Rychlejší přístup než prohlížeči!
41 vztahy: Baruch Spinoza, Berlín, Bible, Biblická kritika, Ctnost, Dogma, Filosofie, Friedrich Schelling, Friedrich Schlegel, Halle, Hermeneutika, Immanuel Kant, Ježíš Kristus, Johann Gottlieb Fichte, Karl Barth, Kategorický imperativ, Křesťanství, Moravští bratři, Nakladatelství Vyšehrad, Napoleon Bonaparte, Německo, Pietismus, Platón, Protestantismus, Pruská akademie věd, Religiozita, Teologie, Vratislav (město), Wilhelm Dilthey, 12. únor, 1768, 1796, 1799, 1802, 1804, 1807, 1820, 1821, 1828, 1834, 21. listopad.
Baruch Spinoza
Baruch Spinoza (či Benedikt Spinoza, lat. Benedictus; 24. listopadu 1632, Amsterdam – 21. února 1677, Haag) byl nizozemský filozof židovského původu, který mj.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a Baruch Spinoza · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a Berlín · Vidět víc »
Bible
Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a Bible · Vidět víc »
Biblická kritika
Papyrus 46, kolem roku 200) Zlomek svitku Izajáše z nálezů od Mrtvého moře (1. stol. př. n. l.) Biblická kritika je vědecké zkoumání Bible jako textu historicko-kritickou metodou s využitím mnoha dalších věd od archeologie, paleografie nebo jazykovědy až po historii, literární vědu a filosofii.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a Biblická kritika · Vidět víc »
Ctnost
Ctnost (řec. αρετη, areté, lat. virtus) je vypěstovaný a navyklý (habituální) sklon k dobrému jednání.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a Ctnost · Vidět víc »
Dogma
Dogma (pl. dogmata; řec. δόγμα dogma názor, učení; δοκεῖν dokein ukazovat se správným) je výslovné tvrzení čili teze, o němž se v dané oblasti nebo v určitém společenství příliš nepochybuje.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a Dogma · Vidět víc »
Filosofie
#PŘESMĚRUJ Filozofie Kategorie:Přesměrování z alternativního pravopisu.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a Filosofie · Vidět víc »
Friedrich Schelling
Socha F. W. J. Schellinga v Mnichově ('Der grosse Philosoph') Friedrich Wilhelm Joseph von Schelling (27. ledna 1775 Leonberg, Švábsko – 20. srpna 1854 Ragaz) byl německý filozof, představitel idealismu.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a Friedrich Schelling · Vidět víc »
Friedrich Schlegel
Karl Wilhelm Friedrich von Schlegel (10. března 1772 Hannover – 11. ledna 1829 Drážďany) byl německý filozof kultury, literární kritik, literární historik a překladatel.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a Friedrich Schlegel · Vidět víc »
Halle
#PŘESMĚRUJ Halle (Saale).
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a Halle · Vidět víc »
Hermeneutika
Hermeneutika (z řeckého.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a Hermeneutika · Vidět víc »
Immanuel Kant
Immanuel Kant (22. dubna 1724 Královec – 12. února 1804 Královec) byl německý filozof, jeden z nejvýznamnějších evropských myslitelů a poslední z představitelů osvícenství. Jeho Kritikou čistého rozumu začíná nové pojetí filozofie, zejména v epistemologii (teorii poznání) a v etice. Kant významně ovlivnil pozdější romantické a idealistické filozofy 19. století a novější filozofii vůbec.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a Immanuel Kant · Vidět víc »
Ježíš Kristus
Ježíš (asi mezi 7 a 1 př. n. l. Betlém – asi mezi 30 a 33 n. l. Jeruzalém), známý také jako Ježíš Nazaretský či Ježíš z Nazareta, byl židovský pocestný kazatel, zakladatel křesťanství.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a Ježíš Kristus · Vidět víc »
Johann Gottlieb Fichte
Johann Gottlieb Fichte (19. květen 1762 Rammenau – 27. leden 1814 Berlín) byl německý filosof a žák Immanuela Kanta.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a Johann Gottlieb Fichte · Vidět víc »
Karl Barth
Karl Barth (10. května 1886, Basilej – 10. prosince 1968, Basilej) byl švýcarský protestantský teolog, iniciátor a vůdčí osobnost tzv.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a Karl Barth · Vidět víc »
Kategorický imperativ
Kategorický imperativ je základem přirozené morálky, kterou rozebírá v Základech metafyziky mravů a v Kritice praktického rozumu Immanuel Kant.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a Kategorický imperativ · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a Křesťanství · Vidět víc »
Moravští bratři
Beránka Božího v kapli Nejsvětější Trojice Moravské církve, Winston-Salem, USA, Severní Karolína Moravští bratři či Moravská církev (německy Herrnhuter Brüdergemeine, latinsky Unitas Fratrum, anglicky Moravian Brethren či Moravian Church, španělsky Iglesia Morava) je evangelická církev, která vznikla v průběhu třetího desetiletí 18.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a Moravští bratři · Vidět víc »
Nakladatelství Vyšehrad
Nakladatelství Vyšehrad je nejstarší dosud působící české nakladatelství založené roku 1934 kanovníkem pražské vyšehradské kapituly Bohumilem Staškem.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a Nakladatelství Vyšehrad · Vidět víc »
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a Německo · Vidět víc »
Pietismus
„Fünf-Brüder-Bild“ (Osobnosti tzv. württemberského pietismu). Zleva doprava: Johannes Schnaitmann (1767–1847), Anton Egeler (1770–1850), Johann Martin Schäffer (1763–1851), Immanuel Gottlieb Kolb (1784–1859) a Johann Michael Hahn (1758–1819) Philipp Friedrich Hiller (1699–1769), evangelický farář a významný představitel württemberského pietismu. Pietismus (název vznikl kombinací latinského pietas: „bohabojnost“, „zbožnost“ a latinizované řecké koncovky -ismós, která označuje zesílené vnitřní stanovisko, postoj nebo ideologii) je po protestantské reformaci nejvýznamnějším reformním hnutím v rámci protestantských církví, které vzniklo ve 2.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a Pietismus · Vidět víc »
Platón
Platón (řecky, latinsky Plato, 428 nebo 427 př. n. l. – 347 př. n. l., též Platon) byl řecký filozof, pedagog a matematik.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a Platón · Vidět víc »
Protestantismus
95 tezí Martina Luthera z roku 1517 se považuje za počátek reformace Protestantismus neboli též protestantství je jeden z hlavních směrů křesťanství, vycházející z náboženských reformních hnutí západní Evropy pozdního středověku a raného novověku, především z reformace, zahájené vystoupením Martina Luthera proti prodeji odpustků roku 1517.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a Protestantismus · Vidět víc »
Pruská akademie věd
Královská Pruská akademie věd byla založena 11. června 1700 braniborským kurfiřtem Fridrichem III. podle plánů Gottfrieda Wilhelma Leibnize a Daniela Ernsta Jablonského v Berlíně jako Kurfiřtská braniborská společnost věd.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a Pruská akademie věd · Vidět víc »
Religiozita
Gallupova institutu, rok 2008 Religiozita (angl. religiosity) znamená česky „zbožnost“, víru v pravost či pravdivost náboženství a sílu této víry.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a Religiozita · Vidět víc »
Teologie
Teologie (z řeckého θεολογία theologia.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a Teologie · Vidět víc »
Vratislav (město)
Vratislav (polsky,, slezskoněmecky Brassel) je město v jihozápadním Polsku, sídlo Dolnoslezského vojvodství a historické hlavní město Slezska.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a Vratislav (město) · Vidět víc »
Wilhelm Dilthey
Wilhelm Christian Ludwig Dilthey (19. listopadu 1833, Wiesbaden-Biebrich – 1. října 1911, Seis am Schlern, Autonomní provincie Bolzano) byl německý filosof, psycholog a pedagog, představitel filosofie života.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a Wilhelm Dilthey · Vidět víc »
12. únor
12.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a 12. únor · Vidět víc »
1768
1768 (MDCCLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a 1768 · Vidět víc »
1796
1796 (MDCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a 1796 · Vidět víc »
1799
1799 (MDCCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a 1799 · Vidět víc »
1802
1802 (MDCCCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a 1802 · Vidět víc »
1804
1804 (MDCCCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a 1804 · Vidět víc »
1807
1807 (MDCCCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a 1807 · Vidět víc »
1820
1820 (MDCCCXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a 1820 · Vidět víc »
1821
1821 (MDCCCXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a 1821 · Vidět víc »
1828
1828 (MDCCCXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a 1828 · Vidět víc »
1834
1834 (MDCCCXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a 1834 · Vidět víc »
21. listopad
21.
Nový!!: Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher a 21. listopad · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Friedrich Schleiermacher, Schleiermacher.
