Obsah
71 vztahy: Aktinium, Aktinoidy, Švédsko, Carl Gustaf Mosander, Cer, Ceres (mytologie), Ceres (trpasličí planeta), Chemická sloučenina, Chemický prvek, Dusičnany, Dysprosium, Elektronegativita, Elektronová konfigurace, Elektronový obal, Erbium, Europium, Evropa, Frakční krystalizace (chemie), Friedrich Wöhler, Gadolinit-(Ce), Gadolinit-(Y), Gadolinium, Geologie, Henry Moseley, Holmium, Izotop, Jöns Jacob Berzelius, Jean Charles Galissard de Marignac, Johan Gadolin, Kovy, Kyselina dusičná, Lanthan, Lanthanoidy, Lawrencium, Lutecium, Magnetismus, Martin Heinrich Klaproth, Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii, Miass (město), Minerál, Neodym, Niob, Oxidační číslo, Paramagnetismus, Paul-Émile Lecoq de Boisbaudran, Přechodné kovy, Periodická tabulka, Praseodym, Prométheus, Promethium, ... Rozbalte index (21 více) »
- Skupiny chemických prvků
Aktinium
Aktinium (chemická značka Ac) je prvním členem řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek.
Vidět 3. skupina a Aktinium
Aktinoidy
Aktinoidy jsou podle současné mezinárodní chemické nomenklatury skupinou patnácti chemických prvků počínajících aktiniem, tedy prvků s protonovým číslem 89 až 103 (dříve se pod tento název řadilo pouze čtrnáct prvků následujících za aktiniem).
Vidět 3. skupina a Aktinoidy
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Vidět 3. skupina a Švédsko
Carl Gustaf Mosander
Carl Gustaf Mosander (10. září 1797, Kalmar – 15. říjen 1858, Lovö) byl švédský chemik, objevitel prvků lanthan (1839), erbium (1843) a terbium (1843).
Vidět 3. skupina a Carl Gustaf Mosander
Cer
Cer (chemická značka Ce, Cerium) je šedavě bílý, vnitřně přechodný kovový prvek, druhý člen skupiny lanthanoidů.
Vidět 3. skupina a Cer
Ceres (mytologie)
Mérida ''Sláva přírodě (Ave natura)'' 1910, dílo představující římský průvod k Ceres, bohyni pšenice. Práce italského Cesare Saccaggiho Ceres (2. pád Cerery, 3. pád Cereře atd.), latinsky Cerēs, je římská bohyně úrody a obilí, blízká dalším zemědělským božstvům jako Tellus, Liber a Libera.
Vidět 3. skupina a Ceres (mytologie)
Ceres (trpasličí planeta)
(1) Ceres (symbol) je prvním objeveným a současně svým rovníkovým průměrem 975 km největším objektem obíhajícím mezi drahami Marsu a Jupiteru, tedy v oblasti hlavního pásu planetek.
Vidět 3. skupina a Ceres (trpasličí planeta)
Chemická sloučenina
Kuličkový model molekuly vody – jedné z nejdůležitějších sloučenin na Zemi Chemická sloučenina (zkráceně sloučenina) je chemicky čistá látka, která je tvořena jedním druhem molekul obsahujících více druhů atomů, které jsou mezi sebou vázány chemickými vazbami.
Vidět 3. skupina a Chemická sloučenina
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Vidět 3. skupina a Chemický prvek
Dusičnany
Kuličkový model dusičnanového iontu Dusičnany (též ledky, nitráty) jsou soli kyseliny dusičné, často využívané v zemědělství na výrobu hnojiv (pro přítomnost dusíku) a v pyrotechnice (protože jde o oxidační činidla) např.
Vidět 3. skupina a Dusičnany
Dysprosium
Dysprosium (chemická značka Dy, Dysprosium) je měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, 10.
Vidět 3. skupina a Dysprosium
Elektronegativita
Elektronegativita je v chemii vlastnost atomu, vyjadřující jeho schopnost přitahovat vazebné elektrony.
Vidět 3. skupina a Elektronegativita
Elektronová konfigurace
Atomové a molekulové orbitaly Elektronová konfigurace popisuje uspořádání elektronů uvnitř elektronového obalu.
Vidět 3. skupina a Elektronová konfigurace
Elektronový obal
Atom vodíku obsahuje pouze jeden proton a jeden elektron. Pravděpodobný výskyt elektronu je schematicky naznačená šedá oblast kolem atomového jádra. Elektronový obal je systém elektronů vázaných k jádru atomu, které obklopuje a zaujímá většinu prostoru atomu.
Vidět 3. skupina a Elektronový obal
Erbium
Erbium (chemická značka Er, Erbium) je měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, 12.
Vidět 3. skupina a Erbium
Europium
Europium (chemická značka Eu, Europium) je měkký, stříbřitě bílý, vnitřně přechodný kovový prvek, 7. člen skupiny lanthanoidů.
Vidět 3. skupina a Europium
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Vidět 3. skupina a Evropa
Frakční krystalizace (chemie)
Frakční krystalizace je metoda oddělování složek směsí na základě rozdílů v rozpustnosti, které vedou k odlišné krystalizaci.
Vidět 3. skupina a Frakční krystalizace (chemie)
Friedrich Wöhler
Friedrich Wöhler (31. červenec 1800 Eschersheim u Frankfurtu – 23. září 1882 Göttingen) byl německý chemik, známý hlavně svou syntézou močoviny.
Vidět 3. skupina a Friedrich Wöhler
Gadolinit-(Ce)
Gadolinit-(Ce) (Segalstad & Larsen, 1978) je minerál pojmenovaný po svém objeviteli, finském mineralogovi Johanu Gadolinovi.
Vidět 3. skupina a Gadolinit-(Ce)
Gadolinit-(Y)
Gadolinit-(Y) (Klaproth, 1800), chemický vzorec Y2Fe2+Be2Si2O10, je jednoklonný minerál.
Vidět 3. skupina a Gadolinit-(Y)
Gadolinium
Gadolinium (chemická značka Gd, Gadolinium) je měkký stříbřitě bílý, vnitřně přechodný kovový feromagnetický prvek, osmý člen skupiny lanthanoidů.
Vidět 3. skupina a Gadolinium
Geologie
Podrobná geologická 3D modelace oblasti okolo pohoří Zagros v Íránu Geologie je přírodní věda zaměřující se na procesy neživé přírody v rámci známého vesmíru.
Vidět 3. skupina a Geologie
Henry Moseley
Henry Gwyn Jeffreys Moseley (23. listopadu 1887 Weymouth, Anglie – 10. srpna 1915 Dardanely) byl britský fyzik.
Vidět 3. skupina a Henry Moseley
Holmium
Holmium (chemická značka Ho, Holmium) je měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, 11.
Vidět 3. skupina a Holmium
Izotop
Tři izotopy vodíku – všechny mají jeden proton a jeden elektron, ale zatímco protium je bez neutronů, deuterium má jeden, tritium dva Izotop je označení pro nuklid v rámci souboru nuklidů jednoho chemického prvku.
Vidět 3. skupina a Izotop
Jöns Jacob Berzelius
Baron Jöns Jacob Berzelius (on sám a jeho současníci ho nazývali pouze Jacob Berzelius; 20. srpna 1779 – 7. srpna 1848 Stockholm) byl švédský chemik.
Vidět 3. skupina a Jöns Jacob Berzelius
Jean Charles Galissard de Marignac
Jean Charles Galissard de Marignac (24. duben 1817 Ženeva – 15. duben 1894 Ženeva) byl švýcarský chemik, jehož práce s atomovými hmotnostmi podpořila možnost izotopů a obalové části jádra a jehož studie o vzácných zemských prvcích vedla k objevu ytterbia v roce 1878 a spoluobjevu gadolinia v roce 1880.
Vidět 3. skupina a Jean Charles Galissard de Marignac
Johan Gadolin
Johan Gadolin (5. červen 1760 Turku – 15. srpen 1852 Mynämäki) byl finský chemik, jehož rodnou řečí byla švédština.
Vidět 3. skupina a Johan Gadolin
Kovy
Ocelové osičky Kovy tvoří společně s polokovy a nekovy tři hlavní skupiny chemických prvků.
Vidět 3. skupina a Kovy
Kyselina dusičná
Kyselina dusičná je významná silná minerální kyselina.
Vidět 3. skupina a Kyselina dusičná
Lanthan
Lanthan (chemická značka La, Lanthanum) je stříbřitě lesklý, přechodný kovový prvek, 1.
Vidět 3. skupina a Lanthan
Lanthanoidy
Lanthanoidy jsou podle současné mezinárodní chemické nomenklatury skupinou patnácti chemických prvků počínajících lanthanem, tedy prvků s protonovým číslem 57 až 71 (dříve se pod tento název řadilo pouze čtrnáct prvků následujících za lanthanem, které doplňují jeho elektronovou konfiguraci do orbitalu 4f).
Vidět 3. skupina a Lanthanoidy
Lawrencium
Lawrencium (chemická značka Lr) je patnáctým (posledním) členem z řady aktinoidů, jedenáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle (v přírodě se nevyskytuje) ozařováním jader kalifornia.
Vidět 3. skupina a Lawrencium
Lutecium
Lutecium (chemická značka Lu, Lutetium) je měkký stříbřitě bílý, vnitřně přechodný kovový prvek pevného skupenství, poslední člen skupiny lanthanoidů.
Vidět 3. skupina a Lutecium
Magnetismus
Magnetické siločáry dlouhého magnetu znázorněné pomocí železných pilin na papíře Magnetismus je fyzikální jev projevující se primárně silovým působením na pohybující se nositele elektrického náboje (nabité částice).
Vidět 3. skupina a Magnetismus
Martin Heinrich Klaproth
Martin Heinrich Klaproth (1. prosince 1743 Wernigerode – 1. ledna 1817 Berlín) byl německý chemik, mineralog a lékárník, autodidakt, který nikdy nestudoval na střední ani na vysoké škole, první profesor chemie na univerzitě v Berlíně.
Vidět 3. skupina a Martin Heinrich Klaproth
Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii
Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii (anglicky International Union of Pure and Applied Chemistry, zkráceně IUPAC), je organizace zabývající se chemickou nomenklaturou (názvy chemických prvků, názvy anorganických, organických sloučenin a polymerů) a chemickou terminologií (názvy chemických metod, pojmů a jevů).
Vidět 3. skupina a Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii
Miass (město)
Miass je město v Čeljabinské oblasti v Ruské federaci.
Vidět 3. skupina a Miass (město)
Minerál
300px Minerál (lat., z minera, důl) čili nerost je homogenní přírodní fáze s přesně definovatelným chemickým složením a s vysoce uspořádanou stavbou částic, která je za normálních podmínek krystalická (výjimkou je přírodní rtuť) a která vznikla jako výsledek geologických procesů, případně jako produkt přírodních procesů na jiném kosmickém tělese.
Vidět 3. skupina a Minerál
Neodym
Neodym (chemická značka Nd, Neodymium) je měkký stříbřitě bílý, vnitřně přechodný kovový prvek, čtvrtý člen skupiny lanthanoidů.
Vidět 3. skupina a Neodym
Niob
Niob (chemická značka Nb, niobium) je kovovým, přechodným prvkem 5. skupiny periodické tabulky.
Vidět 3. skupina a Niob
Oxidační číslo
Oxidační číslo (oxidační stav, oxidační stupeň nebo také mocenství) udává počet elektronů investovaných atomem do chemické vazby.
Vidět 3. skupina a Oxidační číslo
Paramagnetismus
Paramagnetismus je forma magnetismu, která se objevuje jen v přítomnosti vnějšího magnetického pole.
Vidět 3. skupina a Paramagnetismus
Paul-Émile Lecoq de Boisbaudran
Paul-Émile Lecoq de Boisbaudran (18. dubna 1838, Cognac – 28. května 1912, Paříž) byl francouzský chemik.
Vidět 3. skupina a Paul-Émile Lecoq de Boisbaudran
Přechodné kovy
Jako přechodné kovy (přechodové kovy, tranzitivní kovy, tranzitivní prvky) jsou podle doporučení IUPAC označovány všechny prvky d-bloku periodické tabulky prvků, včetně zinku, kadmia, rtuti a kopernicia, tj.
Vidět 3. skupina a Přechodné kovy
Periodická tabulka
Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834–1907) objevitel periodické tabulky prvků Periodická tabulka prvků (také periodická soustava prvků, Mendělejevova tabulka prvků) je uspořádání všech chemických prvků v podobě tabulky, ve které jsou prvky seřazeny podle rostoucích protonových čísel, elektronové konfigurace a cyklicky se opakujících podobných chemických vlastností.
Vidět 3. skupina a Periodická tabulka
Praseodym
Praseodym (chemická značka Pr, Praseodymium) je měkký, stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, třetí člen skupiny lanthanoidů.
Vidět 3. skupina a Praseodym
Prométheus
náhled Prométheus (řecky Προμηθέας) je podle řecké mytologie Titán, syn Titána Íapeta a Titánky Themis, nebo podle některých zdrojů Klymené – stvořitel člověka, kterému přidělil oheň, za což byl potrestán bohem Diem.
Vidět 3. skupina a Prométheus
Promethium
Promethium (chemická značka Pm, Promethium) je jediným lanthanoidem, který nemá stabilní izotop a v přírodě se prakticky nevyskytuje.
Vidět 3. skupina a Promethium
Radioaktivita
Mezinárodní výstražný symbol, označující radioaktivní materiál. Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Klasický žluto-černý symbol radioaktivity nahrazuje jen v určitých případech. Radioaktivita neboli radioaktivní přeměna (nepřesně radioaktivní rozpad)U radioaktivní přeměny beta prostřednictvím záchytu elektronu nebo u inverzní přeměny beta se nejedná o rozpad, ale jde v podstatě o jadernou reakci, do které vstupuje jádro a další částice.
Vidět 3. skupina a Radioaktivita
Samarium
Samarium (chemická značka Sm, Samarium) je měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, šestý člen skupiny lanthanoidů.
Vidět 3. skupina a Samarium
Skandinávie
Skandinávie je oblast v severní Evropě zahrnující především Dánsko, Norsko a Švédsko.
Vidět 3. skupina a Skandinávie
Skandium
Skandium ve zkumavce Skandium (chemická značka Sc, Scandium) je silně elektropozitivní, stříbřitě bílý, měkký kov.
Vidět 3. skupina a Skandium
Spektroskopie
Lineární viditelné spektrum Spektroskopie je fyzikální obor, který se zabývá studiem interakce světla s látkou, tedy elektromagnetického záření se vzorkem.
Vidět 3. skupina a Spektroskopie
Stockholm
Stockholm je hlavní město Švédska a nejlidnatější region této země.
Vidět 3. skupina a Stockholm
Tantal
Tantal (chemická značka Ta, Tantalum) je vzácný, tvrdý, modro-šedý, lesklý, přechodný kov.
Vidět 3. skupina a Tantal
Teorie relativity
Teorie relativity je sada dvou fyzikálních teorií vytvořených Albertem Einsteinem: speciální teorie relativity (STR) a obecné teorie relativity (OTR).
Vidět 3. skupina a Teorie relativity
Terbium
Terbium (chemická značka Tb, Terbium) je měkký stříbřitě bílý, vnitřně přechodný kovový prvek, devátý člen skupiny lanthanoidů.
Vidět 3. skupina a Terbium
Thorium
Thorium (chemická značka Th) je druhým prvkem z řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek.
Vidět 3. skupina a Thorium
Thule
Olaem Magnem Thule nebo správněji Thúlé (řecky původně Θούλη nebo Θυλη, v přepisech latinkou též Thula, Thyle, Thile, Thila, Tile, Tila, Tilla, Tyle, Tyli) je záhadný severský ostrov popsaný původně řeckým cestovatelem Pýtheem z Massilie ve 4.
Vidět 3. skupina a Thule
Thulium
Thulium (chemická značka Tm, Thulium) je měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, 13.
Vidět 3. skupina a Thulium
Ural
Ural (rusky Ура́льские го́ры) je pohoří v Rusku, které je jím rozděleno na část evropskou a asijskou.
Vidět 3. skupina a Ural
Uran (prvek)
Uran (chemická značka U) je radioaktivní chemický prvek šedobílé barvy, která díky oxidaci po čase přechází k šedé barvě.
Vidět 3. skupina a Uran (prvek)
Vápník
Vápník (chemická značka Ca, calcium) je nejvýznamnější prvek z řady kovů alkalických zemin, lehký, velmi reaktivní kov.
Vidět 3. skupina a Vápník
Vzácné zeminy
Prvky vzácných zemin (kovy vzácných zemin, vzácné zeminy, 3. skupina periodické tabulky prvků) je skupina 17 prvků, kterou tvoří skandium, yttrium a všechny lanthanoidy.
Vidět 3. skupina a Vzácné zeminy
William Crookes
William Crookes (17. června 1832, Londýn – 4. dubna 1919, Londýn) byl britský chemik a fyzik, člen Královské společnosti v Londýně, italské, švédské a francouzské Akademie věd.
Vidět 3. skupina a William Crookes
Wolfram
Wolfram (chemická značka W, Wolframium) je šedý až stříbřitě bílý, velmi těžký a mimořádně obtížně tavitelný kov (jeho teplota tání je nejvyšší ze všech kovů a po uhlíku druhá nejvyšší z prvků).
Vidět 3. skupina a Wolfram
Ytterbium
Ytterbium (chemická značka Yb, Ytterbium) je měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, 14.
Vidět 3. skupina a Ytterbium
Yttrium
Yttrium (chemická značka Y, Yttrium) je šedý až stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, chemicky silně příbuzný prvkům skupiny lanthanoidů.
Vidět 3. skupina a Yttrium
1787
1787 (MDCCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět 3. skupina a 1787
Viz také
Skupiny chemických prvků
- 10. skupina
- 11. skupina
- 12. skupina
- 13. skupina
- 14. skupina
- 3. skupina
- 4. skupina
- 5. skupina
- 6. skupina
- 7. skupina
- 8. skupina
- 9. skupina
- Alkalické kovy
- Chalkogeny
- Halogeny
- Kovy alkalických zemin
- Pniktogeny
- Skupina (periodická tabulka)
- Vzácné plyny
Také známý jako III.B skupina, Skupina skandia.