Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Brno a Morava
Brno a Morava mají 74 věci společné (v Uniepedie): Arcidiecéze olomoucká, Únor 1948, Ústavní soud České republiky, Špilberk, Češi, Česko, Českomoravská vrchovina, Břetislav I., Bitva u Slavkova, Brněnský úděl, Brněnský kraj, Brno-Líšeň, Dyjsko-svratecký úval, Ferdinand III. Habsburský, Filharmonie Brno, Fridrich II. Veliký, Jan Jindřich, Jan Lucemburský, Jiří z Poděbrad, Jihomoravský kraj, Jihomoravský kraj (1960–2020), Jošt Moravský, Josef II., Karel IV., Kounicovy koleje, Leoš Janáček, Marie Terezie, Matyáš Korvín, Metropole, Moravané, ..., Moravské markraběcí války, Moravské markrabství, Moravské zemské desky, Moravský kras, Moravský královský tribunál, Moravský zemský sněm, Moravský zemský soud, Moravsko-slezská hranice, Moravskoslezské gubernium, Olomouc, Opavské knížectví, Ostrava, Poláci, Právnická fakulta Masarykovy univerzity, Prokop Lucemburský, První republika, Sametová revoluce, Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku, Senát Parlamentu České republiky, Seznam vládců Moravy, Slezané, Slezsko, Slované, Slováci, Statutární město, Svatá říše římská, Svitava, Svitavy, Svratka, Třicetiletá válka, UNESCO, Univerzita Palackého v Olomouci, Vídeň, Velkomoravská říše, Vratislav II., Vysídlení Němců z Československa, Zákonodárná moc, Země Moravská, Země Moravskoslezská, Zemská sněmovna v Brně, Znojemský úděl, Znojmo, 11. století, 17. století. Rozbalte index (44 více) »
Arcidiecéze olomoucká
Arcidiecéze olomoucká (latinsky Archidioecesis Olomucensis) je římskokatolická arcidiecéze na území střední a severní Moravy se sídlem v Olomouci, jejíž správu provádí Arcibiskupství olomoucké – arcidiecéze se nachází na území celého Zlínského kraje a částí krajů Olomouckého (okresy Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk), Jihomoravského (severovýchod okresů Blansko, Hodonín a Vyškov) a Pardubického (východní části okresů Ústí nad Orlicí a Svitavy).
Arcidiecéze olomoucká a Brno · Arcidiecéze olomoucká a Morava ·
Únor 1948
Únor 1948 (též únorový puč, v komunistické terminologii a historiografii Vítězný únor či jen Únor) je pojmenování komunistického státního převratu v Československu, který proběhl mezi 17. a 25. únorem 1948.
Únor 1948 a Brno · Únor 1948 a Morava ·
Ústavní soud České republiky
Ústavní soud České republiky je specializovaná česká soudní instituce, která stojí mimo systém obecných soudů a jejímž základním posláním je garantovat ústavnost právního řádu a poskytovat ochranu základních lidských práv fyzických a právnických osob na základě ústavního pořádku České republiky, a to i proti rozhodnutím obecných soudů, která by nebyla v souladu s ústavním pořádkem.
Ústavní soud České republiky a Brno · Ústavní soud České republiky a Morava ·
Špilberk
Špilberk (německy Spielberg, v hantecu Špilas) je hrad a pevnost tvořící dominantu města Brna.
Špilberk a Brno · Špilberk a Morava ·
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Brno a Česko · Morava a Česko ·
Českomoravská vrchovina
Českomoravská vrchovina (dříve Českomoravská krabatina nebo Českomoravská vysočina) je mírně zvlněná geomorfologická oblast (též podsoustava) v jižní části České vysočiny, rozkládající se po obou stranách historické zemské hranice Čech a Moravy (odtud je odvozen její název) na prakticky celém území kraje Vysočina.
Brno a Českomoravská vrchovina · Morava a Českomoravská vrchovina ·
Břetislav I.
Břetislav I., přezdívaný kronikářem Kosmou „český Achilles“, (mezi 1002 až 1005 – 10. ledna 1055 Chrudim) byl český kníže z dynastie Přemyslovců, který vládl na Moravě asi od roku 1029, v Čechách v letech 1034–1055.
Brno a Břetislav I. · Břetislav I. a Morava ·
Bitva u Slavkova
Bitva u Slavkova, zvaná též bitvou tří císařů nebo zřídka bitvou u Brna, v zahraničí známá také jako bitva u Austerlitz (německý název Slavkova), bylo jedno z hlavních střetnutí napoleonských válek a jedna z nejslavnějších bitev, které se kdy odehrály na území Česka.
Bitva u Slavkova a Brno · Bitva u Slavkova a Morava ·
Brněnský úděl
Brněnský úděl, zkráceně Brněnsko, je označení historického území na jihu Moravy, kde v 11.–12. století vládla knížata z jedné z větví rodu Přemyslovců.
Brno a Brněnský úděl · Brněnský úděl a Morava ·
Brněnský kraj
Brněnský kraj byl správní celek v Československu, který existoval v letech 1948–1960.
Brno a Brněnský kraj · Brněnský kraj a Morava ·
Brno-Líšeň
Brno-Líšeň je městská část na severovýchodním okraji statutárního města Brna.
Brno a Brno-Líšeň · Brno-Líšeň a Morava ·
Dyjsko-svratecký úval
Dyjsko-svratecký úval je geomorfologický celek na jižní Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin.
Brno a Dyjsko-svratecký úval · Dyjsko-svratecký úval a Morava ·
Ferdinand III. Habsburský
Ferdinand III. (13. července 1608 Štýrský Hradec – 2. dubna 1657 Vídeň) byl císař římský, král český, uherský a chorvatský, markrabě moravský (vše 1637–1657) a arcivévoda rakouský (1608–1657).
Brno a Ferdinand III. Habsburský · Ferdinand III. Habsburský a Morava ·
Filharmonie Brno
Filharmonie Brno (do roku 2006 Státní filharmonie Brno) je klasický symfonický orchestr janáčkovského typu sídlící v Brně.
Brno a Filharmonie Brno · Filharmonie Brno a Morava ·
Fridrich II. Veliký
Fridrich II.
Brno a Fridrich II. Veliký · Fridrich II. Veliký a Morava ·
Jan Jindřich
Jan Jindřich Lucemburský (12. února 1322, Mělník – 12. listopadu 1375, Brno) byl moravský kralevic, moravský markrabě v letech 1349–1375 a vévoda tyrolský v letech 1335–1341.
Brno a Jan Jindřich · Jan Jindřich a Morava ·
Jan Lucemburský
Jan Lucemburský zvaný Slepý, mimo český prostor zvaný i Jan Český (Johann von Böhmen, Johann von Luxemburg, Johannes der Blinde, Jean de Luxembourg et de Bohême či také Jean l'Aveugle, 10. srpna 1296 – 26. srpna 1346, Kresčak) byl desátý český král (1310–1346, korunován 1311), lucemburský hrabě a titulární polský král v letech 1310–1335.
Brno a Jan Lucemburský · Jan Lucemburský a Morava ·
Jiří z Poděbrad
Jiří z Poděbrad, vlastním jménem Jiřík z Kunštátu a Poděbrad (23. dubna 1420 – 22. března 1471, Praha), byl jediným českým králem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty.
Brno a Jiří z Poděbrad · Jiří z Poděbrad a Morava ·
Jihomoravský kraj
Jihomoravský kraj (v letech 2000–2001 Brněnský kraj) je vyšší územně samosprávný celek České republiky, který vznikl v roce 2000 na jižní a středozápadní Moravě.
Brno a Jihomoravský kraj · Jihomoravský kraj a Morava ·
Jihomoravský kraj (1960–2020)
Původní Jihomoravský kraj byl vytvořen 11.
Brno a Jihomoravský kraj (1960–2020) · Jihomoravský kraj (1960–2020) a Morava ·
Jošt Moravský
Jošt Moravský, též Lucemburský (pravděpodobně říjen 1354 Brno – 18. ledna 1411, Brno) byl moravský markrabě z dynastie Lucemburků, braniborský kurfiřt a zvolený římský král.
Brno a Jošt Moravský · Jošt Moravský a Morava ·
Josef II.
Velký osobní znak císaře Josefa II. Josef II. (13. března 1741 Vídeň – 20. února 1790 Vídeň) byl v letech 1765 až 1790 císař Svaté říše římské a v letech 1780 až 1790 král uherský a (nekorunovaný) král český, markrabě moravský a arcivévoda rakouský.
Brno a Josef II. · Josef II. a Morava ·
Karel IV.
Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378.
Brno a Karel IV. · Karel IV. a Morava ·
Kounicovy koleje
Kounicovy koleje či Kaunicovy studentské koleje jsou studentské koleje v Brně, v městské části Žabovřesky, postavené v roce 1922.
Brno a Kounicovy koleje · Kounicovy koleje a Morava ·
Leoš Janáček
Leoš Janáček (3. července 1854 Hukvaldy – 12. srpna 1928 Moravská Ostrava) byl světově uznávaný český skladatel klasické hudby.
Brno a Leoš Janáček · Leoš Janáček a Morava ·
Marie Terezie
Marie Terezie, celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna, německy Maria Theresia Walburga Amalia Christiana (13. května 1717, Vídeň – 29. listopadu 1780, Vídeň), z rodu Habsburků byla arcivévodkyně rakouská, královna uherská (oficiálně uherský král, Rex Hungariae), královna česká a markraběnka moravská atd.
Brno a Marie Terezie · Marie Terezie a Morava ·
Matyáš Korvín
Matyáš Korvín či Matyáš I., vlastním jménem Matyáš Hunyadi (maďarsky Hunyadi Mátyás, slovensky Matej Korvín, 23. února 1443 Kluž – 6. dubna 1490 Vídeň) byl uherský a chorvatský král, který vládl v letech 1458–1490.
Brno a Matyáš Korvín · Matyáš Korvín a Morava ·
Metropole
Metropole (z řeckého μητρόπολις, metropolis výrazu složeného ze slov métér – matka a polis – město) znamená významné město, které je kulturním, obchodním nebo politickým centrem určité oblasti.
Brno a Metropole · Metropole a Morava ·
Moravané
Výročí „1200 let Moravy“ (první písemná zmínka o Moravanech k roku 822), budova Nového zemského domu v Brně Hanácký kroj Moravané (lidově také Moraváci, zastarale Moravci, německy Mährer, anglicky Moravians) je označení lidí žijících na Moravě, nebo z Moravy pocházejících, kdy první písemná zmínka o Moravanech pochází z Letopisů království Franků k roku 822.
Brno a Moravané · Morava a Moravané ·
Moravské markraběcí války
Prokop Lucemburský zajat bratrancem Zikmundem (''Česko-moravská kronika'', 1868) Moravské markraběcí války bylo neklidné období bojů, šarvátek, loupežení a bezpráví, které se odehrávalo zejména na Moravě na přelomu 14. a 15. století.
Brno a Moravské markraběcí války · Morava a Moravské markraběcí války ·
Moravské markrabství
Moravské markrabství či Markrabství moravské (německy) byl v letech 1182–1918 státní útvar na území Moravy.
Brno a Moravské markrabství · Morava a Moravské markrabství ·
Moravské zemské desky
Zápis v trhovém kvaternu z roku 1348. Olomoucká cúda: ''Kniha Jana z Kravař'' z let 1348–1371. Úvodní zápis v první knize olomoucké řady moravských zemských desk, do níž se začalo zapisovat 26. července 1348: "Anno domini Millesimo CCC. XLVIII. In concilio Olomucii in Crastino Beati Jakobi Tabule terre Origenem habuerunt." Moravské zemské desky jsou veřejné knihy určené pro zápisy majetkových práv zpupných statků na území markrabství Moravského a výnosů zemského soudu.
Brno a Moravské zemské desky · Morava a Moravské zemské desky ·
Moravský kras
Moravský kras je krasová oblast a geomorfologický podcelek severovýchodně od Brna, který je částí Drahanské vrchoviny.
Brno a Moravský kras · Morava a Moravský kras ·
Moravský královský tribunál
Moravský královský tribunál (případně Moravský zemský tribunál) neboli královský úřad zemského hejtmanství (německy Königliches Tribunal in Mähren, Königliches Amt der Landeshauptmannschaft) byl kolegiátní úřad pro správu Moravského markrabství v pobělohorské době.
Brno a Moravský královský tribunál · Morava a Moravský královský tribunál ·
Moravský zemský sněm
Nové radnice v Brně Moravský zemský sněm byl historickou zákonodárnou institucí v Markrabství moravském.
Brno a Moravský zemský sněm · Morava a Moravský zemský sněm ·
Moravský zemský soud
J. Scheiwla, ''Česko-moravská kronika'', 1881) Moravský zemský soud, respektive Moravský soud zemský (Mährisches Landrecht, iudicium terre moraviae) byla instituce, kterou založil Karel IV. v roce 1348.
Brno a Moravský zemský soud · Morava a Moravský zemský soud ·
Moravsko-slezská hranice
Moravsko-slezská hranice je historická zemská hranice oddělující Moravu a Slezsko.
Brno a Moravsko-slezská hranice · Morava a Moravsko-slezská hranice ·
Moravskoslezské gubernium
Sídlo Moravskoslezského gubernia na dnešním Moravském náměstí v Brně Moravskoslezské zemské gubernium (německy Mährischschlesisches Landesgubernium) sídlící v Brně, bylo v letech 1783–1849 správní institucí země Moravskoslezské, v jehož čele stál moravský zemský hejtman jakožto gubernátor.
Brno a Moravskoslezské gubernium · Morava a Moravskoslezské gubernium ·
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Brno a Olomouc · Morava a Olomouc ·
Opavské knížectví
Opavské knížectví nebo též Opavské vévodství (německy Herzogtum Troppau, polsky Księstwo Opawskie) bylo historickým útvarem na moravsko-slezském pomezí v okolí dnešních měst Opavy, Bruntálu, Krnova, Hlučína a polských Hlubčic.
Brno a Opavské knížectví · Morava a Opavské knížectví ·
Ostrava
Ostrava je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem.
Brno a Ostrava · Morava a Ostrava ·
Poláci
Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.
Brno a Poláci · Morava a Poláci ·
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
Právnická fakulta Masarykovy univerzity (PrF MU) je jedna z deseti fakult Masarykovy univerzity.
Brno a Právnická fakulta Masarykovy univerzity · Morava a Právnická fakulta Masarykovy univerzity ·
Prokop Lucemburský
Prokop Lucemburský (prosinec 1358 Brno – 24. září 1405 Královo Pole) byl syn moravského markraběte Jana Jindřicha Lucemburského a Markéty Opavské, titulární markrabě moravský (1375–1405) a zemský hejtman království.
Brno a Prokop Lucemburský · Morava a Prokop Lucemburský ·
První republika
První republika je označeníSpojení první republika (.
Brno a První republika · Morava a První republika ·
Sametová revoluce
Sametová revoluce (dobově také něžná revoluce) bylo období politických změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na pluralitní demokracii; v oblasti hospodářství plánované ekonomiky na tržní.
Brno a Sametová revoluce · Morava a Sametová revoluce ·
Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku
Pošťačka předává obyvatelce chaty sčítací archy pro Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Logo sčítání Sčítání lidu, domů a bytů 2011 bylo celostátní sčítání lidu na území České republiky.
Brno a Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku · Morava a Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku ·
Senát Parlamentu České republiky
Senát Parlamentu České republiky je horní komora Parlamentu České republiky.
Brno a Senát Parlamentu České republiky · Morava a Senát Parlamentu České republiky ·
Seznam vládců Moravy
Moravská orlice (iluminace z roku 1459) Znak Markrabství moravského Seznam vládců Moravy zahrnuje chronologický výčet moravských knížat, markrabat a zemských prezidentů, případně představitelů vyšších celků, jejichž součástí Morava byla.
Brno a Seznam vládců Moravy · Morava a Seznam vládců Moravy ·
Slezané
Slezané (slezsky Ślůnzoki/Ślōnzoki, Ślůnzocy/Ślōnzocy/Ślónzocy, Ślezacy apod., slezskoněmecky Schläsinger, polsky Ślązacy, německy Schlesier) je označení obyvatel historické země Slezsko.
Brno a Slezané · Morava a Slezané ·
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Brno a Slezsko · Morava a Slezsko ·
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Brno a Slované · Morava a Slované ·
Slováci
Slováci jsou západoslovanský národ, tvořící většinu obyvatel Slovenské republiky.
Brno a Slováci · Morava a Slováci ·
Statutární město
Statutární město je město, jehož správa je organizována (nebo může být organizována) podle základní městské vyhlášky, anebo jde o takové město, jež je plně řízeno dle zemského zákona, přičemž se oba typy těchto právních norem označují jako statut města.
Brno a Statutární město · Morava a Statutární město ·
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Brno a Svatá říše římská · Morava a Svatá říše římská ·
Svitava
Svitava je řeka na Moravě.
Brno a Svitava · Morava a Svitava ·
Svitavy
Svitavy jsou město ležící v Pardubickém kraji v okrese Svitavy, 59 km severozápadně od Olomouce.
Brno a Svitavy · Morava a Svitavy ·
Svratka
Svratka v městské části Brno-Komín Svratka v Jundrově, léto 2011 Regulované koryto Svratky u hotelu Voroněž na Starém Brně Svratka v Židlochovicích Přírodní památka Nosislavská zátočina – jediný zachovalý původní meandr na dolním toku Svratky Svitavou Svratka (německy Schwarza(ch) nebo Schwarzawa) je řeka na Moravě, největší přítok Dyje a hlavní tok procházející městem Brnem.
Brno a Svratka · Morava a Svratka ·
Třicetiletá válka
Třicetiletá válka (1618–1648) byl evropský ozbrojený konflikt známý především jako vyvrcholení sporů mezi vyznavači římskokatolické církve a zastánci protestantských vyznání, která vznikla v průběhu reformace v 16. století, tedy kalvinismem a luteránstvím.
Brno a Třicetiletá válka · Morava a Třicetiletá válka ·
UNESCO
Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, UNESCO) je specializovaná agentura OSN zaměřená na podporu světového míru a bezpečnosti prostřednictvím mezinárodní spolupráce ve vzdělávání, vědě a kultuře.
Brno a UNESCO · Morava a UNESCO ·
Univerzita Palackého v Olomouci
Univerzita Palackého v Olomouci (latinsky: Universitas Palackiana Olomucensis) byla založena v roce 1573, takže je po Univerzitě Karlově druhou nejstarší univerzitou v českých zemích, na Moravě pak nejstarší.
Brno a Univerzita Palackého v Olomouci · Morava a Univerzita Palackého v Olomouci ·
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Brno a Vídeň · Morava a Vídeň ·
Velkomoravská říše
Velkomoravská říše (zkráceně Velká Morava,, – megáli Moravía) je pozdější historické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě (užívá se také označení „stát Mojmírovců“, oficiální název neexistuje nebo není znám).
Brno a Velkomoravská říše · Morava a Velkomoravská říše ·
Vratislav II.
Vratislav II. (okolo 1033 – 14. ledna 1092) byl český kníže od 28. ledna 1061 do dubna 1085 a poté první český král z rodu Přemyslovců.
Brno a Vratislav II. · Morava a Vratislav II. ·
Vysídlení Němců z Československa
Vysídlení, odsun či vyhnání Němců z Československa (německy Abschiebung / Vertreibung der Deutschen aus der Tschechoslowakei) v letech 1945–1946 byla masová deportace německého obyvatelstva z Československa (ČSR) po skončení druhé světové války.
Brno a Vysídlení Němců z Československa · Morava a Vysídlení Němců z Československa ·
Zákonodárná moc
Zákonodárná moc je oprávnění vydávat zákony.
Brno a Zákonodárná moc · Morava a Zákonodárná moc ·
Země Moravská
Českého Slezska na župy z roku 1920 Země Moravská byl v období od roku 1918 do 30.
Brno a Země Moravská · Morava a Země Moravská ·
Země Moravskoslezská
Země Moravskoslezská (německy Land Mähren-Schlesien) byl samosprávný celek, jedna ze samosprávných zemí Československé republiky, která vznikla spojením dosavadní země Moravské a země Slezské v roce 1928 a existovala do roku 1948.
Brno a Země Moravskoslezská · Morava a Země Moravskoslezská ·
Zemská sněmovna v Brně
Zemská sněmovna (označována rovněž jako Zemský dům I) je historická parlamentní, dnes památkově chráněná budova, postavená v severoitalském novorenesančním slohu.
Brno a Zemská sněmovna v Brně · Morava a Zemská sněmovna v Brně ·
Znojemský úděl
Znojemský úděl, zkráceně Znojemsko, je označení historického území na jižní Moravě, kde v 11.–12. století vládla knížata z jedné z větví rodu Přemyslovců.
Brno a Znojemský úděl · Morava a Znojemský úděl ·
Znojmo
Znojmo (německy Znaim) je moravské město v okrese Znojmo a obec s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji na levém břehu řeky Dyje, 65 km jihozápadně od Brna a 83 km severozápadně od Vídně.
Brno a Znojmo · Morava a Znojmo ·
11. století
Jedenácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1001 a 31. prosincem 1100 našeho letopočtu.
11. století a Brno · 11. století a Morava ·
17. století
17.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Brno a Morava
- To, co mají společné Brno a Morava
- Podobnosti mezi Brno a Morava
Srovnání mezi Brno a Morava
Brno má 773 vztahy, zatímco Morava má 453. Jak oni mají společné 74, index Jaccard je 6.04% = 74 / (773 + 453).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Brno a Morava. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
