Rychlejší přístup než prohlížeči!
78 vztahy: Šacká jezera, Šepetivka, Žytomyr, Žytomyrská oblast, Český Malín, Česko, Římskokatolická církev na Ukrajině, Bělorusko, Chełm, Chmelnycká oblast, Diecéze, Druhá Polská republika, Druhá světová válka, Dubno (Ukrajina), Halič, Haličsko-volyňské knížectví, Haličsko-volyňské království, Horyň, Hunové, Jižní Bug, Konečné řešení české otázky, Kortelisy, Kovel, Kremenec, Kyjevská Rus, Lesja Ukrajinka, Litevské velkoknížectví, Litva, Lublinská unie, Luck, Marchlewszczyzna, Monastýr, Organizace ukrajinských nacionalistů, Pakt Ribbentrop–Molotov, Počajivská lávra, Podolí (země), Polesí (region), Polské království, Polsko, Polsko-litevská unie, Polsko-sovětská válka, Pravoslaví, Pripjať, Rovenská oblast, Rovno, Rudá armáda, Ruské impérium, Slované, Sluč, Sovětský svaz, ..., Styr, Sviťaz, Tacitus, Ternopilská oblast, Ukrajina, Ukrajinská řeckokatolická církev, Ukrajinská povstalecká armáda, Ukrajinská sovětská socialistická republika, Venetové, Volodymyr (město), Volusianus, Volyň, Volyňští Češi, Volyňská oblast, Západní Bug, Zvjahel, 1119, 1349, 1366, 1569, 17. září, 1791, 1918, 1939, 1941, 1944, 1991, 375. Rozbalte index (28 více) »
Šacká jezera
Jedno ze šackých jezer v Šackém národním přírodním parku Jezero Sviťaz Šacká jezera je skupina asi 30 jezer v Polesí na severozápadní Ukrajině.
Nový!!: Volyň a Šacká jezera · Vidět víc »
Šepetivka
Šepetivka je město (do července 2020 město oblastního významu) na západní Ukrajině, centrum Šepetivského rajónu.
Nový!!: Volyň a Šepetivka · Vidět víc »
Žytomyr
Žytomyr nebo též počeštěně Žitomír (česky zastarale Žitoměř) je historické město ležící na severozápadě Ukrajiny na řece Teteriv, zhruba 130 km západně od Kyjeva; je střediskem Žytomyrské oblasti a největším městem i kulturním a hospodářským centrem regionu Volyň.
Nový!!: Volyň a Žytomyr · Vidět víc »
Žytomyrská oblast
Žytomyrská oblast (někdy též, Žytomyrščyna) je jednou z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny.
Nový!!: Volyň a Žytomyrská oblast · Vidět víc »
Český Malín
Novém Malíně Český Malín (též Malín Český, polsky Kolonia Malin nebo Malin kolonia) je česká obec na Ukrajině založená v druhé polovině 19. století českými přistěhovalci z Lounska, Žatecka a Rakovnicka, vypálená za druhé světové války Němci.
Nový!!: Volyň a Český Malín · Vidět víc »
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Nový!!: Volyň a Česko · Vidět víc »
Římskokatolická církev na Ukrajině
Římskokatolická církev na Ukrajině je součástí celosvětové Římskokatolické církve.
Nový!!: Volyň a Římskokatolická církev na Ukrajině · Vidět víc »
Bělorusko
Bělorusko, plným názvem Běloruská republika (Respublika Biełaruś,, Respublika Belarus), je vnitrozemský stát ve východní Evropě.
Nový!!: Volyň a Bělorusko · Vidět víc »
Chełm
Chełm je historické město ve východním Polsku.
Nový!!: Volyň a Chełm · Vidět víc »
Chmelnycká oblast
Chmelnycká oblast (někdy též) je jednou z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny.
Nový!!: Volyň a Chmelnycká oblast · Vidět víc »
Diecéze
Diecéze (lat. dioecesis) je správní jednotka církví s episkopální strukturou, v jejímž čele stojí biskup s úřadem a sídlem nazývaným biskupství.
Nový!!: Volyň a Diecéze · Vidět víc »
Druhá Polská republika
Druhá Polská republika (II Rzeczpospolita Polska) byl státní útvar, který existoval v letech 1918–1939.
Nový!!: Volyň a Druhá Polská republika · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Volyň a Druhá světová válka · Vidět víc »
Dubno (Ukrajina)
Dubno je město na západní Ukrajině; leží na Volyni v Rovenské oblasti na železniční trati spojující Lvov s Kyjevem a na dálkových silnicích E40 a E85.
Nový!!: Volyň a Dubno (Ukrajina) · Vidět víc »
Halič
Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).
Nový!!: Volyň a Halič · Vidět víc »
Haličsko-volyňské knížectví
#PŘESMĚRUJ Haličsko-volyňské království.
Nový!!: Volyň a Haličsko-volyňské knížectví · Vidět víc »
Haličsko-volyňské království
Haličsko-volyňské knížectví (starobělorusky Галицко-Волинскоє Королѣвство), povýšené roku 1253 na království (starobělorusky Галицько-Волинське князівство) a známé jako království Rusi (starobělorusky Королѣвство Русь), byl státní útvar východních Slovanů vzniklý po rozpadu Kyjevské Rusi na územní dnešní Volyně.
Nový!!: Volyň a Haličsko-volyňské království · Vidět víc »
Horyň
Horyň (Haryň) je řeka, která protéká Ternopilskou, Chmelnyckou a Rovenskou oblastí na západě Ukrajiny a Brestskou oblastí v Bělorusku.
Nový!!: Volyň a Horyň · Vidět víc »
Hunové
Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě.
Nový!!: Volyň a Hunové · Vidět víc »
Jižní Bug
Jižní Bug (Pivdennyj Buh,, Južnyj Bug, starořecky Hypanis) je řeka protékající jihozápadní a jižní Ukrajinou (Chmelnycká, Vinnycká, Kirovohradská a Mykolajivská oblast).
Nový!!: Volyň a Jižní Bug · Vidět víc »
Konečné řešení české otázky
Konečné řešení české otázky (německy: Endlösung der tschechischen Frage) je nacionálněsocialistický pojem pro germanizaci českomoravského prostoru.
Nový!!: Volyň a Konečné řešení české otázky · Vidět víc »
Kortelisy
Kortelisy (Kortelesy) je vesnice v Kovelském rajónu Volyňské oblasti na severozápadní Ukrajině.
Nový!!: Volyň a Kortelisy · Vidět víc »
Kovel
Kovel (ukrajinsky a rusky Ковель) je město ve Volyňské oblasti v severozápadním cípu Ukrajiny poblíž hranic s Polskem a Běloruskem.
Nový!!: Volyň a Kovel · Vidět víc »
Kremenec
Kremenec nebo Kremjanec (nebo Kremjanec) je historické město na západní Ukrajině.
Nový!!: Volyň a Kremenec · Vidět víc »
Kyjevská Rus
Kyjevská Rus (starorusky Рѹсь, Rusĭ, Рѹ́сьскаѧ землѧ, Rous'skaja zemlja, Ruská země, staroseversky Garðaríki, latinsky Rut(h)enia, řecky Ῥωσία, tj. Rósia) byla nejstarším východoslovanským státem, který se v 9.–11. století konstituoval v multietnickém prostředí východní Evropy.
Nový!!: Volyň a Kyjevská Rus · Vidět víc »
Lesja Ukrajinka
Lesja Ukrajinka (vlastním jménem Larysa Petrivna Kosač-Kvitka /;;; Novohrad-Volynskyj (Volyň, Ruské impérium, dnes Zvjahel, Žytomyrská oblast, Ukrajina) – Surami (Gruzie) byla ukrajinská spisovatelka, básnířka, dramatička, literární kritička, nejznámější ukrajinská autorka, jeden ze symbolů ukrajinské kultury.
Nový!!: Volyň a Lesja Ukrajinka · Vidět víc »
Litevské velkoknížectví
Litevské velkoknížectví (běloruština: Вялікае Княства Літоўскае; stará literární litevština: Didi Kunigystė Lietuvos nebo didi Kunigiſte Lietuwos – autentický starolitevský název je předmětem dohadů, rutensky Великое князство Литовъское, Vialikoje Kniazstvo Litovskoje) byl od 13. století do roku 1795 stát zahrnující země dnešní Litvy, Běloruska, severovýchodního Polska, větší části Ukrajiny a západních okrajů Ruska.
Nový!!: Volyň a Litevské velkoknížectví · Vidět víc »
Litva
Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.
Nový!!: Volyň a Litva · Vidět víc »
Lublinská unie
Jan Matejko: ''Lublinská unie'' Rozloha Polsko-litevské unie v roce 1569 Lublinská unie (polsky Unia lubelska; litevsky Liublino unija; ukrajinsky Люблінська унія) byl státoprávní akt, který vedl ke sjednocení Polské koruny a Litevského velkoknížectví.
Nový!!: Volyň a Lublinská unie · Vidět víc »
Luck
Luck je historické město ležící v západní části Ukrajiny na řece Styr, na historickém území Volyně.
Nový!!: Volyň a Luck · Vidět víc »
Marchlewszczyzna
Polský komunista Julian Marchlewski Marchlewszczyzna, oficiálním názvem Polský národní rajón Juliana Marchlewského nebo zkráceně Polrajon, byla autonomní správní jednotka v SSSR, zřízená pro polskou menšinu na Ukrajině v okolí městečka Marchlewsk (dnes Dovbyš), ležícího 100 km západně od Žitomiru a 120 km východně od tehdejší sovětsko-polské hranice.
Nový!!: Volyň a Marchlewszczyzna · Vidět víc »
Monastýr
Loděnicích Monastýr (z řeckého μοναστήριον;,; a) označuje pravoslavný klášter – společný příbytek mnichů, místo pro monastický (mnišský) život.
Nový!!: Volyň a Monastýr · Vidět víc »
Organizace ukrajinských nacionalistů
Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) (ukrajinsky Організація українськихнаціоналістів) bylo údajně xenofobní a antisemitské nacionalistické politické hnutí, které vzniklo ve 20.
Nový!!: Volyň a Organizace ukrajinských nacionalistů · Vidět víc »
Pakt Ribbentrop–Molotov
Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení. Za ním je vidět Ribbentrop (v černém) a Stalin (ve světlém, druhý zprava) Pakt Ribbentrop–Molotov je smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik, podepsaná v Moskvě 23. srpna 1939.
Nový!!: Volyň a Pakt Ribbentrop–Molotov · Vidět víc »
Počajivská lávra
Počajivská lávra je jeskynní pravoslavný monastýr zasvěcený Zesnutí (Nanebevzetí) Bohorodičky.
Nový!!: Volyň a Počajivská lávra · Vidět víc »
Podolí (země)
Kaňon řeky Smotryč v Kamenci Podolském Podolí (Поділля) je historický kraj na Ukrajině a v Moldavsku (ve východní Evropě).
Nový!!: Volyň a Podolí (země) · Vidět víc »
Polesí (region)
Přibližné vymezení Polesí na moderní mapě východní Evropy Žytomyrské oblasti Běloruské město Homel Polesí (– Palessje; – Polissja; – Polesje) je historický a geografický region ve východní Evropě.
Nový!!: Volyň a Polesí (region) · Vidět víc »
Polské království
Polské království (polsky Królestwo Polskie, německy Königreich Polen, latinsky Regnum Poloniae, polsky též nazýváno Rzeczpospolita) byl státní útvar, který existoval v různých podobách, s různými přestávkami a s různými částmi území od roku 1025 do roku 1918.
Nový!!: Volyň a Polské království · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Volyň a Polsko · Vidět víc »
Polsko-litevská unie
Malba oslavující Polsko-litevskou unii (přibližně 1861) Pojem Polsko-litevská unie (polsky Unia polsko-litewska) označuje řadu spojeneckých aktů, které proběhly mezi Polským královstvím a Litevským velkoknížectvím.
Nový!!: Volyň a Polsko-litevská unie · Vidět víc »
Polsko-sovětská válka
Polsko-sovětská válka (polsky wojna polsko-bolszewicka; též polsko-ruská válka, únor 1919 – březen 1921) představovala střetnutí mezi sovětským Ruskem a po první světové válce obnoveným Polskem.
Nový!!: Volyň a Polsko-sovětská válka · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Volyň a Pravoslaví · Vidět víc »
Pripjať
Pripjať (další česká exonyma jsou Prypjať a Pripěť, nebo také,, popř.) je řeka tekoucí územím Ukrajiny (Volyňská oblast, Rovenská oblast, Kyjevská oblast) a Běloruska (Brestská, Homelská oblast).
Nový!!: Volyň a Pripjať · Vidět víc »
Rovenská oblast
Rovenská oblast (někdy též, Rivnenščyna) je jednou z menších a méně zalidněných samosprávných oblastí Ukrajiny.
Nový!!: Volyň a Rovenská oblast · Vidět víc »
Rovno
Rovno, někdy též přepisováno z ukrajinštiny Rivne (vyslovováno) je město ležící v západní části Ukrajiny na historickém území Volyně.
Nový!!: Volyň a Rovno · Vidět víc »
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Nový!!: Volyň a Rudá armáda · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Volyň a Ruské impérium · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Volyň a Slované · Vidět víc »
Sluč
Sluč nebo Jižní Sluč je řeka protékající ukrajinským Podolím, Volyní a Polesím (Chmelnyckou, Žytomyrskou a Rovenskou oblastí).
Nový!!: Volyň a Sluč · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Volyň a Sovětský svaz · Vidět víc »
Styr
Styr je řeka v Brestské oblasti v Bělorusku a ve Lvovské, ve Volyňské a v Rovenské oblasti na Ukrajině.
Nový!!: Volyň a Styr · Vidět víc »
Sviťaz
Sviťaz je jezero na Ukrajině.
Nový!!: Volyň a Sviťaz · Vidět víc »
Tacitus
Publius (též Gaius) Cornelius Tacitus (kolem 55 n. l. – 115, pravděpodobně 120, nejpozději 124) byl římský historik, právník a senátor, považovaný za jednoho z největších antických dějepisců.
Nový!!: Volyň a Tacitus · Vidět víc »
Ternopilská oblast
Ternopilská oblast (nebo též / Ternopilščyna) je jednou z nejmenších samosprávných oblastí Ukrajiny.
Nový!!: Volyň a Ternopilská oblast · Vidět víc »
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Nový!!: Volyň a Ukrajina · Vidět víc »
Ukrajinská řeckokatolická církev
Ukrajinská řeckokatolická církev (ukrajinsky Українська греко-католицька церква / Ukrajins’ka hreko-katolyc’ka cerkva) je největší řeckokatolickou církví a největší východní katolickou církví na světě vůbec.
Nový!!: Volyň a Ukrajinská řeckokatolická církev · Vidět víc »
Ukrajinská povstalecká armáda
Vlajka užívaná UPA a ukrajinskými nacionalisty Ukrajinská povstalecká armáda, UPA byla ozbrojená jednotka Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN), přesněji řečeno její radikální frakce vedená Stepanem Banderou (OUN-B); její příslušníci byli proto zjednodušeně označováni jako banderovci.
Nový!!: Volyň a Ukrajinská povstalecká armáda · Vidět víc »
Ukrajinská sovětská socialistická republika
Ukrajinská sovětská socialistická republika (zkráceně: Ukrajinská SSR, USSR; ukrajinsky: Українська Радянська Соціалістична Республіка; rusky: Украинская Советская Социалистическая Республика) byla jednou z patnácti svazových republik Sovětského svazu.
Nový!!: Volyň a Ukrajinská sovětská socialistická republika · Vidět víc »
Venetové
Venedové je jméno několika starověkých evropských kmenů, od středověku také používané pro Slovany, především polabské.
Nový!!: Volyň a Venetové · Vidět víc »
Volodymyr (město)
Volodymyr (v letech 1911-1922 a 1944-2021 Volodymyr-Volynskyj), známý také jako Vladimir nebo Vladiměř, je jedno z nejstarších měst na Ukrajině.
Nový!!: Volyň a Volodymyr (město) · Vidět víc »
Volusianus
Gaius Vibius Afinius Gallus Veldumnianus Volusianus (kolem 230 – srpen 253 u Interamny) byl římský císař vládnoucí v letech 251–253.
Nový!!: Volyň a Volusianus · Vidět víc »
Volyň
Volyň na mapě Ukrajiny Mapa Volyně Polska Detail mapy Polska v letech 1921–1939 Volyň (starším názvem též Vladimiř nebo Ladoměř, latinsky pak Lodomeria) je označení pro historickou oblast na dnešní severozápadní Ukrajině.
Nový!!: Volyň a Volyň · Vidět víc »
Volyňští Češi
Kaple ve vesnici Bohemka Billboard „Volyň Vás vítá!“ Volyňští Češi jsou etničtí Češi či jejich potomci usazení od druhé poloviny 19.
Nový!!: Volyň a Volyňští Češi · Vidět víc »
Volyňská oblast
Volyňská oblast (někdy též Volyň – toto označení však má širší význam) je jednou z menších a méně zalidněných samosprávných oblastí Ukrajiny.
Nový!!: Volyň a Volyňská oblast · Vidět víc »
Západní Bug
Západní Bug (– Zachodni Buh, – Zachidnyj Buh) je řeka na severozápadě Ukrajiny (Lvovská a Volyňská oblast) a v jihovýchodním Polsku, přičemž částečně tvoří jejich vzájemnou hranici a také hranici Polska s Běloruskem (Brestská oblast).
Nový!!: Volyň a Západní Bug · Vidět víc »
Zvjahel
Zvjahel (v letech 1795–2022 Novohrad-Volynskyj nebo Novohrad Volyňský,,; do roku 1795 Vozvjahel či Zvjahel) je město v Žytomyrské oblasti na Volyni na severozápadní Ukrajině.
Nový!!: Volyň a Zvjahel · Vidět víc »
1119
Bez popisu.
Nový!!: Volyň a 1119 · Vidět víc »
1349
Bez popisu.
Nový!!: Volyň a 1349 · Vidět víc »
1366
Bez popisu.
Nový!!: Volyň a 1366 · Vidět víc »
1569
Bez popisu.
Nový!!: Volyň a 1569 · Vidět víc »
17. září
17.
Nový!!: Volyň a 17. září · Vidět víc »
1791
1791 (MDCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Volyň a 1791 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Volyň a 1918 · Vidět víc »
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Volyň a 1939 · Vidět víc »
1941
1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Volyň a 1941 · Vidět víc »
1944
1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Volyň a 1944 · Vidět víc »
1991
1991 (MCMXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Volyň a 1991 · Vidět víc »
375
Počátek stěhování národů.
Nový!!: Volyň a 375 · Vidět víc »
