Jugoslávie a Slovinsko

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Jugoslávie a Slovinsko

Jugoslávie vs. Slovinsko

Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad. Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.

Bělehrad

Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.

Bělehrad a Jugoslávie · Bělehrad a Slovinsko · Vidět víc »

Bosňáci

Bosňáci (bosensky Bošnjaci, Бошњаци) jsou jihoslovanský národ s islámskou tradicí, který obývá především Bosnu a Hercegovinu a území kolokviálně nazývané Sandžak.

Bosňáci a Jugoslávie · Bosňáci a Slovinsko · Vidět víc »

Chorvati

Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.

Chorvati a Jugoslávie · Chorvati a Slovinsko · Vidět víc »

Chorvatsko

Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.

Chorvatsko a Jugoslávie · Chorvatsko a Slovinsko · Vidět víc »

Dalmácie

Dalmácie (chorvatsky Dalmacija, italsky Dalmazia, německy Dalmatien) je historická země při východním pobřeží Jaderského moře, rozdělená dnes mezi Chorvatsko (většina území) a Černou Horu.

Dalmácie a Jugoslávie · Dalmácie a Slovinsko · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Druhá světová válka a Jugoslávie · Druhá světová válka a Slovinsko · Vidět víc »

Dubnová válka (Jugoslávie)

Dubnová válka (srbochorvatsky Апрлски рат/Travanjski rat, slovinsky Aprilska Vojna, pod německým kódovým názvem Direktiva 25 či operace Strafgericht) je název, kterým je v chorvatské, srbské a slovinské historiografii označována invaze vojsk Osy na území Jugoslávie v dubnu 1941.

Dubnová válka (Jugoslávie) a Jugoslávie · Dubnová válka (Jugoslávie) a Slovinsko · Vidět víc »

Hnutí nezúčastněných zemí

Pozorovatelé bez plného členství Hnutí nezúčastněných zemí (států) je mezinárodní organizace více než 100 států, které nejsou zapojeny do žádných mocenských bloků (v roce 2012 šlo o 120 členských a 17 pozorovatelských států).

Hnutí nezúčastněných zemí a Jugoslávie · Hnutí nezúčastněných zemí a Slovinsko · Vidět víc »

Istrie (poloostrov)

Mapa poloostrova Istrie Istrie je poloostrov vybíhající do Jaderského moře.

Istrie (poloostrov) a Jugoslávie · Istrie (poloostrov) a Slovinsko · Vidět víc »

Italské království

Italské království (italsky) bylo evropským státem vzniklým v roce 1861 sjednocením Itálie pod vládou savojské dynastie, jediného královského rodu italského původu, která vládla v jednom z italských států, Sardinském království.

Italské království a Jugoslávie · Italské království a Slovinsko · Vidět víc »

Jaderské moře

Jaderské či Jadranské moře neboli poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické mořehttp://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej.

Jaderské moře a Jugoslávie · Jaderské moře a Slovinsko · Vidět víc »

Jižní Slované

Země obývané jižními Slovany Jižní Slované je jižní větev Slovanů hovořící jihoslovanskými jazyky.

Jižní Slované a Jugoslávie · Jižní Slované a Slovinsko · Vidět víc »

Josif Vissarionovič Stalin

Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.

Josif Vissarionovič Stalin a Jugoslávie · Josif Vissarionovič Stalin a Slovinsko · Vidět víc »

Josip Broz Tito

Josip Broz Tito (cyrilicí: Јосип Броз Тито; vlastním jménem Josip Broz; 7. května 1892, KumrovecDatum 7. května 1892 bylo uvedeno v církevní matrice, v materiálech rakousko-uherské armády, do níž musel narukovat před první světovou válkou, je uvedeno datum 5. března 1892, spis u jugoslávské policie z meziválečného období hovoří o 12. březnu 1892, říšskoněmecké okupační orgány měly jako datum narození 7. březen 1892. V poválečné Jugoslávii se jeho narozeniny slavily 25. května (tzv. Den mládeže), což má patrně původ v omylu partyzánů, kteří jeho narozeniny v tento den poprvé slavili. – 4. května 1980, Lublaň) byl prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie, předseda Svazu komunistů Jugoslávie, maršál Jugoslávie a vrchní velitel ozbrojených sil SFRJ a vůdce jugoslávského protinacistického odboje za druhé světové války.

Josip Broz Tito a Jugoslávie · Josip Broz Tito a Slovinsko · Vidět víc »

Konfederace

KonfederaceMalá československá encyklopedie ČSAV, heslo Konfederace, III.

Jugoslávie a Konfederace · Konfederace a Slovinsko · Vidět víc »

Království Jugoslávie

Království Jugoslávie (Краљевина Југославија, Kraljevina Jugoslavija), do 3. října 1929 oficiálně Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (tehdejší srbochorvatštinou Kraljevina Srba, Hrvata i Slovenaca (cyrilicí) Краљевина Срба, Хрвата и Словенаца, slovinsky Kraljevina Srbov, Hrvatov in Slovencev) zkracované na Království SHS, byl v letech 1918–1941/1945 stát na Balkáně v jihovýchodní Evropě.

Jugoslávie a Království Jugoslávie · Království Jugoslávie a Slovinsko · Vidět víc »

Maďarština

Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska a Slovinska.

Jugoslávie a Maďarština · Maďarština a Slovinsko · Vidět víc »

Maďarské království

Maďarské království, existující v letech 1920 až 1946, byla konstituční monarchie bez krále pod vedením regenta – admirála Miklóse Horthyho.

Jugoslávie a Maďarské království · Maďarské království a Slovinsko · Vidět víc »

Meziválečné období

Evropa roku 1923 Jako meziválečné období či interbellum se v moderních dějinách označuje éra mezi první a druhou světovou válkou, tedy od listopadu 1918 do srpna 1939.

Jugoslávie a Meziválečné období · Meziválečné období a Slovinsko · Vidět víc »

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

Jugoslávie a Nacistické Německo · Nacistické Německo a Slovinsko · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Jugoslávie a Němčina · Němčina a Slovinsko · Vidět víc »

Nezávislý stát Chorvatsko

Nezávislý stát Chorvatsko bylo označení pro chorvatský stát, existující v dobách druhé světové války jako loutková země Třetí říše a Itálie pod vládou tehdejších ustašovců.

Jugoslávie a Nezávislý stát Chorvatsko · Nezávislý stát Chorvatsko a Slovinsko · Vidět víc »

Osmanská říše

Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.

Jugoslávie a Osmanská říše · Osmanská říše a Slovinsko · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Jugoslávie a První světová válka · První světová válka a Slovinsko · Vidět víc »

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.

Jugoslávie a Rakousko-Uhersko · Rakousko-Uhersko a Slovinsko · Vidět víc »

Rijeka

Rijeka (dříve) je přístavní město v severním Chorvatsku.

Jugoslávie a Rijeka · Rijeka a Slovinsko · Vidět víc »

Slovinština

Slovinština (slovenščina, slovenski jezik) je jihoslovanský jazyk.

Jugoslávie a Slovinština · Slovinština a Slovinsko · Vidět víc »

Socialistická federativní republika Jugoslávie

Socialistická federativní republika Jugoslávie (zkratkou SFRJ), běžně označovaná jako SFR Jugoslávie nebo jednoduše Jugoslávie, byl federativní mnohonárodní stát ve střední a jihovýchodní Evropě.

Jugoslávie a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Slovinsko a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Vidět víc »

Socialistická republika Chorvatsko

Socialistická republika Chorvatsko (zkráceně SR Chorvatsko; chorvatsky Socijalistička Republika Hrvatska, SR Hrvatska) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie.

Jugoslávie a Socialistická republika Chorvatsko · Slovinsko a Socialistická republika Chorvatsko · Vidět víc »

Socialistická republika Slovinsko

Socialistická republika Slovinsko (zkráceně SR Slovinsko; slovinsky Socialistična republika Slovenija, SR Slovenija) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie.

Jugoslávie a Socialistická republika Slovinsko · Slovinsko a Socialistická republika Slovinsko · Vidět víc »

Srbové

Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).

Jugoslávie a Srbové · Slovinsko a Srbové · Vidět víc »

Srbské království

Srbské království (srbsky Краљевина Србија, psáno v latince Kraljevina Srbija) byl nezávislý stát vzniklý ze Srbského knížectví po Berlínském kongresu v roce 1878 a zaniklý spojením se Státem SHS do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců v roce 1918.

Jugoslávie a Srbské království · Slovinsko a Srbské království · Vidět víc »

Srbsko

Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.

Jugoslávie a Srbsko · Slovinsko a Srbsko · Vidět víc »

Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů

Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů (krátce: Stát SHS) byl krátkodobě existují stát mezi 29. říjnem a 1. prosincem 1918 jednostranně vyhlášený v jižních částech Rakousko-Uherska na samotném konci první světové války, avšak ještě před jejím formálním ukončením.

Jugoslávie a Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů · Slovinsko a Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů · Vidět víc »

Střední Evropa

Brockhaus Enzyklopädie (1998)Střední Evropa podle P. Jonese (Leibniz Institute for Regional Geography). Mnoho zemí a oblastí spadalo pod Německé císařství a Rakousko-Uhersko nebo polsko-litevskou unii; tudíž mají historické a kulturní konexe. Střední Evropa je region ležící mezi různě definovatelnými oblastmi východní a západní Evropy.

Jugoslávie a Střední Evropa · Slovinsko a Střední Evropa · Vidět víc »

Svaz komunistů Jugoslávie

Svaz komunistů Jugoslávie (v srbštině a chorvatštině Savez komunista Jugoslavije/Савез комуниста Југославије), před rokem 1952 známý také jako Komunistická strana Jugoslávie, byla komunistická strana v Jugoslávii.

Jugoslávie a Svaz komunistů Jugoslávie · Slovinsko a Svaz komunistů Jugoslávie · Vidět víc »

Východní blok

Státy východního bloku Východní blok (zkráceně Východ, též komunistický blok, sovětský blok nebo socialistický blok, rusky Восточная Европа, anglicky Eastern Europe) bylo označení pro skupinu socialistických států střední a východní Evropy, které byly satelitními státy Sovětského svazu (SSSR) během studené války (1947–1991).

Jugoslávie a Východní blok · Slovinsko a Východní blok · Vidět víc »

Záhřeb

Záhřeb je hlavní a největší město Chorvatska.

Jugoslávie a Záhřeb · Slovinsko a Záhřeb · Vidět víc »

20. století

Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.

20. století a Jugoslávie · 20. století a Slovinsko · Vidět víc »