Michel Ney a Napoleon Bonaparte

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Michel Ney a Napoleon Bonaparte

Michel Ney vs. Napoleon Bonaparte

Michel Ney, vévoda z Elchingenu, kníže moskevský (10. ledna 1769, Saarlouis, Sársko – 7. prosince 1815, Paříž) byl francouzský maršál doby prvního císařství. 80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.

André Masséna

André Masséna (italsky Andrea Massena), vévoda z Rivoli, kníže z Esslingu (6. května 1758 Nizza, dnes Nice ve Francii – 4. dubna 1817 Paříž) byl francouzský generál, maršál Francie.

André Masséna a Michel Ney · André Masséna a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Berlín a Michel Ney · Berlín a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Bitva u Borodina

Bitka pri Borodine (nebo též bitva u Moskvy) proběhla 7. září 1812.

Bitva u Borodina a Michel Ney · Bitva u Borodina a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Bitva u Friedlandu

Bitva u Friedlandu byla významnou bitvou napoleonských válek.

Bitva u Friedlandu a Michel Ney · Bitva u Friedlandu a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Bitva u Hohenlinden

Bitva u Hohenlinden byla rozhodující bitvou války mezi Francií a tzv. druhou koalicí.

Bitva u Hohenlinden a Michel Ney · Bitva u Hohenlinden a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Bitva u Jílového

Bitva u Jílového (nebo též bitva u Jílové) byla jednou z nejkrvavějších bitev napoleonských válek.

Bitva u Jílového a Michel Ney · Bitva u Jílového a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Bitva u Jeny

Bitva u Jeny byla střetem napoleonských válek, který se odehrál 14. října 1806.

Bitva u Jeny a Michel Ney · Bitva u Jeny a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Bitva u Waterloo

Bitva u Waterloo (současníky nazývaná bitvou u Belle Alliance či Napoleonem pojmenovaná bitvou u Mont-Saint-Jean) se odehrála v odpoledních a podvečerních hodinách neděle 18.

Bitva u Waterloo a Michel Ney · Bitva u Waterloo a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Bourboni

Bourboni nebo Bourbonové je zpravidla označována vedlejší linie rodu Kapetovců, která ve druhé polovině 16. století nastoupila na trůn Navarry a následně Francie.

Bourboni a Michel Ney · Bourboni a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Brienne-le-Château

Brienne-le-Château (hovorově běžně Briennois) je obec ve Francii v departementu Aube v regionu Grand Est.

Brienne-le-Château a Michel Ney · Brienne-le-Château a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Brigádní generál

Hodnostní označení '''brigádního generála''' (OF-6) Armády ČR Brigádní generál (zkratka brig. gen.) je vojenská hodnost.

Brigádní generál a Michel Ney · Brigádní generál a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Divizní generál

Divizní generál je generálská hodnost existující v ozbrojených silách některých zemí pro generály velící divizi.

Divizní generál a Michel Ney · Divizní generál a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Drážďany

Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.

Drážďany a Michel Ney · Drážďany a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Druhé Francouzské císařství

Druhé Francouzské císařství bylo francouzské císařství, které následovalo po druhé republice v roce 1852.

Druhé Francouzské císařství a Michel Ney · Druhé Francouzské císařství a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Elba

Elba je italský ostrov v Tyrhénském moři patřící k Toskánsku ležící asi 10 kilometrů od pobřežního města Piombino.

Elba a Michel Ney · Elba a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

François Rude

François Rude (4. ledna 1784, Dijon – 3. listopadu 1855, Paříž) byl francouzský sochař.

François Rude a Michel Ney · François Rude a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Gebhard Leberecht von Blücher

Gebhard Leberecht von Blücher, kníže z Wahlstattu (16. prosinec 1742, Rostock – 12. září 1819, Krieblowitz, Slezsko) byl pruský maršál.

Gebhard Leberecht von Blücher a Michel Ney · Gebhard Leberecht von Blücher a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Jean-Victor Moreau

Jean-Victor-Marie Moreau (14. února 1763 Morlaix – 2. září 1813 Louny) byl jedním z nejvýznamnějších generálů období revoluce a konsulátu.

Jean-Victor Moreau a Michel Ney · Jean-Victor Moreau a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Joseph Fouché

Joseph Fouché, první vévoda z Otranta (21. květen 1759, Pellerin, poblíž Nantes, Francie – 25. prosince 1820, Terst, Itálie) byl francouzským politikem během francouzské revoluce a ministrem policie za Napoleonova císařství.

Joseph Fouché a Michel Ney · Joseph Fouché a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Kapitán (vojenství)

Hodnostní označení kapitána (OF-2) Armády ČR Kapitán je vojenská hodnost příslušníka důstojnického sboru.

Kapitán (vojenství) a Michel Ney · Kapitán (vojenství) a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Karl Mack von Leiberich

Karl Mack von Leiberich (25. srpna 1752, Nennslingen – 22. prosince 1828, Sankt Pölten) byl vojevůdce a podmaršálek rakouské armády.

Karl Mack von Leiberich a Michel Ney · Karl Mack von Leiberich a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Ludvík XVIII.

Ludvík XVIII. (17. listopadu 1755 – 16. září 1824) známý jako Vytoužený (francouzsky le Désiré), byl francouzským králem v letech 1814 až 1824, s výjimkou krátkého přerušení během sta dnů v roce 1815.

Ludvík XVIII. a Michel Ney · Ludvík XVIII. a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Marie Antoinetta

Marie Antonie Josefa Johana Habsbursko-Lotrinská (2. listopadu 1755 Vídeň – 16. října 1793 Paříž) byla rozená císařská a královská princezna, jíž náležel titul rakouské arcivévodkyně.

Marie Antoinetta a Michel Ney · Marie Antoinetta a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Mír v Lunéville

Mír v Lunéville je označení pro mírovou dohodu, podepsanou 9. února 1801 v Lunéville mezi vítěznou Francií a Svatou říší římskou, reprezentovanou jejím posledním císařem, Františkem II. Mírové dohodě, ukončující druhou koaliční válku, předcházelo příměří, podepsané 25. prosince 1800 ve Steyru.

Mír v Lunéville a Michel Ney · Mír v Lunéville a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Napoleon III.

Charles Louis Napoleon Bonaparte (20. dubna 1808 Paříž – 9. ledna 1873 Londýn), zvaný Ludvík Napoleon, jinak též Napoleon III., byl synem Ludvíka Bonaparta a jeho manželky, královny Hortense de Beauharnais.

Michel Ney a Napoleon III. · Napoleon Bonaparte a Napoleon III. · Vidět víc »

Napoleonovo ruské tažení

Napoleonovo ruské tažení, Francouzské tažení do Ruska, „francouzsko–ruská válka“ nebo též (v ruské historiografii) Vlastenecká válka byla vojenská operace během napoleonských válek, při které se síly Francouzského císařství pokusily dobýt Ruské impérium.

Michel Ney a Napoleonovo ruské tažení · Napoleon Bonaparte a Napoleonovo ruské tažení · Vidět víc »

Paříž

Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).

Michel Ney a Paříž · Napoleon Bonaparte a Paříž · Vidět víc »

Pluk

NATO Britské armády Pluk, dříve regiment je vojenský útvar, který tvoří základní taktický celek.

Michel Ney a Pluk · Napoleon Bonaparte a Pluk · Vidět víc »

Portugalsko

Portugalsko, plným názvem Portugalská republika (portugalsky), je stát ležící na Pyrenejském poloostrově v jihozápadní Evropě, jehož území zahrnuje také makaronéská souostroví Azory a Madeira.

Michel Ney a Portugalsko · Napoleon Bonaparte a Portugalsko · Vidět víc »

Prusko

Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.

Michel Ney a Prusko · Napoleon Bonaparte a Prusko · Vidět víc »

Trest smrti

uplatňován za některé trestné činy Trest smrti neboli nejvyšší trest, či také absolutní trest, je trest, který předpokládá usmrcení (neboli popravu) člověka odsouzeného za trestný čin, za který je dle platného trestního práva možné tento trest uložit (v dřívějších dobách byly takovéto trestné činy nazývány hrdelními zločiny).

Michel Ney a Trest smrti · Napoleon Bonaparte a Trest smrti · Vidět víc »

Velká francouzská revoluce

Velká francouzská revoluce je označení pro období dějin Francie mezi lety 1789 a 1799, tedy zhruba od svolání generálních stavů králem Ludvíkem XVI. do uchopení moci Napoleonem Bonapartem.

Michel Ney a Velká francouzská revoluce · Napoleon Bonaparte a Velká francouzská revoluce · Vidět víc »

Victor Hugo

Victor-Marie Hugo (26. února 1802 Besançon – 22. května 1885 Paříž) byl francouzský básník, prozaik, dramatik, esejista a politik, vrcholný představitel romantismu.

Michel Ney a Victor Hugo · Napoleon Bonaparte a Victor Hugo · Vidět víc »