Haná a Morava

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Haná a Morava

Haná vs. Morava

Dubu nad Moravou Haná (též Hanácko, německy Hanna nebo Hanakei) je etnografická oblast nacházející se na střední Moravě, v oblasti Hornomoravského úvalu, zhruba na území mezi městy Vyškov, Holešov a Litovel. Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).

Arcidiecéze olomoucká

Arcidiecéze olomoucká (latinsky Archidioecesis Olomucensis) je římskokatolická arcidiecéze na území střední a severní Moravy se sídlem v Olomouci, jejíž správu provádí Arcibiskupství olomoucké – arcidiecéze se nachází na území celého Zlínského kraje a částí krajů Olomouckého (okresy Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk), Jihomoravského (severovýchod okresů Blansko, Hodonín a Vyškov) a Pardubického (východní části okresů Ústí nad Orlicí a Svitavy).

Arcidiecéze olomoucká a Haná · Arcidiecéze olomoucká a Morava · Vidět víc »

Švédsko

Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.

Švédsko a Haná · Švédsko a Morava · Vidět víc »

Bečva

Bečva (německy Betschwa, Betsch; polsky Beczwa) je řeka na Moravě.

Bečva a Haná · Bečva a Morava · Vidět víc »

Brno

Brno je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy.

Brno a Haná · Brno a Morava · Vidět víc »

Chřiby

Chřiby (někdy též neoficiálně Buchlovské hory nebo Buchlovské kopce, lidově Buchláky) jsou vrchovina a geomorfologický celek na středovýchodní Moravě, ležící mezi městem Kyjovem v Jihomoravském kraji a obcí Kvasice ve Zlínském kraji.

Chřiby a Haná · Chřiby a Morava · Vidět víc »

Drahanská vrchovina

Drahanská vrchovina je geomorfologický celek ležící zhruba uprostřed Moravy, součást Brněnské vrchoviny.

Drahanská vrchovina a Haná · Drahanská vrchovina a Morava · Vidět víc »

Haná (řeka)

Haná je řeka protékající Jihomoravským, Olomouckým a Zlínským krajem v České republice.

Haná a Haná (řeka) · Haná (řeka) a Morava · Vidět víc »

Horácko

kraje Vysočina s vymezením národopisných oblastí. Tečkami je vyznačena zemská hranice Čech a Moravy, zeleně rozsah Horácka.Lidová kultura: Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska, Etnologický ústav AVČR 2007Na mapě není vyznačena "východočeská" část území Horácka: Skutečsko, Poličsko, Rychmbursko, ani k Podhorácku patřící Moravskokrumlovsko na Moravě. Veselý kopec, Muzeum v přírodě Vysočina (statek z Lezníku u Poličky) Horácké kroje tanečního souboru Bajdyš Rouchovanský horácký kroj, který podle tradice navrhl v roce 1931 národopisný badatel Vratislav Bělík. Horácko je rozsáhlá etnografická oblast na rozhraní Čech a Moravy, skládající se z několika menších podoblastí.

Haná a Horácko · Horácko a Morava · Vidět víc »

Hornomoravský úval

Hornomoravský úval je geomorfologický celek na Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin.

Haná a Hornomoravský úval · Hornomoravský úval a Morava · Vidět víc »

Jednota bratrská

Jednota bratrská je jedna z protestantských (evangelických) církví působících v České republice.

Haná a Jednota bratrská · Jednota bratrská a Morava · Vidět víc »

Jesenická oblast

Jesenická oblast (Východosudetská oblast) neboli Východní Sudety (pol. Sudety Wschodnie, něm. Ostsudeten) je geomorfologická oblast rozkládající se na pomezí polského a českého Slezska, východních Čech a severní Moravy.

Haná a Jesenická oblast · Jesenická oblast a Morava · Vidět víc »

Jihomoravský kraj

Jihomoravský kraj (v letech 2000–2001 Brněnský kraj) je vyšší územně samosprávný celek České republiky, který vznikl v roce 2000 na jižní a středozápadní Moravě.

Haná a Jihomoravský kraj · Jihomoravský kraj a Morava · Vidět víc »

Keltové

území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.

Haná a Keltové · Keltové a Morava · Vidět víc »

Komunistická strana Československa

Komunistická strana Československa (KSČ) byla v letech 1921–1992 krajně levicová totalitní politická strana v Československu, organizační součást Komunistické internacionály („Kominterny“, KI) a v letech 1948–1989 držitelka veškeré politické moci ve státě (byla definovaná tehdejší Ústavou jako „vedoucí síla ve společnosti i ve státě“).

Haná a Komunistická strana Československa · Komunistická strana Československa a Morava · Vidět víc »

Kroměříž

Kroměříž je město ve Zlínském kraji.

Haná a Kroměříž · Kroměříž a Morava · Vidět víc »

Metropole

Metropole (z řeckého μητρόπολις, metropolis výrazu složeného ze slov métér – matka a polis – město) znamená významné město, které je kulturním, obchodním nebo politickým centrem určité oblasti.

Haná a Metropole · Metropole a Morava · Vidět víc »

Morava (řeka)

Morava je řeka ve střední Evropě, levý přítok Dunaje.

Haná a Morava (řeka) · Morava a Morava (řeka) · Vidět víc »

Nízký Jeseník

Nízký Jeseník (německy Niederes Gesenke, polsky Niski Jesionik) je geomorfologický celek a plochá vrchovina na severu Moravy a v jižní části Slezska.

Haná a Nízký Jeseník · Morava a Nízký Jeseník · Vidět víc »

Oderské vrchy

Oderské vrchy (německy Oderberge nebo Odergebirge, polsky Góry Odrzańskie) jsou vrchovina, součást geomorfologického celku Nízký Jeseník, jež leží na území Olomouckého a Moravskoslezského kraje.

Haná a Oderské vrchy · Morava a Oderské vrchy · Vidět víc »

Olomouc

Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.

Haná a Olomouc · Morava a Olomouc · Vidět víc »

Olomoucký kraj

Olomoucký kraj je vyšší územně samosprávný celek, jehož území je tvořeno pěti okresy v západní části někdejšího Severomoravského kraje a okresem Prostějov v severní části územního Jihomoravského kraje.

Haná a Olomoucký kraj · Morava a Olomoucký kraj · Vidět víc »

Osoblažsko

Osoblažsko (něm. Hotzenplotzer Ländchen, polsky ziemia osobłoska) či Osoblažský výběžek (polsky worek osobłoski nebo cypel osobłoski) je severovýchodní výběžek okresu Bruntál na severozápadě Moravskoslezského kraje, který tvoří výběžek území České republiky do území Polské republiky.

Haná a Osoblažsko · Morava a Osoblažsko · Vidět víc »

Přerov

Přerov (Prerau) je statutární město v Olomouckém kraji, 21 km jihovýchodně od Olomouce v Hornomoravském úvalu na řece Bečvě, přibližně 200 m nad mořem a má rozlohu 58,48 km².

Haná a Přerov · Morava a Přerov · Vidět víc »

Prostějov

Vila Jana a Anastázie Neherových v Prostějově (autor Wylliama) Prostějov (hanácky Prostijov; Proßnitz) je statutární město na Moravě v Olomouckém kraji, 14 km jihozápadně od Olomouce a 50 km severovýchodně od Brna, na západním okraji Hané, v severní části Hornomoravského úvalu, východně od Drahanské vrchoviny.

Haná a Prostějov · Morava a Prostějov · Vidět víc »

Protektorát Čechy a Morava

Protektorát Čechy a Morava byla část československého území, od 15., respektive 16.

Haná a Protektorát Čechy a Morava · Morava a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

První republika

První republika je označeníSpojení první republika (.

Haná a První republika · Morava a První republika · Vidět víc »

Seznam vládců Moravy

Moravská orlice (iluminace z roku 1459) Znak Markrabství moravského Seznam vládců Moravy zahrnuje chronologický výčet moravských knížat, markrabat a zemských prezidentů, případně představitelů vyšších celků, jejichž součástí Morava byla.

Haná a Seznam vládců Moravy · Morava a Seznam vládců Moravy · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Haná a Slované · Morava a Slované · Vidět víc »

Slovácko

Havřicích Kaplička v Uherském Brodě-Havřicích, lokalita „Vinohrady“ datum přístupu.

Haná a Slovácko · Morava a Slovácko · Vidět víc »

Třebíč

Třebíč (v místním nářečí Třebič nebo Střebič; Trebitsch) je město s rozšířenou působností, které se nachází na západě Moravy v okrese Třebíč v jihovýchodní části Kraje Vysočina a je po Jihlavě jeho druhým největším městem.

Haná a Třebíč · Morava a Třebíč · Vidět víc »

Třicetiletá válka

Třicetiletá válka (1618–1648) byl evropský ozbrojený konflikt známý především jako vyvrcholení sporů mezi vyznavači římskokatolické církve a zastánci protestantských vyznání, která vznikla v průběhu reformace v 16. století, tedy kalvinismem a luteránstvím.

Haná a Třicetiletá válka · Morava a Třicetiletá válka · Vidět víc »

Univerzita Palackého v Olomouci

Univerzita Palackého v Olomouci (latinsky: Universitas Palackiana Olomucensis) byla založena v roce 1573, takže je po Univerzitě Karlově druhou nejstarší univerzitou v českých zemích, na Moravě pak nejstarší.

Haná a Univerzita Palackého v Olomouci · Morava a Univerzita Palackého v Olomouci · Vidět víc »

Valašsko

Valašsko je tradiční region v nejvýchodnější části Moravy, u hranic se Slovenskem.

Haná a Valašsko · Morava a Valašsko · Vidět víc »

Vysídlení Němců z Československa

Vysídlení, odsun či vyhnání Němců z Československa (německy Abschiebung / Vertreibung der Deutschen aus der Tschechoslowakei) v letech 1945–1946 byla masová deportace německého obyvatelstva z Československa (ČSR) po skončení druhé světové války.

Haná a Vysídlení Němců z Československa · Morava a Vysídlení Němců z Československa · Vidět víc »

Zlínský kraj

Zlínský kraj je vyšší územní samosprávný celek, jeden ze 14 krajů České republiky.

Haná a Zlínský kraj · Morava a Zlínský kraj · Vidět víc »

13. století

Třinácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1201 a 31. prosincem 1300.

13. století a Haná · 13. století a Morava · Vidět víc »

16. století

Šestnácté století je období mezi 1. lednem 1501 a 31. prosincem 1600 našeho letopočtu.

16. století a Haná · 16. století a Morava · Vidět víc »

17. století

17.

17. století a Haná · 17. století a Morava · Vidět víc »

18. století

Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.

18. století a Haná · 18. století a Morava · Vidět víc »