Alexandr Vasiljevič Suvorov a Napoleon Bonaparte

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Alexandr Vasiljevič Suvorov a Napoleon Bonaparte

Alexandr Vasiljevič Suvorov vs. Napoleon Bonaparte

Alexandr Vasiljevič Suvorov (Moskva –, Petrohrad) byl ruský šlechtic od roku 1789 hrabě, od roku 1799 kníže a slavný vojevůdce z rodu Suvorovů žijící v 18. století. 80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.

Alexandr Veliký

Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.

Alexandr Vasiljevič Suvorov a Alexandr Veliký · Alexandr Veliký a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Alpy

Alpy – satelitní snímek Alpy (německy Alpen, francouzsky Alpes, rétorománsky Alps, italsky Alpi, slovinsky Alpe) jsou rozsáhlé evropské pohoří.

Alexandr Vasiljevič Suvorov a Alpy · Alpy a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

André Masséna

André Masséna (italsky Andrea Massena), vévoda z Rivoli, kníže z Esslingu (6. května 1758 Nizza, dnes Nice ve Francii – 4. dubna 1817 Paříž) byl francouzský generál, maršál Francie.

Alexandr Vasiljevič Suvorov a André Masséna · André Masséna a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Římskokatolická církev

Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.

Alexandr Vasiljevič Suvorov a Římskokatolická církev · Napoleon Bonaparte a Římskokatolická církev · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Alexandr Vasiljevič Suvorov a Berlín · Berlín a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Dunaj

Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.

Alexandr Vasiljevič Suvorov a Dunaj · Dunaj a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Alexandr Vasiljevič Suvorov a Francie · Francie a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Fridrich II. Veliký

Fridrich II.

Alexandr Vasiljevič Suvorov a Fridrich II. Veliký · Fridrich II. Veliký a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Henri de La Tour d'Auvergne de Turenne (1611–1675)

Henri de la Tour d'Auvergne-Bouillon, vikomt de Turenne (11. září 1611 Sedan – 27. červenec 1675 poblíž Salzbachu) byl francouzský maršál (od 1643) a šlechtic, generalissimus francouzských vojsk (od 1660) a jeden z největších vojevůdců 17. století.

Alexandr Vasiljevič Suvorov a Henri de La Tour d'Auvergne de Turenne (1611–1675) · Henri de La Tour d'Auvergne de Turenne (1611–1675) a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Hrabě

Heraldická koruna pro šlechtický titul ''hrabě''. Hrabě je titul (hodnost) příslušníka vyšší šlechty.

Alexandr Vasiljevič Suvorov a Hrabě · Hrabě a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Jean-Victor Moreau

Jean-Victor-Marie Moreau (14. února 1763 Morlaix – 2. září 1813 Louny) byl jedním z nejvýznamnějších generálů období revoluce a konsulátu.

Alexandr Vasiljevič Suvorov a Jean-Victor Moreau · Jean-Victor Moreau a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Josef II.

Velký osobní znak císaře Josefa II. Josef II. (13. března 1741 Vídeň – 20. února 1790 Vídeň) byl v letech 1765 až 1790 císař Svaté říše římské a v letech 1780 až 1790 král uherský a (nekorunovaný) král český, markrabě moravský a arcivévoda rakouský.

Alexandr Vasiljevič Suvorov a Josef II. · Josef II. a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Julius Caesar

Gaius Julius Caesar (12./13. července 100 př. n. l. – 15. března 44 př. n. l. Řím) byl vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie.

Alexandr Vasiljevič Suvorov a Julius Caesar · Julius Caesar a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Milán

Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).

Alexandr Vasiljevič Suvorov a Milán · Milán a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Moskva

Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².

Alexandr Vasiljevič Suvorov a Moskva · Moskva a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie

Napoleonovo tažení do Egypta a posléze Sýrie v letech 1798 až 1801 byla vojenská akce během francouzských revolučních válek, jež skončila porážkou Francie.

Alexandr Vasiljevič Suvorov a Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie · Napoleon Bonaparte a Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie · Vidět víc »

Pavel I. Ruský

Pavel I. Petrovič (Petrohrad – tamtéž) byl ruský car z dynastie holštýnsko‑gotorpských Romanovců.

Alexandr Vasiljevič Suvorov a Pavel I. Ruský · Napoleon Bonaparte a Pavel I. Ruský · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Alexandr Vasiljevič Suvorov a Polsko · Napoleon Bonaparte a Polsko · Vidět víc »

Prusko

Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.

Alexandr Vasiljevič Suvorov a Prusko · Napoleon Bonaparte a Prusko · Vidět víc »

Sedmiletá válka

Sedmiletá válka (1756–1763) byl rozsáhlý ozbrojený konflikt mezi ústředními evropskými mocnostmi 18. století – Velkou Británií, Pruskem, Portugalskem a některými německými státy jako předně Hannoverskem na straně jedné, Francií, Svatou říší římskou (Rakouskem a Saskem), Ruskem, Švédskem a Španělskem na straně druhé.

Alexandr Vasiljevič Suvorov a Sedmiletá válka · Napoleon Bonaparte a Sedmiletá válka · Vidět víc »