83 vztahy: Aire-sur-la-Lys, Arnulf I. Flanderský, Arras, Římská říše, Římské provincie, Římskokatolická církev, Balduin II. Flanderský, Béthune, Belgie, Bitva u Bouvines, Bitva u Courtrai, Bitva u Furnes, Boulogne-sur-Mer, Burgundsko, Calais, Dědičná monarchie, Denier, Dolní Germánie, Feudalismus, Filip I. Burgundský, Filip II. August, Filip V. Francouzský, Filip z Artois (1269-1298), Flanderské hrabství, Francie, Francouzština, Francouzi, Francouzské departementy, Francouzské království, Gallia Belgica, Germáni, Guînes, Habsburkové, Hrabství, Isabela Henegavská, Johana II. Burgundská, Johana III. Burgundská, Karel X., Karolinská dynastie, Keltové, Latina, Léno, Lens (město), Ludvík II. Flanderský, Ludvík VII. Francouzský, Ludvík XI., Mahaut z Artois, Majordomus, Markéta Burgundská (1382), Markéta III. Flanderská, ..., Melun, Němčina, Němci, Nizozemština, Ota IV. Burgundský, Pas-de-Calais, Personální unie, Pyrenejský mír, Robert I. z Artois, Robert II. z Artois, Robert III. z Artois, Saint-Omer, Senlis (Oise), Seznam artoiských hrabat, Starověký Řím, Svatá říše římská, Vlámové, 1212, 1214, 1226, 1237, 1298, 1302, 1329, 1330, 1350, 1361, 1369, 1482, 1493, 15. století, 1659, 898. Rozbalte index (33 více) »
Aire-sur-la-Lys
Aire-sur-la-Lys je francouzská obec v departementu Pas-de-Calais v regionu Hauts-de-France.
Nový!!: Hrabství Artois a Aire-sur-la-Lys · Vidět víc »
Arnulf I. Flanderský
Arnulf I. Veliký (Arnulf de Grote, Arnoul le Grand, Magnus Arnulfus; 885/890 – 27. března 964) byl hrabě flanderský.
Nový!!: Hrabství Artois a Arnulf I. Flanderský · Vidět víc »
Arras
Arras je průmyslové město v severní Francii, sídlo départementu Pas-de-Calais.
Nový!!: Hrabství Artois a Arras · Vidět víc »
Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.
Nový!!: Hrabství Artois a Římská říše · Vidět víc »
Římské provincie
Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.
Nový!!: Hrabství Artois a Římské provincie · Vidět víc »
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Nový!!: Hrabství Artois a Římskokatolická církev · Vidět víc »
Balduin II. Flanderský
Balduin II.
Nový!!: Hrabství Artois a Balduin II. Flanderský · Vidět víc »
Béthune
Béthune je francouzské město v departementu Pas-de-Calais v regionu Hauts-de-France.
Nový!!: Hrabství Artois a Béthune · Vidět víc »
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.
Nový!!: Hrabství Artois a Belgie · Vidět víc »
Bitva u Bouvines
Bitva u Bouvines se odehrála u flanderské vesnice Bouvines (dnes ve Francii) 27. července 1214.
Nový!!: Hrabství Artois a Bitva u Bouvines · Vidět víc »
Bitva u Courtrai
Bitva u Courtrai, nazývaná také bitva zlatých ostruh (nebo) proběhla 11. července 1302 poblíž města Kortrijk ve Flandrech.
Nový!!: Hrabství Artois a Bitva u Courtrai · Vidět víc »
Bitva u Furnes
Bitva u Furnes (Bataille de Furnes) se odehrála 20. srpna 1297 jižně od vlámského města Veurne a střetla se v ní vojska francouzského krále Filipa IV. a brabantsko-němečtí žoldnéři Víta z Dampierre.
Nový!!: Hrabství Artois a Bitva u Furnes · Vidět víc »
Boulogne-sur-Mer
Boulogne-sur-Mer je přístavní město v severní Francii, v departementu Pas-de-Calais, na pobřeží Lamanšského průlivu a asi 25 km jihozápadně od Calais.
Nový!!: Hrabství Artois a Boulogne-sur-Mer · Vidět víc »
Burgundsko
Burgundsko, francouzsky Bourgogne, frankoprovensálsky Borgogne) je historické území a bývalý francouzský region, jenž spojoval čtyři departementy: Yonne (89), Côte-d'Or (Zlaté svahy) (21), Nièvre (58) a Saône-et-Loire (71). Od roku 2016 byl spolu s regionem Franche-Comté sloučen do nového regionu Burgundsko-Franche-Comté.
Nový!!: Hrabství Artois a Burgundsko · Vidět víc »
Calais
Calais (anglicky Calle) je město na severu Francie v departmentu Pas-de-Calais a regionu Hauts-de-France.
Nový!!: Hrabství Artois a Calais · Vidět víc »
Dědičná monarchie
#PŘESMĚRUJ Monarchie#Dědičná monarchie Kategorie:Přesměrování po sloučení.
Nový!!: Hrabství Artois a Dědičná monarchie · Vidět víc »
Denier
Karel Veliký, zakladatel měny denier Denier byla francouzská mince, která vznikla a začala platit za vlády Karla Velikého společně s vlastním účetním systémem.
Nový!!: Hrabství Artois a Denier · Vidět víc »
Dolní Germánie
Dolní Germánie (latinsky Germania Inferior) byla římská provincie, ležící západně od Rýna.
Nový!!: Hrabství Artois a Dolní Germánie · Vidět víc »
Feudalismus
Tři stavy na středověké miniatuře Feudalismus neboli feudální zřízení je systém lenních vztahů charakteristický pro evropský, zejména vrcholný středověk.
Nový!!: Hrabství Artois a Feudalismus · Vidět víc »
Filip I. Burgundský
Filip I. Burgundský (Philippe de Rouvres a Philippe de Rouvre, 1346 hrad Rouvres – 21. listopadu 1361 hrad Rouvres) byl vévoda a hrabě burgundský, hrabě z Artois, Auvergne a Boulogne.
Nový!!: Hrabství Artois a Filip I. Burgundský · Vidět víc »
Filip II. August
Filip II.
Nový!!: Hrabství Artois a Filip II. August · Vidět víc »
Filip V. Francouzský
Filip V. Francouzský zvaný Dlouhý (1291 – 3. ledna 1322 klášter Longchamp) byl druhý syn francouzského krále Filipa IV. z dynastie Kapetovců, od roku 1311 hrabě z Poitiers, v roce 1316 regent Francie a Navarry a od roku 1317 (po smrti staršího bratra Ludvíka X. a synovce Jana I., který zemřel jako pětidenní nemluvně) francouzský král.
Nový!!: Hrabství Artois a Filip V. Francouzský · Vidět víc »
Filip z Artois (1269-1298)
#PŘESMĚRUJ Filip z Artois (1269–1298).
Nový!!: Hrabství Artois a Filip z Artois (1269-1298) · Vidět víc »
Flanderské hrabství
Flanderské hrabství (nizozemsky Graafschap Vlaanderen, západovlámsky Groafschap Vloandern, francouzsky Comté de Flandre, latinsky Comitatus Flandriae), původně markrabství, byl politický útvar na západě dnešní Belgie.
Nový!!: Hrabství Artois a Flanderské hrabství · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Hrabství Artois a Francie · Vidět víc »
Francouzština
Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.
Nový!!: Hrabství Artois a Francouzština · Vidět víc »
Francouzi
Francouzi jsou příslušníci západoevropského národa, žijícího na území dnešní Francie, historicky keltského, latinského a germánského původu.
Nový!!: Hrabství Artois a Francouzi · Vidět víc »
Francouzské departementy
Departement (francouzsky département, výslovnost) je jednotka administrativního a samosprávného územního členění Francouzské republiky.
Nový!!: Hrabství Artois a Francouzské departementy · Vidět víc »
Francouzské království
Francouzské království (středofrancouzsky Reaume de France, starofrancouzsky Royaulme de France) byl mocný stát v západní Evropě pod vládou rodu Kapetovců v letech 987 až 1793 a poté 1815 až 1848.
Nový!!: Hrabství Artois a Francouzské království · Vidět víc »
Gallia Belgica
Gallia Belgica roku 125 Gallia Belgica („Belgická Galie“) byla provincie Římské říše nacházející se na území dnešní severní Francie, Belgie, Lucemburska, Nizozemska a Německa.
Nový!!: Hrabství Artois a Gallia Belgica · Vidět víc »
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Nový!!: Hrabství Artois a Germáni · Vidět víc »
Guînes
Guînes je francouzská obec v departementu Pas-de-Calais v regionu Nord-Pas-de-Calais.
Nový!!: Hrabství Artois a Guînes · Vidět víc »
Habsburkové
Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.
Nový!!: Hrabství Artois a Habsburkové · Vidět víc »
Hrabství
Hrabství byly původně správní celky, v jejichž čele stál hrabě.
Nový!!: Hrabství Artois a Hrabství · Vidět víc »
Isabela Henegavská
Isabela Henegavská (Isabelle de Hainaut, 1170 – 15. března 1190, Paříž) byla francouzskou královnou a dcerou henegavského hraběte Balduina V. a Markéty, dcery Dětřicha Alsaského.
Nový!!: Hrabství Artois a Isabela Henegavská · Vidět víc »
Johana II. Burgundská
Johana II.
Nový!!: Hrabství Artois a Johana II. Burgundská · Vidět víc »
Johana III. Burgundská
Johana Burgundská (Jeanne de France, Jeanne de Bourgogne, 1./2. května 1308 – 10./15. srpna 1347) byla burgundská vévodkyně a hraběnka z Artois z dynastie Kapetovců.
Nový!!: Hrabství Artois a Johana III. Burgundská · Vidět víc »
Karel X.
Karel X. (9. října 1757 Versailles – 6. listopadu 1836 Gorizia) byl francouzský král z rodu Bourbonů vládnoucí v letech 1824–1830.
Nový!!: Hrabství Artois a Karel X. · Vidět víc »
Karolinská dynastie
#PŘESMĚRUJ Karlovci.
Nový!!: Hrabství Artois a Karolinská dynastie · Vidět víc »
Keltové
území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.
Nový!!: Hrabství Artois a Keltové · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Hrabství Artois a Latina · Vidět víc »
Léno
Léno (latina používá dva výrazy: feudum nebo beneficium, německy: Lehn, Lehen, francouzsky: fief) byla ve středověku označována podmíněná držba půdy, nebo úřadů, na základě lenní smlouvy, která mohla být jak ústní, tak písemná.
Nový!!: Hrabství Artois a Léno · Vidět víc »
Lens (město)
#PŘESMĚRUJ Lens.
Nový!!: Hrabství Artois a Lens (město) · Vidět víc »
Ludvík II. Flanderský
Ludvík II.
Nový!!: Hrabství Artois a Ludvík II. Flanderský · Vidět víc »
Ludvík VII. Francouzský
Ludvík VII.
Nový!!: Hrabství Artois a Ludvík VII. Francouzský · Vidět víc »
Ludvík XI.
Ludvík XI. (3. července 1423 Bourges – 30. srpna 1483 Plessis-les-Tours) byl francouzský král (1461–1483) z dynastie Valois.
Nový!!: Hrabství Artois a Ludvík XI. · Vidět víc »
Mahaut z Artois
Mahaut z Artois (francouzsky Mahaut d’Artois; 1268 – 27. října 1329 Paříž) známá také jako Matylda byla burgundská hraběnka a hraběnka z Artois.
Nový!!: Hrabství Artois a Mahaut z Artois · Vidět víc »
Majordomus
Majordomus hotelu Deux Magots v Paříži Pipin III. Krátký měl tak silnou pozici majordoma, že svrhnul krále Childericha III. a sám se prohlásil králem Majordomus, zkráceně též majordom je titul správce nemovitosti, zodpovědný za vedení a chod domácnosti, residence, či hotelu.
Nový!!: Hrabství Artois a Majordomus · Vidět víc »
Markéta Burgundská (1382)
Markéta Burgundská (Marguerite de France, Marguerite de Bourgogne, nizozemsky Margaretha van Frankrijk, 1310 – 9. května 1382) byla hraběnkou z Flander, Rethelu, Nevers, Artois a Burgundska z dynastie Kapetovců.
Nový!!: Hrabství Artois a Markéta Burgundská (1382) · Vidět víc »
Markéta III. Flanderská
Markéta III.
Nový!!: Hrabství Artois a Markéta III. Flanderská · Vidět víc »
Melun
Melun je město ve střední části Francie, v departementu Seine-et-Marne a v regionu Île-de-France.
Nový!!: Hrabství Artois a Melun · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Hrabství Artois a Němčina · Vidět víc »
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Nový!!: Hrabství Artois a Němci · Vidět víc »
Nizozemština
Nizozemština je západogermánský jazyk, kterým hovoří jako svou mateřštinou nebo kulturním jazykem asi 24 milionů lidí na celém světě.
Nový!!: Hrabství Artois a Nizozemština · Vidět víc »
Ota IV. Burgundský
Ota IV.
Nový!!: Hrabství Artois a Ota IV. Burgundský · Vidět víc »
Pas-de-Calais
Pas-de-Calais je francouzský departement ležící v regionu Hauts-de-France.
Nový!!: Hrabství Artois a Pas-de-Calais · Vidět víc »
Personální unie
Personální unie (z lat. – osoba) označuje dva nebo více formálně samostatné státy (většinou monarchie) spojené osobou hlavy státu.
Nový!!: Hrabství Artois a Personální unie · Vidět víc »
Pyrenejský mír
bažantím ostrově'' Geopolitické důsledky pyrenejského míru (1659) Pyrenejským mírem byla uzavřena válka mezi Francií a Španělskem probíhající v letech 1635–1659, která byla původně součástí širšího konfliktu, třicetileté války.
Nový!!: Hrabství Artois a Pyrenejský mír · Vidět víc »
Robert I. z Artois
Robert z Artois zvaný Dobrý (1216 – 8. února 1250) byl hrabě z Artois a účastník sedmé křížové výpravy, jež se mu stala osudnou.
Nový!!: Hrabství Artois a Robert I. z Artois · Vidět víc »
Robert II. z Artois
Robert II.
Nový!!: Hrabství Artois a Robert II. z Artois · Vidět víc »
Robert III. z Artois
Robert III.
Nový!!: Hrabství Artois a Robert III. z Artois · Vidět víc »
Saint-Omer
Saint-Omer je francouzská obec v departementu Pas-de-Calais v regionu Hauts-de-France.
Nový!!: Hrabství Artois a Saint-Omer · Vidět víc »
Senlis (Oise)
Senlis je město v severní Francii v kraji Valois na řece Nonette asi 42 km severně od Paříže.
Nový!!: Hrabství Artois a Senlis (Oise) · Vidět víc »
Seznam artoiských hrabat
#PŘESMĚRUJ Seznam hrabat z Artois.
Nový!!: Hrabství Artois a Seznam artoiských hrabat · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Hrabství Artois a Starověký Řím · Vidět víc »
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Nový!!: Hrabství Artois a Svatá říše římská · Vidět víc »
Vlámové
Vlámové (nizozemsky: Vlamingen) jsou národ obývající převážně Vlámsko – severní část Belgie.
Nový!!: Hrabství Artois a Vlámové · Vidět víc »
1212
Rok 1212 (MCCXII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Nový!!: Hrabství Artois a 1212 · Vidět víc »
1214
Bez popisu.
Nový!!: Hrabství Artois a 1214 · Vidět víc »
1226
Bez popisu.
Nový!!: Hrabství Artois a 1226 · Vidět víc »
1237
Bez popisu.
Nový!!: Hrabství Artois a 1237 · Vidět víc »
1298
Bez popisu.
Nový!!: Hrabství Artois a 1298 · Vidět víc »
1302
Bez popisu.
Nový!!: Hrabství Artois a 1302 · Vidět víc »
1329
Bez popisu.
Nový!!: Hrabství Artois a 1329 · Vidět víc »
1330
Bez popisu.
Nový!!: Hrabství Artois a 1330 · Vidět víc »
1350
Bez popisu.
Nový!!: Hrabství Artois a 1350 · Vidět víc »
1361
Bez popisu.
Nový!!: Hrabství Artois a 1361 · Vidět víc »
1369
Bez popisu.
Nový!!: Hrabství Artois a 1369 · Vidět víc »
1482
Bez popisu.
Nový!!: Hrabství Artois a 1482 · Vidět víc »
1493
Bez popisu.
Nový!!: Hrabství Artois a 1493 · Vidět víc »
15. století
15.
Nový!!: Hrabství Artois a 15. století · Vidět víc »
1659
1659 (MDCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Hrabství Artois a 1659 · Vidět víc »
898
Mojmír II. vyslal poselství do Říma k papeži a žádal ho o obnovení velkomoravského biskupství.
Nový!!: Hrabství Artois a 898 · Vidět víc »