Rychlejší přístup než prohlížeči!
17 vztahy: Berlín, Chronologie starověkého Egypta, Denkmäler aus Ägypten und Äthiopien, Egypt, Egyptština, Egyptologie, Naumburg (Saale), Prusko, Starověký Egypt, 10. červenec, 1810, 1842, 1845, 1849, 1859, 1884, 23. prosinec.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Karl Richard Lepsius a Berlín · Vidět víc »
Chronologie starověkého Egypta
Chronologie starověkého Egypta je věda, jejímž předmětem je datování historických událostí starověkého Egypta.
Nový!!: Karl Richard Lepsius a Chronologie starověkého Egypta · Vidět víc »
Denkmäler aus Ägypten und Äthiopien
Denkmäler aus Ägypten und Äthiopien (česky Památky Egypta a Etiopie, kde jako „Etiopie“ je v souladu s tehdejším územ označena Núbie) je monumentální dílo Karla Richarda Lepsia vydané v Prusku v letech 1849–1859.
Nový!!: Karl Richard Lepsius a Denkmäler aus Ägypten und Äthiopien · Vidět víc »
Egypt
Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.
Nový!!: Karl Richard Lepsius a Egypt · Vidět víc »
Egyptština
Egyptština (výslovnost v klasické egyptštině) je afro-asijský jazyk příbuzný nejvíce s berberskými jazyky, semitskými jazyky a jazykem bedža, který patří mezi jazyky hamitské.
Nový!!: Karl Richard Lepsius a Egyptština · Vidět víc »
Egyptologie
Egyptologie je věda zabývající se dějinami a všemi oblastmi starověkého Egypta, čili obdobím dějin Egypta přibližně 5 000 let př.
Nový!!: Karl Richard Lepsius a Egyptologie · Vidět víc »
Naumburg (Saale)
#PŘESMĚRUJ Naumburg.
Nový!!: Karl Richard Lepsius a Naumburg (Saale) · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Karl Richard Lepsius a Prusko · Vidět víc »
Starověký Egypt
Hlavní centra starověkého Egypta Gíze jsou dnes nejznámějšími symboly staroegyptské civilizace Starověký Egypt byl jednou z významných a současně nejstarších starověkých civilizací ve Středomoří a na Předním východě.
Nový!!: Karl Richard Lepsius a Starověký Egypt · Vidět víc »
10. červenec
10.
Nový!!: Karl Richard Lepsius a 10. červenec · Vidět víc »
1810
1810 (MDCCCX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Karl Richard Lepsius a 1810 · Vidět víc »
1842
1842 (MDCCCXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Karl Richard Lepsius a 1842 · Vidět víc »
1845
1845 (MDCCCXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Karl Richard Lepsius a 1845 · Vidět víc »
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Karl Richard Lepsius a 1849 · Vidět víc »
1859
1859 (MDCCCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Karl Richard Lepsius a 1859 · Vidět víc »
1884
1884 (MDCCCLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Karl Richard Lepsius a 1884 · Vidět víc »
23. prosinec
23.
Nový!!: Karl Richard Lepsius a 23. prosinec · Vidět víc »
