Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Jáchym Fridrich Braniborský a Slezsko
Jáchym Fridrich Braniborský a Slezsko mají 13 věci společné (v Uniepedie): Čechy, Berlín, Bohumín, Braniborské markrabství, Braniborsko, Bytom, Jiří z Poděbrad, Karel IV., Krnov, Krnovské knížectví, Lubušské vojvodství, Odra, Piastovci.
Čechy
Čechy jsou region na západě České republiky.
Jáchym Fridrich Braniborský a Čechy · Slezsko a Čechy ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Jáchym Fridrich Braniborský · Berlín a Slezsko ·
Bohumín
Bohumín je české město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, na hranicích s Polskem, 9 km severovýchodně od Ostravy.
Bohumín a Jáchym Fridrich Braniborský · Bohumín a Slezsko ·
Braniborské markrabství
Braniborské markrabství (německy Markgrafschaft Brandenburg), resp.
Braniborské markrabství a Jáchym Fridrich Braniborský · Braniborské markrabství a Slezsko ·
Braniborsko
Braniborsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Braniborsko a Jáchym Fridrich Braniborský · Braniborsko a Slezsko ·
Bytom
Bytom (v češtině slovo ženského rodu, v polštině mužského; slezsky Bytōm nebo Bytōń) je město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, součást dvoumilionové katovické konurbace.
Bytom a Jáchym Fridrich Braniborský · Bytom a Slezsko ·
Jiří z Poděbrad
Jiří z Poděbrad, vlastním jménem Jiřík z Kunštátu a Poděbrad (23. dubna 1420 – 22. března 1471, Praha), byl jediným českým králem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty.
Jáchym Fridrich Braniborský a Jiří z Poděbrad · Jiří z Poděbrad a Slezsko ·
Karel IV.
Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378.
Jáchym Fridrich Braniborský a Karel IV. · Karel IV. a Slezsko ·
Krnov
Krnov (Jägerndorf, polsky Karniów nebo Krnów, latinsky Carnovia) je hornoslezské město v Moravskoslezském kraji, 22 km severozápadně od Opavy a 18 km severovýchodně od Bruntálu, v podhůří Nízkého Jeseníku.
Jáchym Fridrich Braniborský a Krnov · Krnov a Slezsko ·
Krnovské knížectví
Krnovské knížectví (polsky Księstwo Karniowskie, německy Herzogtum Jägerndorf nebo Fürstentum Jägerndorf, latinsky Ducatus Carnoviensis) bylo jedním ze slezských knížectví s hlavním městem v Krnově.
Jáchym Fridrich Braniborský a Krnovské knížectví · Krnovské knížectví a Slezsko ·
Lubušské vojvodství
Lubušské vojvodství je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998.
Jáchym Fridrich Braniborský a Lubušské vojvodství · Lubušské vojvodství a Slezsko ·
Odra
Pramen řeky Odry. Kůrovcové kalamity) vojenském újezdu Libavá Opavou Ostrava, soutok Odry a Opavy Odra (slezsky Uodra;; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě.
Jáchym Fridrich Braniborský a Odra · Odra a Slezsko ·
Piastovci
Piastovci (polsky Piastowie) byli původní polskou knížecí a později královskou dynastií.
Jáchym Fridrich Braniborský a Piastovci · Piastovci a Slezsko ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Jáchym Fridrich Braniborský a Slezsko
- To, co mají společné Jáchym Fridrich Braniborský a Slezsko
- Podobnosti mezi Jáchym Fridrich Braniborský a Slezsko
Srovnání mezi Jáchym Fridrich Braniborský a Slezsko
Jáchym Fridrich Braniborský má 109 vztahy, zatímco Slezsko má 811. Jak oni mají společné 13, index Jaccard je 1.41% = 13 / (109 + 811).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Jáchym Fridrich Braniborský a Slezsko. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
