68 vztahy: Aktinium, Aktinoidy, Americium, Astat, Atomové jádro, Štěpná jaderná reakce, Berkelium, Bismut, Bohrium, Chemický prvek, Curium, Darmstadtium, Dubnium, Einsteinium, Elektron, Fermium, Flerovium, Francium, Glenn Seaborg, Hassium, Izotop, Jaderná fúze, Jaderná fyzika, Jaderná zbraň, Jurij Oganesjan, Kalifornium, Kopernicium, Lawrencium, Livermorium, Magické číslo (fyzika), Meitnerium, Mendelevium, Moscovium, Neptunium, Neutron, Neutronové číslo, Nihonium, Nobelium, Nukleon, Oganesson, Olovo, Oxford University Press, Plutonium, Poločas přeměny, Polonium, Protaktinium, Proton, Protonové číslo, Radium, Radon, ..., Roentgenium, Rozpad alfa, Rutherfordium, Seaborgium, Sovětský svaz, Spojené státy americké, Tennessin, Thorium, Tunelový jev, Unbinilium, Uran (prvek), Uran-235, Urychlovač částic, Vápník, Wolfram, 2003, 2008, 2016. Rozbalte index (18 více) »
Aktinium
Aktinium (chemická značka Ac) je prvním členem řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek.
Nový!!: Ostrov stability a Aktinium · Vidět víc »
Aktinoidy
Aktinoidy jsou podle současné mezinárodní chemické nomenklatury skupinou patnácti chemických prvků počínajících aktiniem, tedy prvků s protonovým číslem 89 až 103 (dříve se pod tento název řadilo pouze čtrnáct prvků následujících za aktiniem).
Nový!!: Ostrov stability a Aktinoidy · Vidět víc »
Americium
Bez popisu.
Nový!!: Ostrov stability a Americium · Vidět víc »
Astat
Astat (chemická značka At, Astatinum) je druhým nejtěžším známým prvkem ze skupiny VII. A (halogeny), existuje pouze ve formě nestabilních radioaktivních izotopů.
Nový!!: Ostrov stability a Astat · Vidět víc »
Atomové jádro
helia Atomové jádro je vnitřní kladně nabitá část atomu a tvoří jeho hmotnostní i prostorové centrum.
Nový!!: Ostrov stability a Atomové jádro · Vidět víc »
Štěpná jaderná reakce
Štěpná jaderná reakce Štěpná jaderná reakce (též nukleární fize) je jaderná reakce, při níž dochází k rozbití jádra nestabilního atomu vniknutím cizí částice (většinou neutronu) za uvolnění energie.
Nový!!: Ostrov stability a Štěpná jaderná reakce · Vidět víc »
Berkelium
Berkelium (chemická značka Bk) je devátým členem z řady aktinoidů, pátým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader americia.
Nový!!: Ostrov stability a Berkelium · Vidět víc »
Bismut
Bismut (v obecném použití bizmut či vizmut; chemická značka Bi, Bismuthum nebo Bisemutum) patří mezi těžké kovy, které jsou známy lidstvu již od starověku.
Nový!!: Ostrov stability a Bismut · Vidět víc »
Bohrium
Bohrium (chemická značka Bh) je patnáctý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.
Nový!!: Ostrov stability a Bohrium · Vidět víc »
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Nový!!: Ostrov stability a Chemický prvek · Vidět víc »
Curium
Curium (chemická značka Cm) je osmý člen z řady aktinoidů, čtvrtý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderných reaktorech především z plutonia.
Nový!!: Ostrov stability a Curium · Vidět víc »
Darmstadtium
Darmstadtium (chemická značka Ds) je transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.
Nový!!: Ostrov stability a Darmstadtium · Vidět víc »
Dubnium
Dubnium (chemická značka Db) je 13. transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderném reaktoru nebo urychlovači částic.
Nový!!: Ostrov stability a Dubnium · Vidět víc »
Einsteinium
Einsteinium (chemická značka Es) je jedenáctý člen z řady aktinoidů, sedmý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader plutonia.
Nový!!: Ostrov stability a Einsteinium · Vidět víc »
Elektron
Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.
Nový!!: Ostrov stability a Elektron · Vidět víc »
Fermium
Fermium (chemická značka Fm) je dvanáctým členem z řady aktinoidů, osmým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader plutonia.
Nový!!: Ostrov stability a Fermium · Vidět víc »
Flerovium
Flerovium (chemická značka Fl) je radioaktivní transuran s protonovým číslem 114.
Nový!!: Ostrov stability a Flerovium · Vidět víc »
Francium
Bez popisu.
Nový!!: Ostrov stability a Francium · Vidět víc »
Glenn Seaborg
Glenn Theodore Seaborg (19. dubna 1912 Ishpeming – 25. února 1999 Lafayette) byl americký jaderný chemik.
Nový!!: Ostrov stability a Glenn Seaborg · Vidět víc »
Hassium
Hassium (chemická značka Hs) je šestnáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.
Nový!!: Ostrov stability a Hassium · Vidět víc »
Izotop
Tři izotopy vodíku – všechny mají jeden proton a jeden elektron, ale zatímco protium je bez neutronů, deuterium má jeden, tritium dva Izotop je označení pro nuklid v rámci souboru nuklidů jednoho chemického prvku.
Nový!!: Ostrov stability a Izotop · Vidět víc »
Jaderná fúze
Jaderná či nukleární fúze je typ jaderné reakce, při které dochází ke slučování atomových jader lehčích prvků v jádra těžších prvků a zároveň k uvolnění energie.
Nový!!: Ostrov stability a Jaderná fúze · Vidět víc »
Jaderná fyzika
Jaderná fyzika (též fyzika atomového jádra nebo nukleonika) je část fyziky, která se zabývá strukturou a přeměnami atomového jádra.
Nový!!: Ostrov stability a Jaderná fyzika · Vidět víc »
Jaderná zbraň
ekvivalentu TNT) 27. března 1954 na atolu Bikini Jaderná zbraň nebo též atomová zbraň je zbraň hromadného ničení, založená na principu neřízené řetězové reakce jader těžkých prvků.
Nový!!: Ostrov stability a Jaderná zbraň · Vidět víc »
Jurij Oganesjan
Jurij Colakovič Oganesjan (* 14. dubna 1933) je ruský (resp. sovětský) jaderný fyzik arménského původu z Rostova na Donu.
Nový!!: Ostrov stability a Jurij Oganesjan · Vidět víc »
Kalifornium
Kalifornium (chemická značka Cf) je desátý člen řady aktinoidů, šestý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader curia, který se v přírodě nevyskytuje.
Nový!!: Ostrov stability a Kalifornium · Vidět víc »
Kopernicium
Kopernicium (chemická značka Cn) je 20. transuranem.
Nový!!: Ostrov stability a Kopernicium · Vidět víc »
Lawrencium
Lawrencium (chemická značka Lr) je patnáctým (posledním) členem z řady aktinoidů, jedenáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle (v přírodě se nevyskytuje) ozařováním jader kalifornia.
Nový!!: Ostrov stability a Lawrencium · Vidět víc »
Livermorium
Livermorium (chemická značka Lv) je transuran s protonovým číslem 116.
Nový!!: Ostrov stability a Livermorium · Vidět víc »
Magické číslo (fyzika)
Magické číslo (angl. magic number) je v jaderné fyzice počet nukleonů daného druhu (tj. protonů nebo neutronů), odpovídající ve slupkovém modelu jádra plně zaplněným slupkám.
Nový!!: Ostrov stability a Magické číslo (fyzika) · Vidět víc »
Meitnerium
Meitnerium (chemická značka Mt) je sedmnáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.
Nový!!: Ostrov stability a Meitnerium · Vidět víc »
Mendelevium
Mendelevium či mendělevium nebo mendělejevium (chemická značka Md) je třináctým členem z řady aktinoidů, devátým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle (v přírodě se nevyskytuje) ozařováním jader einsteinia.
Nový!!: Ostrov stability a Mendelevium · Vidět víc »
Moscovium
Moscovium (český název moskovium nevychází z odborných kruhů, ale ze zprávy ČTK, a nelze ho zatím brát jako konečný; chemická značka Mc) je transuran s protonovým číslem 115.
Nový!!: Ostrov stability a Moscovium · Vidět víc »
Neptunium
Neptunium (chemická značka Np) je prvek s protonovým číslem 93 a je prvním z řady transuranů a pátým prvkem z řady aktinoidů.
Nový!!: Ostrov stability a Neptunium · Vidět víc »
Neutron
Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty.
Nový!!: Ostrov stability a Neutron · Vidět víc »
Neutronové číslo
Struktura atomu obecně. Zde atomové jádro (atom core) obsahuje dva protony a dva neutrony, elektronový obal obsahuje dva elektrony. Neutronové číslo (symbol N) určuje počet neutronů v atomovém jádře nebo obecně v atomech daného prvku.
Nový!!: Ostrov stability a Neutronové číslo · Vidět víc »
Nihonium
Nihonium (chemická značka Nh) je transuran připravený alfa rozpadem moscovia.
Nový!!: Ostrov stability a Nihonium · Vidět víc »
Nobelium
Nobelium (chemická značka No) je čtrnáctým členem z řady aktinoidů, desátým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle (v přírodě se nevyskytuje) ozařováním jader curia.
Nový!!: Ostrov stability a Nobelium · Vidět víc »
Nukleon
Nukleon je společný název pro proton a neutron, tedy částice, z nichž se skládá jádro atomu.
Nový!!: Ostrov stability a Nukleon · Vidět víc »
Oganesson
Oganesson (chemická značka Og) je transuran s protonovým číslem 118 (18. skupina, 7. (Q) perioda).
Nový!!: Ostrov stability a Oganesson · Vidět víc »
Olovo
Olovo (chemická značka Pb, plumbum) je těžký toxický kov, který je znám lidstvu již od starověku.
Nový!!: Ostrov stability a Olovo · Vidět víc »
Oxford University Press
Budova vydavatelství v Oxfordu. Oxford University Press je největší univerzitní vydavatelství na světě.
Nový!!: Ostrov stability a Oxford University Press · Vidět víc »
Plutonium
Plutonium (chemická značka Pu) je šestý člen z řady aktinoidů, druhý transuran, radioaktivní, řetězovou reakcí štěpitelný, toxický kovový prvek, připravovaný uměle bombardováním uranu v jaderných reaktorech, především pro výrobu atomových bomb.
Nový!!: Ostrov stability a Plutonium · Vidět víc »
Poločas přeměny
Poločas přeměny - simulace Izotopy a poločas přeměny Poločas přeměny (obvykle označovaný T½) je doba, za kterou se přemění polovina celkového počtu atomárních jader ve vzorku.
Nový!!: Ostrov stability a Poločas přeměny · Vidět víc »
Polonium
Polonium (chemická značka Po, Polonium) je nestabilní radioaktivní prudce jedovatý prvek, nejtěžší ze skupiny chalkogenů.
Nový!!: Ostrov stability a Polonium · Vidět víc »
Protaktinium
Protaktinium (chemická značka Pa) je třetím členem z řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek.
Nový!!: Ostrov stability a Protaktinium · Vidět víc »
Proton
Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.
Nový!!: Ostrov stability a Proton · Vidět víc »
Protonové číslo
Struktura atomu obecně. Zde atomové jádro (atom core) obsahuje dva protony a dva neutrony, elektronový obal obsahuje dva elektrony. Protonové číslo (též atomové číslo, velikost kladného náboje, symbol Z) označuje počet protonů v jádru daného atomu nebo obecně v atomech daného prvku.
Nový!!: Ostrov stability a Protonové číslo · Vidět víc »
Radium
Radium (chemická značka Ra, Radium) je 6.
Nový!!: Ostrov stability a Radium · Vidět víc »
Radon
Radon (chemická značka Rn, Radonum) je nejtěžší přirozeně se vyskytující chemický prvek ve skupině vzácných plynů, je radioaktivní a nemá žádný stabilní izotop.
Nový!!: Ostrov stability a Radon · Vidět víc »
Roentgenium
Roentgenium (chemická značka Rg) je 19. transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.
Nový!!: Ostrov stability a Roentgenium · Vidět víc »
Rozpad alfa
#PŘESMĚRUJ Částice alfa#Vznik.
Nový!!: Ostrov stability a Rozpad alfa · Vidět víc »
Rutherfordium
Rutherfordium (chemická značka Rf) je 12. transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderném reaktoru nebo urychlovači částic.
Nový!!: Ostrov stability a Rutherfordium · Vidět víc »
Seaborgium
Seaborgium (chemická značka Sg) je čtrnáctým transuranem, jde o silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.
Nový!!: Ostrov stability a Seaborgium · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Ostrov stability a Sovětský svaz · Vidět víc »
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nový!!: Ostrov stability a Spojené státy americké · Vidět víc »
Tennessin
Tennessin (zatím nekodifikovaný český název odvozený z anglického názvu tennessine, resp. ze zprávy ČTK), chemická značka Ts, je transuran s protonovým číslem 117, řazený (zatím pouze formálně) mezi halogeny.
Nový!!: Ostrov stability a Tennessin · Vidět víc »
Thorium
Thorium (chemická značka Th) je druhým prvkem z řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek.
Nový!!: Ostrov stability a Thorium · Vidět víc »
Tunelový jev
Tunelový jev (též kvantové tunelování) je kvantový jev známý z kvantové mechaniky, při němž částice porušuje principy klasické fyziky tím, že prochází potenciálovou bariérou, která je vyšší než energie částice.
Nový!!: Ostrov stability a Tunelový jev · Vidět víc »
Unbinilium
Unbinilium, neboli eka-radium, je dočasný název neobjeveného chemického prvku periodické tabulky, který má provizorní značku Ubn a má protonové číslo 120.
Nový!!: Ostrov stability a Unbinilium · Vidět víc »
Uran (prvek)
Uran (chemická značka U) je radioaktivní chemický prvek šedobílé barvy, která díky oxidaci po čase přechází k šedé barvě.
Nový!!: Ostrov stability a Uran (prvek) · Vidět víc »
Uran-235
Uran-235 je izotop uranu, jež tvoří asi 0,72 % přírodního uranu.
Nový!!: Ostrov stability a Uran-235 · Vidět víc »
Urychlovač částic
Urychlovač částic, zkráceně jen urychlovač, je technické zařízení, používané pro dodání kinetické energie nabitým částicím.
Nový!!: Ostrov stability a Urychlovač částic · Vidět víc »
Vápník
Vápník (chemická značka Ca, calcium) je nejvýznamnější prvek z řady kovů alkalických zemin, lehký, velmi reaktivní kov.
Nový!!: Ostrov stability a Vápník · Vidět víc »
Wolfram
Wolfram (chemická značka W, Wolframium) je šedý až stříbřitě bílý, velmi těžký a mimořádně obtížně tavitelný kov (jeho teplota tání je nejvyšší ze všech kovů a po uhlíku druhá nejvyšší z prvků).
Nový!!: Ostrov stability a Wolfram · Vidět víc »
2003
Rok 2003 (MMIII) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1.
Nový!!: Ostrov stability a 2003 · Vidět víc »
2008
Rok 2008 (MMVIII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Nový!!: Ostrov stability a 2008 · Vidět víc »
2016
Rok 2016 (MMXVI) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Nový!!: Ostrov stability a 2016 · Vidět víc »