Fyzika a Světlo

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Fyzika a Světlo

Fyzika vs. Světlo

Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů. Rudolfina (2015) Noční osvětlení ve městě (výše) i v přístavu, Štětín (Polsko) Světlo je viditelná část elektromagnetického záření.

Atom

Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.

Atom a Fyzika · Atom a Světlo · Vidět víc »

Barva

Barva je kvalita (subjektivního) vjemu elektromagnetického záření konkrétní vlnové délky nebo součtu různých záření dopadajících na sítnici oka (v rámci zrakovým systémem vnímatelného spektra), který je vytvořen zrakovým centrem mozku.

Barva a Fyzika · Barva a Světlo · Vidět víc »

Elektromagnetické záření

Část viditelného spektra Elektromagnetické záření (viz též elektromagnetické vlny) je příčné postupné vlnění magnetického a elektrického pole tedy elektromagnetického pole.

Elektromagnetické záření a Fyzika · Elektromagnetické záření a Světlo · Vidět víc »

Elektron

Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.

Elektron a Fyzika · Elektron a Světlo · Vidět víc »

Energie

Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.

Energie a Fyzika · Energie a Světlo · Vidět víc »

Fotometrie

Fotometrie je část optiky, která zkoumá světlo z hlediska jeho působení na zrakový orgán.

Fotometrie a Fyzika · Fotometrie a Světlo · Vidět víc »

Fyzikální konstanty

Na této stránce je seznam fyzikálních konstant.

Fyzikální konstanty a Fyzika · Fyzikální konstanty a Světlo · Vidět víc »

Intenzita elektrického pole

Intenzita elektrického pole (též elektrická intenzita) je vektorová fyzikální veličina, vyjadřující velikost a směr elektrického pole.

Fyzika a Intenzita elektrického pole · Intenzita elektrického pole a Světlo · Vidět víc »

Interference

Interference (interferenční jev) znamená vzájemné ovlivňování, prolínání nebo střetávání jevů či hmoty.

Fyzika a Interference · Interference a Světlo · Vidět víc »

Jas

Jas je jedna z fotometrických veličin, definovaná jako měrná veličina svítivosti.

Fyzika a Jas · Jas a Světlo · Vidět víc »

Koherence (vlnění)

Koherencí rozumíme vzájemnou souvislost fáze a amplitudy vlnění vycházejících buď ze dvou různých míst na povrchu zářícího tělesa (koherence prostorová) nebo vlnění vycházejícího z jednoho místa, avšak s určitým časovým odstupem (koherence časová).

Fyzika a Koherence (vlnění) · Koherence (vlnění) a Světlo · Vidět víc »

Laser

Helium-neonový laser Červený (660 & 635 nm), zelený (532 & 520 nm) a modrofialový (445 & 405 nm) laser Laser (akronym z anglického Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation, tj. „zesilování světla stimulovanou emisí záření“) je optický zdroj elektromagnetického záření tj.

Fyzika a Laser · Laser a Světlo · Vidět víc »

Optika

Optika (z řeckého optikós, což znamená „týkající se vidění“, od óps znamenající „oko, zrak“) je disciplína fyziky, která se v původním smyslu zabývá světlem, jeho šířením v různých prostředích a na jejich rozhraních, zabývá se vzájemným působením světla a látky, zkoumá podstatu světla a další jevy, které se světlem souvisejí.

Fyzika a Optika · Optika a Světlo · Vidět víc »

Planeta

Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).

Fyzika a Planeta · Planeta a Světlo · Vidět víc »

Plazma

Slunce je z plazmatu Plazmastřední rod; 2.

Fyzika a Plazma · Plazma a Světlo · Vidět víc »

Polarizace (elektrodynamika)

V elektrodynamice je polarizace vlastnost vlnění, jako je světlo, a jiného elektromagnetického záření.

Fyzika a Polarizace (elektrodynamika) · Polarizace (elektrodynamika) a Světlo · Vidět víc »

Radioaktivita

Mezinárodní výstražný symbol, označující radioaktivní materiál. Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Klasický žluto-černý symbol radioaktivity nahrazuje jen v určitých případech. Radioaktivita neboli radioaktivní přeměna (nepřesně radioaktivní rozpad)U radioaktivní přeměny beta prostřednictvím záchytu elektronu nebo u inverzní přeměny beta se nejedná o rozpad, ale jde v podstatě o jadernou reakci, do které vstupuje jádro a další částice.

Fyzika a Radioaktivita · Radioaktivita a Světlo · Vidět víc »

Snellův zákon

Snellův zákon patří k základním zákonům popisujícím šíření vlnění, které přechází (tzv. lomem) přes rozhraní z jednoho prostředí do jiného prostředí, kde se skokově mění optické vlastnosti prostředí.

Fyzika a Snellův zákon · Snellův zákon a Světlo · Vidět víc »

Svítivost

Svítivost udává intenzitu světelného toku v daném směru (vztažnou na prostorový úhel).

Fyzika a Svítivost · Svítivost a Světlo · Vidět víc »

Teplo

Teplo (Q – calorique – Kalorika) (dříve nebo v pozměněném smyslu tepelná energieNormy pro fyzikální veličiny a jednotky od 80. let 20. století (ČSN 01 1303, nahrazená v 90. letech normou ČSN ISO 31-4, nahrazenou současně platnou ČSN ISO 80000-5) ekvivalentní název tepelná energie pro makroskopickou, fenomenologicky stanovenou veličinu teplo nedoporučují, tomu se přizpůsobila i většina učebnic fyziky. Energie (a práce) je ve fyzikálním jazyce vyhrazena pouze pro popis mikroskopické podstaty tepelné výměny jako přenosového jevu. V oborech mimo fyziku je navíc termín tepelná energie používán v obecnějším smyslu, zahrnujícím také vnitřní energii těles s vyšší teplotou přeměňovanou konáním práce, tedy nejen tepelnou výměnou, na jiné druhy energie.) je termodynamická veličina vyjadřující míru změny vnitřní energie, jejíž podstatou není ani práce \sum_i A_i \cdot \mathrma_i (elementární práce je rovna obecné síle skalárně násobené obecným posunutím), ani tzv.

Fyzika a Teplo · Světlo a Teplo · Vidět víc »

Vakuum

Školní vývěva k demonstračním účelům Vakuum (z lat. vacuus, prázdný) česky též vzduchoprázdno znamená prázdný prostor, ve fyzice prostor s velmi malou hustotou částic.

Fyzika a Vakuum · Světlo a Vakuum · Vidět víc »

Zrcadlo

Zrcadlo Zrcadlo je dostatečně hladký povrch odrážející světlo, čímž vzniká obraz předmětů umístěných před zrcadlem.

Fyzika a Zrcadlo · Světlo a Zrcadlo · Vidět víc »

20. století

Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.

20. století a Fyzika · 20. století a Světlo · Vidět víc »