Furlanská marka a Slovinsko

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Furlanská marka a Slovinsko

Furlanská marka vs. Slovinsko

Verdunské smlouvě uzavřená roku 843 Furlanská marka byla marka Karolínské říše založena v roce 776 jako následník Furlanského vévodství Langobardského proti Slovanům a Avarům. Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.

Avaři

Avaři byli kočovné etnikum mongolského původu, které pocházelo přibližně z oblasti dnešního Mongolska a Mandžuska.

Avaři a Furlanská marka · Avaři a Slovinsko · Vidět víc »

Bavorské vévodství

Bavorské vévodství (německy Herzogtum Bayern, latinsky Ducatus Bavariae) byl historický státní útvar na větší části území dnešního Svobodného státu Bavorsko, které existovalo v několika podobách a s přestávkami od poloviny 6. století až do roku 1805.

Bavorské vévodství a Furlanská marka · Bavorské vévodství a Slovinsko · Vidět víc »

Chorvati

Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.

Chorvati a Furlanská marka · Chorvati a Slovinsko · Vidět víc »

Chorvatsko

Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.

Chorvatsko a Furlanská marka · Chorvatsko a Slovinsko · Vidět víc »

Franská říše

Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.

Franská říše a Furlanská marka · Franská říše a Slovinsko · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Furlanská marka a Itálie · Itálie a Slovinsko · Vidět víc »

Karolínská říše

Karolínská říše je historické označení pro říši Karla Velikého, poslední fázi v historii raně středověké Franské říše (latinsky Regnum Francorum), známé též jako Říše Římanů a Franků (latinsky Romanorum sive Francorum imperium).

Furlanská marka a Karolínská říše · Karolínská říše a Slovinsko · Vidět víc »

Korutanské vévodství

Vévodství korutanské (německy Herzogtum Kärnten, slovinsky Vojvodina Koroška) bylo vévodství na území, které se dnes nachází v jižní části Rakouska a na severu Slovinska.

Furlanská marka a Korutanské vévodství · Korutanské vévodství a Slovinsko · Vidět víc »

Markrabství Istrie

Markrabství Istrie (italsky Margraviato d'Istria, chorvatsky Markgrofovija Istra, slovinsky Mejna grofovija Istra, německy Markgrafschaft Istrien), dříve Istrijská marka, byla historická země rozkládající se z větší části na poloostrově Istrie a také na přilehlých ostrovech v Jaderském moři.

Furlanská marka a Markrabství Istrie · Markrabství Istrie a Slovinsko · Vidět víc »

Ota I. Veliký

Ota I. Veliký (23. listopadu 912 Wallhausen – 7. května 973 Memleben) byl synem Jindřicha I. Ptáčníka, vévoda saský a východofranský král (od 936), král italský (od 951) a první císař Svaté říše římské (od 962).

Furlanská marka a Ota I. Veliký · Ota I. Veliký a Slovinsko · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Furlanská marka a Slované · Slované a Slovinsko · Vidět víc »

Svatá říše římská

Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.

Furlanská marka a Svatá říše římská · Slovinsko a Svatá říše římská · Vidět víc »

Veronské markrabství

Markrabství veronské (někdy též markýzát), přesněji však Marka veronská a akvilejská (latinsky Marca Veronensis et Aquileiensis), byl středověký politický útvar v rámci Svaté říše římské, zahrnující většinu severovýchodní Itálie.

Furlanská marka a Veronské markrabství · Slovinsko a Veronské markrabství · Vidět víc »