Rychlejší přístup než prohlížeči!
44 vztahy: Albert Einstein, Berlín, Braniborsko, Charles Louis Montesquieu, Daniel Ernst Jablonský, Denis Diderot, Emil du Bois-Reymond, Ferdinand Georg Frobenius, Fridrich I. Pruský, Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher, Gottfried Wilhelm Leibniz, Hans Christian Ørsted, Helmuth von Moltke starší, Hermann von Helmholtz, Humboldtova univerzita, Immanuel Kant, Karl Lachmann, Kurfiřt, Max Planck, Paul Drude, Prezident, 11. červen, 1700, 1746, 1751, 1786, 1810, 1820, 1830, 1851, 1857, 1860, 1870, 1871, 1893, 1894, 1906, 1914, 1920, 1930, 1938, 1992, 1993, 21. květen.
Albert Einstein
Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.
Nový!!: Pruská akademie věd a Albert Einstein · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Pruská akademie věd a Berlín · Vidět víc »
Braniborsko
Braniborsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Pruská akademie věd a Braniborsko · Vidět víc »
Charles Louis Montesquieu
Charles Louis de Secondat, baron de La Brède et de Montesquieu (od 5. ledna 1728) (18. ledna 1689 La Brède – 10. února 1755 Paříž), byl francouzský filozof a spisovatel, především kritik francouzského absolutismu a společnosti své doby.
Nový!!: Pruská akademie věd a Charles Louis Montesquieu · Vidět víc »
Daniel Ernst Jablonský
Daniel Ernst Jablonský (20. listopadu 1660 Nassenhuben (nyní Mokry Dwór) poblíž Gdaňska – 25. května 1741 Berlín) byl česko-polsko-německý teolog, biskup Jednoty bratrské.
Nový!!: Pruská akademie věd a Daniel Ernst Jablonský · Vidět víc »
Denis Diderot
Denis Diderot (5. října 1713 Langres, Champagne – 31. července 1784 Paříž) byl francouzský osvícenecký spisovatel, svobodný zednář a filozof.
Nový!!: Pruská akademie věd a Denis Diderot · Vidět víc »
Emil du Bois-Reymond
Emil Heinrich du Bois-Reymond (7. listopadu 1818 Berlín – 26. prosince 1896 tamtéž) byl německý lékař a fyziolog, objevitel akčního potenciálu a zakladatel experimentální elektrofyziologie.
Nový!!: Pruská akademie věd a Emil du Bois-Reymond · Vidět víc »
Ferdinand Georg Frobenius
Ferdinand Georg Frobenius (26. října 1849 Charlottenburg, Prusko – 31. srpna 1917 Berlín, Německé císařství) byl německý matematik a student Karla Weierstrasse.
Nový!!: Pruská akademie věd a Ferdinand Georg Frobenius · Vidět víc »
Fridrich I. Pruský
Fridrich I., též Bedřich I. (německy Friedrich I., 11. červenec 1657, Königsberg – 25. únor 1713, Berlín) byl poslední pruský vévoda (1688–1701) a první pruský král (1701–1713), braniborský kurfiřt a markrabě jako Fridrich III. (1688–1713), kníže oranžský (1702–1713) a kníže neuchâtelský (1707–1713).
Nový!!: Pruská akademie věd a Fridrich I. Pruský · Vidět víc »
Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher
Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher (21. listopadu 1768 Vratislav – 12. února 1834 Berlín) byl německý protestantský teolog, filosof a pedagog, rektor berlínské univerzity.
Nový!!: Pruská akademie věd a Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher · Vidět víc »
Gottfried Wilhelm Leibniz
Gottfried Wilhelm von Leibniz (1. července 1646 Lipsko – 14. listopadu 1716 Hannover, jeho jméno se někdy uvádí jako Leibnitz) byl německý filosof, vědec, matematik a teolog píšící převážně v latině a francouzštině.
Nový!!: Pruská akademie věd a Gottfried Wilhelm Leibniz · Vidět víc »
Hans Christian Ørsted
Oerstedův pokus Hans Christian Ørsted nebo Oersted (14. srpna 1777 Rudkøbing, Langeland – 9. března 1851 Kodaň) byl dánský fyzik, chemik Studoval na Univerzitě v Kodani.
Nový!!: Pruská akademie věd a Hans Christian Ørsted · Vidět víc »
Helmuth von Moltke starší
Helmuth Karl Bernhard von Moltke (26. října 1800, Parchim, Meklenbursko-Zvěřínsko – 24. dubna 1891, Berlín) byl německý polní maršál, který třicet let sloužil jako náčelník štábu pruské armády.
Nový!!: Pruská akademie věd a Helmuth von Moltke starší · Vidět víc »
Hermann von Helmholtz
Hermann Ludwig Ferdinand von Helmholtz (31. srpen 1821 Postupim, Prusko – 8. září 1894 Charlottenburg, Německé císařství) byl německý fyziolog, lékař, matematik, fyzik, meteorolog a filozof.
Nový!!: Pruská akademie věd a Hermann von Helmholtz · Vidět víc »
Humboldtova univerzita
Humboldtova univerzita v Berlíně (Humboldt-Universität zu Berlin, Alma Universitas Humboldtiana Berolinensis, zkráceně HU Berlin) je nejstarší berlínská univerzita.
Nový!!: Pruská akademie věd a Humboldtova univerzita · Vidět víc »
Immanuel Kant
Immanuel Kant (22. dubna 1724 Královec – 12. února 1804 Královec) byl německý filozof, jeden z nejvýznamnějších evropských myslitelů a poslední z představitelů osvícenství. Jeho Kritikou čistého rozumu začíná nové pojetí filozofie, zejména v epistemologii (teorii poznání) a v etice. Kant významně ovlivnil pozdější romantické a idealistické filozofy 19. století a novější filozofii vůbec.
Nový!!: Pruská akademie věd a Immanuel Kant · Vidět víc »
Karl Lachmann
Karl Konrad Friedrich Wilhelm Lachmann (4. března 1793, Braunschweig – 13. března 1851, Berlín) byl německý filolog, jeden z průkopníků germanistiky v dnešním slova smyslu.
Nový!!: Pruská akademie věd a Karl Lachmann · Vidět víc »
Kurfiřt
Jindřicha VII. římským králem. ''Zleva'' (podle znaků): arcibiskupové kolínský, mohučský a trevírský, falckrabě rýnský, vévoda saský, markrabě braniborský, král český (Codex Balduineus). hodnostní klobouk Novější varianta kurfiřtského heraldického klobouku Kurfiřt (přejatý výraz z němčiny – Kurfürst, složenina ze slov küren tzn. volit a der Fürst tzn. kníže) byl říšský kníže s právem volit panovníka Svaté říše římské.
Nový!!: Pruská akademie věd a Kurfiřt · Vidět víc »
Max Planck
Max Karl Ernst Ludwig Planck (23. dubna 1858 Kiel – 4. října 1947 Göttingen) byl německý fyzik a filozof, považovaný za jednoho ze zakladatelů kvantové teorie.
Nový!!: Pruská akademie věd a Max Planck · Vidět víc »
Paul Drude
Paul Karl Ludwig Drude (12. července 1863, Braunschweig – 5. července 1906, Berlín) byl německý fyzik se zaměřením na optiku, kterou výrazně pomohl propojit s Maxwellovou teorií elektromagnetismu.
Nový!!: Pruská akademie věd a Paul Drude · Vidět víc »
Prezident
Prezident (– předseda) je funkce, kterou se označuje vedoucí organizace, obchodní společnosti nebo státu.
Nový!!: Pruská akademie věd a Prezident · Vidět víc »
11. červen
11.
Nový!!: Pruská akademie věd a 11. červen · Vidět víc »
1700
1700 (MDCC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Pruská akademie věd a 1700 · Vidět víc »
1746
1746 (MDCCXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Pruská akademie věd a 1746 · Vidět víc »
1751
1751 (MDCCLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Pruská akademie věd a 1751 · Vidět víc »
1786
1786 (MDCCLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Pruská akademie věd a 1786 · Vidět víc »
1810
1810 (MDCCCX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Pruská akademie věd a 1810 · Vidět víc »
1820
1820 (MDCCCXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Pruská akademie věd a 1820 · Vidět víc »
1830
1830 (MDCCCXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Pruská akademie věd a 1830 · Vidět víc »
1851
1851 (MDCCCLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Pruská akademie věd a 1851 · Vidět víc »
1857
1857 (MDCCCLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Pruská akademie věd a 1857 · Vidět víc »
1860
1860 (MDCCCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Pruská akademie věd a 1860 · Vidět víc »
1870
1870 (MDCCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Pruská akademie věd a 1870 · Vidět víc »
1871
1871 (MDCCCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Pruská akademie věd a 1871 · Vidět víc »
1893
1893 (MDCCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Pruská akademie věd a 1893 · Vidět víc »
1894
1894 (MDCCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Pruská akademie věd a 1894 · Vidět víc »
1906
1906 (MCMVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Pruská akademie věd a 1906 · Vidět víc »
1914
1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Pruská akademie věd a 1914 · Vidět víc »
1920
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Pruská akademie věd a 1920 · Vidět víc »
1930
1930 (MCMXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Pruská akademie věd a 1930 · Vidět víc »
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Pruská akademie věd a 1938 · Vidět víc »
1992
1992 (MCMXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Pruská akademie věd a 1992 · Vidět víc »
1993
1993 (MCMXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Pruská akademie věd a 1993 · Vidět víc »
21. květen
21.
Nový!!: Pruská akademie věd a 21. květen · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Berlínská akademie, Königlich-Preußische Akademie der Wissenschaften.
