Rychlejší přístup než prohlížeči!
23 vztahy: Adolf Hitler, Atentát, Atentát na Hitlera z 20. července 1944, Železný kříž, Berlín, Claus Schenk von Stauffenberg, Druhá světová válka, In memoriam, Medaile za východní frontu, Nacismus, Nacistické Německo, Nadporučík, Německé císařství, Odznak za zranění, Operace Barbarossa, Operace Valkýra, Poprava, Vlčí doupě, Wehrmacht, 1908, 1944, 21. červenec, 9. říjen.
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Nový!!: Werner von Haeften a Adolf Hitler · Vidět víc »
Atentát
atentátu na Františka Ferdinanda d'Este, která se objevila v italských novinách ''Domenica del Corriere'' dne 12. července 1914 Atentát je násilný čin, jehož cílem je usmrtit nebo zranit osobu nebo skupinu osob.
Nový!!: Werner von Haeften a Atentát · Vidět víc »
Atentát na Hitlera z 20. července 1944
Atentát na Hitlera z 20.
Nový!!: Werner von Haeften a Atentát na Hitlera z 20. července 1944 · Vidět víc »
Železný kříž
Různé iterace z let 1813 až 1870 Železný kříž z roku 1870 Železný kříž (německy das Eiserne Kreuz) je německé a původně pruské válečné vyznamenání.
Nový!!: Werner von Haeften a Železný kříž · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Werner von Haeften a Berlín · Vidět víc »
Claus Schenk von Stauffenberg
poštovní známce Claus Philipp Maria Justinian Schenk, hrabě von Stauffenberg (15. listopadu 1907, Jettingen, Bavorsko – 20. nebo 21. července 1944, Berlín) byl německý důstojník generálního štábu, strůjce neúspěšného atentátu na Hitlera.
Nový!!: Werner von Haeften a Claus Schenk von Stauffenberg · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Werner von Haeften a Druhá světová válka · Vidět víc »
In memoriam
In memoriam je ustálené latinské sousloví, které doslova znamená „na paměť“ nebo „na památku“, a používá se ve smyslu „posmrtně“, například při udělování vyznamenání a řádů již zemřelým osobám.
Nový!!: Werner von Haeften a In memoriam · Vidět víc »
Medaile za východní frontu
upright.
Nový!!: Werner von Haeften a Medaile za východní frontu · Vidět víc »
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Nový!!: Werner von Haeften a Nacismus · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Werner von Haeften a Nacistické Německo · Vidět víc »
Nadporučík
Hodnostní označení nadporučíka (OF1a) Armády ČR. Hodnostní označení nadporučíka v Armádě České republiky tvoří tři zlaté trojcípé hvězdy, hovorově tzv.
Nový!!: Werner von Haeften a Nadporučík · Vidět víc »
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.
Nový!!: Werner von Haeften a Německé císařství · Vidět víc »
Odznak za zranění
puče 20. července 1944 Odznak za zranění bylo německé válečné ocenění pro zraněné, zmrzačené nebo omrzlé vojáky Reichswehru, Wehrmachtu, SS a jiné ozbrojené složky.
Nový!!: Werner von Haeften a Odznak za zranění · Vidět víc »
Operace Barbarossa
Operace Barbarossa byl krycí název (odvozený od jména císaře Friedricha I. Barbarossy) pro útok vojsk nacistického Německa proti Sovětskému svazu (SSSR), kterým byl porušen pakt Ribbentrop–Molotov i smlouva o jejich přátelství a spolupráci, a došlo k otevření východní fronty druhé světové války.
Nový!!: Werner von Haeften a Operace Barbarossa · Vidět víc »
Operace Valkýra
Hitlerův hlavní stan po výbuchu bomby Operace Valkýra (německy: Unternehmen Walküre) byl vládní plán v nacistickém Německu pro případ všeobecného zhroucení občanského pořádku, např.
Nový!!: Werner von Haeften a Operace Valkýra · Vidět víc »
Poprava
Trhání koňmi Poprava, někdy označovaná též obecnějším výrazem exekuce (z latinského exsecutio, vykonání, provedení), je akt vykonání trestu smrti.
Nový!!: Werner von Haeften a Poprava · Vidět víc »
Vlčí doupě
vlevo Vlčí doupě (německy Wolfsschanze, polsky Wilczy szaniec) je kódové označení pro Vůdcův hlavní stan (německy Führerhauptquartier), který se nacházel u města Kętrzyn (německy Rastenburg) ve Východním Prusku (na území dnešního Polska).
Nový!!: Werner von Haeften a Vlčí doupě · Vidět víc »
Wehrmacht
Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.
Nový!!: Werner von Haeften a Wehrmacht · Vidět víc »
1908
1908 (MCMVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Werner von Haeften a 1908 · Vidět víc »
1944
1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Werner von Haeften a 1944 · Vidět víc »
21. červenec
21.
Nový!!: Werner von Haeften a 21. červenec · Vidět víc »
9. říjen
9.
Nový!!: Werner von Haeften a 9. říjen · Vidět víc »
