Rychlejší přístup než prohlížeči!
46 vztahy: Abstraktní umění, Alžběta II., Ammán, Řecko, Bagdád, Berlín, Byzantská říše, Fajsal II., Hášimovci, Irák, Ischia, Islám, Istanbul, Jordánsko, Kaleidoskop, Kréta, Mustafa Kemal Atatürk, Německo, Neapolský záliv, Orient, Osmanská říše, Paříž, Perské umění, Rakousko, Turecko, Velký vezír, Zaíd Raád Zaíd Husajn, Zeid bin Husajn, 14. červenec, 1891, 1895, 1901, 1913, 1919, 1920, 1921, 1923, 1924, 1926, 1930–1939, 1938, 1958, 1991, 2017, 5. září, 7. leden.
Abstraktní umění
Kazimir Malevič: Supremus č. 55 Abstraktní umění (z lat. abstractus – odtažitý) je nekonkrétní, neobjektové, nefigurativní, někdy označované i jako čisté umění.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a Abstraktní umění · Vidět víc »
Alžběta II.
Alžběta II., celým jménem Elizabeth Alexandra Mary Windsor (21. dubna 1926 Mayfair, Londýn – 8. září 2022 Balmoral, Skotsko) byla v letech 1952–2022 vládnoucí královna Spojeného království a dalších nezávislých států sdružených ve společenství Commonwealth realm.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a Alžběta II. · Vidět víc »
Ammán
Ammán (arabsky عَمَّان, dříve řecky Φιλαδελφια Filadelfia, latinsky Philadelphia), je hlavním městem Jordánska.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a Ammán · Vidět víc »
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a Řecko · Vidět víc »
Bagdád
Bagdád je hlavní město Iráku a provincie Bagdád.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a Bagdád · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a Berlín · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a Byzantská říše · Vidět víc »
Fajsal II.
Fajsal II. (arabsky: الملك فيصل الثاني, Faysal bin Ġāzī) z dynastie Hášimovců, 2. května 1935 Bagdád – 14. července 1958 tamtéž, byl od roku 1939 (resp. 1953) do své smrti posledním iráckým králem.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a Fajsal II. · Vidět víc »
Hášimovci
Hášimovci (arabsky al-Hášimí) také Hášimové nebo dynastie Hášimovců je současný vládnoucí rod v Jordánsku (od 1921). Nejprve vládli v Hidžázu (1916–1925), odkud byli vytlačeni panovníky z dynastie Saúdů. Vládli také v Iráku (v letech 1921–1958) a krátce i v Sýrii (1920). Za zakladatele dynastie je pokládán Hášim ibn ''ʿ''Abd Manáf (odhadem 464–497 n. l.) praděd proroka Muhammada, již oba pocházeli z kmene Kurajšovci, kde Hášim ibn ''ʿ''Abd Manáf položil základ linie Banú Hášim, tj. pozdějších Hášimovců. Dnešní Hášimovci jsou tedy větví rodu Banú Hášim, jež byla jednou z větví kmene Kurajšovců. Za zakladatele moderní éry dynastie je považován Husajn ibn ''ʿ''Alí al-Hášimí, který byl v roce 1916 prohlášen králem Hidžázu. Synové Husajna ibn ''ʿ''Alího, obsadili také trůny Sýrie (krátce v roce 1920), Iráku (do 1958) a Jordánska, kde rod vládne dodnes. O rok později však abdikuje a na jeho místo nastupuje jeho nejstarší syn Alí, který ovšem ztrácí trůn v důsledku vojenské porážky ve prospěch ''ʿ''Abda ''ʿ''Azíze al-Saúda, čímž Hášimovci roku 1925 přicházejí o Hidžáz. Hášimovci se považují za potomky legendárního proroka Muhammada, přičemž jsou patrně nejznámějším muslimským rodem, který to o sobě prohlašuje a zřejmě oprávněně. Tuto tezi stavějí na tom že jsou potomky Hasana ibn ʿAlího syna Fátimy (Muhammadovy dcery) a jejího manžela ʿAlího. Současný jordánský král Abdalláh II. je údajně ve 43. generaci přímým potomkem proroka Muhammada.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a Hášimovci · Vidět víc »
Irák
Irák, plným názvem Irácká republika, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a Irák · Vidět víc »
Ischia
Ostrov Ischia, nedaleko Neapole Ischia je italský ostrov v Neapolském zálivu, součást Kampánského souostroví (Arcipelago Campano).
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a Ischia · Vidět víc »
Islám
směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a Islám · Vidět víc »
Istanbul
Bosporské úžiny a města Istanbulu Istanbul, dříve Konstantinopol (z řec. εἰς τῆν πόλιν eis tén polin – v 15. století vyslovováno is tin polin – „do Města“, do 20. let 20. století též Ḳosṭanṭīnīye, česky též Cařihrad) je turecké město na obou březích Bosporského průlivu.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a Istanbul · Vidět víc »
Jordánsko
Jordánsko (arabsky الأردن Al-ʾUrdun), plným názvem Jordánské hášimovské království, je stát v oblasti Blízkého východu.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a Jordánsko · Vidět víc »
Kaleidoskop
Pohled na měnící se obrazce kaleidoskopu s korálky Obraz z krasohledu se skleněnou kuličkou na konci. Video:Obraz z krasohledu se skleněnou kuličkou na konci. Kaleidoskop, česky krasohled, je dětská hračka, která pomocí soustavy zrcadel a barevných tělísek nebo skleněné kuličky vytváří neopakovatelné obrazce při pohledu proti světelnému zdroji.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a Kaleidoskop · Vidět víc »
Kréta
Kréta (též Candia, řecky Κρήτη, anglicky Crete) je největší řecký a celkově pátý největší ostrov ve Středozemním moři.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a Kréta · Vidět víc »
Mustafa Kemal Atatürk
Mustafa Kemal Atatürk, později znám jako Gazi Mustafa Kemal Paša, Kemal Atatürk a Kamâl Atatürk, (1881, Soluň – 10. listopadu 1938, Istanbul) byl turecký vojevůdce a státník, zakladatel a první prezident Turecké republiky (1923).
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a Mustafa Kemal Atatürk · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a Německo · Vidět víc »
Neapolský záliv
Mapa zálivu Pohled od Sorrenta Pohled na záliv od obce Vico Equense Neapolský záliv (italsky Golfo di Napoli) je mořský záliv na západním pobřeží jižní Itálie.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a Neapolský záliv · Vidět víc »
Orient
Chalcedonském koncilu, r. 451 Orient je označení pro Východ; tradičně zahrnuje vše, co patří k východnímu světu ve vztahu k Evropě.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a Orient · Vidět víc »
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a Osmanská říše · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a Paříž · Vidět víc »
Perské umění
Persepoli Zdobné okraje maleb byly považovány za integrální část uměleckého díla. Ukázka z první poloviny 16. stol. Perská kulturní oblast zaujímá území dnešního Íránu, Arménie, Turecka, Afghánistánu, Tádžikistánu, Ázerbájdžánu a Uzbekistánu a je kolébkou jedné z nejbohatších kultur ve světových dějinách.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a Perské umění · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a Rakousko · Vidět víc »
Turecko
Turecko, plným názvem Turecká republika, je transkontinentální stát ležící z větší části v Asii, na poloostrově Malá Asie, a z menší části v Evropě, na Balkánském poloostrově.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a Turecko · Vidět víc »
Velký vezír
10. října 1724 Velký vezír či velkovezír (osmanskoturecky صدر اعظم, turecky Sadrazam, nebo Vezir-i Azam) bylo označení nejvyššího ministra sultána, vybaveného plnou pravomocí k jednání jménem sultána a odvolatelného zásadně pouze sultánem.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a Velký vezír · Vidět víc »
Zaíd Raád Zaíd Husajn
Princ Zaíd Raád Zaíd Husajn (* 26. ledna 1964) je jordánský diplomat.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a Zaíd Raád Zaíd Husajn · Vidět víc »
Zeid bin Husajn
Zeid bin Husajn al-Hášimí (arabsky: الأمير زيد بن الحسين, 28. února 1898 – 18. října 1970) byl irácký princ z arabské dynastie Hášimovců a od roku 1958 do své smrti byl nárokovatelem (pretendentem) iráckého trůnu.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a Zeid bin Husajn · Vidět víc »
14. červenec
14.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a 14. červenec · Vidět víc »
1891
1891 (MDCCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a 1891 · Vidět víc »
1895
1895 (MDCCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a 1895 · Vidět víc »
1901
1901 (MCMI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a 1901 · Vidět víc »
1913
1913 (MCMXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a 1913 · Vidět víc »
1919
1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a 1919 · Vidět víc »
1920
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a 1920 · Vidět víc »
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a 1921 · Vidět víc »
1923
1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a 1923 · Vidět víc »
1924
1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a 1924 · Vidět víc »
1926
1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a 1926 · Vidět víc »
1930–1939
Roky 1930–1939, souhrnně zvané 30.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a 1930–1939 · Vidět víc »
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a 1938 · Vidět víc »
1958
1958 (MCMLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a 1958 · Vidět víc »
1991
1991 (MCMXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a 1991 · Vidět víc »
2017
Rok 2017 (MMXVII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a 2017 · Vidět víc »
5. září
5.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a 5. září · Vidět víc »
7. leden
7.
Nový!!: Fahrelnissa Zeid a 7. leden · Vidět víc »
