18 vztahy: Čas (mluvnice), Intonace (lingvistika), John Langshaw Austin, John Searle, Koherence (lingvistika), Konverzační maximy, Lingvistika, Modalita (lingvistika), Negace, Pragmatika, Presupozice, Prozódie (lingvistika), Slovesný vid, Slovesný způsob, Slovo, Výpověď (lingvistika), Věta (lingvistika), Způsobové sloveso.
Čas (mluvnice)
Čas (tempus) v lingvistice znamená určitý tvar slovesa vyjadřující časové období, ve kterém daný děj probíhal/probíhá/bude probíhat.
Nový!!: Řečové jednání a Čas (mluvnice) · Vidět víc »
Intonace (lingvistika)
Intonace v lingvistice je kontrolovaná modulace základní frekvence hlasivek, která zároveň nese lingvistický význam.
Nový!!: Řečové jednání a Intonace (lingvistika) · Vidět víc »
John Langshaw Austin
John Langshaw Austin (26. března 1911 Lancaster – 8. února 1960 Oxford) byl britský analytický filosof zabývající se filosofií jazyka.
Nový!!: Řečové jednání a John Langshaw Austin · Vidět víc »
John Searle
John Rogers Searle (* 31. července 1932 Denver, Colorado) je americký filosof a profesor filosofie na University of California v Berkeley, který významně přispěl k rozvoji filosofie jazyka a řečových aktů.
Nový!!: Řečové jednání a John Searle · Vidět víc »
Koherence (lingvistika)
Koherence je v lingvistice věcná, myšlenková a komunikační soudržnost, smysluplnost textu.
Nový!!: Řečové jednání a Koherence (lingvistika) · Vidět víc »
Konverzační maximy
Konverzační maximy jsou pravidla jak úspěšně komunikovat (někdy se označují i jako komunikační maximy).
Nový!!: Řečové jednání a Konverzační maximy · Vidět víc »
Lingvistika
Lingvistika (dříve psáno linguistika) neboli jazykověda je věda zkoumající přirozený jazyk.
Nový!!: Řečové jednání a Lingvistika · Vidět víc »
Modalita (lingvistika)
Modalita (z latinského modus - míra, způsob) je v lingvistice vyjádření způsobu platnosti určité výpovědi.
Nový!!: Řečové jednání a Modalita (lingvistika) · Vidět víc »
Negace
Logická negace (používá se pro ni symbol \neg nebo \mathrm, popř. se označuje pruhem nad proměnnou) je unární logická operace, která vezme výrok "p" do dalšího výroku "ne p", psáno ¬p, který je samostatně interpretován jako pravda, když p je nepravda nebo jako nepravda, když p je pravda.
Nový!!: Řečové jednání a Negace · Vidět víc »
Pragmatika
Pragmatika nebo také pragmatická lingvistika (z řeckého pragma, skutek) je moderní vědecká disciplína na pomezí lingvistiky a filosofie, která se zabývá řečovými akty (promluvami, výpověďmi) jako účelnou praxí řeči: člověk, který mluví, nejen něco říká, ale obvykle tím sleduje i nějaký záměr.
Nový!!: Řečové jednání a Pragmatika · Vidět víc »
Presupozice
Presupozice (předpoklad) je výraz ze sémantiky, jímž se označuje skutečnost, která se při výpovědi považuje za platnou, pokud má být komunikace smysluplná a úspěšná.
Nový!!: Řečové jednání a Presupozice · Vidět víc »
Prozódie (lingvistika)
Prozódie v lingvistice popisuje zvukové vlastnosti jazyka, které se uplatňují na úrovni vyšší než jednotlivý foném (hláska, segment).
Nový!!: Řečové jednání a Prozódie (lingvistika) · Vidět víc »
Slovesný vid
Vid (aspekt) je mluvnická kategorie slovesa, která postihuje vztah k plynutí času.
Nový!!: Řečové jednání a Slovesný vid · Vidět víc »
Slovesný způsob
Způsob (modus) je mluvnickou kategorií slovesa, která popisuje vztah slovesa a skutečnosti či záměru.
Nový!!: Řečové jednání a Slovesný způsob · Vidět víc »
Slovo
Slovo je skupina hlásek tvořící ustálený celek a mající určitý ustálený význam, je označované za jednotku slovní zásoby.
Nový!!: Řečové jednání a Slovo · Vidět víc »
Výpověď (lingvistika)
Výpověď je v lingvistice elementární komunikativní jednotka jazykového projevu použitá v konkrétní komunikativní situaci tvořící formálně i obsahově relativně uzavřený celek, který může, ale nemusí mít mluvnickou stavbu věty.
Nový!!: Řečové jednání a Výpověď (lingvistika) · Vidět víc »
Věta (lingvistika)
Věta je typizovaný jazykový útvar, kterým mluvčí slovně vyjadřuje určitou myšlenku, vztah k situaci, nebo obecný názor.
Nový!!: Řečové jednání a Věta (lingvistika) · Vidět víc »
Způsobové sloveso
Způsobové sloveso (též modální sloveso) je druh slovesa, jehož pomocí se vyjadřuje, zda je dispozice konatele děje k tomuto ději nutná, možná nebo záměrná, vyjadřuje tedy „stupeň realizovatelnosti“ děje, neboli voluntativní modalitu.
Nový!!: Řečové jednání a Způsobové sloveso · Vidět víc »