Moravské přemyslovské úděly a Soběslav II.

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Moravské přemyslovské úděly a Soběslav II.

Moravské přemyslovské úděly vs. Soběslav II.

Moravské přemyslovské úděly je označení historických území na Moravě, kde v 11. Soběslav II. (asi 1128 – 29. ledna 1180) byl český kníže (1173–78) z dynastie Přemyslovců, druhorozený syn Soběslava I. a jeho manželky Adléty Uherské.

Bedřich (kníže)

Bedřich, také Fridrich, (* okolo 1141/2 – 25. března 1189) byl syn krále Vladislava II. a český kníže z rodu Přemyslovců od konce roku 1172 do září 1173 a od konce června 1178 do 25.

Bedřich (kníže) a Moravské přemyslovské úděly · Bedřich (kníže) a Soběslav II. · Vidět víc »

Konrád II. Ota

Konrád II.

Konrád II. Ota a Moravské přemyslovské úděly · Konrád II. Ota a Soběslav II. · Vidět víc »

Oldřich (syn Soběslava I.)

Plamenná přemyslovská orlice Oldřich (1134 – po r. 1176) byl synem českého knížete Soběslava I. a Adléty, knížetem Olomoucka (1173–1176).

Moravské přemyslovské úděly a Oldřich (syn Soběslava I.) · Oldřich (syn Soběslava I.) a Soběslav II. · Vidět víc »

Olomouc

Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.

Moravské přemyslovské úděly a Olomouc · Olomouc a Soběslav II. · Vidět víc »

Přemyslovci

Přemyslovci byli první česká knížecí a královská dynastie (tzv. odnepaměti až do 4. srpna 1306), dále vládli také v Rakouských zemích (1251–1278), Polsku (1300–1306) a Uhersku (1301–1305).

Moravské přemyslovské úděly a Přemyslovci · Přemyslovci a Soběslav II. · Vidět víc »

Seniorát

Seniorát neboli stařešinské právo je dědičné právo nejstaršího člena rodu na vládu.

Moravské přemyslovské úděly a Seniorát · Seniorát a Soběslav II. · Vidět víc »

Soběslav I.

Soběslav I. (1090 – 14. února 1140, Hostin Hradec, snad lokalita Na hradcích nedaleko Vysokého Chvojna) byl českým knížetem od 12. dubna 1125 do 14. února 1140 a zakladatelem větve Soběslavovců.

Moravské přemyslovské úděly a Soběslav I. · Soběslav I. a Soběslav II. · Vidět víc »

Uhersko

Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).

Moravské přemyslovské úděly a Uhersko · Soběslav II. a Uhersko · Vidět víc »