Rychlejší přístup než prohlížeči!
42 vztahy: Arumunština, Arumuni, Bělehrad, Bitola, Boris Trajkovski, Bulhaři, Bulharská komunistická strana, Dubnová válka (Jugoslávie), Egypt, Hnutí nezúčastněných zemí, Indie, Indonésie, Industrializace, Josip Broz Tito, Jugoslávští partyzáni, Jugoslávie, Kominterna, Komunismus, Kragujevac, Království Jugoslávie, Makedonština, Makedonci, Nacistické Německo, Pleven, Politik, První světová válka, Rumunština, Rumuni, Rumunsko, Severní Makedonie, Seznam bulharských panovníků, Skopje, Socialistická republika Makedonie, Svaz komunistů Jugoslávie, Svaz komunistů Makedonie, Sveti Nikole, Vardarská Makedonie, VMRO-DPMNE, 12. únor, 1914, 2000, 6. červenec.
Arumunština
Arumunština (arumunsky limba armãneascã/vlãsheascã,, též známá v Srbsku jako cincarski jezik) je románský jazyk arumunského obyvatelstva, jímž se mluví v Severní Makedonii, Albánii a Řecku.
Nový!!: Lazar Koliševski a Arumunština · Vidět víc »
Arumuni
Arumuni nebo Aromuni nebo Kucovlasi, případně Valaši (rumunsky mj. Armãnj, Makedonji-armanji) je etnická skupina Románů roztroušená v horských regionech Severní Makedonie, v jižní a střední Albánii, v severním Řecku, v jižním Bulharsku a rumunské Dobrudži.
Nový!!: Lazar Koliševski a Arumuni · Vidět víc »
Bělehrad
Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.
Nový!!: Lazar Koliševski a Bělehrad · Vidět víc »
Bitola
Bitola (arumunsky Bitule/Bituli) je město v jihozápadní části Severní Makedonie, 14 km na sever od hranic s Řeckem, v regionu Pelagonie.
Nový!!: Lazar Koliševski a Bitola · Vidět víc »
Boris Trajkovski
Boris Trajkovski (25. červen 1956 Strumica – 26. února 2004 Stolac) byl prezident Republiky Makedonie v letech 1999–2004.
Nový!!: Lazar Koliševski a Boris Trajkovski · Vidět víc »
Bulhaři
Bulhaři jsou národ a jihoslovanské etnikum žijící v Bulharsku a jeho sousedních regionech, které spojuje společný bulharský původ, kultura, historie a jazyk.
Nový!!: Lazar Koliševski a Bulhaři · Vidět víc »
Bulharská komunistická strana
Bulharská komunistická strana (Българска Комунистическа Партия) byla marxisticko-leninská komunistická strana v Bulharsku.
Nový!!: Lazar Koliševski a Bulharská komunistická strana · Vidět víc »
Dubnová válka (Jugoslávie)
Dubnová válka (srbochorvatsky Апрлски рат/Travanjski rat, slovinsky Aprilska Vojna, pod německým kódovým názvem Direktiva 25 či operace Strafgericht) je název, kterým je v chorvatské, srbské a slovinské historiografii označována invaze vojsk Osy na území Jugoslávie v dubnu 1941.
Nový!!: Lazar Koliševski a Dubnová válka (Jugoslávie) · Vidět víc »
Egypt
Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.
Nový!!: Lazar Koliševski a Egypt · Vidět víc »
Hnutí nezúčastněných zemí
Pozorovatelé bez plného členství Hnutí nezúčastněných zemí (států) je mezinárodní organizace více než 100 států, které nejsou zapojeny do žádných mocenských bloků (v roce 2012 šlo o 120 členských a 17 pozorovatelských států).
Nový!!: Lazar Koliševski a Hnutí nezúčastněných zemí · Vidět víc »
Indie
Indie, plným názvem Indická republika, je sedmá největší a s téměř 1,5 miliardou obyvatel nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii.
Nový!!: Lazar Koliševski a Indie · Vidět víc »
Indonésie
Indonésie, plným názvem Indonéská republika, je stát v jihovýchodní Asii a Oceánii tvořený 17 508 ostrovy.
Nový!!: Lazar Koliševski a Indonésie · Vidět víc »
Industrializace
Industrializace je proces, během něhož dochází k proměně předprůmyslové společnosti, založené převážně na zemědělské (agrární) a řemeslné výrobĕ, ve společnost industriální, založenou na strojní, průmyslové výrobĕ.
Nový!!: Lazar Koliševski a Industrializace · Vidět víc »
Josip Broz Tito
Josip Broz Tito (cyrilicí: Јосип Броз Тито; vlastním jménem Josip Broz; 7. května 1892, KumrovecDatum 7. května 1892 bylo uvedeno v církevní matrice, v materiálech rakousko-uherské armády, do níž musel narukovat před první světovou válkou, je uvedeno datum 5. března 1892, spis u jugoslávské policie z meziválečného období hovoří o 12. březnu 1892, říšskoněmecké okupační orgány měly jako datum narození 7. březen 1892. V poválečné Jugoslávii se jeho narozeniny slavily 25. května (tzv. Den mládeže), což má patrně původ v omylu partyzánů, kteří jeho narozeniny v tento den poprvé slavili. – 4. května 1980, Lublaň) byl prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie, předseda Svazu komunistů Jugoslávie, maršál Jugoslávie a vrchní velitel ozbrojených sil SFRJ a vůdce jugoslávského protinacistického odboje za druhé světové války.
Nový!!: Lazar Koliševski a Josip Broz Tito · Vidět víc »
Jugoslávští partyzáni
Jugoslávští partyzáni (oficiálně v letech 1942–1945 Národněosvobozenecká vojska a partyzánské oddíly Jugoslávie, zkratka NOV i POJ) byli antifašistická síla.
Nový!!: Lazar Koliševski a Jugoslávští partyzáni · Vidět víc »
Jugoslávie
Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.
Nový!!: Lazar Koliševski a Jugoslávie · Vidět víc »
Kominterna
Kominterna (Komunistická internacionála), zvaná též Třetí internacionála, byla mezinárodní komunistická organizace, založená v Moskvě v březnu roku 1919.
Nový!!: Lazar Koliševski a Kominterna · Vidět víc »
Komunismus
Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.
Nový!!: Lazar Koliševski a Komunismus · Vidět víc »
Kragujevac
Kragujevac (srbsky Крагујевац) je město v Srbsku, sídlo Šumadijského okruhu na řece Lepenica.
Nový!!: Lazar Koliševski a Kragujevac · Vidět víc »
Království Jugoslávie
Království Jugoslávie (Краљевина Југославија, Kraljevina Jugoslavija), do 3. října 1929 oficiálně Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (tehdejší srbochorvatštinou Kraljevina Srba, Hrvata i Slovenaca (cyrilicí) Краљевина Срба, Хрвата и Словенаца, slovinsky Kraljevina Srbov, Hrvatov in Slovencev) zkracované na Království SHS, byl v letech 1918–1941/1945 stát na Balkáně v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Lazar Koliševski a Království Jugoslávie · Vidět víc »
Makedonština
Makedonština je jihoslovanský jazyk zapisovaný upravenou cyrilicí.
Nový!!: Lazar Koliševski a Makedonština · Vidět víc »
Makedonci
Makedonci (také makedonští Slované, Slavomakedonci) jsou jihoslovanský národ, představující 64,18 % obyvatelstva Severní Makedonie (1 300 000), menšiny žijí v Srbsku, Černé Hoře, Albánii aj., celkem 1 700 000.
Nový!!: Lazar Koliševski a Makedonci · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Lazar Koliševski a Nacistické Německo · Vidět víc »
Pleven
Pleven (předreformním pravopisem,, česky též Plevno) je sedmé nejlidnatější město Bulharska a má obyvatel.
Nový!!: Lazar Koliševski a Pleven · Vidět víc »
Politik
První československé republiky. Politik, z řeckého politikos (πολιτικός – občanský, státní, veřejný), polites (πολίτης – občan, krajan), a polis (πόλις – město, obec, stát), je osoba aktivně angažovaná v ovlivňování veřejných pravidel a rozhodování, tj.
Nový!!: Lazar Koliševski a Politik · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Lazar Koliševski a První světová válka · Vidět víc »
Rumunština
Rumunština je románský jazyk s asi 25 miliony mluvčími, převážně v Rumunsku, v oblasti Vojvodina v Srbsku a v Moldavsku, kde se z historických a politických důvodů do roku 2013, respektive podle ústavy až do roku 2023 nazýval moldavština.
Nový!!: Lazar Koliševski a Rumunština · Vidět víc »
Rumuni
Rumuni jsou národ, tedy etnická skupina, kterou spojuje společná rumunská kultura a románský jazyk rumunština.
Nový!!: Lazar Koliševski a Rumuni · Vidět víc »
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Nový!!: Lazar Koliševski a Rumunsko · Vidět víc »
Severní Makedonie
Severní Makedonie, plným názvem Republika Severní Makedonie, je vnitrozemský stát na Balkánském poloostrově.
Nový!!: Lazar Koliševski a Severní Makedonie · Vidět víc »
Seznam bulharských panovníků
Znak Bulharského carství v letech 1927–1946 Tento seznam zahrnuje panovníky od nejstarších dochovaných vládců Bulharska až do roku 1946, kdy byl poslední bulharský car sesazen a ze země se později stala lidová republika.
Nový!!: Lazar Koliševski a Seznam bulharských panovníků · Vidět víc »
Skopje
Skopje je hlavní a největší město Severní Makedonie.
Nový!!: Lazar Koliševski a Skopje · Vidět víc »
Socialistická republika Makedonie
Socialistická republika Makedonie (zkráceně SR Makedonie; makedonsky Социјалистичка Република Македонија, СР Македонија) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie.
Nový!!: Lazar Koliševski a Socialistická republika Makedonie · Vidět víc »
Svaz komunistů Jugoslávie
Svaz komunistů Jugoslávie (v srbštině a chorvatštině Savez komunista Jugoslavije/Савез комуниста Југославије), před rokem 1952 známý také jako Komunistická strana Jugoslávie, byla komunistická strana v Jugoslávii.
Nový!!: Lazar Koliševski a Svaz komunistů Jugoslávie · Vidět víc »
Svaz komunistů Makedonie
Dům v Tetovu, kde byla makedonská komunistická strana oficiálně založena. Svaz komunistů Makedonie (makedonsky Сојуз на комунистите на Македонија) byla republiková organizace Svazu komunistů Jugoslávie na území Socialistické republiky Makedonie.
Nový!!: Lazar Koliševski a Svaz komunistů Makedonie · Vidět víc »
Sveti Nikole
Sveti Nikole (v makedonské cyrilici Свети Николе) je město ve Vardarském regionu Severní Makedonie.
Nový!!: Lazar Koliševski a Sveti Nikole · Vidět víc »
Vardarská Makedonie
Historická Makedonie (modře) vzhledem k současným státním hranicím. Vardarská Makedonie je vymezena hranicí Severní Makedonie vůči Albánii, Řecku a Bulharsku Srbska v letech 1817-1913 Vardarská Makedonie (a Вардарска Македонија, Вардарска Македония) je severozápadní část historického regionu Makedonie, kde se rozprostírá současný stát Severní Makedonie.
Nový!!: Lazar Koliševski a Vardarská Makedonie · Vidět víc »
VMRO-DPMNE
Vnatrešna Makedonska Revolucionerna Organizacija-Demokratska Partija za Makedonsko Nacionalno Edinstvo, VMRO-DPMNE (Vnitřní makedonská revoluční organizace - Demokratická strana makedonské národní jednoty) je politickou stranou v Severní Makedonii.
Nový!!: Lazar Koliševski a VMRO-DPMNE · Vidět víc »
12. únor
12.
Nový!!: Lazar Koliševski a 12. únor · Vidět víc »
1914
1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Lazar Koliševski a 1914 · Vidět víc »
2000
Rok 2000 (MM) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna, skončil v neděli 31. prosince a byl přestupný.
Nový!!: Lazar Koliševski a 2000 · Vidět víc »
6. červenec
6.
Nový!!: Lazar Koliševski a 6. červenec · Vidět víc »
