Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Dějiny Pruska a Prusko
Dějiny Pruska a Prusko mají 135 věci společné (v Uniepedie): Adolf Hitler, Albrecht Braniborsko-Ansbašský, Anexe, Anna Pruská, Autonomie, Šlesvicko, Šlesvicko-Holštýnsko, Švédsko, Žmuď, Česko, Československo, Řád mečových bratří, Řád německých rytířů, Baltské státy, Bavorsko, Belgie, Berlín, Bitva u Grunwaldu, Braniborsko, Braniborsko-Prusko, Dánsko, Dánsko-německá válka, Dělení Polska, Decentralizace, Dolní Lužice, Druhá světová válka, Druhý toruňský mír 1466, Elbląg, Evropa, Exkláva, ..., Francie, Francouzština, Franky, Fridrich I. Pruský, Fridrich Vilém I. Braniborský, Gdaňsk, Habsburská monarchie, Hamburk, Hannoversko, Hegemonie, Hesensko, Hesensko-Darmstadtsko, Hesensko-Kasselsko, Hlučínsko, Hohenzollernové, Holštýnsko, Horní Lužice, Jagellonci, Jan Lucemburský, Jan Zikmund Braniborský, Kaliningrad, Kaliningradská oblast, Křížové výpravy, Kladské hrabství, Klajpeda (území), Knížectví, Knížectví Birkenfeld, Kondominium (mezinárodní právo), Konrád I. Mazovský, Král v Prusku, Krevská unie, Kujavsko, Kurfiřt, Lübeck, Listopadová revoluce (Německo), Litva, Livonsko, Malbork, Mazovsko, Meklenbursko, Nacistické Německo, Napoleon Bonaparte, Napoleonské války, Nasavsko, Němčina, Němci, Německá říše, Německé císařství, Německý císař, Německý spolek, Německo, Německo-polská státní hranice, Okupační zóny Německa, Olivský mír, Přemysl Otakar II., Personální unie, Polština, Polské Slezsko, Polsko, Pomořansko, Pomoří, Porýní, Postupimská dohoda, Poznaňsko, Pruské království, Pruské Slezsko, Prusko-dánská válka, Prusko-francouzská válka, Prusko-rakouská válka, Prusové, První světová válka, Rakouské císařství, Regent, Rujána, Sasko, Sársko, Sedmiletá válka, Severoněmecký spolek, Slezsko, Sovětský svaz, Společnost národů, Svatá říše římská, Svobodné město Gdaňsk, Svobodný stát Prusko, Toruň, Varšava, Varšavské knížectví, Varmie, Války o rakouské dědictví, Vídeňský kongres, Východní Prusko, Výmarská republika, Velkopolsko (historické území), Versailleská smlouva, Waldeck-Pyrmont, Wilhelmshaven, Zákon o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách, Západní Prusko, Zikmund I. Starý, 1. duben, 18. leden, 19. září, 3. květen, 4. červen, 8. červen. Rozbalte index (105 více) »
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Adolf Hitler a Dějiny Pruska · Adolf Hitler a Prusko ·
Albrecht Braniborsko-Ansbašský
Albrecht Braniborsko-Ansbašský (16. května 1490 – 20. března 1568) byl posledním velmistrem řádu německých rytířů v Prusku a prvním světským pruským knížetem.
Albrecht Braniborsko-Ansbašský a Dějiny Pruska · Albrecht Braniborsko-Ansbašský a Prusko ·
Anexe
Newlandsovy rezoluce. Anexe (ad-nectere, připojovat) je de iure trvalé připojení (inkorporace) cizího státního území k jinému státnímu celku.
Anexe a Dějiny Pruska · Anexe a Prusko ·
Anna Pruská
Anna Pruská (3. července 1576, Königsberg – 30. srpna 1625, Berlín) byla dcera vévody Albrechta Fridricha Pruského a Marie Eleonory Klevské.
Anna Pruská a Dějiny Pruska · Anna Pruská a Prusko ·
Autonomie
Autonomie (z řeckého autonomos, řídící se vlastními zákony, a autonomia, politická nezávislost) je stav určitého společenství nebo jednotlivce, pokud se řídí pravidly a zákony, které si sám dává nebo dobrovolně přijímá.
Autonomie a Dějiny Pruska · Autonomie a Prusko ·
Šlesvicko
Jižní Šlesvicko Šlesvicko nebo také Jižní Jutsko (německy a anglicky Schleswig, dánsky Sønderjylland nebo Slesvig) je historická země rozkládající se na jihu Jutského poloostrova.
Šlesvicko a Dějiny Pruska · Šlesvicko a Prusko ·
Šlesvicko-Holštýnsko
Šlesvicko-Holštýnsko je nejsevernější spolková země Německa na jihu Jutského poloostrova na pravém břehu řeky Labe.
Šlesvicko-Holštýnsko a Dějiny Pruska · Šlesvicko-Holštýnsko a Prusko ·
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Švédsko a Dějiny Pruska · Švédsko a Prusko ·
Žmuď
Žmuď, Žemaitsko nebo Dolní Litva (žemaitsky Žemaitėjė) je jedním z pěti etnografických regionů Litvy.
Dějiny Pruska a Žmuď · Prusko a Žmuď ·
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Dějiny Pruska a Česko · Prusko a Česko ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Dějiny Pruska a Československo · Prusko a Československo ·
Řád mečových bratří
Řád mečových bratří (latinsky Fratres militiæ Christi Livoniae; německy Schwertbrüderorden; francouzsky Ordre des Chevaliers Porte-Glaive), známi též zkráceně jako mečonoši, byl vojenský rytířský řád, který se podílel na šíření křesťanství ve východních oblastech Pobaltí.
Dějiny Pruska a Řád mečových bratří · Prusko a Řád mečových bratří ·
Řád německých rytířů
Řád německých rytířů, celým názvem Řád bratří německého domu Panny Marie v Jeruzalémě (latinsky Ordo domus Sanctæ Mariæ Theutonicorum Hierosolymitanorum nebo Ordo fratrum domus hospitalis Sanctæ Mariæ Theutonicorum Hierosolymitanorum, německy Orden der Brüder vom Deutschen Haus der Heiligen Maria in Jerusalem) je jeden z nejstarších duchovních rytířských řádů římskokatolické církve.
Dějiny Pruska a Řád německých rytířů · Prusko a Řád německých rytířů ·
Baltské státy
Poloha Baltských států v Evropě USA George W. Bush (2005) Název Baltské státy, také známé jako Pobaltské země, Pobaltské republiky, Pobaltské národy nebo jednoduše Pobaltí, je společné označení pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko, tři menší suverénní státy na východním pobřeží Baltského moře.
Baltské státy a Dějiny Pruska · Baltské státy a Prusko ·
Bavorsko
Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.
Bavorsko a Dějiny Pruska · Bavorsko a Prusko ·
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.
Belgie a Dějiny Pruska · Belgie a Prusko ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Dějiny Pruska · Berlín a Prusko ·
Bitva u Grunwaldu
Bitva u Grunwaldu, nazývaná taktéž u Tannenbergu nebo u Žalgirisu, se odehrála 15. července 1410 mezi řádem německých rytířů a polsko-litevskou koalicí.
Bitva u Grunwaldu a Dějiny Pruska · Bitva u Grunwaldu a Prusko ·
Braniborsko
Braniborsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Braniborsko a Dějiny Pruska · Braniborsko a Prusko ·
Braniborsko-Prusko
Braniborsko-Prusko (německy Brandenburg-Preußen) byl stát vzniklý roku 1618, když se Prusy knížecí dostaly pod kontrolu braniborského kurfiřta.
Braniborsko-Prusko a Dějiny Pruska · Braniborsko-Prusko a Prusko ·
Dánsko
Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.*.
Dánsko a Dějiny Pruska · Dánsko a Prusko ·
Dánsko-německá válka
Dánsko-německá válka, označovaná též jako druhá šlesvická válka bylo vojenské střetnutí Pruska a Rakouska jako členů Německého spolku s Dánskem o Šlesvicko.
Dánsko-německá válka a Dějiny Pruska · Dánsko-německá válka a Prusko ·
Dělení Polska
Trojí dělení Polska Dělení Polska neboli Trojí dělení Polska je historický pojem označující sérii anexí území Polsko-litevské unie v letech 1772, 1793 a 1795.
Dějiny Pruska a Dělení Polska · Dělení Polska a Prusko ·
Decentralizace
Zatímco centralizace, zejména ve vládní sféře, je známá a často praktikována, pro decentralizaci nemáme žádnou obecnou definici.
Decentralizace a Dějiny Pruska · Decentralizace a Prusko ·
Dolní Lužice
Dolní Lužice (německy Niederlausitz, dolnolužickosrbsky Dolna Łužyca, hornolužickosrbsky Delnja Łužica, polsky Dolne Łużyce, latinsky Lusatia inferior) je historické území, které je od roku 1945 rozděleno mezi Německo a Polsko.
Dolní Lužice a Dějiny Pruska · Dolní Lužice a Prusko ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Druhá světová válka a Dějiny Pruska · Druhá světová válka a Prusko ·
Druhý toruňský mír 1466
#PŘESMĚRUJ Druhý toruňský mír.
Druhý toruňský mír 1466 a Dějiny Pruska · Druhý toruňský mír 1466 a Prusko ·
Elbląg
Elbląg (prusky Elbings) je polské okresní město ve Varmijsko-mazurském vojvodství.
Dějiny Pruska a Elbląg · Elbląg a Prusko ·
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Dějiny Pruska a Evropa · Evropa a Prusko ·
Exkláva
Exkláva je část vlastního území, která je zcela oddělena od zbývajícího území.
Dějiny Pruska a Exkláva · Exkláva a Prusko ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Dějiny Pruska a Francie · Francie a Prusko ·
Francouzština
Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.
Dějiny Pruska a Francouzština · Francouzština a Prusko ·
Franky
Mapa dnešních tří správních celků Frank v rámci Bavorska Svatá říše římská kolem roku 1000, administrativní rozdělení Mapa znázorňující územní rozdrobenost Frank, 12. století Mapa Franconie z Topographia Franconiæ od Martina Zeillera podle původní rytiny od Matthaeus Meriana, rok 1648 Franconia, rok 1799, soubor map Johna Caryho Franky (německy Franken, latinsky Franconia) jsou historické a jazykové území v Německu, nacházející se v povodí řeky Mohanu a dříve také středního Rýna.
Dějiny Pruska a Franky · Franky a Prusko ·
Fridrich I. Pruský
Fridrich I., též Bedřich I. (německy Friedrich I., 11. červenec 1657, Königsberg – 25. únor 1713, Berlín) byl poslední pruský vévoda (1688–1701) a první pruský král (1701–1713), braniborský kurfiřt a markrabě jako Fridrich III. (1688–1713), kníže oranžský (1702–1713) a kníže neuchâtelský (1707–1713).
Dějiny Pruska a Fridrich I. Pruský · Fridrich I. Pruský a Prusko ·
Fridrich Vilém I. Braniborský
Fridrich Vilém I., jinak nazývaný Velký kurfiřt (16. února 1620, Cölln an der Spree – 9. května 1688, Postupim) vládl v letech 1640–1688 v Braniborsku-Prusku.
Dějiny Pruska a Fridrich Vilém I. Braniborský · Fridrich Vilém I. Braniborský a Prusko ·
Gdaňsk
Gdaňsk (polsky Gdańsk s výslovností, kašubsky Gduńsk, německy Danzig s výslovností, latinsky Gedania, Gedanum anebo Dantiscum) je jedno z nejstarších a největších polských měst, metropolí Pomořského vojvodství, ležící v Pomoří na řekách Visle a Motławě na břehu Baltského moře u Gdaňského zálivu.
Dějiny Pruska a Gdaňsk · Gdaňsk a Prusko ·
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.
Dějiny Pruska a Habsburská monarchie · Habsburská monarchie a Prusko ·
Hamburk
Hamburk, plným názvem Svobodné a hanzovní město Hamburk, je druhé největší město Německa, jeho největší přístav a jedna ze tří městských spolkových zemí Německa.
Dějiny Pruska a Hamburk · Hamburk a Prusko ·
Hannoversko
Hannoversko je historická země na severozápadě Německa, při pobřeží Severního moře, jejímž historickým hlavním městem je Hannover, po němž získalo území svůj název.
Dějiny Pruska a Hannoversko · Hannoversko a Prusko ·
Hegemonie
Hegemonie (z řec. hegemon – „vládce“) je proces působení mocenských praktik, kterými vládnoucí skupiny ve společnosti udržují status quo, a to za pomoci budování preventivního souhlasu společensky podřízených skupin se společenským řádem.
Dějiny Pruska a Hegemonie · Hegemonie a Prusko ·
Hesensko
Hesensko je spolková země ve středním Německu o rozloze 21 115 km².
Dějiny Pruska a Hesensko · Hesensko a Prusko ·
Hesensko-Darmstadtsko
Hesensko-Darmstadtsko (německy Hessen-Darmstadt) byl německý stát, který existoval od roku 1567 do roku 1806.
Dějiny Pruska a Hesensko-Darmstadtsko · Hesensko-Darmstadtsko a Prusko ·
Hesensko-Kasselsko
Hesensko-Kasselsko (německy Hessen-Kassel) byl německý stát, který existoval od roku 1567 do roku 1866.
Dějiny Pruska a Hesensko-Kasselsko · Hesensko-Kasselsko a Prusko ·
Hlučínsko
Hlučínsko (původně jižní Ratibořsko; v místním úzu Praj(z)sko či Praj(z)ská; německy Hultschiner Ländchen, polsky Kraj hulczyński nebo Kraik hulczyński) je historické území na východě Česka u hranic s Polskem, součást Českého Slezska, dnes rozdělené mezi okresy Opava (naprostá většina) a Ostrava-město.
Dějiny Pruska a Hlučínsko · Hlučínsko a Prusko ·
Hohenzollernové
Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu.
Dějiny Pruska a Hohenzollernové · Hohenzollernové a Prusko ·
Holštýnsko
Holštýnsko (německy Holstein, dánsky Holsten) je historická země na severu Německa rozkládající se na jihu Jutského poloostrova na pravém břehu řeky Labe.
Dějiny Pruska a Holštýnsko · Holštýnsko a Prusko ·
Horní Lužice
Horní Lužice (hornolužicky Hornja Łužica, německy Oberlausitz, dolnolužicky Górna Łužyca, polsky Łużyce Górne) je historické území, rozdělené od roku 1945 mezi Německo (většina území), Polsko (menší část) a Česko.
Dějiny Pruska a Horní Lužice · Horní Lužice a Prusko ·
Jagellonci
Jagellonská Evropa na konci 15. století Jagellonci byli panovnická dynastie, pocházející z Litevského velkoknížectví.
Dějiny Pruska a Jagellonci · Jagellonci a Prusko ·
Jan Lucemburský
Jan Lucemburský zvaný Slepý, mimo český prostor zvaný i Jan Český (Johann von Böhmen, Johann von Luxemburg, Johannes der Blinde, Jean de Luxembourg et de Bohême či také Jean l'Aveugle, 10. srpna 1296 – 26. srpna 1346, Kresčak) byl desátý český král (1310–1346, korunován 1311), lucemburský hrabě a titulární polský král v letech 1310–1335.
Dějiny Pruska a Jan Lucemburský · Jan Lucemburský a Prusko ·
Jan Zikmund Braniborský
Jan Zikmund Braniborský (8. listopadu 1572, Halle – 23. prosinec 1619, Cölln an der Spree) byl braniborský markrabě a kurfiřt v letech 1608–1619 a pruský vévoda v letech 1618–1619.
Dějiny Pruska a Jan Zikmund Braniborský · Jan Zikmund Braniborský a Prusko ·
Kaliningrad
Kaliningrad, do roku 1946 (nebo Королевец – Korolevec), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou).
Dějiny Pruska a Kaliningrad · Kaliningrad a Prusko ·
Kaliningradská oblast
Kaliningradská oblast je ruská exkláva na pobřeží Baltského moře, nazvaná podle svého střediska Kaliningradu.
Dějiny Pruska a Kaliningradská oblast · Kaliningradská oblast a Prusko ·
Křížové výpravy
Modlící se křižácký rytíř na dobové miniatuře ''(BL MS Royal 2A XXII f. 220)'' Křížové výpravy, starším výrazem kruciáty, byly vojenské výpravy z dob středověku, které vyhlašoval papež proti muslimům, pohanům a kacířům.
Dějiny Pruska a Křížové výpravy · Křížové výpravy a Prusko ·
Kladské hrabství
Hrabství kladské nebo též Kladsko (německy Grafschaft Glatz, polsky Hrabstwo kłodzkie) je historické území Čech, později (od roku 1742) součást pruského Slezska, po druhé světové válce (od roku 1945) Polska, nyní v polském Dolnoslezském vojvodství.
Dějiny Pruska a Kladské hrabství · Kladské hrabství a Prusko ·
Klajpeda (území)
#PŘESMĚRUJ Klaipėda.
Dějiny Pruska a Klajpeda (území) · Klajpeda (území) a Prusko ·
Knížectví
Knížectví označuje jednu z forem vlády státu, v jehož čele stojí kníže.
Dějiny Pruska a Knížectví · Knížectví a Prusko ·
Knížectví Birkenfeld
Knížectví Birkenfeld bylo malé německé knížectví na západním břehu Rýna v letech 1817, až 1918 resp.
Dějiny Pruska a Knížectví Birkenfeld · Knížectví Birkenfeld a Prusko ·
Kondominium (mezinárodní právo)
Kondominium (z latinského condominia) je území pod společnou správou (svrchovaností) dvou a více států (mocností).
Dějiny Pruska a Kondominium (mezinárodní právo) · Kondominium (mezinárodní právo) a Prusko ·
Konrád I. Mazovský
Konrád I. Mazovský (asi 1187/1188 – 31. srpna 1247) byl čtvrtý syn krakovského vévody Kazimíra Spravedlivého z rodu Piastovců.
Dějiny Pruska a Konrád I. Mazovský · Konrád I. Mazovský a Prusko ·
Král v Prusku
Královci Král v Prusku (německy König in Preußen) byl královský titul, užívaný braniborskými kurfiřty v letech 1701 až 1772.
Dějiny Pruska a Král v Prusku · Král v Prusku a Prusko ·
Krevská unie
Krevská nebo Krewská unie byla personální unie Polského království a Litevského velkoknížectví uzavřená 14. srpna 1385 na hradě v litevském městečku Kreva (polsky Krewo, dnes Крэва v Bělorusku).
Dějiny Pruska a Krevská unie · Krevská unie a Prusko ·
Kujavsko
Kujavsko, popř.
Dějiny Pruska a Kujavsko · Kujavsko a Prusko ·
Kurfiřt
Jindřicha VII. římským králem. ''Zleva'' (podle znaků): arcibiskupové kolínský, mohučský a trevírský, falckrabě rýnský, vévoda saský, markrabě braniborský, král český (Codex Balduineus). hodnostní klobouk Novější varianta kurfiřtského heraldického klobouku Kurfiřt (přejatý výraz z němčiny – Kurfürst, složenina ze slov küren tzn. volit a der Fürst tzn. kníže) byl říšský kníže s právem volit panovníka Svaté říše římské.
Dějiny Pruska a Kurfiřt · Kurfiřt a Prusko ·
Lübeck
Lübeck (česky zastarale Lubek nebo též Bukovec) je přístavní a kdysi hanzovní město a městský okres na severu Německa.
Dějiny Pruska a Lübeck · Lübeck a Prusko ·
Listopadová revoluce (Německo)
Listopadová revoluce byla revoluce v Německém císařství ke konci první světové války, ve které bylo Německo tehdy již de facto poraženo.
Dějiny Pruska a Listopadová revoluce (Německo) · Listopadová revoluce (Německo) a Prusko ·
Litva
Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.
Dějiny Pruska a Litva · Litva a Prusko ·
Livonsko
Znak Livonska Livonsko (latinsky Livonia, lotyšsky Livonija nebo v užším smyslu Vidzeme, estonsky Liivimaa, německy Livland a dříve Liefland, polsky Inflanty) je historické území v Pobaltí, které původně zahrnovalo celé území dnešního Estonska a Lotyšska a od konce 16. století bylo redukováno na část dnešního Lotyšska na pravém břehu Dviny a jižní (větší) část dnešního Estonska.
Dějiny Pruska a Livonsko · Livonsko a Prusko ·
Malbork
Hrad Malbork Malbork je původně pruské (německé) město položené na řece Nogat v současném severním Polsku, Pomořské vojvodství.
Dějiny Pruska a Malbork · Malbork a Prusko ·
Mazovsko
13.–18. století) Mazovsko nebo též Mazov (polsky Mazowsze, latinsky Mazovia) je historická země rozkládající se na středním toku Visly částečně spadá povodí jejích přítoků ze středního a zčásti ze severovýchodního Polska.
Dějiny Pruska a Mazovsko · Mazovsko a Prusko ·
Meklenbursko
Meklenbursko (německy Mecklenburg) je historická země na severu Německa při pobřeží Baltského moře o rozloze asi 16 057 km².
Dějiny Pruska a Meklenbursko · Meklenbursko a Prusko ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Dějiny Pruska a Nacistické Německo · Nacistické Německo a Prusko ·
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Dějiny Pruska a Napoleon Bonaparte · Napoleon Bonaparte a Prusko ·
Napoleonské války
Napoleonské války byly sérií válečných konfliktů mezi lety 1803 až 1815, následující po revolučních válkách, které skončily roku 1802.
Dějiny Pruska a Napoleonské války · Napoleonské války a Prusko ·
Nasavsko
Nasavsko (německy Nassau) je historické území v Německu, rozdělené dnes mezi spolkové země Hesensko, Porýní-Falc, respektive i Severní Porýní-Vestfálsko (část Nasavska kolem Siegenu připojená po roce 1815 k Prusku).
Dějiny Pruska a Nasavsko · Nasavsko a Prusko ·
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Dějiny Pruska a Němčina · Němčina a Prusko ·
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Dějiny Pruska a Němci · Němci a Prusko ·
Německá říše
Německá říše je historický oficiální název prvního německého národního státu používaný od 25. ledna 1871 do roku 1943, kdy byl dne 26. června zaveden oficiální název Velkoněmecká říše (Großdeutsches Reich).
Dějiny Pruska a Německá říše · Německá říše a Prusko ·
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.
Dějiny Pruska a Německé císařství · Německé císařství a Prusko ·
Německý císař
Znak německých císařů. Německý císař (něm. Deutscher Kaiser) byl titul pruských králů ve funkci dědičných vládců Německé říše v letech 1871 – 1918.
Dějiny Pruska a Německý císař · Německý císař a Prusko ·
Německý spolek
Německý spolek (německy Deutscher Bund), též nazýváno jako Německá konfederace, byl politický svazek německých států (hlavně Rakouska – včetně českých zemí – Pruska, Bavorska, Württemberska, Hannoverska a Saska) v letech 1815–1866.
Dějiny Pruska a Německý spolek · Německý spolek a Prusko ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Dějiny Pruska a Německo · Německo a Prusko ·
Německo-polská státní hranice
Vývoj polských státních hranic ve 20. století, dnešní německo-polská hranice se nachází na levém okraji mapy, za červeným šrafovaným územím (které získalo Polsko v roce 1945) Lužické Nise Německo-polská státní hranice, Hraniční kámen 864, (Puszcza Wkrzańska) Německo-polská státní hranice, ve svém současném průběhu známá též jako Linie Odra-Nisa, je státní hranice mezi Německem a Polskem.
Dějiny Pruska a Německo-polská státní hranice · Německo-polská státní hranice a Prusko ·
Okupační zóny Německa
Po skončení druhé světové války bylo území Německa (bez území, která připadla Polsku, resp. Sovětskému svazu) rozděleno do čtyř částí, takzvaných okupačních zón, spravovaných USA, Velkou Británií, Sovětským svazem a Francií.
Dějiny Pruska a Okupační zóny Německa · Okupační zóny Německa a Prusko ·
Olivský mír
Místnost v klášteře v Olivě, kde byla podepsána smlouva Olivský mír (nebo Mírová smlouva z OlivyOliwa, také Oliva, je městská čtvrť polského Gdaňsku. Je známá pro svůj středověký klášter, bitvou o Olivu z roku 1627 a uzavřením míru v roce 1660. Není přesně známo, kdy bylo město založeno. Archeologické vykopávky naznačují, že první osídlení v této oblasti bylo založeno na počátku doby železné.) byla uzavřena mezi 23.
Dějiny Pruska a Olivský mír · Olivský mír a Prusko ·
Přemysl Otakar II.
Přemysl Otakar II., řečený král železný a zlatý, (1233 Městec Králové – 26. srpna 1278 Suché Kruty) byl pátý český král, moravský markrabě, rakouský vévoda, štýrský vévoda, korutanský vévoda a kraňský markrabě z rodu Přemyslovců.
Dějiny Pruska a Přemysl Otakar II. · Prusko a Přemysl Otakar II. ·
Personální unie
Personální unie (z lat. – osoba) označuje dva nebo více formálně samostatné státy (většinou monarchie) spojené osobou hlavy státu.
Dějiny Pruska a Personální unie · Personální unie a Prusko ·
Polština
Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.
Dějiny Pruska a Polština · Polština a Prusko ·
Polské Slezsko
Rozsah historického Slezska ve srovnání se současným Polskem (bíle). Bleděmodrá plocha označuje původní Slezsko v rámci Českých zemí, resp. Rakouska do roku 1740. Červená linie ohraničuje Slezsko v rámci Pruska v 19. století. Polské Slezsko je část historického Slezska, která patří Polsku.
Dějiny Pruska a Polské Slezsko · Polské Slezsko a Prusko ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Dějiny Pruska a Polsko · Polsko a Prusko ·
Pomořansko
Pomořansko, taktéž Pomořany (německy Pommern, polsky Pomorze, latinsky Pomerania), je historické území při pobřeží Baltského moře, rozdělené od roku 1945 mezi Polsko a Německo.
Dějiny Pruska a Pomořansko · Pomořansko a Prusko ·
Pomoří
Pomoří, též Gdaňské nebo Východní Pomoří (polsky Pomorze Gdańskie či Pomorze Wschodnie; kašubsky Pòrénkòwô Pòmòrskô; německy Pommerellen; latinsky Pomerelia), je historická země při pobřeží Baltského moře, od roku 1945 součást Polska, v jehož rámci od roku 1999 rozdělená mezi nynější samosprávná vojvodství Pomořské a Kujavsko-pomořské.
Dějiny Pruska a Pomoří · Pomoří a Prusko ·
Porýní
Mapka znázorňující západní část Porýní. Pruská provincie Porýní v roce 1905 Porýní (německy Rheinland) zastarale Rýnsko je obecný název pro západoněmeckou oblast po obou březích řeky Rýn.
Dějiny Pruska a Porýní · Porýní a Prusko ·
Postupimská dohoda
Stalin, Truman a Churchill těsně před zahájením konference Postupimská dohoda je obvyklý název pro Závěrečný protokol postupimské konference – výsledek posledního jednání Velké trojky na postupimské konferenci, která se konala od 17. července do 2. srpna 1945 v braniborské Postupimi u Berlína.
Dějiny Pruska a Postupimská dohoda · Postupimská dohoda a Prusko ·
Poznaňsko
Poznaňsko byla pruská provincie od roku 1848 do roku 1920.
Dějiny Pruska a Poznaňsko · Poznaňsko a Prusko ·
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Dějiny Pruska a Pruské království · Pruské království a Prusko ·
Pruské Slezsko
Pruské Slezsko (oficiálně Provincie Slezsko, německy Provinz Schlesien, zkráceně Slezsko, Schlesien) bylo v letech 1742–1945 jednou z částí Pruska (od roku 1871 v rámci Německa), v letech 1815–1919 a pak 1938–1941 jednou z jeho provincií.
Dějiny Pruska a Pruské Slezsko · Pruské Slezsko a Prusko ·
Prusko-dánská válka
Prusko-dánská válka (nebo tříletá válka) byla první série vojenských konfliktů v jižním Dánsku a severním Německu, které měly kořeny ve šlesvicko-holštýnské otázce, kdo by měl mít kontrolu nad vévodstvími Šlesvicko a Holštýnsko.
Dějiny Pruska a Prusko-dánská válka · Prusko a Prusko-dánská válka ·
Prusko-francouzská válka
Prusko-francouzská válka nebo francouzsko-německá válka,, ve Francii často označovaná jako válka z roku 1870 (guerre de 1870), byl konflikt mezi Druhým francouzským císařstvím (později Třetí republikou) a německými státy severoněmeckého spolku vedenými pruským královstvím.
Dějiny Pruska a Prusko-francouzská válka · Prusko a Prusko-francouzská válka ·
Prusko-rakouská válka
Prusko-rakouská válka (také známá jako německá válka) byla válka vedená v roce 1866 mezi Pruským královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci na straně jedné a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku.
Dějiny Pruska a Prusko-rakouská válka · Prusko a Prusko-rakouská válka ·
Prusové
Baltští Prusové, známi též jako Staří Prusové (prusky a litevsky Prūsai, lotyšsky Prūši, polsky Prusowie, německy Pruzzen či Prußen) byli někdejší etnikum baltského původu (nezaměňovat s pozdějšími německými obyvateli Pruska), sídlící od počátku našeho letopočtu v jihovýchodním Pobaltí mezi ústími Visly a Němenu, na území, které se ve středověku nazývalo Prusy.
Dějiny Pruska a Prusové · Prusko a Prusové ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Dějiny Pruska a První světová válka · Prusko a První světová válka ·
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Dějiny Pruska a Rakouské císařství · Prusko a Rakouské císařství ·
Regent
době regentství ve Francii Označení regent (český též zemský správce) se obvykle používá pro dočasného zástupce panovníka v monarchii, tj.
Dějiny Pruska a Regent · Prusko a Regent ·
Rujána
Rujána (původně Rána;, německá výslovnost: IPA:, nebo IPA:; latinsky Rugia) je největší ostrov v Německu.
Dějiny Pruska a Rujána · Prusko a Rujána ·
Sasko
Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Dějiny Pruska a Sasko · Prusko a Sasko ·
Sársko
Sársko, je jedna ze 16 spolkových zemí Spolkové republiky Německo.
Dějiny Pruska a Sársko · Prusko a Sársko ·
Sedmiletá válka
Sedmiletá válka (1756–1763) byl rozsáhlý ozbrojený konflikt mezi ústředními evropskými mocnostmi 18. století – Velkou Británií, Pruskem, Portugalskem a některými německými státy jako předně Hannoverskem na straně jedné, Francií, Svatou říší římskou (Rakouskem a Saskem), Ruskem, Švédskem a Španělskem na straně druhé.
Dějiny Pruska a Sedmiletá válka · Prusko a Sedmiletá válka ·
Severoněmecký spolek
Severoněmecký spolek nebo Severoněmecká konfederace (německy Norddeutscher Bund) byl konfederací (spolkem) severoněmeckých států nacházejících se severně od řeky Mohan.
Dějiny Pruska a Severoněmecký spolek · Prusko a Severoněmecký spolek ·
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Dějiny Pruska a Slezsko · Prusko a Slezsko ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Dějiny Pruska a Sovětský svaz · Prusko a Sovětský svaz ·
Společnost národů
Mapa členů (1920–1945) Jeden z otců organizace, Woodrow Wilson Společnost národů (League of Nations, Société des Nations, ve starší české literatuře Svaz národů) byla mezinárodní organizace založená v roce 1920 po skončení první světové války na základě výsledků pařížské mírové konference jako reakce na masakry vojáků v zákopové válce s cílem udržení světového míru.
Dějiny Pruska a Společnost národů · Prusko a Společnost národů ·
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Dějiny Pruska a Svatá říše římská · Prusko a Svatá říše římská ·
Svobodné město Gdaňsk
Svobodné město Gdaňsk (německy Freie Stadt Danzig, polsky Wolne Miasto Gdańsk) byl polosuverénní městský stát v Gdaňsku a jeho okolí.
Dějiny Pruska a Svobodné město Gdaňsk · Prusko a Svobodné město Gdaňsk ·
Svobodný stát Prusko
Svobodný stát Prusko (německy Freistaat Preußen) byl německý spolkový stát, který existoval od roku 1918 do roku 1947 (1935) v rámci Výmarské republiky.
Dějiny Pruska a Svobodný stát Prusko · Prusko a Svobodný stát Prusko ·
Toruň
Toruň (polsky Toruń (rod mužský), německy Thorn, latinsky Thorunia) je polské město v Kujavsko-pomořském vojvodství, je jedním z hlavních měst tohoto vojvodství (druhé je Bydhošť, polsky Bydgoszcz).
Dějiny Pruska a Toruň · Prusko a Toruň ·
Varšava
Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.
Dějiny Pruska a Varšava · Prusko a Varšava ·
Varšavské knížectví
Varšavské knížectví či vévodství (polsky Księstwo Warszawskie; francouzsky Duché de Varsovie; německy Herzogtum Warschau) byl státní útvar na území okleštěného Polska, který existoval v letech 1807–1813 jako formálně nezávislý územní celek, ve skutečnosti však podřízený napoleonské Francii.
Dějiny Pruska a Varšavské knížectví · Prusko a Varšavské knížectví ·
Varmie
Mapa Znak knížecího biskupství Varmie (polsky Warmia, německy Ermland) je historická oblast v nížině u pobřeží Viselského zálivu v povodí řek Lava a Pasłęka o rozloze okolo 40 000 km².
Dějiny Pruska a Varmie · Prusko a Varmie ·
Války o rakouské dědictví
Války o rakouské dědictví je souhrnné označení pro války z let 1740 až 1748, které vypukly po smrti římského císaře Karla VI., když Bavorsko a Sasko odmítly uznat Pragmatickou sankci a nástupnictví Marie Terezie v Habsburské monarchii a pruský král Fridrich II. vznesl územní nároky na Slezsko.
Dějiny Pruska a Války o rakouské dědictví · Prusko a Války o rakouské dědictví ·
Vídeňský kongres
Státní hranice po kongresu, 1815 Vídeňský kongres (Jean-Baptiste Isabey), 1819 Vídeňský kongres bylo setkání zástupců téměř všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv.
Dějiny Pruska a Vídeňský kongres · Prusko a Vídeňský kongres ·
Východní Prusko
Východní Prusko je historické území ve střední Evropě, bývalá provincie Pruska, potažmo Německa.
Dějiny Pruska a Východní Prusko · Prusko a Východní Prusko ·
Výmarská republika
Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933.
Dějiny Pruska a Výmarská republika · Prusko a Výmarská republika ·
Velkopolsko (historické území)
Velkopolsko je historické území ve střední a západní části Polska s hlavním městem Poznaní.
Dějiny Pruska a Velkopolsko (historické území) · Prusko a Velkopolsko (historické území) ·
Versailleská smlouva
zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.
Dějiny Pruska a Versailleská smlouva · Prusko a Versailleská smlouva ·
Waldeck-Pyrmont
#PŘESMĚRUJ Waldeckové.
Dějiny Pruska a Waldeck-Pyrmont · Prusko a Waldeck-Pyrmont ·
Wilhelmshaven
Wilhelmshaven je německý přístav v Dolním Sasku, který leží na břehu Severního moře v zálivu Jadebusen, příznivém místě pro zřízení námořní základny.
Dějiny Pruska a Wilhelmshaven · Prusko a Wilhelmshaven ·
Zákon o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách
Rozšíření Hamburku podle zákona Zákon o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách (německy Gesetz über Groß-Hamburg und andere Gebietsbereinigungen z 26. ledna 1937, byl zákon německé říšské vlády, podle jehož I. článku došlo 1. dubna 1937 k územní výměně mezi zeměmi Pruskem a Hamburkem, čímž se připojením některých obcí a měst vytvářelo z dosud nesouvislých území souvislé území moderního Hamburku, který současně přišel o svoje exklávy Geesthacht, Großhansdorf, a Ritzebüttel s městem Cuxhavenem. Nově vymezené území země Hamburk pak od 1. dubna 1938 zároveň vytvořilo jednu obec s novým názvem Hanzovní město Hamburk (německy Hansestadt Hamburg), čímž zároveň zanikla samostatnost všech měst a obcí, které byly současně součástí původní a nově zvětšené země Hamburku, jako bylo například město Bergedorf. Další článek II. „Další územní změny“ téhož zákona zaváděl k 1. dubnu 1937 následující změny.
Dějiny Pruska a Zákon o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách · Prusko a Zákon o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách ·
Západní Prusko
Západní Prusko (německy Westpreußen; polsky Prusy Zachodnie), v letech 1466-1793 Prusy královské (polsky: Prusy Królewskie) nebo Prusy polské (polsky: Prusy Polskie), jako součást Polského království.
Dějiny Pruska a Západní Prusko · Prusko a Západní Prusko ·
Zikmund I. Starý
Zikmund I. Starý (1. listopadu 1467 Kozienice – 1. dubna 1548 Krakov), syn Kazimíra IV. Jagellonského a Alžběty Habsburské, byl polským králem a litevským velkoknížetem v letech 1506–1548.
Dějiny Pruska a Zikmund I. Starý · Prusko a Zikmund I. Starý ·
1. duben
1.
1. duben a Dějiny Pruska · 1. duben a Prusko ·
18. leden
18.
18. leden a Dějiny Pruska · 18. leden a Prusko ·
19. září
19.
19. září a Dějiny Pruska · 19. září a Prusko ·
3. květen
3.
3. květen a Dějiny Pruska · 3. květen a Prusko ·
4. červen
4.
4. červen a Dějiny Pruska · 4. červen a Prusko ·
8. červen
8.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Dějiny Pruska a Prusko
- To, co mají společné Dějiny Pruska a Prusko
- Podobnosti mezi Dějiny Pruska a Prusko
Srovnání mezi Dějiny Pruska a Prusko
Dějiny Pruska má 231 vztahy, zatímco Prusko má 263. Jak oni mají společné 135, index Jaccard je 27.33% = 135 / (231 + 263).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Dějiny Pruska a Prusko. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
