Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi 1792 a Michail Illarionovič Kutuzov
1792 a Michail Illarionovič Kutuzov mají 14 věci společné (v Uniepedie): Berlín, František I. Rakouský, Kateřina II. Veliká, Polsko, Prusko, Ruské impérium, Rusko, 10. srpen, 16. květen, 2. prosinec, 22. červen, 23. listopad, 24. červen, 29. srpen.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
1792 a Berlín · Berlín a Michail Illarionovič Kutuzov ·
František I. Rakouský
František I. (12. února 1768, Florencie – 2. března 1835, Vídeň) byl v letech 1792–1835 král uherský, chorvatský a český, v letech 1804–1835 císař rakouský, od roku 1815 král lombardsko-benátský a jako František II. v letech 1792–1806 poslední císař Svaté říše římské.
1792 a František I. Rakouský · František I. Rakouský a Michail Illarionovič Kutuzov ·
Kateřina II. Veliká
Kateřina II. (2. května 1729 Štětín – Petrohrad), známá též jako Kateřina Veliká, nebo rusky Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla mezi lety 1762 až 1796 ruskou carevnou – nejdéle vládnoucí panovnicí této země.
1792 a Kateřina II. Veliká · Kateřina II. Veliká a Michail Illarionovič Kutuzov ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
1792 a Polsko · Michail Illarionovič Kutuzov a Polsko ·
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
1792 a Prusko · Michail Illarionovič Kutuzov a Prusko ·
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
1792 a Ruské impérium · Michail Illarionovič Kutuzov a Ruské impérium ·
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
1792 a Rusko · Michail Illarionovič Kutuzov a Rusko ·
10. srpen
10.
10. srpen a 1792 · 10. srpen a Michail Illarionovič Kutuzov ·
16. květen
16.
16. květen a 1792 · 16. květen a Michail Illarionovič Kutuzov ·
2. prosinec
2.
1792 a 2. prosinec · 2. prosinec a Michail Illarionovič Kutuzov ·
22. červen
22.
1792 a 22. červen · 22. červen a Michail Illarionovič Kutuzov ·
23. listopad
23.
1792 a 23. listopad · 23. listopad a Michail Illarionovič Kutuzov ·
24. červen
24.
1792 a 24. červen · 24. červen a Michail Illarionovič Kutuzov ·
29. srpen
29.
1792 a 29. srpen · 29. srpen a Michail Illarionovič Kutuzov ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá 1792 a Michail Illarionovič Kutuzov
- To, co mají společné 1792 a Michail Illarionovič Kutuzov
- Podobnosti mezi 1792 a Michail Illarionovič Kutuzov
Srovnání mezi 1792 a Michail Illarionovič Kutuzov
1792 má 422 vztahy, zatímco Michail Illarionovič Kutuzov má 180. Jak oni mají společné 14, index Jaccard je 2.33% = 14 / (422 + 180).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi 1792 a Michail Illarionovič Kutuzov. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
