Rychlejší přístup než prohlížeči!
103 vztahy: Achájové, Alpy, Apeninský poloostrov, Aquileia, Austria Romana, Avaři, Štýrsko, Čechy, Řím, Římané, Římská říše, Římská legie, Římské provincie, Římský konzul, Řecko, Balkán, Barbar, Bavorsko, Bójové, Benátsko, Biskup, Carnuntum, Celje, Claudius, Dákové, Diecéze, Diocletianus, Doba železná, Doba bronzová, Doba halštatská, Dunaj, Enns, Germáni, Hadrianus, Hainburg an der Donau, Hallstatt, Hematit, Homér, Ilýrie, Ilyrové, Istrie (poloostrov), Itálie, Julius Caesar, Karantánie, Křesťanství, Keltština, Keltové, Keltské náboženství, Kimbrové, Klagenfurt am Wörthersee, ..., Klient, Konfederace, Latina, Limes Romanus, Livius, Lublaň, Maďarsko, Marcus Aurelius, Markomanské války, Moesie, Německo, Oppidum, Ostrogóti, Panonie, Pád (řeka), Pád Západořímské říše, Předalpská Galie, Petronell-Carnuntum, Pozdně antické náboženství, Prokurátor, Ptuj, Raetie, Rakousko, Romanizace (kultura), Salcburk, Skordiskové, Slované, Slovinsko, Starověký Řím, Stěhování národů, Svébové, Tauriskové, Vídeň, Vídeňská pánev, Virunum, 1. století př. n. l., 115 př. n. l., 120, 120 př. n. l., 15 př. n. l., 166, 170 př. n. l., 180, 186 př. n. l., 2. století, 2. století př. n. l., 200 př. n. l., 3. století, 40, 450 př. n. l., 49 př. n. l., 58 př. n. l., 6. Rozbalte index (53 více) »
Achájové
Posmrtná zlatá maska achájského krále, připisována Agamemnónovi Achájové (Achaioi) byli jedním ze starořeckých kmenů.
Nový!!: Noricum a Achájové · Vidět víc »
Alpy
Alpy – satelitní snímek Alpy (německy Alpen, francouzsky Alpes, rétorománsky Alps, italsky Alpi, slovinsky Alpe) jsou rozsáhlé evropské pohoří.
Nový!!: Noricum a Alpy · Vidět víc »
Apeninský poloostrov
Apeninský poloostrov je jeden z největších evropských poloostrovů.
Nový!!: Noricum a Apeninský poloostrov · Vidět víc »
Aquileia
Aquileia (furlansky Aquilee, nebo Aquilea) je italské město, které je součástí územního spolku obcí Agro Aquileiese v autonomním regionu Furlansko-Julské Benátsko.
Nový!!: Noricum a Aquileia · Vidět víc »
Austria Romana
Austria Romana (německy Römisches Österreich, tedy Římské Rakousko) je latinské označení historického a kulturního dědictví dnešního Rakouska z římského období.
Nový!!: Noricum a Austria Romana · Vidět víc »
Avaři
Avaři byli kočovné etnikum mongolského původu, které pocházelo přibližně z oblasti dnešního Mongolska a Mandžuska.
Nový!!: Noricum a Avaři · Vidět víc »
Štýrsko
Štýrsko je spolková země na jihovýchodě Rakouska.
Nový!!: Noricum a Štýrsko · Vidět víc »
Čechy
Čechy jsou region na západě České republiky.
Nový!!: Noricum a Čechy · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Noricum a Řím · Vidět víc »
Římané
Starořímská rodina Jako Římané (latinsky Romani, Quirites) byli původně ve starověku označováni obyvatelé města Říma (latinsky Roma).
Nový!!: Noricum a Římané · Vidět víc »
Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.
Nový!!: Noricum a Římská říše · Vidět víc »
Římská legie
Moderní rekonstrukce římských legionářů s plátovou zbrojí (''lorica segmentata'') Legie (z latinského slova legio „vojenské odvody“, což je odvozeno ze slova legere „vybírat“, „odvádět“, „shromažďovat“) je termín, jenž v širším smyslu označuje celé římské vojsko, případně v užším a běžnějším významu se jedná o základní vojenskou jednotku starověké římské armády.
Nový!!: Noricum a Římská legie · Vidět víc »
Římské provincie
Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.
Nový!!: Noricum a Římské provincie · Vidět víc »
Římský konzul
Flavius Anastasius Paulus Probus Sabinianus Pompeius (konzul v roce 517) Konzul (zkráceně cos.; latinsky consul, pl. consules, což bylo odvozeno z consulere; česky radit se, rozvažovat) byl nejvyšší civilní a vojenský úředník (magistratus) ve starověkém Římě.
Nový!!: Noricum a Římský konzul · Vidět víc »
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Nový!!: Noricum a Řecko · Vidět víc »
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Nový!!: Noricum a Balkán · Vidět víc »
Barbar
kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.
Nový!!: Noricum a Barbar · Vidět víc »
Bavorsko
Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.
Nový!!: Noricum a Bavorsko · Vidět víc »
Bójové
Území obývané Bóji ve 3. století př. n. l. Migrace Bojů Bójové (lat. Boii) byli keltský kmen, který se dělil do několika větví.
Nový!!: Noricum a Bójové · Vidět víc »
Benátsko
Benátsko je oblast v severovýchodní Itálii, sousedící na jihu s Emilií-Romagnou, na západě s Lombardií, na severu s Trentino-Alto Adige a Rakouskem, na východě s Furlanskem-Julským Benátskem a Jadranem.
Nový!!: Noricum a Benátsko · Vidět víc »
Biskup
biskup litoměřický) arcibiskup michalovsko-košický) Biskup (z řeckého έπίσκοπος episkopos dohlížitel, moderátor, ochránce, zodpovědný; z έπι-σκέπτεσθαι episkeptesthai dohlížet) je v katolické církvi nejvyšším představitelem diecéze, jenž je nástupcem apoštolů (viz apoštolská posloupnost), které ustanovil Ježíš Kristus.
Nový!!: Noricum a Biskup · Vidět víc »
Carnuntum
tetrarchů. Novodobé revizní výzkumy ale dospěly k závěru, že byla postavena až v polovině 4. století Carnuntum (v díle zeměpisce Klaudia Ptolemaia Καρνοιις) byl starověký římský legionářský tábor (Castrum) a město v současném Rakousku.
Nový!!: Noricum a Carnuntum · Vidět víc »
Celje
Celje (Cilli, Celeia) je slovinské město v Dolním Štýrsku.
Nový!!: Noricum a Celje · Vidět víc »
Claudius
Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus (před nástupem na trůn Tiberius Claudius Nero Germanicus; 1. srpna 10 př. n. l. – 13. října 54), známý spíše jako Claudius, byl římský císař z julsko-klaudijské dynastie, vládnoucí od roku 41 až do své smrti.
Nový!!: Noricum a Claudius · Vidět víc »
Dákové
Dácie v roce 82 př. n. l. Dácké šperky Dákové (Daci) byli původní obyvatelé karpatského oblouku, blízce příbuzní Thráků a Ilyrů.
Nový!!: Noricum a Dákové · Vidět víc »
Diecéze
Diecéze (lat. dioecesis) je správní jednotka církví s episkopální strukturou, v jejímž čele stojí biskup s úřadem a sídlem nazývaným biskupství.
Nový!!: Noricum a Diecéze · Vidět víc »
Diocletianus
Gaius Aurelius Valerius Diocletianus (kolem 244 v Dalmácii – 3. prosince 312 nebo 316 ve Spalatu, dnešní Split), rodným jménem Diocles, obvykle známý jako Diocletianus (česky Dioklecián) byl římský císař od 20. listopadu 284 až do 1. května 305.
Nový!!: Noricum a Diocletianus · Vidět víc »
Doba železná
V archeologii je dobou železnou označováno stádium ve vývoji lidstva, kdy člověk používal převážně železo pro výrobu nástrojů a zbraní.
Nový!!: Noricum a Doba železná · Vidět víc »
Doba bronzová
Doba bronzová je historické období, pro které je charakteristické dominantní využívání bronzu – slitiny mědi a cínu – pro výrobu důležitých potřeb.
Nový!!: Noricum a Doba bronzová · Vidět víc »
Doba halštatská
keltskými kmeny jsou vyznačená názvy. NM Praha) Artefakty z halštatského období (NM Praha) Doba halštatská označuje období, během kterého se ve střední Evropě objevili Keltové a začalo se zpracovávat železo.
Nový!!: Noricum a Doba halštatská · Vidět víc »
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Nový!!: Noricum a Dunaj · Vidět víc »
Enns
Enns (zastarale česky Enže) je obec v rakouské spolkové zemi Horní Rakousy v okrese Linec-venkov.
Nový!!: Noricum a Enns · Vidět víc »
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Nový!!: Noricum a Germáni · Vidět víc »
Hadrianus
Publius Aelius Hadrianus (24. ledna 76 v Italice – 10. července 138 nedaleko Neapole), běžně známý jako Hadrianus (česky Hadrián), byl římský císař v letech 117 až 138.
Nový!!: Noricum a Hadrianus · Vidět víc »
Hainburg an der Donau
Hainburg an der Donau je město v Rakousku v okrese Bruck an der Leitha ve spolkové zemi Dolní Rakousko.
Nový!!: Noricum a Hainburg an der Donau · Vidět víc »
Hallstatt
Hallstatt je město s 923 obyvateli nacházející se v Solné komoře v Rakousku.
Nový!!: Noricum a Hallstatt · Vidět víc »
Hematit
Hematit, chemický vzorec Fe2O3 (oxid železitý), je klencový minerál.
Nový!!: Noricum a Hematit · Vidět víc »
Homér
Jean Auguste Dominique Ingres – ''Homérova apoteóza'' (1827) Homér (řecky Ὅμηρος Homéros) je jméno nejstaršího známého řeckého básníka a pěvce (aoida), jemuž se připisuje autorství epických básní Ilias a Odysseia, zakládajících děl starořecké i evropské literatury.
Nový!!: Noricum a Homér · Vidět víc »
Ilýrie
Ilyrské kmeny v předřímském období Ilýrie (albánsky Iliria; řecky Iλλυρία, Illyría; latinsky Illyricum) bylo ve starověku území rozkládající se na západě dnešního Balkánského poloostrova, jež obývaly divoké kmeny Ilyrů – starověkého národa indoevropského původu, dorozumívajícího se ilyrskými jazyky.
Nový!!: Noricum a Ilýrie · Vidět víc »
Ilyrové
Ilyrové byla skupina indoevropských národů, které ve starověku obývaly západ Balkánského poloostrova.
Nový!!: Noricum a Ilyrové · Vidět víc »
Istrie (poloostrov)
Mapa poloostrova Istrie Istrie je poloostrov vybíhající do Jaderského moře.
Nový!!: Noricum a Istrie (poloostrov) · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Noricum a Itálie · Vidět víc »
Julius Caesar
Gaius Julius Caesar (12./13. července 100 př. n. l. – 15. března 44 př. n. l. Řím) byl vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie.
Nový!!: Noricum a Julius Caesar · Vidět víc »
Karantánie
Karantánie (Karantanija či Korotan, Karantanien) neboli Korutanské knížectví je někdejší slovanský státní útvar vzniklý v 7. století, na území dnešního jižního Rakouska a severovýchodního Slovinska, který byl předchůdcem Korutanské marky, pohraničního území Karolínské říše založeného v roce 889.
Nový!!: Noricum a Karantánie · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Noricum a Křesťanství · Vidět víc »
Keltština
#PŘESMĚRUJ Keltské jazyky.
Nový!!: Noricum a Keltština · Vidět víc »
Keltové
území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.
Nový!!: Noricum a Keltové · Vidět víc »
Keltské náboženství
Vyobrazení druidů z 18. století reprodukující basreliéf z francouzského města Autun Keltské náboženství, často také keltské pohanství nebo druidství (druidismus), jsou označení pro polyteistickou víru a praktiky starověkých Keltů, zaniklé po rozšíření křesťanství v západní Evropě na konci starověku a na počátku středověku.
Nový!!: Noricum a Keltské náboženství · Vidět víc »
Kimbrové
Jutsku. Kimbrové byli kmen, který, spolu s Teutony a Ambrony, ohrožoval ve druhém století před naším letopočtem Římskou republiku.
Nový!!: Noricum a Kimbrové · Vidět víc »
Klagenfurt am Wörthersee
Klagenfurt am Wörthersee (slovinsky a česky Celovec, do roku 2008 zkráceně jen Klagenfurt), je statutární město a zároveň hlavní a největší město rakouské spolkové země Korutany, 235 km jihozápadně od Vídně, 100 km jihozápadně od Štýrského Hradce a 20 km severně od hranic se Slovinskem.
Nový!!: Noricum a Klagenfurt am Wörthersee · Vidět víc »
Klient
Slovo klient (lat. cliens, chráněnec, vazal) má několik významů.
Nový!!: Noricum a Klient · Vidět víc »
Konfederace
KonfederaceMalá československá encyklopedie ČSAV, heslo Konfederace, III.
Nový!!: Noricum a Konfederace · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Noricum a Latina · Vidět víc »
Limes Romanus
hranice Římské říše v druhém století Limes Romanus nebo jen limes (lat. cesta, později mez, hranice; 2. pád limitis), znamená dnes v širším smyslu pevninskou hranici Římské říše, v užším smyslu systém opevnění a celní hranici tam, kde nebyla určena řekami.
Nový!!: Noricum a Limes Romanus · Vidět víc »
Livius
Titus Livius (Schedelova kronika, 1493) Titus Livius, podle svého rodiště také Patavinus (59 př. n. l., Patavie, nyní Padova – 17 tamt.) byl římský spisovatel a historik, autor monumentálních dějin Říma Ab urbe condita.
Nový!!: Noricum a Livius · Vidět víc »
Lublaň
Lublaň je hlavní město Slovinska, sídlo stejnojmenné městské občiny a je zároveň největší obcí ve Slovinsku.
Nový!!: Noricum a Lublaň · Vidět víc »
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Nový!!: Noricum a Maďarsko · Vidět víc »
Marcus Aurelius
Marcus Aurelius Antoninus Augustus (26. dubna 121 – 17. března 180) byl římským císařem v letech 161 až 180, přičemž náležel k tzv.
Nový!!: Noricum a Marcus Aurelius · Vidět víc »
Markomanské války
Mapa střední Evropy v době Markomanských válek Markomanské války (Bellum Germanicum et Sarmaticum) byla série válek trvajících patrně od roku 166 do roku 180.
Nový!!: Noricum a Markomanské války · Vidět víc »
Moesie
legií Římská říše kolem roku 120 n. l., červeně zvýrazněna Moesie Moesia Superior ve 4. století Moesie (latinsky Moesia, bulharsky Мизия) byla římskou provincií, ležící na území současných států Srbska a Bulharska.
Nový!!: Noricum a Moesie · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Noricum a Německo · Vidět víc »
Oppidum
Keltské oppidum Bibracte Oppidum (snad z latinského ob pedes, obydlené místo, které bylo kvůli hradbám nutné obejít) je obecně opevněné sídliště s výraznými rysy města.
Nový!!: Noricum a Oppidum · Vidět víc »
Ostrogóti
Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).
Nový!!: Noricum a Ostrogóti · Vidět víc »
Panonie
legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie Panonie (latinsky Pannonia) byla mezi léty 9–433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius.
Nový!!: Noricum a Panonie · Vidět víc »
Pád (řeka)
Pád je největší řeka v Itálii (Benátsko, Emilia-Romagna, Piemont, Lombardie).
Nový!!: Noricum a Pád (řeka) · Vidět víc »
Pád Západořímské říše
alt.
Nový!!: Noricum a Pád Západořímské říše · Vidět víc »
Předalpská Galie
Mapa Galie kolem roku 58 př. n. l., Předalpská Galie (''Gallia Cisalpina'') se nachází v severní Itálii. Předalpská Galie (latinsky: Gallia Cisalpina) bylo římské pojmenování oblasti (v letech 203 až 43/42 př. n. l. římské provincie), zahrnující území dnešní severní Itálie při řece Pádu ohraničené horskými masívy Alp a Apenin.
Nový!!: Noricum a Předalpská Galie · Vidět víc »
Petronell-Carnuntum
Petronell-Carnuntum je městys v dolnorakouském okrese Bruck an der Leitha.
Nový!!: Noricum a Petronell-Carnuntum · Vidět víc »
Pozdně antické náboženství
Římské říše. Pozdně antické náboženství (někdy méně přesně též pohanství v pozdní antice) je konvenční novodobé označení pro pestrý a nejednotný soubor náboženských či filosoficko-náboženských nekřesťanských (tj. pohanských) představ a systémů v oblasti tradiční řecko-římské kultury v době, kdy se po vydání milánského ediktu začaly střetávat s křesťanstvím jako rovnoprávným náboženstvím.
Nový!!: Noricum a Pozdně antické náboženství · Vidět víc »
Prokurátor
Prokurátor, neboli veřejný žalobce, je osoba, která je státem pověřena zastupováním jeho zájmů zejména v trestním řízení a která je zařazena k určité prokuratuře, státnímu orgánu, který zastupuje v trestním řízení veřejnou žalobu a plní další úkoly, které ji svěřuje zákon.
Nový!!: Noricum a Prokurátor · Vidět víc »
Ptuj
Ptuj (německy Pettau, latinsky Poetovio) je město ve slovinském Dolním Štýrsku.
Nový!!: Noricum a Ptuj · Vidět víc »
Raetie
Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna Raetie Raetie, případně latinsky Raetia, bylo území a později provincie římské říše, jež sahalo zhruba od Bodamského jezera (Lacus Brigantinus) směrem na východ k řece Inn (Aenus).
Nový!!: Noricum a Raetie · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Noricum a Rakousko · Vidět víc »
Romanizace (kultura)
Státy s romanskými jazyky Římská říše za vlády Trajána v roce 117 Romanizace byl proces postupného převládání římského vlivu v západní polovině Evropy, především na území podmaněném samotnými Římany, na němž zakládali římské provincie.
Nový!!: Noricum a Romanizace (kultura) · Vidět víc »
Salcburk
Salcburk (dříve též Solnohrad, Salzburk, dříve česky též Salcpurk) je statutární město, hlavní město rakouské spolkové země Salcbursko a centrum okresu Salcburk-venkov.
Nový!!: Noricum a Salcburk · Vidět víc »
Skordiskové
Kmenový stát Skordisků (3.–1. století př. n. l., Singidunum je dnešní Bělehrad) Skordiskové byl starověký kmen obývající kraje přiléhající k soutoku řek Sávy a Drávy s Dunajem.
Nový!!: Noricum a Skordiskové · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Noricum a Slované · Vidět víc »
Slovinsko
Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.
Nový!!: Noricum a Slovinsko · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Noricum a Starověký Řím · Vidět víc »
Stěhování národů
římské říše Pojmem stěhování národů se označují rozsáhlé migrace obyvatelstva (tzv. barbarských kmenů a jejich skupin), které probíhaly koncem starověku a počátkem středověku.
Nový!!: Noricum a Stěhování národů · Vidět víc »
Svébové
Germánští Svébové (zelená), dunajští Svébové s Kvády (modrá), Svébské království v Galicii (červená), ''Suavia'' čili Švábsko (oranžová), mapa s vyznačenými trasami migrace. Svébové (též Suebové, Svévové, Švábové) byli velká skupina příbuzných germánských kmenů, mezi které patřili Markomani, Kvádové, Hermunduři, Semnoni, Langobardi a další, někdy, včetně podskupin, jednoduše označovaní jako Svébové.
Nový!!: Noricum a Svébové · Vidět víc »
Tauriskové
Tauriskové (latinsky Taurisci) byl přibližně v období od 3.
Nový!!: Noricum a Tauriskové · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Noricum a Vídeň · Vidět víc »
Vídeňská pánev
Vídeňská pánev (německy Wiener Becken, slovensky Viedenská kotlina) je subprovincie (severozápadní část) Západopanonské pánve v Rakousku, Česku (zejména Jihomoravská pánev – Dolnomoravský úval) a na Slovensku (Záhorská nížina).
Nový!!: Noricum a Vídeňská pánev · Vidět víc »
Virunum
Zbytky amfiteátru Reliéf z hrobu ve Virunum Claudium Virunum či jen Virunum bylo římské město v provincii Noricum na území dnešního Rakouska, ve spolkové zemi Korutany.
Nový!!: Noricum a Virunum · Vidět víc »
1. století př. n. l.
1.
Nový!!: Noricum a 1. století př. n. l. · Vidět víc »
115 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Noricum a 115 př. n. l. · Vidět víc »
120
Bez popisu.
Nový!!: Noricum a 120 · Vidět víc »
120 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Noricum a 120 př. n. l. · Vidět víc »
15 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Noricum a 15 př. n. l. · Vidět víc »
166
Bez popisu.
Nový!!: Noricum a 166 · Vidět víc »
170 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Noricum a 170 př. n. l. · Vidět víc »
180
Bez popisu.
Nový!!: Noricum a 180 · Vidět víc »
186 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Noricum a 186 př. n. l. · Vidět víc »
2. století
2.
Nový!!: Noricum a 2. století · Vidět víc »
2. století př. n. l.
2.
Nový!!: Noricum a 2. století př. n. l. · Vidět víc »
200 př. n. l.
Rok 200 př.
Nový!!: Noricum a 200 př. n. l. · Vidět víc »
3. století
3.
Nový!!: Noricum a 3. století · Vidět víc »
40
Bez popisu.
Nový!!: Noricum a 40 · Vidět víc »
450 př. n. l.
Řím.
Nový!!: Noricum a 450 př. n. l. · Vidět víc »
49 př. n. l.
10. ledna – Caesar se slovy „Kostky jsou vrženy“ (Alea iacta est) překročil říčku Rubikon, čímž začala v Římě další občanská válka.
Nový!!: Noricum a 49 př. n. l. · Vidět víc »
58 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Noricum a 58 př. n. l. · Vidět víc »
6
Bez popisu.
Nový!!: Noricum a 6 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Noricum mediterraneum, Noricum ripense.
