Rychlejší přístup než prohlížeči!
49 vztahy: Aleutské ostrovy, Alexej Iljič Čirikov, Aljašský poloostrov, Amur, Anatolij Nikolajevič Pepeljajev, Anna Ivanovna, Čukotka, Bělogvardějci, Chabarovský kraj, Dálný východ, Dálněvýchodní federální okruh, Dělový člun, Evenkové, Federální okruhy Ruska, Grigorij Ivanovič Šelechov, Ivan Moskvitin, Jakutsk, Japonské císařství, Jasak, Kamčatka, Kjachta, Koupě Aljašky, Kozáci, Kraje v Rusku, Krymská válka, Kurilské ostrovy, Kuzma Sokolov, Moskva, Nižněkamčatsk, Ochota (řeka), Ochotské moře, Ostroh (pevnost), Pavel I. Ruský, Permafrost, Petr I. Veliký, Petropavlovsk-Kamčatskij, Pravoslaví, Ruská Amerika, Ruská občanská válka, Rusko-americká společnost, Rusové, Sídlo městského typu, Sovětský svaz, Stříbro (minerál), Tichý oceán, UTC+10:00, Vitus Bering, Zlato (minerál), 1856.
Aleutské ostrovy
Aleutské ostrovy také jen Aleuty (Aleutian Islands, aleutsky: Unangam Tanaa, dříve v češtině Kateřininy ostrovy) je řetězec 14 velkých vulkanických ostrovů a 55 menších ostrovů.
Nový!!: Ochotsk a Aleutské ostrovy · Vidět víc »
Alexej Iljič Čirikov
Alexej Iljič Čirikov (24. prosince 1703, selo Lužnoje, Tulská gubernie – 4. června 1748, Moskva) byl ruský mořeplavec a objevitel.
Nový!!: Ochotsk a Alexej Iljič Čirikov · Vidět víc »
Aljašský poloostrov
Aljašský poloostrov se sopkami Aljašský poloostrov je část pevninské Aljašky (USA).
Nový!!: Ochotsk a Aljašský poloostrov · Vidět víc »
Amur
Amur (mandžusky Sahaliyan Ula) je řeka ve Východní Asii, která tvoří přirozenou hranici mezi Ruskem (Zabajkalský kraj, Amurská oblast, Židovská autonomní oblast) a ČLR (Vnitřní Mongolsko a Chej-lung-ťiang) a na dolním toku protéká jen Ruskem Chabarovský kraj.
Nový!!: Ochotsk a Amur · Vidět víc »
Anatolij Nikolajevič Pepeljajev
Anatolij Nikolajevič Pepeljajev (rusky Анато́лий Никола́евич Пепеля́ев, narozen 15. června 1891 v Tomsku, popraven zastřelením 14. ledna 1938 v Novosibirsku) byl ruský vojenský velitel, účastník první světové války a, v době ruské občanské války, bělogvardějec.
Nový!!: Ochotsk a Anatolij Nikolajevič Pepeljajev · Vidět víc »
Anna Ivanovna
Anna Ivanovna Romanovová (též Anna Ioannovna, rusky Анна Иоанновна, 7. února 1693, Moskva – 28. října 1740, Petrohrad) byla vévodkyně kuronská a zemgalská v letech 1711–1731 a v letech 1730–1740 ruská carevna, dcera cara Ivana V. a Praskovji Fjodorovny Saltykovové.
Nový!!: Ochotsk a Anna Ivanovna · Vidět víc »
Čukotka
Čukotský poloostrov na americké vojenské mapě Čukotský poloostrov, zkráceně Čukotka (rusky Чукотский полуостров, Чукотка) je nejvýchodnější poloostrov Asie.
Nový!!: Ochotsk a Čukotka · Vidět víc »
Bělogvardějci
Bělogvardějci (rusky: Бе́лая а́рмия, nebo též Белая гва́рдия / Bílí důstojníci, také Bílá armáda, Bílí, Dobrovolnická armáda) byli příslušníci skupin bojujících v Říjnové revoluci a za následné občanské války v letech 1918 až 1920 proti Rudé armádě za obnovení carství.
Nový!!: Ochotsk a Bělogvardějci · Vidět víc »
Chabarovský kraj
Chabarovský kraj je federální subjekt Ruské federace, jenž se rozkládá především podél pobřeží Ochotského moře a nejsevernější části Japonského moře.
Nový!!: Ochotsk a Chabarovský kraj · Vidět víc »
Dálný východ
Přibližný rozsah Dálný východ je nepříliš přesně vymezený pojem, který se používá k označení Východní Asie a jihovýchodní Asie, obvykle včetně ruského Dálného východu neboli území v západní oblasti Tichého oceánu.
Nový!!: Ochotsk a Dálný východ · Vidět víc »
Dálněvýchodní federální okruh
Dálněvýchodní federální okruh Ruské federace (rusky Дальневосточный федеральный округ) je jedním z osmi federálních okruhů Ruska.
Nový!!: Ochotsk a Dálněvýchodní federální okruh · Vidět víc »
Dělový člun
blízkém východě Dělový člun (ve starší literatuře též někdy dělová loď) je malá válečná loď se silnou hlavňovou výzbrojí.
Nový!!: Ochotsk a Dělový člun · Vidět víc »
Evenkové
Evencký dřevěný ''čum''; z etnografického muzea v Ulan Ude (Burjatsko) Země předků Evenků – severovýchodní Čína (Mandžusko) Rozšíření Evenků Evenkové (Evenki), též zvaní Tunguzové, jsou z části kočovný národ čítající asi 67 000 osob (2009) v Rusku, Číně a Mongolsku.
Nový!!: Ochotsk a Evenkové · Vidět víc »
Federální okruhy Ruska
Federální okruhy Ruské federace (rusky федеральные округа Российской Федерации) jsou jednotkou státní správy Ruska.
Nový!!: Ochotsk a Federální okruhy Ruska · Vidět víc »
Grigorij Ivanovič Šelechov
Grigorij Ivanovič Šelechov, také Šelichov (1747 Rylsk, Kurská oblast –) byl ruský mořeplavec a obchodník.
Nový!!: Ochotsk a Grigorij Ivanovič Šelechov · Vidět víc »
Ivan Moskvitin
Ivan Jurjevič Moskvitin (Иван Юрьевич Москвитин, - po roce 1647) byl ruský průzkumník, tomský kozák, pravděpodobně rodák z Moskvy, objevitel Ochotského moře a první Rus, který dosáhl Tichého oceánu.
Nový!!: Ochotsk a Ivan Moskvitin · Vidět víc »
Jakutsk
Jakutsk (jakutsky Дьокуускай) je město v Rusku, které se nachází ve východní Sibiři, je hlavním městem republiky Sacha (neboli Jakutska) a přístavem na řece Leně.
Nový!!: Ochotsk a Jakutsk · Vidět víc »
Japonské císařství
Japonské císařství (大日本帝國 – Dai Nippon Teikoku, doslova Velké Japonské císařství) byl státní útvar existující v letech 1868–1947 na území nástupnického Japonska, Kurilských ostrovů, Severních Marian, Tchaj-wanu a po okupaci roku 1910 i Koreje.
Nový!!: Ochotsk a Japonské císařství · Vidět víc »
Jasak
Jermaku Timofějeviči Umělecké ztvárnění odvodu jasaku Jasak (– moc, vláda; – naturální daň, – daň) byla v Rusku od 15.
Nový!!: Ochotsk a Jasak · Vidět víc »
Kamčatka
Poloostrov Kamčatka na mapě Ruska vpravo Kamčatka je 1 250 km dlouhý poloostrov na ruském Dálném východě o rozloze 270 000 km².
Nový!!: Ochotsk a Kamčatka · Vidět víc »
Kjachta
Kjachta (burjatsky Хяагта,, pchin-jin Qiàkètú v české transkripci Čchia-kche-tchu), je město v Burjatské republice Ruské federace.
Nový!!: Ochotsk a Kjachta · Vidět víc »
Koupě Aljašky
Dobová mapa Aljašky Koupě Aljašky byla dohoda mezi vládami Ruského impéria a Spojených států amerických, která vedla k prodeji ruského území v Severní Americe o celkové rozloze 1 518 000 km².
Nový!!: Ochotsk a Koupě Aljašky · Vidět víc »
Kozáci
dopis tureckému sultánovi'' (1880–1891) Kozáci jsou převážně východoslovanské pravoslavné svazy svobodných obyvatel, zemědělců a válečníků pocházející z ukrajinských a jihoruských stepí.
Nový!!: Ochotsk a Kozáci · Vidět víc »
Kraje v Rusku
Ruská federace je rozdělena na 83 administrativních subjektů, z nichž 9 nese název kraj (rusky край).
Nový!!: Ochotsk a Kraje v Rusku · Vidět víc »
Krymská válka
Krymská válka byl ozbrojený konflikt v letech 1853–1856 mezi carským Ruskem a Osmanskou říší podpořenou koalicí Francie, Spojeného království a Sardinského království.
Nový!!: Ochotsk a Krymská válka · Vidět víc »
Kurilské ostrovy
Kurilské ostrovy, též Kurily (– Kuriľskije ostrova; – Kuriru rettó; v ainštině: Čupka, Kurumise), je vulkanické souostroví 56 ostrovů o celkové rozloze 10 355,61 km² (je možné se setkat také s jinými údaji, nejčastěji 15 600 km²) nalézající se mezi poloostrovem Kamčatka a japonskými ostrovy.
Nový!!: Ochotsk a Kurilské ostrovy · Vidět víc »
Kuzma Sokolov
Kuzma Sokolov (Кузьма Соколов) (17. století - září 1717 Jakutsk) byl jakutský kozák a objevitel.
Nový!!: Ochotsk a Kuzma Sokolov · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Ochotsk a Moskva · Vidět víc »
Nižněkamčatsk
Nižněkamčatsk (česky též někdy uváděno jako Nižní Kamčatsk) je zaniklé město v Rusku, které se nacházelo na Kamčatském poloostrově, při dolním toku řeky Kamčatky (odtud název města), 30 km od moderního Usť-Kamčatsku.
Nový!!: Ochotsk a Nižněkamčatsk · Vidět víc »
Ochota (řeka)
Ochota je řeka v Chabarovském kraji v Rusku.
Nový!!: Ochotsk a Ochota (řeka) · Vidět víc »
Ochotské moře
Ochotské moře je okrajové moře v severozápadní části Pacifiku.
Nový!!: Ochotsk a Ochotské moře · Vidět víc »
Ostroh (pevnost)
Ostroh je ruský termín pro malou pevnost, opevněnou 4–6 metrů vysokou palisádou z nahoře zaostřených kůlů.
Nový!!: Ochotsk a Ostroh (pevnost) · Vidět víc »
Pavel I. Ruský
Pavel I. Petrovič (Petrohrad – tamtéž) byl ruský car z dynastie holštýnsko‑gotorpských Romanovců.
Nový!!: Ochotsk a Pavel I. Ruský · Vidět víc »
Permafrost
Herschelově ostrově (2013) Aljašky (2017) Karla Ernst von Baera Permafrost (též věčně nebo dlouhodobě zmrzlá půda, pergelisol) je hornina, zvětralina nebo půda, jejíž teplota je po dobu dvou či více let nižší než 0 °C.
Nový!!: Ochotsk a Permafrost · Vidět víc »
Petr I. Veliký
Petr I. Veliký, známý též jako Petr Alexejevič (Moskva – Petrohrad), byl ruský car od roku 1682 až do své smrti.
Nový!!: Ochotsk a Petr I. Veliký · Vidět víc »
Petropavlovsk-Kamčatskij
Petropavlovsk-Kamčatskij (Петропа́вловск-Камча́тский) je hlavní město Kamčatského kraje, do 1.
Nový!!: Ochotsk a Petropavlovsk-Kamčatskij · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Ochotsk a Pravoslaví · Vidět víc »
Ruská Amerika
Ruská Amerika bylo koloniální území Ruského impéria v Severní Americe v letech 1799 až 1867 převážně v oblasti poloostrova Aljašky.
Nový!!: Ochotsk a Ruská Amerika · Vidět víc »
Ruská občanská válka
Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.
Nový!!: Ochotsk a Ruská občanská válka · Vidět víc »
Rusko-americká společnost
Rusko-americká společnost (rusky Российско-американская компания, anglicky Russian-American Company) byla ruská polostátní obchodní a koloniální společnost aktivní v letech 1799 až 1888.
Nový!!: Ochotsk a Rusko-americká společnost · Vidět víc »
Rusové
Rusové (russkije), zastarale též Velkorusové (v kontrastu s Malorusy/Ukrajinci a Bělorusy), jsou východoslovanský národ původem z evropské části Ruska; výraz etničtí Rusové (rusky Russkije) se používá pro jejich odlišení od ostatních občanů Ruska (Rossijaně) jiné národnosti či etnika.
Nový!!: Ochotsk a Rusové · Vidět víc »
Sídlo městského typu
Sídlo městského typu (SMT) je oficiální označení určitého typu sídelní jednotky, jež bylo zavedeno sovětskou administrativou a jež je v postsovětských zemích dodnes používáno.
Nový!!: Ochotsk a Sídlo městského typu · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Ochotsk a Sovětský svaz · Vidět víc »
Stříbro (minerál)
Stříbro, chemický vzorec Ag, je krychlový minerál.
Nový!!: Ochotsk a Stříbro (minerál) · Vidět víc »
Tichý oceán
Tichý oceán nebo Pacifik (odvozené přídavné jméno tichomořský nebo pacifický) je největší oceán na Zemi.
Nový!!: Ochotsk a Tichý oceán · Vidět víc »
UTC+10:00
obrys.
Nový!!: Ochotsk a UTC+10:00 · Vidět víc »
Vitus Bering
Vitus Jonassen Bering (také, méně správně, Behring) (5. srpna (křest) 1681 Horsens, Dánsko – 19. prosince 1741 Beringův ostrov) byl dánský mořeplavec a navigátor, který se plavil ve službách ruského námořnictva.
Nový!!: Ochotsk a Vitus Bering · Vidět víc »
Zlato (minerál)
Zlato, chemická značka Au, je krychlový minerál.
Nový!!: Ochotsk a Zlato (minerál) · Vidět víc »
1856
1856 (MDCCCLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Ochotsk a 1856 · Vidět víc »
