Rychlejší přístup než prohlížeči!
31 vztahy: Arcadie Ciupercovici, Arcibiskup, Černovice (Ukrajina), Černovická univerzita, Říšská rada (Rakousko), Bukovina (země), Bukovinský zemský sněm, Curyšská univerzita, Dalmácie, Kurie (volby), Metropolita, Mnichovská univerzita, Panská sněmovna, Pravoslaví, Rakousko-Uhersko, Rădăuți, Rumuni, Titulární biskup, Univerzita v Bonnu, Vídeňská univerzita, Virilista, Volby do Říšské rady 1901, 1842, 1901, 1902, 1903, 1907, 1924, 1926, 24. duben, 6. leden.
Arcadie Ciupercovici
#PŘESMĚRUJ Arcadie (Ciupercovici).
Nový!!: Vladimir (de Repta) a Arcadie Ciupercovici · Vidět víc »
Arcibiskup
liturgie (2018) Arcibiskup (z řeckého αρχι – prvý + biskup) je označení biskupa se zvláštním postavením.
Nový!!: Vladimir (de Repta) a Arcibiskup · Vidět víc »
Černovice (Ukrajina)
Černovice (ukrajinsky Чернівці / Černivci, rumunsky Cernăuți, bělorusky Чарнаўцы / Čarnaŭcy, jidiš טשערנאָװיץ, hebrejsky צ׳רנוביץ, rusky Черновцы / Černovcy, polsky Czerniowce, slovensky Černovice, německy Czernowitz nebo Tschernowitz, maďarsky Csernovic, arménsky Չերնովից / Černovic̕) jsou oblastní město na jihozápadní Ukrajině na řece Prut na úpatí Karpat, historické zemské hlavní město Bukoviny a dnes správní středisko Černovické oblasti.
Nový!!: Vladimir (de Repta) a Černovice (Ukrajina) · Vidět víc »
Černovická univerzita
Černovická národní univerzita Jurije Feďkovyče (Чернівецький національний університет імені Юрія Федьковича) je veřejná univerzita ve městě Černovice v Bukovině na západní Ukrajině, založená roku 1875, kdy ještě Bukovina patřila k Rakousku-Uhersku.
Nový!!: Vladimir (de Repta) a Černovická univerzita · Vidět víc »
Říšská rada (Rakousko)
Říšská rada (německy Reichsrat) byl nejvyšší zákonodárný sbor Rakouského císařství, fungující od roku 1861 do roku 1918 (po přijetí rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 šlo o zákonodárný sbor předlitavské části Rakouska-Uherska).
Nový!!: Vladimir (de Repta) a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »
Bukovina (země)
Bukovina – tmavé území na horním okraji mapy (silnější čára vyznačuje současnou hranici mezi Rumunskem, Moldávií a Ukrajinou) Znak Bukoviny Bukovina (Bukovyna;, Bukovina; nebo) je historické území, které po jeho vytržení z celku historického Moldavska bylo v letech 1775–1918 součástí Habsburské monarchie, později Rakouského císařství a Rakouska-Uherska.
Nový!!: Vladimir (de Repta) a Bukovina (země) · Vidět víc »
Bukovinský zemský sněm
Bukovinský zemský sněm byl volený zákonodárný sbor v korunní zemi Bukovina v Rakouském císařství, od roku 1867 v Rakousku-Uhersku, existující do roku 1918.
Nový!!: Vladimir (de Repta) a Bukovinský zemský sněm · Vidět víc »
Curyšská univerzita
Curyšská univerzita či univerzita Curych (německy Universität Zürich, zkráceně UZH, latinsky Universitas Turicensis) je univerzita ve švýcarském Curychu.
Nový!!: Vladimir (de Repta) a Curyšská univerzita · Vidět víc »
Dalmácie
Dalmácie (chorvatsky Dalmacija, italsky Dalmazia, německy Dalmatien) je historická země při východním pobřeží Jaderského moře, rozdělená dnes mezi Chorvatsko (většina území) a Černou Horu.
Nový!!: Vladimir (de Repta) a Dalmácie · Vidět víc »
Kurie (volby)
Volební kurie je typ volebního systému, v němž jsou voliči rozděleni do několika skupin (kurií), které volí odděleně a jejichž zvolení zástupci pak v zákonodárném sboru tvoří oddělenou skupinu.
Nový!!: Vladimir (de Repta) a Kurie (volby) · Vidět víc »
Metropolita
metropolita českých zemí a Slovenska Makarij (Něvskij), metropolita moskevský (1915) Metropolita (z řeckého μητρόπολις métropolis mateřské město) je sídelní biskup v metropoli, jenž je představeným církevní provincie.
Nový!!: Vladimir (de Repta) a Metropolita · Vidět víc »
Mnichovská univerzita
Mnichovská univerzita, plným názvem Ludwig-Maxmilians-Universität München, zkráceně LMU, je veřejná a samosprávná univerzita, jedna z nejvýznamnějších v Německu.
Nový!!: Vladimir (de Repta) a Mnichovská univerzita · Vidět víc »
Panská sněmovna
Budova rakousko-uherského parlamentu v Vídni Bývalý sál panské sněmovny, zničený za náletu během druhé světové války a následně modernizovaný Panská sněmovna (německy Herrenhaus) byla horní komora Říšské rady (Reichsrat), parlamentu Rakouska-Uherska.
Nový!!: Vladimir (de Repta) a Panská sněmovna · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Vladimir (de Repta) a Pravoslaví · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Vladimir (de Repta) a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Rădăuți
Rădăuți je město v Rumunsku v župě Sučava.
Nový!!: Vladimir (de Repta) a Rădăuți · Vidět víc »
Rumuni
Rumuni jsou národ, tedy etnická skupina, kterou spojuje společná rumunská kultura a románský jazyk rumunština.
Nový!!: Vladimir (de Repta) a Rumuni · Vidět víc »
Titulární biskup
arcibiskup farsalský. Titulární biskupství ve Farsale bylo při jeho jmenování 8. února 1730 ''pro hac vice'' povýšeno na arcibiskupství. Titulární biskup je biskupem katolické či pravoslavné církve, který nespravuje skutečnou diecézi, ač byl řádně vysvěcen na biskupa.
Nový!!: Vladimir (de Repta) a Titulární biskup · Vidět víc »
Univerzita v Bonnu
Univerzita v Bonnu (německy Rheinische Friedrich-Wilhelms-Universität Bonn) je veřejná univerzita nacházející se v Bonnu.
Nový!!: Vladimir (de Repta) a Univerzita v Bonnu · Vidět víc »
Vídeňská univerzita
Vídeňská univerzita je s přibližně 90 000 studenty a více než 10 000 zaměstnanci největší veřejnou vzdělávací a výzkumnou institucí v Rakousku i ostatních německy mluvících zemích.
Nový!!: Vladimir (de Repta) a Vídeňská univerzita · Vidět víc »
Virilista
Virilista (někdy taky virilní hlas) (z latinského virilis od vir – muž; v angličtině se místo toho používá latinský výraz ex officio) je osoba zastávající nějakou funkci, úřad z titulu jiné funkce.
Nový!!: Vladimir (de Repta) a Virilista · Vidět víc »
Volby do Říšské rady 1901
Volby do Říšské rady roku 1901 byly volby konané v období 12. prosince 1900 – 18. ledna 1901 v Předlitavsku.
Nový!!: Vladimir (de Repta) a Volby do Říšské rady 1901 · Vidět víc »
1842
1842 (MDCCCXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Vladimir (de Repta) a 1842 · Vidět víc »
1901
1901 (MCMI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Vladimir (de Repta) a 1901 · Vidět víc »
1902
1902 (MCMII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Vladimir (de Repta) a 1902 · Vidět víc »
1903
1903 (MCMIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Vladimir (de Repta) a 1903 · Vidět víc »
1907
1907 (MCMVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Vladimir (de Repta) a 1907 · Vidět víc »
1924
1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Vladimir (de Repta) a 1924 · Vidět víc »
1926
1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Vladimir (de Repta) a 1926 · Vidět víc »
24. duben
24.
Nový!!: Vladimir (de Repta) a 24. duben · Vidět víc »
6. leden
6.
Nový!!: Vladimir (de Repta) a 6. leden · Vidět víc »
