Obsah
75 vztahy: Analytická filosofie, Aristotelés, Atom, Atomismus, Baruch Spinoza, Bůh, Christian Wolff, Diferenciální počet, Diplomacie, Entelechie, Filosofie, Francouzština, Fyzika, Genialita, Hannover, Historiografie, Immanuel Kant, Integrální počet, Isaac Newton, ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ, Jena, John Locke, Kinetická energie, Kombinatorika, Latina, Leibnizovo pravidlo, Lingvistika, Lipská univerzita, Lipsko, Logika, Mark Mitin, Matematická logika, Matematika, Metafyzika, Německo, Nicolas Malebranche, Norimberk, Novověká filosofie, Paříž, Přírodní vědy, Platón, Pluralismus (filosofie), Podstata, Polyhistor, Praha, Právo, Racionalismus, René Descartes, Scholastika, Teodicea, ... Rozbalte index (25 více) »
- Úmrtí v roce 1716
- Kritici ateismu
- Narození v roce 1646
- Němečtí filologové
- Němečtí knihovníci
- Němečtí logici
- Právničtí filozofové
- Tvůrci umělých jazyků
Analytická filosofie
#PŘESMĚRUJ Analytická filozofie.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Analytická filosofie
Aristotelés
Lysippos: Aristotelés (římská kopie) Aristotelés ze Stageiry (též Aristoteles) byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Aristotelés
Atom
Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Atom
Atomismus
Atomismus je filosofický směr, který chápe vesmír jako složený z nedělitelných (řecky a-tomos), neměnných a věčných částeček, které se pohybují v prázdnu.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Atomismus
Baruch Spinoza
Baruch Spinoza (či Benedikt Spinoza, lat. Benedictus; 24. listopadu 1632, Amsterdam – 21. února 1677, Haag) byl nizozemský filozof židovského původu, který mj.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Baruch Spinoza
Bůh
Michelangela Bůh, bohyně či božstvo je bytost výjimečné moci, jež je předmětem náboženské úcty a kultu.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Bůh
Christian Wolff
Christian Wolff (24. ledna 1679 Vratislav – 9. května 1754 Halle) byl německý osvícenský filozof.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Christian Wolff
Diferenciální počet
Diferenciální počet (spolu s integrálním počtem se nazývá infinitezimální počet) je matematická disciplína, která zkoumá změny funkčních hodnot v závislosti na změně nezávislé proměnné.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Diferenciální počet
Diplomacie
Ger van Elk, ''Symmetry of Diplomacy'', 1975, Groninger Museum. Pod pojmem diplomacie se rozumí pěstování styků mezi různými státy a řešení mezinárodních problémů.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Diplomacie
Entelechie
Entelechie je filosofický pojem, kterým Aristotelés označuje vývoj a pohyb živých organismů i člověka k nějakému vnitřně danému cíli, k druhově specifické dokonalosti.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Entelechie
Filosofie
#PŘESMĚRUJ Filozofie Kategorie:Přesměrování z alternativního pravopisu.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Filosofie
Francouzština
Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Francouzština
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Fyzika
Genialita
Génius (z latinského genius, německy Genie), je označení nejvyššího tvůrčího a duchovního nadání.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Genialita
Hannover
Hannover (správná česká výslovnost nebo, německá výslovnost) je hlavním a největším městem německé spolkové země Dolní Sasko.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Hannover
Historiografie
Vermeerově obraze ''Alegorie malířství'' Dějepis (historická věda) je humanitní a společenská věda zkoumající dějiny (historii) člověka a jeho civilizace na základě studia různých pramenů a s použitím rozličných metod.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Historiografie
Immanuel Kant
Immanuel Kant (22. dubna 1724 Královec – 12. února 1804 Královec) byl německý filozof, jeden z nejvýznamnějších evropských myslitelů a poslední z představitelů osvícenství. Jeho Kritikou čistého rozumu začíná nové pojetí filozofie, zejména v epistemologii (teorii poznání) a v etice.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Immanuel Kant
Integrální počet
Integrální počet je část matematiky, která se zabývá především integrací, což je inverzní proces k derivaci, a integrály.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Integrální počet
Isaac Newton
Isaac Newton (– v Londýně) byl anglický fyzik, matematik (působící v Cambridge na stolici Lukasiánského profesora), astronom, alchymista a teolog, jenž bývá často považován za jednu z nejvlivnějších osobností v dějinách lidstva.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Isaac Newton
ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ
ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ (přibližně „obydlený svět“; čti Oikúmené) je zapsaný pražský spolek a nakladatelství pro teologickou, religionistickou a především filosofickou literaturu.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ
Jena
Jena je město na řece Sále v Durynsku ve Spolkové republice Německo.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Jena
John Locke
John Locke (29. srpen 1632 Wrington, Somerset – 28. říjen 1704 Essex) byl anglický filosof.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a John Locke
Kinetická energie
energii potenciální. Ta se mění dalším sjezdem dolů opět na energii kinetickou. Kinetická energie (též pohybová energie) je jeden z druhů mechanické energie, kterou má pohybující se těleso.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Kinetická energie
Kombinatorika
Kombinatorika (kombinatorická matematika) je část matematiky zabývající se kolekcemi prvků množin s definovanou vnitřní strukturou.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Kombinatorika
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Latina
Leibnizovo pravidlo
Leibnizovo pravidlo je v matematice předpis, které udává, jak se důležitá třída operátorů chová vůči součinu.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Leibnizovo pravidlo
Lingvistika
Lingvistika (dříve psáno linguistika) neboli jazykověda je věda zkoumající přirozený jazyk.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Lingvistika
Lipská univerzita
Lipská univerzita (zkráceně AML) byla založena v roce 1409, a je proto po Univerzitě v Heidelbergu (1386) druhým nejstarším bez přerušení provozovaným vysokým učením na dnešním území Spolkové republiky Německo.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Lipská univerzita
Lipsko
Lipsko (německy) je město s postavením samostatného městského okresu na severozápadě německé spolkové země Sasko.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Lipsko
Logika
Logika má více významů – v češtině se běžně používá ve smyslu myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Logika
Mark Mitin
Mark Borisovič Mitin (– 15. ledna 1987) byl sovětský marxisticko-leninský filozof a vysokoškolský pedagog, profesor Filozofické fakulty Moskevské státní univerzity (1964—1968, 1978—1985).
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Mark Mitin
Matematická logika
Matematická logika je vědní disciplína nacházející se na rozhraní mezi logikou a matematikou.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Matematická logika
Matematika
Ilustrace šíře matematických disciplín Matematika (z řeckého (mathématikos).
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Matematika
Metafyzika
Metafyzika (z řeckého τὰ μετὰ τὰ φύσικα ta meta ta fysika to, co je za fyzickým) je filosofická disciplína, která zkoumá základní kategorie, jsoucno a bytí v jeho obecnosti, až po bytí nejvyššího jsoucna – Boha (přirozená teologie).
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Metafyzika
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Německo
Nicolas Malebranche
Nicolas Malebranche (6. srpna 1638, Paříž – 13. října 1715 tamtéž) byl francouzský kněz, oratorián, racionalistický filosof, teolog a vědec.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Nicolas Malebranche
Norimberk
Norimberk (německy Nürnberg) je německé město ve Francích, asi 170 km severně od Mnichova.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Norimberk
Novověká filosofie
#PŘESMĚRUJ Novověká filozofie.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Novověká filosofie
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Paříž
Přírodní vědy
Přírodní vědy je označení pro soubor věd zkoumajících vědeckými metodami řád a zákony, kterými se řídí vesmír, vycházející z přírodní filosofie.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Přírodní vědy
Platón
Platón (řecky, latinsky Plato, 428 nebo 427 př. n. l. – 347 př. n. l., též Platon) byl řecký filozof, pedagog a matematik.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Platón
Pluralismus (filosofie)
#PŘESMĚRUJ Pluralismus (filozofie).
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Pluralismus (filosofie)
Podstata
Podstata čili substance (z latinského sub-stantia, podloží, základ; kalk řeckého hypo-stasis) je filosofický pojem, který chce zachytit stálou a neměnnou stránku jsoucna, to, co věc činí tím, čím je (lišku liškou, stůl stolem atd.) Na rozdíl od akcidentů či případků (např.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Podstata
Polyhistor
Leonardo da Vinci Polyhistor je klasické označení pro člověka s širokým množstvím znalostí či dovedností ve více oborech lidské činnosti.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Polyhistor
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Praha
Právo
Právo je multidimenzionální fenomén a vícevýznamový výraz, který je nutno definovat ve všech jeho rovinách, neboli dimenzích.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Právo
Racionalismus
Vila v racionalistickém stylu Racionalismus (z lat. rationalis, rozumový) znamená ve filosofii směr, který stojí v protikladu k empirismu a učí, že jediným zdrojem spolehlivých poznatků a kritériem pravdy je rozum, abstraktní myšlení.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Racionalismus
René Descartes
René Descartes (lat. Renatus Cartesius) (31. března 1596 La Haye, dnes Descartes, poblíž Tours – 11. února 1650, Stockholm) byl francouzský filosof, matematik a fyzik.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a René Descartes
Scholastika
Pojem scholastika vychází z latinského slova scholasticus (resp. řeckého σχολαστικός), což znamená „školský, patřící škole“, popř.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Scholastika
Teodicea
(Kolem 1700) Teodicea (z franc. théodicée, od řec. theos, Bůh, a dikaios, spravedlivý) znamená ospravedlnění Boha.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Teodicea
Teologie
Teologie (z řeckého θεολογία theologia.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Teologie
Teorie poznání
#PŘESMĚRUJ Epistemologie.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Teorie poznání
Vnímání
Vnímání (též percepce) zachycuje to, co v daný okamžik působí na smysly, informuje o vnějším světě (barva, chuť) i vnitřním (bolest, zadýchání).
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Vnímání
Zápis derivace
V diferenciálním počtu se derivace funkcí nebo závislých proměnných zapisují různými způsoby, které během času navrhli různí matematici.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a Zápis derivace
1. červenec
1.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a 1. červenec
14. listopad
14.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a 14. listopad
1646
1646 (MDCXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a 1646
1663
1663 (MDCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a 1663
1666
1666 (MDCLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a 1666
1667
1667 (MDCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a 1667
1671
1671 (MDCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a 1671
1672
1672 (MDCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a 1672
1673
1673 (MDCLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a 1673
1676
1676 (MDCLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a 1676
1684
1684 (MDCLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a 1684
1688
1688 (MDCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a 1688
1695
1695 (MDCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a 1695
1703
1703 (MDCCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a 1703
1704
1704 (MDCCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a 1704
1707
1707 (MDCCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a 1707
1710
1710 (MDCCX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a 1710
1711
1711 (MDCCXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a 1711
1714
1714 (MDCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a 1714
1716
1716 (MDCCXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a 1716
1759
1759 (MDCCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Gottfried Wilhelm Leibniz a 1759
Viz také
Úmrtí v roce 1716
- Anna Spencerová, hraběnka ze Sunderlandu (1683–1716)
- Antonín Egon z Fürstenberg-Heiligenbergu
- Arthur Herbert, 1. hrabě z Torringtonu
- Damad Ali
- Engelbert Kämpfer
- Filip Zikmund z Ditrichštejna
- François Louis de Rousselet Châteaurenault
- Gaetano Veneziano
- Giovanni Battista Bassani
- Gottfried Wilhelm Leibniz
- Humphrey Morrey
- Iecugu Tokugawa
- Jan Steinhöfer
- Jan Vilém Falcký
- Johann Aegidius Bach
- Louisa Berkeley, hraběnka z Berkeley
- Ludvík z Montfortu
- Marfa Matvejevna Apraksina
- Marie Kazimíra d’Arquien
- Paolo Pagani
- Stephen Fox
Kritici ateismu
- Abraham Kuyper
- Al-Ghazálí
- Alexandr Solženicyn
- Alhazen
- Aliboron
- Anselm z Canterbury
- Averroes
- Avicenna
- Blaise Pascal
- Carlo Maria Viganò
- Clemens August von Galen
- Eugen Rosenstock-Huessy
- Fethullah Gülen
- Fjodor Michajlovič Dostojevskij
- Gabriel Marcel
- Giuseppe Mazzini
- Gottfried Wilhelm Leibniz
- Ibn Chaldún
- Ibn Tajmíja
- Ibn an-Nafís
- Jásir al-Habib
- Ja'akov Talmon
- Jacques Maritain
- Joseph de Maistre
- Klemens Wenzel von Metternich
- Lev XIII.
- Li Chung-č'
- Maximilien Robespierre
- Michel Aflak
- Milo Yiannopoulos
- Muhammad Iqbal
- Pavel Florenskij
- Ravi Zacharias
- René Descartes
- Sergej Nilus
- Tomáš Akvinský
- Tommaso Campanella
- Vladimir Sergejevič Solovjov
Narození v roce 1646
- Elena Lucrezia Cornaro Piscopia
- Elizabeth Percyová, hraběnka z Northumberlandu
- Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský
- Gottfried Wilhelm Leibniz
- Henrietta Hydeová, hraběnka z Rochesteru
- Hortensia Mancini
- James Vernon
- John Egerton, 3. hrabě z Bridgewateru
- John Flamsteed
- Jules Hardouin-Mansart
- Kristián V. Dánský
- Luisa Alžběta Kuronská
- Marie Františka Isabela Savojská
- Sigbert Heister
Němečtí filologové
- Arthur Schopenhauer
- Athanasius Kircher
- Bernhard Rudolf Abeken
- Bratři Grimmové
- Erich Auerbach (filolog)
- Ernst Robert Curtius
- Ernst Schwarz (germanista)
- Franz Bopp
- Friedrich August Wolf
- Friedrich Kluge
- Friedrich Schlegel
- Friedrich Zarncke
- Georg Friedrich Benecke
- Georg Friedrich Grotefend
- Georgius Agricola
- Gottfried Wilhelm Leibniz
- Gottlieb Siegfried Bayer
- Gustaf Kossinna
- Gustav Körting
- Jörg Rüpke
- Jacob Grimm
- Jan Arnošt Smoler
- Johann Andreas Schmeller
- Johann Christoph Adelung
- Johann Kelle
- Josef Petrasch
- Joseph Goebbels
- Karl Lachmann
- Karl Richard Lepsius
- Konrad Duden
- Ludwig Uhland
- Roger Willemsen
- Ulrich von Wilamowitz-Moellendorff
- Victor Klemperer
- Wilhelm Scherer
- Wolfgang Iser
Němečtí knihovníci
- Adam Olearius
- August Heinrich Hoffmann von Fallersleben
- Bratři Grimmové
- Christian Weise
- Georg Forster
- Georg Friedrich Benecke
- Gottfried Wilhelm Leibniz
- Gottlieb Siegfried Bayer
- Johann Friedrich Böhmer
- Johann Heinrich Christian Schubart
- Johann Samuel Ersch
- Johann Wolfgang von Goethe
- Johannes Cuspinian
- Juliane Koepckeová
- Konrad Haebler
- Lorenz Diefenbach
- Robert Hohlbaum
Němečtí logici
- Arthur Schopenhauer
- Carl Gustav Hempel
- Edmund Husserl
- Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher
- Georg Cantor
- Gerhard Gentzen
- Goswin Karl Uphues
- Gottfried Wilhelm Leibniz
- Gottlob Frege
- Hans Reichenbach
- Immanuel Kant
- Johann Friedrich Herbart
- Paul Natorp
- Rudolf Carnap
- Rudolf Hermann Lotze
- Walter Dubislav
- Wilhelm Dilthey
- Wilhelm Friedrich Ackermann
- Wilhelm Windelband
Právničtí filozofové
- Émile Durkheim
- Šang Jang
- Adam Müller
- Al-Fárábí
- Alexis de Tocqueville
- Aristotelés
- Bartolomé de las Casas
- Bernhard Schlink
- Bertrand Russell
- Carl Schmitt
- Chajim Perelman
- Chan Fej
- Charles Louis Montesquieu
- Claude Lefort
- Denis Diderot
- Francis Bacon
- Friedrich August von Hayek
- Georg Wilhelm Friedrich Hegel
- Giambattista Vico
- Gottfried Wilhelm Leibniz
- H. L. A. Hart
- Hannah Arendtová
- Hans Kelsen
- Hans-Hermann Hoppe
- Hugo Grotius
- Immanuel Kant
- Jacques Derrida
- Jeremy Bentham
- John Austin
- John Finnis
- John Locke
- Karl Jaspers
- Karl Marx
- Konfucius
- Li S’
- Marcus Aurelius
- Martin Luther
- Mencius
- Michael Oakeshott
- Mocius
- Norberto Bobbio
- Oliver Wendell Holmes mladší
- Raphael Lemkin
- Samuel von Pufendorf
- Thomas Hobbes
- Tomáš Akvinský
- Viktorin Kornel ze Všehrd
- Vladimír Kubeš
Tvůrci umělých jazyků
- Andrzej Sapkowski
- Anthony Burgess
- Charles Kay Ogden
- Christian Vander
- Daniel Tammet
- Diane Duane
- Edgar de Wahl
- Frank Herbert
- Gene Wolfe
- George Orwell
- Giuseppe Peano
- Gottfried Wilhelm Leibniz
- Hergé
- Iain Banks
- Ján Herkeľ
- Jan van Steenbergen
- Johann Martin Schleyer
- John Lyons (lingvista)
- John Ronald Reuel Tolkien
- John Wilkins
- Juraj Križanić
- Lisa Gerrardová
- Louis Couturat
- Ludvík Lazar Zamenhof
- Marion Zimmer Bradley
- Otto Jespersen
- René Descartes
- Richard Adams
- Ursula K. Le Guinová
- Václav Havel
- Wilhelm Ostwald
Také známý jako G. W. Leibniz, Gottfried Leibnitz, Gottfried Leibniz, Gottfried Wilhelm Leibnitz, Gottfried Wilhelm von Leibniz, Leibniz.