Rychlejší přístup než prohlížeči!
47 vztahy: Abdulhamid I., Adilşah Kadınefendi, Ahmed III., Akvadukt, Şah Sultan (dcera Mustafy III.), Berlín, Beyhan Sultan (dcera Mustafy III.), Bulharsko, Edirne, Edirnský palác, Emine Mihrişah Sultan, Fridrich II. Veliký, Hatice Sultan (dcera Mustafy III.), Istanbul, Kavkaz, Krym, Londýn, Mahmud I., Mešita Laleli, Mehmed II., Mihrişah Sultan, Mustafa II., Osman III., Osmané, Osmanská říše, Osmanská dynastie, Paříž, Palác Topkapi, Pruské království, Rumunsko, Selim III., Sunnitský islám, 15. století, 1717, 1720, 1730, 1757, 1761, 1763, 1766, 1767, 1768, 1774, 18. leden, 21. leden, 28. leden, 30. říjen.
Abdulhamid I.
Abdülhamid I. (jiné přepisy: Abdülhamit I., Abdulhamid I., Abdula' l-Hamíd; arab. Abd al-Hamíd I., Abdula' l-Hamíd, arab. nepřesně Abdul Hamíd I., arab. nepřesně Abdulhamíd I.; 20. březen 1725 – 7. duben 1789) byl osmanský sultán od roku 1774 do své smrti.
Nový!!: Mustafa III. a Abdulhamid I. · Vidět víc »
Adilşah Kadınefendi
Adilşah Kadın (? – 19. prosince 1803) byla čtvrtá manželka osmanského sultána Mustafy III.
Nový!!: Mustafa III. a Adilşah Kadınefendi · Vidět víc »
Ahmed III.
Ahmed III. Ahmed III. (30. či 31. prosince 1673, Dobrič – 1. ledna 1736, Konstantinopol) byl sultánem Osmanské říše v letech 1703–1730.
Nový!!: Mustafa III. a Ahmed III. · Vidět víc »
Akvadukt
Francii Římský akvadukt u Fontvieille v Provence Akvadukt (latinsky aquae ductus nebo aquaeductus, doslova vodovod) je umělý vodní most, část vodovodu resp.
Nový!!: Mustafa III. a Akvadukt · Vidět víc »
Şah Sultan (dcera Mustafy III.)
Şah Sultan (20. dubna 1761 – 11. března 1803) byla osmanská princezna.
Nový!!: Mustafa III. a Şah Sultan (dcera Mustafy III.) · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Mustafa III. a Berlín · Vidět víc »
Beyhan Sultan (dcera Mustafy III.)
Beyhan Sultan (13. ledna 1766 – 7. listopadu 1824) byla osmanská princezna, dcera sultána Mustafy III. a jeho konkubíny Ayşe Adil-şah.
Nový!!: Mustafa III. a Beyhan Sultan (dcera Mustafy III.) · Vidět víc »
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Mustafa III. a Bulharsko · Vidět víc »
Edirne
Edirne (dříve Adrianopolis, česky též Drinopol) je město ležící v evropské části současného Turecka.
Nový!!: Mustafa III. a Edirne · Vidět víc »
Edirnský palác
Edirnský palác, nazýván také jako Nový císařský palác, byl palác osmanských sultánů v Edirne, používaný hlavně v době, kdy bylo Edirne hlavním městem říše.
Nový!!: Mustafa III. a Edirnský palác · Vidět víc »
Emine Mihrişah Sultan
Hrobka konkubíny Turhan Hatice Sultan, kde je také pohřbená Emine Mihrişah Sultan Emine Mihrişah Sultan rozená jako Jeannette De Bazory (Francie - 1732, Istanbul, Osmanská říše) byla druhá francouzská konkubína sultána Ahmeda III. a matka následníka sultána Mustafy III., prince Selima, princezny Zeynep Sultan a princezny Ümmügülsüm Sultan.
Nový!!: Mustafa III. a Emine Mihrişah Sultan · Vidět víc »
Fridrich II. Veliký
Fridrich II.
Nový!!: Mustafa III. a Fridrich II. Veliký · Vidět víc »
Hatice Sultan (dcera Mustafy III.)
Hatice Sultan (15. června 1766 Istanbul – 17. července 1821 Istanbul) byla osmanská princezna.
Nový!!: Mustafa III. a Hatice Sultan (dcera Mustafy III.) · Vidět víc »
Istanbul
Bosporské úžiny a města Istanbulu Istanbul, dříve Konstantinopol (z řec. εἰς τῆν πόλιν eis tén polin – v 15. století vyslovováno is tin polin – „do Města“, do 20. let 20. století též Ḳosṭanṭīnīye, česky též Cařihrad) je turecké město na obou březích Bosporského průlivu.
Nový!!: Mustafa III. a Istanbul · Vidět víc »
Kavkaz
Kavkaz je mohutné velehorské pásmo v jihozápadní Asii mezi Černým a Kaspickým mořem, které měří na délku více než 1 200 km.
Nový!!: Mustafa III. a Kavkaz · Vidět víc »
Krym
Krym (ve starověku Tauris), geograficky také Krymský poloostrov, je poloostrov na severu Černého moře, spojený na severu s pevninou Perekopskou šíjí.
Nový!!: Mustafa III. a Krym · Vidět víc »
Londýn
Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.
Nový!!: Mustafa III. a Londýn · Vidět víc »
Mahmud I.
Mahmud I. (2. srpna 1696 – 13. prosince 1754) byl sultánem Osmanské říše v letech 1730 – 1754.
Nový!!: Mustafa III. a Mahmud I. · Vidět víc »
Mešita Laleli
Mešita Laleli, někdy též jako Tulipánová mešita je mešita postavená v 18. století za vlády Mustafy III. v letech 1760-1763.
Nový!!: Mustafa III. a Mešita Laleli · Vidět víc »
Mehmed II.
Mehmed II.
Nový!!: Mustafa III. a Mehmed II. · Vidět víc »
Mihrişah Sultan
#PŘESMĚRUJ Mihrişah Sultan (manželka Mustafy III.).
Nový!!: Mustafa III. a Mihrişah Sultan · Vidět víc »
Mustafa II.
Mustafa II.
Nový!!: Mustafa III. a Mustafa II. · Vidět víc »
Osman III.
Osman III.
Nový!!: Mustafa III. a Osman III. · Vidět víc »
Osmané
#PŘESMĚRUJ Osmanská říše.
Nový!!: Mustafa III. a Osmané · Vidět víc »
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Nový!!: Mustafa III. a Osmanská říše · Vidět víc »
Osmanská dynastie
Erb Osmané vládli v Osmanské říši od roku 1281 do roku 1923.
Nový!!: Mustafa III. a Osmanská dynastie · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Mustafa III. a Paříž · Vidět víc »
Palác Topkapi
Palác Topkapi je palác v Istanbulu v Turecku, který byl oficiální rezidencí osmanských sultánů a zároveň centrem vlády nad celou říší v letech 1465 až 1853.
Nový!!: Mustafa III. a Palác Topkapi · Vidět víc »
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Mustafa III. a Pruské království · Vidět víc »
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Nový!!: Mustafa III. a Rumunsko · Vidět víc »
Selim III.
Selim III (Osmanská turečtina: سليمثالث Selīm-i sālis) (24. prosince 1761 – 28. či 29. července 1808) byl sultánem Osmanské říše v letech 1789 až 1807.
Nový!!: Mustafa III. a Selim III. · Vidět víc »
Sunnitský islám
Osobnosti islámu ctěné sunnitskými muslimy vyjádřené v podobě kaligrafie ibádíju islám (Omán) Sunnité jsou muslimové, kteří po Mohamedově smrti uznali za nástupce Abú Bakra a oddělili se tak od šíitů, kteří za nástupce považovali člena jeho rodiny – zetě Alího.
Nový!!: Mustafa III. a Sunnitský islám · Vidět víc »
15. století
15.
Nový!!: Mustafa III. a 15. století · Vidět víc »
1717
1717 (MDCCXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Mustafa III. a 1717 · Vidět víc »
1720
1720 (MDCCXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Mustafa III. a 1720 · Vidět víc »
1730
1730 (MDCCXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Mustafa III. a 1730 · Vidět víc »
1757
1757 (MDCCLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Mustafa III. a 1757 · Vidět víc »
1761
1761 (MDCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Mustafa III. a 1761 · Vidět víc »
1763
1763 (MDCCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Mustafa III. a 1763 · Vidět víc »
1766
1766 (MDCCLXVI) byl 184.
Nový!!: Mustafa III. a 1766 · Vidět víc »
1767
1767 (MDCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Mustafa III. a 1767 · Vidět víc »
1768
1768 (MDCCLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Mustafa III. a 1768 · Vidět víc »
1774
1774 (MDCCLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Mustafa III. a 1774 · Vidět víc »
18. leden
18.
Nový!!: Mustafa III. a 18. leden · Vidět víc »
21. leden
21.
Nový!!: Mustafa III. a 21. leden · Vidět víc »
28. leden
28.
Nový!!: Mustafa III. a 28. leden · Vidět víc »
30. říjen
30.
Nový!!: Mustafa III. a 30. říjen · Vidět víc »
