Rychlejší přístup než prohlížeči!
21 vztahy: Španělská válka za nezávislost, Španělsko v 19. a na počátku 20. století, Baltasar Saldoni, Barcelona, Chile, Ferdinand VII., Francisco Asenjo Barbieri, Gaetano Donizetti, Gioacchino Rossini, Londýn, Madrid, Marie Josefa Saská (1803), Menorca, Paříž, Pietro Metastasio, Varhany, Vincenzo Bellini, 17. březen, 1789, 1855, 24. říjen.
Španělská válka za nezávislost
Španělská válka za nezávislost, známá v jiných jazycích též jako Poloostrovní válka či Válka na Pyrenejském poloostrově, byla jednou z napoleonských válek. Trvala mezi lety 1808–1814. Josef Bonaparte, Napoleonův bratr a neapolský král, byl za přítomnosti španělských a amerických zástupců prohlášen v Bayonne za krále Španělska a v červenci 1808 vstoupil do Madridu. Španělský národ se ale touto novou, z ciziny dosazenou vládou cítil ponížen a odmítl ji proto akceptovat. Již před Josefovým příchodem do země vypuklo proti Francouzům celonárodní povstání. Velení vzbouřenců (ústřední junta) se sice dopustilo některých chyb, když často zasahovalo nanejvýš nesmyslným způsobem do vojenských operací nebo odvolávalo schopné generály, nicméně jeho výzvou ke guerillové válce v prosinci 1808 nastal v bojích zásadní zvrat. Nepřetržité útoky guerrilleros vyčerpávaly francouzské okupanty a znemožňovaly jim tak využít jejich vítězství na otevřeném poli. Povstání podpořila i katolická církev, ačkoli mezi povstalci bylo mnoho jí nepřátelsky naladěných liberálních elementů. K podpoře povstalců přispěla také občasná tažení Britů do Španělska vedená Arthurem Wellesleyem, pozdějším vévodou z Wellingtonu, třebaže Britové byli vždy po několika menších úspěších přinuceni postupujícími Francouzi k ústupu zpět do Portugalska. V lednu 1810 vstoupila francouzská vojska do Andalusie a po dobytí Almeidy vpadlo v srpnu 80 000 Francouzů do Portugalska s cílem vyhnat odsud Brity. Porážka povstalců se zdála být neodvratnou, zvláště když se především vyšší a majetnější vrstvy obyvatelstva začaly přidávat na stranu bonapartistického krále. Do Cádizu, kam se vzbouřenecká junta uchýlila, byly svolány kortesy, jež v roce 1812 vypracovaly první moderní, liberální ústavu Španělska, neformálně nazývanou La Pepa. Ústava počítala se vznikem konstituční monarchie, v níž by zákonodárná pravomoc náležela kortesům a kromě jiného také požadovala zrušení instituce inkvizice. Tento dokument byl ve své době nadmíru pokrokový a stal se základem pozdějšího španělského ústavního vývoje. V Portugalsku se zatím Wellesley úspěšně ubránil francouzským útokům, jejichž dlouhé zásobovací linie byly současně napadány španělskými povstalci. Wellesley byl následně kortesem pověřen velením veškerých španělských vojenských sil. V lednu 1812 Wellesley zahájil nové tažení do Španělska a poté, co porazil Francouze u Salamanky, vtáhl v srpnu 1812 do Madridu. Pod tlakem posílených francouzských vojsk byl sice znovu přinucen k ústupu za portugalské hranice a Madrid tak byl naposled obsazen Francouzi, avšak katastrofa Napoleonova vojska v Rusku měla zásadní dopad také na vývoj války na Iberském poloostrově. V červnu 1813 byli Francouzi definitivně poraženi v bitvě u Vitorie a následně se před vytrvale postupujícím Wellesleyem stáhli zpět za Pyreneje (Právě Wellesley pak Napoleona definitivně porazil u Waterloo). Španělsko tak znovu nabylo svoji nezávislost, avšak za vysokou cenu: žádná z napoleonských válek nestála tolik lidských životů jako právě španělská vzpoura – střízlivé odhady říkají, že Britové ztratili zhruba 35 000 mužů, padlých španělských povstalců bylo okolo 25 000, portugalských 7000 a na francouzské straně mělo padnout asi 180 000 vojáků. Existují však i vyšší odhady, například vojenský statistik Micheal Clodfelter, který započítává i mrtvé v důsledku vypuknuvších epidemií a hladu, odhadl počet mrtvých v důsledku španělské války za nezávislost na jeden milion. Na válku reagovalo i umění, k nejslavnějším reakcím patří cyklus 80 grafik španělského malíře Francisco Goyi Hrůzy války. Tématu války, francouzské okupace a Goyi se věnuje i film Miloše Formana Goyovy přízraky z roku 2006.
Nový!!: Ramon Carnicer a Španělská válka za nezávislost · Vidět víc »
Španělsko v 19. a na počátku 20. století
Španělsko v 19.
Nový!!: Ramon Carnicer a Španělsko v 19. a na počátku 20. století · Vidět víc »
Baltasar Saldoni
Baltasar Saldoni i Remendo (4. ledna 1807 Barcelona – 3. prosince 1889 Madrid) byl katalánský varhaník, hudební skladatel a muzikolog.
Nový!!: Ramon Carnicer a Baltasar Saldoni · Vidět víc »
Barcelona
Barcelona (katalánsky a španělsky také Barcelona, IPA: bɑːrsəˈloʊnə) je hlavní město Katalánska, současně i sídlem provincie Barcelona.
Nový!!: Ramon Carnicer a Barcelona · Vidět víc »
Chile
Chile, plným názvem Chilská republika, je přímořský stát ležící v jihozápadní části Jižní Ameriky při pobřeží Tichého oceánu.
Nový!!: Ramon Carnicer a Chile · Vidět víc »
Ferdinand VII.
Ferdinand VII. (Fernando VII; 14. října 1784, El Escorial – 29. září 1833, Madrid), syn Karla IV. Španělského, byl dvakrát králem Španělska.
Nový!!: Ramon Carnicer a Ferdinand VII. · Vidět víc »
Francisco Asenjo Barbieri
Francisco Asenjo Barbieri (3. srpna 1823 Madrid – 19. února 1894 tamtéž) byl španělský hudební skladatel proslulý zejména svými zarzuelami.
Nový!!: Ramon Carnicer a Francisco Asenjo Barbieri · Vidět víc »
Gaetano Donizetti
Domenico Gaetano Maria Donizetti (29. listopadu 1797, Bergamo, Itálie – 8. dubna 1848, Bergamo) byl italský operní skladatel.
Nový!!: Ramon Carnicer a Gaetano Donizetti · Vidět víc »
Gioacchino Rossini
Gioacchino Antonio Rossini, někdy i Gioachino Antonio Rossini (29. února 1792 Pesaro, Itálie – 13. listopadu 1868 Passy, Francie) byl italský hudební skladatel, který je známý především díky svým operní dílům, v tomto žánru ustanovil nové standardy.
Nový!!: Ramon Carnicer a Gioacchino Rossini · Vidět víc »
Londýn
Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.
Nový!!: Ramon Carnicer a Londýn · Vidět víc »
Madrid
Madrid (španělsky také Madrid, IPA) je hlavní a největší město Španělska.
Nový!!: Ramon Carnicer a Madrid · Vidět víc »
Marie Josefa Saská (1803)
Marie Josefa Saská (Maria Josepha Amalia Beatrix Xaveria Vincentia Aloysia Franziska de Paula Franziska de Chantal Anna Apollonia Johanna Nepomucena Walburga Theresia Ambrosia; 6. prosince 1803, Drážďany – 17. května 1829, Aranjuez) byla saská princezna a španělská královna, třetí manželka Ferdinanda VII. Byla nejmladší dcerou prince Maxmiliána Saského a Karoliny Bourbonsko-Parmské.
Nový!!: Ramon Carnicer a Marie Josefa Saská (1803) · Vidět víc »
Menorca
Menorca je španělský ostrov v západním Středomoří, po Mallorce druhý největší ostrov souostroví Baleáry a 12. největší ve Středozemním moři.
Nový!!: Ramon Carnicer a Menorca · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Ramon Carnicer a Paříž · Vidět víc »
Pietro Metastasio
Pietro Metastasio Pamětní deska na domě (Vídeň), v kterém žil a v kterém také zemřel. Pietro Antonio Domenico Trapassi, známý jako Metastasio (13. ledna 1698, Řím – 12. dubna 1782, Vídeň), byl italský spisovatel, básník a operní libretista.
Nový!!: Ramon Carnicer a Pietro Metastasio · Vidět víc »
Varhany
Varhany (někdy označované za „královský nástroj“, v mnoha dalších jazycích je název odvozen z latinského organum '(hudební) nástroj') jsou největší a mechanicky nejsložitější hudební nástroj, respektive jsou strojem užívaným v hudbě (varhanní stroj).
Nový!!: Ramon Carnicer a Varhany · Vidět víc »
Vincenzo Bellini
Vincenzo Salvatore Carmelo Francesco Bellini (3. listopadu 1801, Catania, Sicilské království – 23. září 1835, Puteaux u Paříže, Francie) byl italský hudební skladatel, jeden z nejvýznamnějších představitelů operního stylu belcanto.
Nový!!: Ramon Carnicer a Vincenzo Bellini · Vidět víc »
17. březen
17.
Nový!!: Ramon Carnicer a 17. březen · Vidět víc »
1789
1789 (MDCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Ramon Carnicer a 1789 · Vidět víc »
1855
1855 (MDCCCLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Ramon Carnicer a 1855 · Vidět víc »
24. říjen
24.
Nový!!: Ramon Carnicer a 24. říjen · Vidět víc »
