Pracujeme na obnovení aplikace Unionpedia v Google Play Store
OdchozíPřicházející
🌟Zjednodušili jsme náš design pro lepší navigaci!
Instagram Facebook X LinkedIn

Manehto

Index Manehto

Manehto (asi 305–241 př. n. l.; v překladu nejspíše „Pasák koní“, řecký přepis jména je Μανήθω(ν) – Manéthó nebo Manéthón byl egyptský kněz a historik žijící ve 3.

Obsah

  1. 44 vztahy: Adam a Eva, Alexandr Veliký, Řečtina, Béróssos, Bible, Byzantská říše, Církevní otcové, Cebneceret, Chronologie, Chronologie starověkého Egypta, Delta Nilu, Dolní Egypt, Egyptští bohové, Egyptština, Egyptologie, Egyptské dynastie, Egyptské náboženství, Eusebios z Kaisareie, Faraon, Flavius Iosephus, Hérodotos, Historiografie, Iunu, Jaroslav Černý (egyptolog), Kartágo, Křesťanství, Kronika, Kult, Meni, Nil, Palermská deska, Ptolemaios I. Sótér, Ptolemaios II. Filadelfos, Ptolemaiovci, Serapis, Sextus Iulius Africanus, Starověcí Egypťané, Starověký Egypt, Turínský královský papyrus, Zbyněk Žába, 1. století, 3. století, 3. století př. n. l., 9. století.

  2. Úmrtí ve 3. století př. n. l.
  3. Narození ve 3. století př. n. l.
  4. Starověcí egyptští kněží

Adam a Eva

Albrecht Dürer: Adam a Eva, 1507 Mihály Zichy (1827-1906): Adam a Eva Adam a Eva byli podle bible první lidé, prapředci všech lidí.

Vidět Manehto a Adam a Eva

Alexandr Veliký

Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.

Vidět Manehto a Alexandr Veliký

Řečtina

Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.

Vidět Manehto a Řečtina

Béróssos

Béróssos je pořečtěné (Βήρωσσος) jméno babylónského kněze boha Marduka žijícího ve 3. století př. n. l. Kolem roku 270 př. n. l. pro Antiocha I. Sótéra, jemuž dílo dedikoval, sepsal řecky třídílný spis Babylóniaka, v němž Řekům vylíčil dějiny své země od stvoření světa do smrti Alexandra Velikého v roce 323 př.

Vidět Manehto a Béróssos

Bible

Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.

Vidět Manehto a Bible

Byzantská říše

Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.

Vidět Manehto a Byzantská říše

Církevní otcové

miniatuře z 11. století Církevní otcové je označení pro církevní spisovatele křesťanského starověku, jejichž svědectví církev považuje za zvlášť závazné pro víru.

Vidět Manehto a Církevní otcové

Cebneceret

Cebneceret (řecky Σεβέννυτος – Sebennytos) bylo starověké dolnoegyptské město v nilské deltě na západním břehu damiettského ramene.

Vidět Manehto a Cebneceret

Chronologie

Chronologie (řec. chronos.

Vidět Manehto a Chronologie

Chronologie starověkého Egypta

Chronologie starověkého Egypta je věda, jejímž předmětem je datování historických událostí starověkého Egypta.

Vidět Manehto a Chronologie starověkého Egypta

Delta Nilu

Delta Nilu (arabsky دلتا النيل, Deltā an-Nīl, egyptsky Ta-Mehet) je říční delta, která se rozkládá na území, kde se Nil vlévá do Středozemního moře.

Vidět Manehto a Delta Nilu

Dolní Egypt

Mapa znázorňující nomy Dolního Egypta a významná místa osídlení Dolní Egypt je území na severu Egypta, tvořená deltou Nilu a částí nilského údolí.

Vidět Manehto a Dolní Egypt

Egyptští bohové

Ramesse II. pod stromem išed ve společnosti bohů Atuma, Thovta a bohyně Sešat obdarovávajících jej dlouhou vládou Bohové a bohyně a jejich kult jsou ve starověkém Egyptě určujícím konstitutivním prvkem nejen náboženství, ale v jistém ohledu vůbec celé kultury.

Vidět Manehto a Egyptští bohové

Egyptština

Egyptština (výslovnost v klasické egyptštině) je afro-asijský jazyk příbuzný nejvíce s berberskými jazyky, semitskými jazyky a jazykem bedža, který patří mezi jazyky hamitské.

Vidět Manehto a Egyptština

Egyptologie

Egyptologie je věda zabývající se dějinami a všemi oblastmi starověkého Egypta, čili obdobím dějin Egypta přibližně 5 000 let př.

Vidět Manehto a Egyptologie

Egyptské dynastie

Egyptské dynastie označují v egyptologii nejen určitý panovnický rod starověkého Egypta ve smyslu dynastie, ale také určitý úsek jeho dějin.

Vidět Manehto a Egyptské dynastie

Egyptské náboženství

Bohové Usir, Anup a Hor Egyptské náboženství je pojem vztahující se k náboženství starověkého Egypta.

Vidět Manehto a Egyptské náboženství

Eusebios z Kaisareie

Eusebios z Kaisareie (asi 265 Palestina – 30. května 339 Kaisarea), nazýván též Eusebius Pamphili (žák Pamfilův), byl kněz, teolog a církevní historik.

Vidět Manehto a Eusebios z Kaisareie

Faraon

symboly života, 5. dynastie Faraon (ve starší literatuře také někdy farao) je titul používaný pro starověké vládce Egypta v hebrejském a později i v řeckém prostředí.

Vidět Manehto a Faraon

Flavius Iosephus

Iosephus či Josephus (37/38 Jeruzalém – kolem 100 Řím), původním jménem Josef ben Matitjahu (hebrejsky יוסף בן מתתיהו), řecky Iosepos (Ιώσηπος), byl židovský kněz, učenec a historik, který zanechal významné poznámky o První židovské válce v letech 66–70.

Vidět Manehto a Flavius Iosephus

Hérodotos

Hérodotos z Halikarnássu (starořecky Ἡρόδοτος Ἁλικαρνᾱσσεύς, asi 484 př. n. l. – asi mezi lety 430 a 420 př. n. l.) byl prvním významným antickým historikem, proto byl Ciceronem nazván otcem dějepisu.

Vidět Manehto a Hérodotos

Historiografie

Vermeerově obraze ''Alegorie malířství'' Dějepis (historická věda) je humanitní a společenská věda zkoumající dějiny (historii) člověka a jeho civilizace na základě studia různých pramenů a s použitím rozličných metod.

Vidět Manehto a Historiografie

Iunu

Senusreta I. Senusreta I. Iunu (známé též jako On nebo Heliopolis) bylo starověké dolnoegyptské město v 13.

Vidět Manehto a Iunu

Jaroslav Černý (egyptolog)

Jaroslav Černý (22. srpna 1898 Plzeň farnosti Plzeň – 29. května 1970 Oxford) byl český egyptolog.

Vidět Manehto a Jaroslav Černý (egyptolog)

Kartágo

Kartágo bylo starověké město založené Féničany, z něhož se stalo centrum kartaginské civilizace.

Vidět Manehto a Kartágo

Křesťanství

Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj.

Vidět Manehto a Křesťanství

Kronika

Kronika (řecky chronos – čas, chronika – dějepisné knihy) je literární žánr vzniklý ve středověku, jedná se přitom o jeden z nejdůležitějších narativních historiografických pramenů.

Vidět Manehto a Kronika

Kult

Kult je označení pro určité pojetí vztahu člověka k bohu, člověku, bytosti či předmětu, které se projevuje jeho velebením, uctíváním nebo zbožněním toho, co boha představuje, symbolizuje.

Vidět Manehto a Kult

Meni

Meni (Menej, nebo též řecky Menés) byl egyptský mytický faraon, který žil zhruba kolem roku 3 000 př.

Vidět Manehto a Meni

Nil

Nil (staroegyptsky iteru, což byl obecný výraz pro řeku) je hlavní, severním směrem tekoucí, řeka na severovýchodě Afriky.

Vidět Manehto a Nil

Palermská deska

Palermská deska je označení užívané v egyptologii pro fragmenty čedičové desky, na níž byl po obou stranách zaznamenán seznam staroegyptských faraonů včetně dalších záznamů o době jejich vlády.

Vidět Manehto a Palermská deska

Ptolemaios I. Sótér

Ptolemaios I. Sotér, zlatá pentadrachma, ~315 př. n. l. Ptolemaios I. Sotér (v překladu spasitel-zachránce), 367–283 př.

Vidět Manehto a Ptolemaios I. Sótér

Ptolemaios II. Filadelfos

Ptolemaios II.

Vidět Manehto a Ptolemaios II. Filadelfos

Ptolemaiovci

Ptolemaiovci (též Lágovci) byla dynastie makedonského původu, která vládla v Egyptě v letech 323 př. n. l. – 30 př. n. l. Sotér I., zakladatel dynastie, byl jedním ze sedmi strážců a generálů Alexandra Velikého.

Vidět Manehto a Ptolemaiovci

Serapis

Serapidova busta Serapis je latinská verze jména řecko-egyptského boha (původní řecké znění jména je Osorápis a o něco později Σαραπις – Sarápis), jednoho z projevů helénistického náboženského synkretismu.

Vidět Manehto a Serapis

Sextus Iulius Africanus

Sextus Julius Africanus (asi 160/170 – po 240) byl křesťanský cestovatel a autor nejstarších církevních dějin.

Vidět Manehto a Sextus Iulius Africanus

Starověcí Egypťané

#PŘESMĚRUJ Starověký Egypt.

Vidět Manehto a Starověcí Egypťané

Starověký Egypt

Hlavní centra starověkého Egypta Gíze jsou dnes nejznámějšími symboly staroegyptské civilizace Starověký Egypt byl jednou z významných a současně nejstarších starověkých civilizací ve Středomoří a na Předním východě.

Vidět Manehto a Starověký Egypt

Turínský královský papyrus

Kresba Turínského královského seznamu Turínský královský papyrus je označení užívané v egyptologii pro staroegyptský papyrus obsahující nejúplnější a relativně nejpřesnější seznam panovníků.

Vidět Manehto a Turínský královský papyrus

Zbyněk Žába

Zbyněk Žába (19. června 1917 Doubravice u Dvora Králové nad Labem – 15. srpna 1971 Praha) byl český egyptolog.

Vidět Manehto a Zbyněk Žába

1. století

1.

Vidět Manehto a 1. století

3. století

3.

Vidět Manehto a 3. století

3. století př. n. l.

3.

Vidět Manehto a 3. století př. n. l.

9. století

9.

Vidět Manehto a 9. století

Viz také

Úmrtí ve 3. století př. n. l.

Narození ve 3. století př. n. l.

Starověcí egyptští kněží

Také známý jako Manéthó.