Rychlejší přístup než prohlížeči!
74 vztahy: Alexandrie, Arthur Dillon, Špandava, Berlín, Bitva u Abúkíru, Bitva u Aspern, Bitva u Friedlandu, Bitva u Grossbeeren, Bitva u Jílového, Bitva u Lipska, Bitva u pyramid, Bitva u Slavkova, Bitva u Waterloo, Bourboni, Bourges, Brigádní generál, Calais, Châteauroux, Divizní generál, Egypt, Elba, Francie, František Ferdinand Orleánský, Géraud Duroc, Gdaňsk, Gebhard Leberecht von Blücher, Generál, Indre (departement), Istanbul, Jakobínský teror, Kapitán (vojenství), Karcinom prsu, Lobau, Ludvík Filip, Ludvík XVIII., Maršál, Mohuč, Napoleon Bonaparte, Napoleonovo ruské tažení, Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie, Národní garda (Francie), Nobilitace, Opevnění, Plukovník, Rýn, Sto dnů, Svatá Helena (ostrov), Trest smrti ve Francii, Velká francouzská revoluce, 1773, ..., 1793, 1795, 1796, 1798, 1799, 1800, 1801, 1805, 1806, 1807, 1808, 1809, 1812, 1813, 1815, 1816, 1821, 1830, 1834, 1836, 1840, 1844, 28. březen, 31. leden. Rozbalte index (24 více) »
Alexandrie
Alexandrie (Alexandreia, Al-Iskandarija) je město na břehu Středozemního moře, jeden z nejdůležitějších egyptských přístavů, druhé největší město Egypta a hlavní město stejnojmenného guvernorátu.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Alexandrie · Vidět víc »
Arthur Dillon
Arthur Dillon (3. září 1750, Bray Wick – 13. dubna 1794, Paříž) byl francouzský divizní generál irského původu.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Arthur Dillon · Vidět víc »
Špandava
Špandava (německy Spandau, do roku 1878 Spandow) je bývalé německé město na soutoku řek Sprévy a Havoly, od roku 1920 začleněné do Berlína jako jádro stejnojmenného městského obvodu (Bezirk Spandau na západě Berlína).
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Špandava · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Berlín · Vidět víc »
Bitva u Abúkíru
Bitva u Abúkíru (francouzsky Bataille d'Aboukir, anglicky Battle of Aboukir Bay), známa také jako bitva na Nilu (Battle of the Nile) proběhla ve dnech 1.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Bitva u Abúkíru · Vidět víc »
Bitva u Aspern
#PŘESMĚRUJ Bitva u Aspern a Esslingu.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Bitva u Aspern · Vidět víc »
Bitva u Friedlandu
Bitva u Friedlandu byla významnou bitvou napoleonských válek.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Bitva u Friedlandu · Vidět víc »
Bitva u Grossbeeren
Bitva u Grossbeeren byla bitva napoleonských válek, ve které se střetla vojska francouzského maršála Oudinota, která z Napoleonova příkazu postupovala na Berlín, s prusko-švédskými silami pod velením generálporučíka Bülowa.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Bitva u Grossbeeren · Vidět víc »
Bitva u Jílového
Bitva u Jílového (nebo též bitva u Jílové) byla jednou z nejkrvavějších bitev napoleonských válek.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Bitva u Jílového · Vidět víc »
Bitva u Lipska
Bitva u Lipska (známá též jako Bitva národů) byla rozhodující a největší bitva napoleonských válek.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Bitva u Lipska · Vidět víc »
Bitva u pyramid
Bitva u pyramid (též bitva u Embabeh) se odehrála 21.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Bitva u pyramid · Vidět víc »
Bitva u Slavkova
Bitva u Slavkova, zvaná též bitvou tří císařů nebo zřídka bitvou u Brna, v zahraničí známá také jako bitva u Austerlitz (německý název Slavkova), bylo jedno z hlavních střetnutí napoleonských válek a jedna z nejslavnějších bitev, které se kdy odehrály na území Česka.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Bitva u Slavkova · Vidět víc »
Bitva u Waterloo
Bitva u Waterloo (současníky nazývaná bitvou u Belle Alliance či Napoleonem pojmenovaná bitvou u Mont-Saint-Jean) se odehrála v odpoledních a podvečerních hodinách neděle 18.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Bitva u Waterloo · Vidět víc »
Bourboni
Bourboni nebo Bourbonové je zpravidla označována vedlejší linie rodu Kapetovců, která ve druhé polovině 16. století nastoupila na trůn Navarry a následně Francie.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Bourboni · Vidět víc »
Bourges
Katedrála svatého Štěpána Bourges je historicky významné město ve Francii v regionu Centre-Val de Loire na soutoku řek Auron a Yèvre, asi 200 km jižně od Paříže a téměř přesně v geometrickém středu Francie.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Bourges · Vidět víc »
Brigádní generál
Hodnostní označení '''brigádního generála''' (OF-6) Armády ČR Brigádní generál (zkratka brig. gen.) je vojenská hodnost.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Brigádní generál · Vidět víc »
Calais
Calais (anglicky Calle) je město na severu Francie v departmentu Pas-de-Calais a regionu Hauts-de-France.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Calais · Vidět víc »
Châteauroux
Châteauroux je město ve Francii, leží v regionu Centre-Val de Loire v départementu Indre, jehož je hlavním městem.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Châteauroux · Vidět víc »
Divizní generál
Divizní generál je generálská hodnost existující v ozbrojených silách některých zemí pro generály velící divizi.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Divizní generál · Vidět víc »
Egypt
Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Egypt · Vidět víc »
Elba
Elba je italský ostrov v Tyrhénském moři patřící k Toskánsku ležící asi 10 kilometrů od pobřežního města Piombino.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Elba · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Francie · Vidět víc »
František Ferdinand Orleánský
František Ferdinand Francouzský (14. srpna 1818 – 16. června 1900) byl třetím synem orleánského vévody a pozdějšího krále Francie Ludvíka Filipa a jeho manželky Marie Amálie Neapolsko-Sicilské.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a František Ferdinand Orleánský · Vidět víc »
Géraud Duroc
Géraud Christophe Michel Duroc, vévoda de Frioul (původně Géraud Christophe de Michel, chevalier du Roc; 25. října 1772 v Pont-à-Mousson – 23. května 1813, padl v Markersdorfu u Zhořelce – Německo) byl francouzský generál a diplomat, od roku 1804 Grand Maréchal du Palais (tedy vrchní dvorní maršálek – neplést si tento úřad s vojenskou hodností maršála).
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Géraud Duroc · Vidět víc »
Gdaňsk
Gdaňsk (polsky Gdańsk s výslovností, kašubsky Gduńsk, německy Danzig s výslovností, latinsky Gedania, Gedanum anebo Dantiscum) je jedno z nejstarších a největších polských měst, metropolí Pomořského vojvodství, ležící v Pomoří na řekách Visle a Motławě na břehu Baltského moře u Gdaňského zálivu.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Gdaňsk · Vidět víc »
Gebhard Leberecht von Blücher
Gebhard Leberecht von Blücher, kníže z Wahlstattu (16. prosinec 1742, Rostock – 12. září 1819, Krieblowitz, Slezsko) byl pruský maršál.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Gebhard Leberecht von Blücher · Vidět víc »
Generál
Generál je vojenská hodnost, která je v mnoha státech v hierarchii armády hodností nejvyšší.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Generál · Vidět víc »
Indre (departement)
Indre je francouzský departement ležící v regionu Centre-Val de Loire.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Indre (departement) · Vidět víc »
Istanbul
Bosporské úžiny a města Istanbulu Istanbul, dříve Konstantinopol (z řec. εἰς τῆν πόλιν eis tén polin – v 15. století vyslovováno is tin polin – „do Města“, do 20. let 20. století též Ḳosṭanṭīnīye, česky též Cařihrad) je turecké město na obou březích Bosporského průlivu.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Istanbul · Vidět víc »
Jakobínský teror
Poprava Marie Antoinetty 16. října 1793 Jakobínský teror, zkráceně jen Teror (francouzsky la Terreur), též Hrůzovláda, je ve francouzských dějinách označení období Velké francouzské revoluce od 5. září 1793 do 28. července 1794, které bylo charakteristické politickým násilím vyvolaným konfliktem mezi soupeřícími stranami girondistů a jakobínů a bylo poznamenáno hromadnými popravami faktických i domnělých „nepřátel revoluce“ odsouzených revolučním tribunálem.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Jakobínský teror · Vidět víc »
Kapitán (vojenství)
Hodnostní označení kapitána (OF-2) Armády ČR Kapitán je vojenská hodnost příslušníka důstojnického sboru.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Kapitán (vojenství) · Vidět víc »
Karcinom prsu
Karcinom prsu (mammakarcinom; „rakovina prsu“) je maligní nádorové onemocnění prsu, postihující v naprosté většině případů ženy.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Karcinom prsu · Vidět víc »
Lobau
Lobau je údolní niva nacházející se na levém břehu Dunaje východně od rakouského hlavního města Vídně.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Lobau · Vidět víc »
Ludvík Filip
Ludvík Filip Orleánský (francouzsky Louis-Philippe d'Orléans, 6. října 1773, Paříž – 26. srpna 1850, Claremont House u Esheru, Surrey, Anglie) byl poslední francouzský král.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Ludvík Filip · Vidět víc »
Ludvík XVIII.
Ludvík XVIII. (17. listopadu 1755 – 16. září 1824) známý jako Vytoužený (francouzsky le Désiré), byl francouzským králem v letech 1814 až 1824, s výjimkou krátkého přerušení během sta dnů v roce 1815.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Ludvík XVIII. · Vidět víc »
Maršál
Karta Maršál z roku 1455 Maršál (v odvozené podobě i maršálek) je slovo používané v rámci oficiálních titulů v celé řadě organizací a společenských odvětví.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Maršál · Vidět víc »
Mohuč
Mohuč (německy Mainz) je hlavní město německé spolkové země Porýní-Falc.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Mohuč · Vidět víc »
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »
Napoleonovo ruské tažení
Napoleonovo ruské tažení, Francouzské tažení do Ruska, „francouzsko–ruská válka“ nebo též (v ruské historiografii) Vlastenecká válka byla vojenská operace během napoleonských válek, při které se síly Francouzského císařství pokusily dobýt Ruské impérium.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Napoleonovo ruské tažení · Vidět víc »
Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie
Napoleonovo tažení do Egypta a posléze Sýrie v letech 1798 až 1801 byla vojenská akce během francouzských revolučních válek, jež skončila porážkou Francie.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie · Vidět víc »
Národní garda (Francie)
Národní garda jsou francouzské armádní, četnické a policejní rezervní síly, působící ve své současné podobě od roku 2016, ale původně založené již v roce 1789 během Velké francouzské revoluce.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Národní garda (Francie) · Vidět víc »
Nobilitace
Nobilitace (z lat. nobilis – vznešený; šlechtický titul) znamená povýšení do šlechtického stavu, často spojené s udělením titulu, erbu, hesla atd.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Nobilitace · Vidět víc »
Opevnění
Hradby města Carcassonne Opevnění, též fortifikace nebo šance, je stavba nebo úprava terénu zbudovaná za účelem obrany nějaké stavby nebo postavení.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Opevnění · Vidět víc »
Plukovník
Plukovník je vojenská hodnost, využívaná v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech, má zkratku plk.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Plukovník · Vidět víc »
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Rýn · Vidět víc »
Sto dnů
Sto dnů nebo také Napoleonových sto dnů či stodenní císařství je období mezi Napoleonovým příchodem z exilu na Elbě do Paříže 20. března 1815 a 8. červencem 1815, kdy se Ludvík XVIII. podruhé vrátil na trůn.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Sto dnů · Vidět víc »
Svatá Helena (ostrov)
Svatá Helena je tropický ostrov sopečného původu v jižním Atlantiku.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Svatá Helena (ostrov) · Vidět víc »
Trest smrti ve Francii
velké francouzské revoluce Trest smrti ve Francii je zakázán článkem 66-1 Ústavy Francouzské republiky, který byl odhlasován jako ústavní dodatek Kongresem Francouzského parlamentu dne 19. února 2007.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Trest smrti ve Francii · Vidět víc »
Velká francouzská revoluce
Velká francouzská revoluce je označení pro období dějin Francie mezi lety 1789 a 1799, tedy zhruba od svolání generálních stavů králem Ludvíkem XVI. do uchopení moci Napoleonem Bonapartem.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a Velká francouzská revoluce · Vidět víc »
1773
1773 (MDCCLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a 1773 · Vidět víc »
1793
1793 (MDCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a 1793 · Vidět víc »
1795
1795 (MDCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a 1795 · Vidět víc »
1796
1796 (MDCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a 1796 · Vidět víc »
1798
1798 (MDCCXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a 1798 · Vidět víc »
1799
1799 (MDCCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a 1799 · Vidět víc »
1800
1800 (MDCCC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a 1800 · Vidět víc »
1801
1801 (MDCCCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a 1801 · Vidět víc »
1805
1805 (MDCCCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a 1805 · Vidět víc »
1806
1806 (MDCCCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a 1806 · Vidět víc »
1807
1807 (MDCCCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a 1807 · Vidět víc »
1808
1808 (MDCCCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a 1808 · Vidět víc »
1809
1809 (MDCCCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a 1809 · Vidět víc »
1812
1812 (MDCCCXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a 1812 · Vidět víc »
1813
1813 (MDCCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a 1813 · Vidět víc »
1815
1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a 1815 · Vidět víc »
1816
1816 (MDCCCXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a 1816 · Vidět víc »
1821
1821 (MDCCCXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a 1821 · Vidět víc »
1830
1830 (MDCCCXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a 1830 · Vidět víc »
1834
1834 (MDCCCXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a 1834 · Vidět víc »
1836
1836 (MDCCCXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a 1836 · Vidět víc »
1840
1840 (MDCCCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a 1840 · Vidět víc »
1844
1844 (MDCCCXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a 1844 · Vidět víc »
28. březen
28.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a 28. březen · Vidět víc »
31. leden
31.
Nový!!: Henri-Gatien Bertrand a 31. leden · Vidět víc »
