Rychlejší přístup než prohlížeči!
31 vztahy: Advokát, Československo, Bachmut (město), Berlín, Filosof, Georgij Plechanov, Historik, Jekatěrinoslavská gubernie, Krym, Krymská evakuace, Lomonosovova univerzita, Moskva, Olšanské hřbitovy, Paříž, Petrohradská státní univerzita, Pjotr Nikolajevič Wrangel, Praha, Pravoslavný hřbitov (Olšany), Právník, Profesor, Rektor, Ruská národní univerzita v Praze, Ruské impérium, Ukrajina, Univerzita Karlova, Wrangelova krymská armáda, 1910, 1918, 1920, 1924, 23. duben.
Advokát
Anglický advokát na počátku 20. století Francouzský advokát na počátku 20. století Advokát je svobodné právnické povolání, které se zabývá soustavným poskytováním právních služeb, a to zpravidla za úplatu.
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a Advokát · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a Československo · Vidět víc »
Bachmut (město)
#PŘESMĚRUJ Bachmut.
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a Bachmut (město) · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a Berlín · Vidět víc »
Filosof
#PŘESMĚRUJ Filozof Kategorie:Přesměrování z alternativního pravopisu.
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a Filosof · Vidět víc »
Georgij Plechanov
Georgij Plechanov na dobové fotografii Georgij Valentinovič Plechanov (Tambov, Rusko – 30. května 1918, Terijoki, Finsko) byl ruský politik, marxistický filozof a menševik.
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a Georgij Plechanov · Vidět víc »
Historik
Historik je člověk, který se zpravidla profesionálně zabývá studiem historie, tedy dějin.
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a Historik · Vidět víc »
Jekatěrinoslavská gubernie
Znak Mapa gubernie Jekatěrinoslavská gubernie byla jedna z gubernií carského Ruska, která existovala v letech 1802–1925 (vydělením z Novoruské gubernie), která se nacházela v jihovýchodní části Ukrajiny v povodí řeky Dněpr.
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a Jekatěrinoslavská gubernie · Vidět víc »
Krym
Krym (ve starověku Tauris), geograficky také Krymský poloostrov, je poloostrov na severu Černého moře, spojený na severu s pevninou Perekopskou šíjí.
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a Krym · Vidět víc »
Krymská evakuace
Krymská nebo též sevastopolská evakuace (Кры́мская nebo Севасто́польская эвакуа́ция) byla záchranná operace v době ruské občanské války, spojená s evakuací oddílů ruské armády generála Wrangela a sympatizantů bílého hnutí z řad civilního obyvatelstva Krymu po Černém moři.
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a Krymská evakuace · Vidět víc »
Lomonosovova univerzita
Moskevská státní univerzita M. V. Lomonosova (Moskovskij gosudarstvennyj universitet imeni M. V. Lomonosova; zkratka MGU) je nejstarší a největší univerzita v Rusku.
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a Lomonosovova univerzita · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a Moskva · Vidět víc »
Olšanské hřbitovy
Olšanské hřbitovy Olšanské hřbitovy Olšanské hřbitovy jsou největší pražské pohřebiště s rozlohou 50,17 hektarů.
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a Olšanské hřbitovy · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a Paříž · Vidět víc »
Petrohradská státní univerzita
Petrohradská státní univerzita (Санкт-Петербургский государственный университет, СПбГУ) je vysoká škola sídlící v Sankt-Petěrburgu, druhá největší v Rusku.
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a Petrohradská státní univerzita · Vidět víc »
Pjotr Nikolajevič Wrangel
Baron Pjotr Nikolajevič Wrangel (Mukuliai, Ruské impérium, dnešní Litva – 25. dubna 1928, Brusel) byl ruský bělogvardějský generál, který byl přezdíván „Černý baron“, vzhledem k tomu, že velice často nosil černou kozáckou uniformu.
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a Pjotr Nikolajevič Wrangel · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a Praha · Vidět víc »
Pravoslavný hřbitov (Olšany)
Pravoslavná část Olšanských hřbitovů je pohřebiště určené pro zesnulé osoby pravoslavného vyznání v Praze.
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a Pravoslavný hřbitov (Olšany) · Vidět víc »
Právník
Právník je odborný znalec práva, jde o obecné označení osoby, která získala vysokoškolské právnické vzdělání.
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a Právník · Vidět víc »
Profesor
Profesor (z latinského profiteri, přibližně veřejně vyznávat) je nejvyšší pedagogická hodnost vysokoškolského pedagoga, tedy vyšší než docent.
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a Profesor · Vidět víc »
Rektor
Rektor (z lat. rector magnificus, regere) je funkce zpravidla označující nejvyššího představitele vysoké školy.
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a Rektor · Vidět víc »
Ruská národní univerzita v Praze
Ruská národní univerzita, nebo též Ruská lidová univerzita (rusky Русский народный университет, zkr. RNU, někdy také Русский Свободный университет – Ruská svobodná univerzita) je někdejší vzdělávací instituce v Praze.
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a Ruská národní univerzita v Praze · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a Ruské impérium · Vidět víc »
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a Ukrajina · Vidět víc »
Univerzita Karlova
Univerzita Karlova (zkratka UK, latinský název Universitas Carolina) je nejstarší a největší česká vysoká škola.
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a Univerzita Karlova · Vidět víc »
Wrangelova krymská armáda
Gen. Pjotr Nikolajevič Wrangel Wrangelova krymská armáda nebo též Wrangelova ruská armáda (Русская армия Врангеля) bylo seskupení armád bílého hnutí (bělogvardějců) bojujících od dubna do listopadu 1920 pod velením generála barona Petra Nikolajeviče Wrangela.
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a Wrangelova krymská armáda · Vidět víc »
1910
1910 (MCMX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a 1910 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a 1918 · Vidět víc »
1920
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a 1920 · Vidět víc »
1924
1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a 1924 · Vidět víc »
23. duben
23.
Nový!!: Pavel Ivanovič Novgorodcev a 23. duben · Vidět víc »
