
Ivano Balić
Ivano Balić (* 1. dubna 1979, Split) je bývalý chorvatský házenkář.
Nový!!: Chorvati a Ivano Balić · Vidět víc »
Ivo Andrić
Socha Iva Andriće v Bělehradě Ivo Andrić (cyrilicí Иво Андрић narozen jako Ivan Andrić, 9. října 1892 Dolac u Travniku, Bosna a Hercegovina – 13. března 1975 Bělehrad, SFRJ) byl jugoslávskýAčkoli byl původem Chorvat, po přestěhování do Bělehradu se Andrić identifikoval jako Srb.
Nový!!: Chorvati a Ivo Andrić · Vidět víc »
Jaderské moře
Jaderské či Jadranské moře neboli poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické mořehttp://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej.
Nový!!: Chorvati a Jaderské moře · Vidět víc »
Janica Kostelićová
Janica Kostelićová (* 5. ledna 1982 Záhřeb) je bývalá chorvatská lyžařka, čtyřnásobná olympijská vítězka a pětinásobná mistryně světa v alpském lyžování, sestra lyžaře Ivicy Kosteliće.
Nový!!: Chorvati a Janica Kostelićová · Vidět víc »
Janus Pannonius
Janus Pannonius někdy také Jan z Čazmy (maďarsky János Csezmicei nebo Kesencei, chorvatsky Ivan Česmički; 29. srpna 1434, Čazma – 27. března 1472, Medvedgrad) byl uherský humanista, básník, diplomat a biskup v Pécsi (Pětikostelí).
Nový!!: Chorvati a Janus Pannonius · Vidět víc »
Jeseníky
Jeseníky mohou znamenat.
Nový!!: Chorvati a Jeseníky · Vidět víc »
Jižní Slované
Země obývané jižními Slovany Jižní Slované je jižní větev Slovanů hovořící jihoslovanskými jazyky.
Nový!!: Chorvati a Jižní Slované · Vidět víc »
Jihovýchodní Evropa
Jihovýchodní Evropa Jihovýchodní Evropa Státy jihovýchodní Evropy v širším a užším pojetí Jihovýchodní Evropa je část Evropy na jihovýchodě kontinentu, která zahrnuje zejména území Balkánského poloostrova.
Nový!!: Chorvati a Jihovýchodní Evropa · Vidět víc »
Jizera (řeka)
Rašeliniště Jizery (největší rašeliniště v České republice) Jizera je řeka v České republice a největší tok na území Libereckého kraje.
Nový!!: Chorvati a Jizera (řeka) · Vidět víc »
Josip Broz Tito
Josip Broz Tito (cyrilicí: Јосип Броз Тито; vlastním jménem Josip Broz; 7. května 1892, KumrovecDatum 7. května 1892 bylo uvedeno v církevní matrice, v materiálech rakousko-uherské armády, do níž musel narukovat před první světovou válkou, je uvedeno datum 5. března 1892, spis u jugoslávské policie z meziválečného období hovoří o 12. březnu 1892, říšskoněmecké okupační orgány měly jako datum narození 7. březen 1892. V poválečné Jugoslávii se jeho narozeniny slavily 25. května (tzv. Den mládeže), což má patrně původ v omylu partyzánů, kteří jeho narozeniny v tento den poprvé slavili. – 4. května 1980, Lublaň) byl prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie, předseda Svazu komunistů Jugoslávie, maršál Jugoslávie a vrchní velitel ozbrojených sil SFRJ a vůdce jugoslávského protinacistického odboje za druhé světové války.
Nový!!: Chorvati a Josip Broz Tito · Vidět víc »
Josip Jelačić
Josip hrabě Jelačić z Bužimi (chorvatsky Josip gróf Jelačić Bužimski, 16. října 1801, Petrovaradín – 20. května 1859, Záhřeb), často označovaný jen jako bán Jelačić, byl chorvatský generál a bán v letech 1848–1859.
Nový!!: Chorvati a Josip Jelačić · Vidět víc »
Josip Juraj Strossmayer
Josip Juraj Strossmayer (4. února 1815 Osijek, Slavonie – 8. dubna 1905, Đakovo) byl chorvatský teolog, spisovatel, národopisec, vlastenecký pracovník a politik.
Nový!!: Chorvati a Josip Juraj Strossmayer · Vidět víc »
Kanada
Kanada (a, anglická výslovnost, francouzská výslovnost) je rozlohou druhá největší země světa (9,98 milionu kilometrů čtverečních), rozkládající se v severní části Severní Ameriky.
Nový!!: Chorvati a Kanada · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Chorvati a Křesťanství · Vidět víc »
Kosmas
Kosmas (asi 1045 – 21. října 1125) byl první známý český kronikář, autor Kroniky české (Chronica Boemorum, běžně Kosmova kronika) a v letech 1120 až 1125 děkanem pražské kapituly při sv. Vítu.
Nový!!: Chorvati a Kosmas · Vidět víc »
Latinka
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.
Nový!!: Chorvati a Latinka · Vidět víc »
Leopold Ružička
Leopold Ružička (Lavoslav Stjepan Ružička; 13. září 1887, Vukovar, Rakousko-Uhersko – 26. září 1976, Mammern, Švýcarsko) byl chorvatsko-švýcarský chemik a vysokoškolský pedagog.
Nový!!: Chorvati a Leopold Ružička · Vidět víc »
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Nový!!: Chorvati a Maďarsko · Vidět víc »
Maksim Mrvica
Maksim Mrvica (* 3. květen 1975, Šibenik) je chorvatský klasický a crossoverový klavírista.
Nový!!: Chorvati a Maksim Mrvica · Vidět víc »
Marko Marulić
Marko Marulić (18. srpna 1450, Split – 5. ledna 1524 tamtéž) byl spisovatel chorvatského humanismu původem ze Splitu (díky tomu získal také přídomek Splićanin).
Nový!!: Chorvati a Marko Marulić · Vidět víc »
Mikuláš Šubič Zrinský
Mikuláš Šubič Zrinský či Mikuláš Zrinský ze Serynu (chorvatsky Nikola Šubić Zrinski, maďarsky: Zrínyi Miklós; asi 1508, Zrin – 7. září 1566, Szigetvár) byl chorvatský a uherský vojevůdce, který se proslavil za bojů s Turky.
Nový!!: Chorvati a Mikuláš Šubič Zrinský · Vidět víc »
Mikuláš Zrinský
Mikuláš Zrinský (chorvatsky Nikola Zrinski, maďarsky Zrínyi Miklós, 1. května 1620, Čakovec – 18. listopadu 1664, Gornji Kuršanec) byl chorvatský a maďarský básník, vojevůdce a politik.
Nový!!: Chorvati a Mikuláš Zrinský · Vidět víc »
Milčané
Gustava Droysena, 1886 Milčané (dolnolužicky, hornolužicky) byli západoslovanský kmen (kmenová teorie je ovšem zpochybňována), který obýval dnešní Horní Lužici.
Nový!!: Chorvati a Milčané · Vidět víc »
Mira Furlanová
Mira Furlanová (7. září 1955 Záhřeb, Chorvatsko, Jugoslávie – 20. ledna 2021 Los Angeles, Kalifornie, USA) byla chorvatská herečka.
Nový!!: Chorvati a Mira Furlanová · Vidět víc »
Miroslav Krleža
Miroslav Krleža (7. července 1893 Záhřeb – 29. prosince 1981, tamtéž) byl chorvatský spisovatel, básník, publicista a encyklopedista.
Nový!!: Chorvati a Miroslav Krleža · Vidět víc »
Moravští Chorvati
Mužský kroj Moravští Chorvati nebo moravští Charváti jsou etnická skupina Chorvatů, kteří v 16. století prchali před Turky do severnějších částí Habsburské monarchie.
Nový!!: Chorvati a Moravští Chorvati · Vidět víc »
Národ
Národ (latinsky natio) je společenství lidí, kteří jsou navzájem spojeni kombinací několika druhů objektivních vztahů (hospodářské, náboženské...) a odrazem těchto vztahů ve společenském vědomí.
Nový!!: Chorvati a Národ · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Chorvati a Německo · Vidět víc »
Největší Chorvat
Největší Chorvat (Chorvatsky: Najveći Hrvat) byla soutěž, kterou podle vzoru britské soutěže Great Britons vyhlásil v roce 2003 chorvatský týdeník Nacional.
Nový!!: Chorvati a Největší Chorvat · Vidět víc »
Pšované
border.
Nový!!: Chorvati a Pšované · Vidět víc »
Razlogovci
Razlogovci představovali skupinu chorvatských spisovatelů a básníků, soustředěných kolem časopisu Razlog (vycházel v letech 1961 - 1969).
Nový!!: Chorvati a Razlogovci · Vidět víc »
Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství
József Heicke: Vídeňské barikády Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství pramenila jednak z nespokojenosti s feudalismem a Metternichovým absolutismem, nemalý podnět revolucím v Rakouském císařství ovšem představoval také počáteční úspěch zahraničních revolucí v roce 1848.
Nový!!: Chorvati a Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství · Vidět víc »
Ruđer Bošković
Ruđer Josip Bošković (italsky Ruggero Giuseppe Boscovich, též psán Roger či Ruder Boškovič apod., 18. května 1711, Dubrovník – 13. února 1787, Milán) byl fyzik, astronom, matematik, filozof, teolog, diplomat, básník a jezuita narozený na území dnešního Chorvatska.
Nový!!: Chorvati a Ruđer Bošković · Vidět víc »
Rudolf Steiner
Rudolf Steiner (25. února 1861, Kraljevec, Rakousko-Uhersko (dnešní Chorvatsko) – 30. března 1925, Dornach u Basileje, Švýcarsko) byl rakouský filosof, literární kritik, pedagog, umělec, dramatik, sociální myslitel, esoterik.
Nový!!: Chorvati a Rudolf Steiner · Vidět víc »
Sáva
Sáva (a,, maďarsky Száva, německy Save nebo Sau, latinsky Savus) je velká řeka na rozhraní střední Evropy a Balkánu. Protéká Slovinskem (region Kraňsko), Chorvatskem (Slavonie, Srem), Bosnou a Hercegovinou (Posavina) a Srbskem (Srem, Mačva), přičemž po významnou část toku tvoří státní hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou. Je vůbec nejvodnějším přítokem veletoku Dunaje, do kterého se vlévá zprava v Bělehradě. Je 940 km dlouhá; představuje nejdelší řeku protékající územím Slovinska, Chorvatska a Bosny. Leží na ní tři hlavní města (Lublaň jen svým okrajem). Povodí má rozlohu přibližně 95 700 km² a zasahuje také do Černé Hory a nepatrně do Albánie. V oblasti Gorského Kotaru se povodí Sávy na pouhých několik kilometrů přibližuje k Jaderskému moři. Celá jeho jihozápadní hranice je nezřetelná, neboť prochází zkrasovělými Dinárskými horami s množstvím ponorů a vyvěraček.
Nový!!: Chorvati a Sáva · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Chorvati a Slované · Vidět víc »
Slovinci
Slovinci jsou jihoslovanský národ žijící hlavně ve Slovinsku.
Nový!!: Chorvati a Slovinci · Vidět víc »
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nový!!: Chorvati a Spojené státy americké · Vidět víc »
Srbové
Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).
Nový!!: Chorvati a Srbové · Vidět víc »
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Chorvati a Srbsko · Vidět víc »
Střední Evropa
Brockhaus Enzyklopädie (1998)Střední Evropa podle P. Jonese (Leibniz Institute for Regional Geography). Mnoho zemí a oblastí spadalo pod Německé císařství a Rakousko-Uhersko nebo polsko-litevskou unii; tudíž mají historické a kulturní konexe. Střední Evropa je region ležící mezi různě definovatelnými oblastmi východní a západní Evropy.
Nový!!: Chorvati a Střední Evropa · Vidět víc »
Svetozar Boroëvić von Bojna
#PŘESMĚRUJ Svetozar Borojević von Bojna.
Nový!!: Chorvati a Svetozar Boroëvić von Bojna · Vidět víc »
Tin Ujević
Tin Ujević (5. července 1891, Vrgorac – 12. listopadu 1955, Záhřeb) byl chorvatský básník moderní doby.
Nový!!: Chorvati a Tin Ujević · Vidět víc »
Vladimir Nazor
Vladimir Nazor (30. května 1876 Postira, ostrov Brač – 19. června 1949 Záhřeb) byl chorvatský spisovatel, lyrik a překladatel.
Nový!!: Chorvati a Vladimir Nazor · Vidět víc »
Vladimir Prelog
Vladimir Prelog (23. července 1906 Sarajevo – 7. ledna 1998 Curych) byl chorvatský organický chemik a držitel Nobelovy ceny za chemii.
Nový!!: Chorvati a Vladimir Prelog · Vidět víc »
Vojvodina
Vojvodina (Аутономна Покрајина Војводина/Autonomna Pokrajina Vojvodina,: Vajdaság Autonóm Tartomány, slovensky: Autonómna pokrajina Vojvodina,: Provincia Autonomă Voivodina,: Autonomna Pokrajina Vojvodina, rusínsky: Автономна Покраїна Войводина), je autonomní oblast na severu Srbska.
Nový!!: Chorvati a Vojvodina · Vidět víc »
6. století
6.
Nový!!: Chorvati a 6. století · Vidět víc »
